Čekám druhé plánované dítě a nechce nás

S těma zadníma vrátkami je myšlena jiná ženská? (původně jsem chtěl napsat vagína) Ale tohle hovadské chování my chlapi máme, když nám mozek spadne do kalhot… je mi to líto 

@Anonymní píše:
Ahoj holky! Jdu za Vámi pro radu, omlouvám se za anonym, dost lidí můj nick zná… s partnerem jsme se o druhé miminko snažili 9 měsíců, moc jsme si přáli chlapečka aby jsme měli pěkný páreček, a nyní jsem se před dvěmi týdny dozvěděla, že to konečně vyšlo. Problém je v tom, že najednou partner zareagoval tak, že se mu to teď nehodí že doufal že to bude trvat jeste další rok. Vubec nechápu jak si to mohl myslet? Přitom o tom celý měsíc mluví.. každopádně mě poslal na potrat, prý pokud nepůjdu at si sbalím věci a ať nepočítám ze se o to druhé bude zajímat, tak jsem si je sbalila a jela k rodičům rodiče o tom ON informoval jsou při něm. Finančně by jsme je uzivili, byt mame, auto, oblečeni po dceři také, já u mateřské pracuji.. a má otazka zní, daji Se dvě děti dva roky od sebe zvládnout kdyz budu sama? Ve středu se stěhuju, mam pronajatou garsonku, příspěvek na bydlení mi pokryje celý nájem… nějak vnitřně cítím že potrat nechci ale všichni jsou proti mě krom dvou známých které mě psychicky podporuji a i s hlídáním první dcery… je mi to tak líto že jsem se zklamala v někom koho miluju. včera mi napsal že má delší dobu zadní vrátka, že mě zpátky nechce
Děkuji za jakýkoliv názor, snad mi pomůžete se správně rozhodnout, dodáte mi sílujít dál a že to zvládnout lze.. jeste jednou děkuji, píšu nejspíš chaoticky ale mám tolik myšlenek a nevim co dřív

Je mi to vemi líto, že jsi se ocitla v tak smutné situaci.Ale každá situace má svoje řešení. Věřím, a jsem o tom dokonce přesvědčená, že to zvládneš i s dvěma dětmi. Jsi statečná žena, máš můj obdiv, posílám ti sílu na dálku a moc držím palce. Tvého prtnera ani nebudu raději komentovat, dostala bych ban. Osobně si myslím, že za tím je jiná žena.

Dítko si nech!! Potrat mezi Vámi nic nevyřeší! Akorát tobě se přidají deprese.
Všechno se dá zvládnout. 

Ahoj, po precteni tveho prispevku se mi chce brecet. Uz jen z toho duvodu ze my s pritelem jsme prisly o dve mimi v 6 tt. A kdyz se zadarilo tak jsme o to prisly ve 26 tt. Byl to pro nas velky sok. Uz jsem se do dalsiho nechtela ani poustet. Pritel si mimi hrozne pral. Zadarilo se a ja mam tyden do porodu. Ano je pravda ze je to nase prvni. Ale pritel me cele tehu podporuje. Tesi se. Proziva to vic nez ja je mi te hrozne lito. Opravdu. Ja osobne bych se rozhodla podle sveho srdce. Opravdu. Nenech si od nikoho do toho kecat. Ty musis sama vedet zda to zvladnes. Dej na sebe. Ja vim ze se mi to keca… Ze nic takoveho neprozivam. Ale vim ze se rozhodnes dobre. Kdyby bylo po mem. Mimi bych si nechala. Preci jen prvni bude uz vetsi.. A pokud ty vis zda to financne zvladnes proc ho dat pryc.. Myslim na tebe a drzim palecky. 

Také nerozumím co myslí těmi zadními vrátky.

Miminko si určitě nech, do konce života by sis to vyčítala. A to víš, že to zvládneš. Zázemí s bydlením už máš a to další přijde samo. 

Nevím, co napsat, je mi to líto, tohle je strašné Nechápu, proč jsou rodiče na jeho straně, můžeš to dovysvětlit?
Zvládnout se dvěma dětma se to dá, pokud máš práci, která se dá dělat i s mimčem, proč ne, bez výdělku by to asi bída, nicméně máš nárok na alimenty, které doufejme bude platit.