Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
@Anonymní píše:
Maminky speciálních dětí,prosím o zkušenosti… Jak dlouho jste čekaly na diagnozy typu autismus nebo mentální retardace a jiné odchylky či kdy diagnostikovali dítěti třeba to, že nebude chodit? V kolika měsících po porodu jste se to dozvěděly - onen definitivní verditk? Nebo jste musely čekat i pár let než padl verdikt?
A kdy poprvé jste si všimly, že s prckem něco není v pořádku? Hned od porodu se to sledovalo nebo v kolika měsících? Třeba maminy autíků, všimli jste si nebo napadlo váš už v kojeneckém věku, že byste mohly mít autíka? Žila některá z vás po porodu s tím, že má zdravé dítě a ono se pak stalo, že se na něco přišlo?
Díky za zkušenostia prosím anonymně radši
zrovna u autismu to trvá. Nám to začalo být víc než jasné ve 2,5 letech po 3. narozeninách jsme šli už jen pro potvrzení diagnozy ![]()
Mám jen zkušenosti kamarádek. Jedna to tušila už od porodu. A od začátku bylo dítě hodně mimo. Ale přesnou diagnózu měli až v roce. Fyzické postižení
Další si myslela, že je vše ok a až v batolecím věku se začali projevovat odchylky. Ve školce pak měli diagnózu. Psychické postižení.
Dle mě jr. je to různé, záleží co to je, jak silné.
Ty máš na něco podezření?
Strašně moc záleží na tom, o jakou nemoc jde a v jaké formě ji dítě má. Autismus se všeobecně diagnostikuje až po 3. roce, ale podezření maminky nabývají už klidně od roka nebo roka a půl.
My jsme u syna jisté podezření měli od necelého roku, ale teď v necelých 2 letech se zdá, že vše bude v pořádku, pokud ne, tak se bude jednat jen o nějakou velmi mírnou formu problémů.
A ja osobně jsem teď v procesu diagnostiky nemoci, která se ve většině případů diagnostikuje do 1 roku věku dítěte. Mám hodně mírnou formu, kterou dřív nikdo nepoznal (neřešil, považoval za jiný problem).
Takže pokud máš nějaké podezření z dítěte, neves hlavu, ještě všechno může být jinak.
Autismus a mentální retardace se nejdřív diagnostikuji po 3 roce… mnoho děti má náklon na autismus který se vytratí.Takze pokud mas doma miminko a přemýšlíš hned o autismu tak nešil proboha.To samé mentální retardace.Čeka se celkem jak to dítě bude reagovat na různá časová období a zda neudělá vývoj tzv skokově.Proto se s verdiktem čeká.
My ted jezdime po vysetrenich… Male jsou 4 roky.. Ja vedela, ze vse neni ok tak po 1.roce… Ale moc se neshodnou ani odbornici… Na vsechna vysetreni se ceka strasne dlouha doba. Hlavne se behem let diagnoza i meni, takze neni nic jisteho ani nezvratneho… A jake mas podezreni, co te trapi?? Ze spousty veci deti vyrostou, u nas to bylo driv mnohem horsi nez je ted. Trapi te i motorika ditete? Neco se ti nezda? Jak stare mas detatko?
My u syna dostali diagnózu v jeho 5 letech. Aspergerův syndrom. Od malička hyperaktivní, hlučný, chůze po špičkách, nesnášel změnu prostředí, výlety, dovolené, citlivý na hluk, nesnese těsnější oblečení, ponožky atd. atd. U miminka jsme nepozorovali nic. Cca od 2-3 let už se choval jinak než vrstevníci. Čím starší, tím to bylo evidentnější.
Já vím, že tyto diagnozy se nestřílí od stolu a trvá to, ale setkala jsem se s názorem, že odchylka bývá patrná už u kojenců a už často i kojenci jsou sledovaní, i když nepadla žádná diagnoza jen podezření. Třeba nechyběl vašim autíkům sociální úsměv a separačka jako miminkům?
V těhotenství jsem prodělala velký stres (jedna tragédie v rodině) a měla pak infekci, sice jsme dostali ATB při porodu, ale budeme sledovaní u odborníka. Malej je zatím opožděný v psychomotorickém vývoji trochu. Jsme objednaní k psychologovi
A jak je syn starej? Spousta malých dětí má zvláštní chování a vyroste z toho. Věřím a doufám, že jedním z nich je i nás syn, byť to tak donedávna nevypadalo. On na tom byl cca do 15 měsíců mentálně fakt špatně, tehdy jsem se dost bála. Vůbec nerozuměl, skoro na nic nereagoval, na jméno neslyšel, žádné pokyny neplnil. K tomu ještě pořád mlčel, kromě pláče a občasného hlasiteho smíchu nevydaval žádné zvuky. V tom roce a čtvrt najednou, ze dne na den začal rozumět. Prostě mu to seplo a začal chápat, co mu říkám. V roce a půl začal vydávat zvuky, poté slabikovat. Teď v roce a třičtvrtě říká asi 4, možná 5 slov s významem. Dlouho to bylo špatný, a ted během pár měsíců všechno zdárně dohání. Pořád jsou ještě i jiné problémy, ale to jsou už maličkosti, věřím, že i ty časem zvládne.
Přeju ať i u tvého syna se jedná pouze o zpoždění vývoje, ty děti se někdy vyvíjí zvláštním způsobem. Konzultace u lékaře je určitě dobrý nápad, snad aspoň nasmeruje nebo třeba poradí, jak s dítětem pracovat.
U syna to vypadalo na autismus. Varovala nás doktorka, v nemocnici nam doporučovali další vyšetření - byli jsme tam s jiným problémem. Od narození byl výrazně jiný a opožděný. Do roka jenom brečel a vlastně se nesmál, uměl se usmívat, ale bylo to zvláštní, dlouho neměl oční kontakt. Půl roku jsme cvičili Vojtovku, ještě v 8 měsících měl hlavu jak takový ten pes do auta. Do roka a půl nereagoval na jméno. Do 2 let nemluvil a nerozuměl mluvené řeči, neukazoval, nesdílel, neprojevoval žádné potřeby, nekomunikoval. Byl uzavřený ve své bublině. Měl velké záchvaty vzteku s agresivitou, ubližoval sobě i nám. Trval na různých ritualech.
Aktualne jsou mu 4 roky a více méně je v pohodě. Rozhodně se nevyplnilo, co předvídali. Autista nebude určitě. Čekáme něco typu ADHD, vývojová dysfazie… Zatím jen jezdíme a nic moc nevíme. Má opožděný vývoj řeči s tím, že čekáme, jak se bude posouvat dál.
Jana
No, ty priznaky od narozeni sice byt mohou i u autismu, ale alespon z pozorovani z meho okoli je to vetsinou jen u tech nejhorsich pripadu a velmi vzacne. Spis se opakuje ten sesup po prvnim az druhem roce, kdy dite najednou zapomene vse, co predtim umelo. I u nas to tak bylo, syn prestal mluvit, udrzovat ocni kontakt, mavat nekdy mezi 1,5 - 2 lety. Ted je mu skoro sestnact a krome socialni stranky je na tom dobre, intelektove spis vyborne. Nemluvil a nerozumel do peti let vubec, pak hodne dlouho spatne. Ocni kontakt drzi se znamymi lidmi. Ritualy, tleskani, obcasna chuze po spickach, to ma porad od tech dvou let. Ale do roka a pul byl bezne dite stejne, jako naprosta vetsina autistu, ktere znam (velky vzorek). Tak 3% tech autistickych deti byla „jina“ od narozeni. Spis vidam, ze urvana miminka bez socialniho usmevu vyrustaji v extremne komunikativni deti a lidi.
@Anonymní píše:
Já vím, že tyto diagnozy se nestřílí od stolu a trvá to, ale setkala jsem se s názorem, že odchylka bývá patrná už u kojenců a už často i kojenci jsou sledovaní, i když nepadla žádná diagnoza jen podezření. Třeba nechyběl vašim autíkům sociální úsměv a separačka jako miminkům?V těhotenství jsem prodělala velký stres (jedna tragédie v rodině) a měla pak infekci, sice jsme dostali ATB při porodu, ale budeme sledovaní u odborníka. Malej je zatím opožděný v psychomotorickém vývoji trochu. Jsme objednaní k psychologovi
Nase byla jako mimi v poradku, dle doktoru, ale kdyz to vezmu zpetne, tak mozna mela par zvlastnosti uz tehda… Ale to podstatne jako ocni kontakt, usmev, tak to mela. Vubec nelezla, brzy se pretacela na brisko a delala letadelko, dlouho v te pozici i zustavala. Takove to vymetani podlahy vubec neznam. Po roce se pak zvedla a zacala rovnou behat, bez padu, bez obchazeni nabytku, proste to vsechno preskocila. Ona to ma i tak do ted, dlouho dlouho nic a pak najednou dela vec rychle, bez chyb… Psycholozka rika, ze je strasne nejista a dokud se neciti na uspech, tak ani nezkousi, jeden den se probudi a asi si rekne, ze dneska by to slo
a jde ji to hned na poprve. Z toho pry prameni jeji nezajem, to nechteni zkouset nove veci. Jinak motoricky je na tom dobre. Mate doma miminko a nic z toho se vam nemusi dit. Uvidite sama nejlip casem, jako mama to vycite a uvidite jako prvni.
@Anonymní píše:
Maminky speciálních dětí,prosím o zkušenosti… Jak dlouho jste čekaly na diagnozy typu autismus nebo mentální retardace a jiné odchylky či kdy diagnostikovali dítěti třeba to, že nebude chodit? V kolika měsících po porodu jste se to dozvěděly - onen definitivní verditk? Nebo jste musely čekat i pár let než padl verdikt?
A kdy poprvé jste si všimly, že s prckem něco není v pořádku? Hned od porodu se to sledovalo nebo v kolika měsících? Třeba maminy autíků, všimli jste si nebo napadlo váš už v kojeneckém věku, že byste mohly mít autíka? Žila některá z vás po porodu s tím, že má zdravé dítě a ono se pak stalo, že se na něco přišlo?
Díky za zkušenostia prosím anonymně radši
u nás se začaly problémy projevovat až mezi 2 a3 rokem chvíli po třetím už jsme měli diagnozy,do roku a půl se zdála opačně velmi nadaná a šikovná ale pak byla jiná čím dál víc, reakce na situace, projevy citu,členění v kolektivu atd, nakonec několik psychických poruch
@Anonymní píše:
Já vím, že tyto diagnozy se nestřílí od stolu a trvá to, ale setkala jsem se s názorem, že odchylka bývá patrná už u kojenců a už často i kojenci jsou sledovaní, i když nepadla žádná diagnoza jen podezření. Třeba nechyběl vašim autíkům sociální úsměv a separačka jako miminkům?V těhotenství jsem prodělala velký stres (jedna tragédie v rodině) a měla pak infekci, sice jsme dostali ATB při porodu, ale budeme sledovaní u odborníka. Malej je zatím opožděný v psychomotorickém vývoji trochu. Jsme objednaní k psychologovi
jak moc je opozděný v tom ppsychomotorickém? nebo spíš co přesně mu nejde na svůj věk?
Ve 3 měsících je poslán k psychologovi. Neumí vlastně nic. To čekání je na palaci, když člověk ví, pozoruje, ale diagnozu nejde urcit. A musí se cekat.
Maminky speciálních dětí,
prosím o zkušenosti… Jak dlouho jste čekaly na diagnozy typu autismus nebo mentální retardace a jiné odchylky či kdy diagnostikovali dítěti třeba to, že nebude chodit? V kolika měsících po porodu jste se to dozvěděly - onen definitivní verditk? Nebo jste musely čekat i pár let než padl verdikt?
A kdy poprvé jste si všimly, že s prckem něco není v pořádku? Hned od porodu se to sledovalo nebo v kolika měsících? Třeba maminy autíků, všimli jste si nebo napadlo váš už v kojeneckém věku, že byste mohly mít autíka? Žila některá z vás po porodu s tím, že má zdravé dítě a ono se pak stalo, že se na něco přišlo?
Díky za zkušenosti
a prosím anonymně radši 