Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Nešťastná ve vztahu - chci toho moc?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
26.1.22 06:21
Jdi do práce. Máš asi hodně času vymýšlet proč jsi nespokojená. Ono tě to přejde.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.1.22 06:30
Řeknu to natvrdo, ale tak to vypadá, když někdo nevyskákaný založí rodinu.
Nemáš žádné srovnání, nemáš zažito, že každý vztah se vyvíjí, že ty spalující city vychladnou a trochu se změní… A ty jsi měla tak velké štěstí, tvůj muž chodí do práce, je dobrý otec, pomáhá, tvoříte dobrý tým. Vždyť to je to, co si každý v dlouhodobém vztahu přeje.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.1.22 07:11
@Anonymkaa12 je to normální v delším
vztahu.. prostě zmizí ta prvotní zamilovanost.. a v každém vztahu je to pak stejné. Jinak řešila bych to asi skrz poradnu. Víš, jak se říká, že někoho pálí dobré bydlo.. tak tohle je ta situace 
může se stát, že už na normálního chlapa nenarazis ale samozřejmě musíte na vztahu pracovat oba, to je vždycky základ
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.1.22 07:19
@Anonymkaa12 píše:
@Paoloska Cca rok na zpátek jsme se nechali na 2 měsíce, ublížil mi, zradil mě- nepodvedl…
A možná od té doby je to takové, něco se ve mě zlomilo..
Náš vztah az na mé city je hezký, o malou se vzorně stará, doma pomůže, do práce chodí, domů nese kytičky…
Jen já jsem prostě vadná a nedokážu si uvědomit co vlastně chci…
Tím ze jsem napsala tenhle příspěvek jsem chtěla znát názor druhých… Třeba si nechat poradit.. Co dělám špatně?..
Co presne se mezi vami stalo? Cim ti tak ublizil? Myslim, ze to je klic k vyreseni cele krize.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.1.22 07:25
Pravděpodobně chápu, jak se cítíš. Přesně to, co popisuješ, jsem v sobě dusila cca rok a vygradovalo to tento podzim, kdy jsem byla na 80 % přesvědčena, že to chci zabalit a rozvést se. Cítila neuvěřitelný stres a tlak - průběžně totiž na povrch vyplouvali manželovi kostlivci.
On věděl, jak se cítím, - hodně komunikuji napřímo - takže když cítil, že našemu vztahu už dochází spotřeba, sebral se a sám inicioval návštěvu poradny.
Byla jsem vůči tomu skeptická, přesto jsem to brala jako poslední možnost záchrany, což jsem tam před manželem i řekla.
Hodně jsme spolu mluvili o tom, jak naše manželství vidíme, co bychom mohli vylepšit. Bavili jsme se o tom i doma.
Na pátém sezení jsem se rozbrečela, protože mi najednou došlo, že svého manžela přes všechny jeho boty miluji a nic končit nechci. Přesto jsem trvala na tom, že budeme chodit dál, neb 1 vlaštovka jaro nedělá.
Tam byl u mě ten zlom, kdy už mě myšlenky na odchod nepřepadají, jsem klidnější, najednou se mi nepříčí vůči manželovi projevit city a něžnost. A ačkoliv pořád cítím mírný stres skrze finanční situaci, do které nás dostal, cítím, že se blýská na lepší časy, protože letos hodlám nastoupit po X letech rodičovské do práce, takže nakonec opadne i frustrace z tíživé situace a přijde pocit jistoty a bezpečí.
Takže za mě manželská poradna - ANO! A nezáleží na tom, jestli tě přesvědčí k odchodu, nebo naopak v tom, že v sobě znovu probudíš city k manželovi. V každém případě to k něčemu bude a jakýkoliv váš výstup z poradny bude správně. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.1.22 08:33
@Josef_t
Myslím, že je naprosto v pořádku, že to vnímáme každý jinak a každý má jiné zkušenosti. Já mám třeba v okolí případ toho, co tu někdo psal, že se sbalil, odešel a bylo mu nejlíp. Ano, té ženě možná je nejlépe…a tomu muži, který vídá své dítě jen na víkendy, když se mu nechce pomstít střídavkou? Třeba by se chtěl pokusit něco udělat.
Má máti se takhle taky sbalila o odešla. A co otce nejvíc mrzelo? Že mu to neřekla, nedala mu šanci něco změnit. Začít spolu třeba víc fungovat, zaplnit víkendy společným programem… možná by to pomohlo a možná ne. To nevíš.
Takže Tvůj názor je v pořádku, ten můj můžeš považovat za špatný, ale je to jen můj názor.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.1.22 08:59
@Černá dáma píše:
@Josef_t
Myslím, že je naprosto v pořádku, že to vnímáme každý jinak a každý má jiné zkušenosti. Já mám třeba v okolí případ toho, co tu někdo psal, že se sbalil, odešel a bylo mu nejlíp. Ano, té ženě možná je nejlépe…a tomu muži, který vídá své dítě jen na víkendy, když se mu nechce pomstít střídavkou? Třeba by se chtěl pokusit něco udělat.
Má máti se takhle taky sbalila o odešla. A co otce nejvíc mrzelo? Že mu to neřekla, nedala mu šanci něco změnit. Začít spolu třeba víc fungovat, zaplnit víkendy společným programem… možná by to pomohlo a možná ne. To nevíš.
Takže Tvůj názor je v pořádku, ten můj můžeš považovat za špatný, ale je to jen můj názor.
Také si nemyslím, že jsme ve sporu…
Jen - partner má možnost ovlivnit jen to, čeho je součástí.
Může ovlivnit partnerské krize, změnit svoje chování, svoje priority.
Velmi těžko může ovlivnit osobní krizi, navíc, když je mu zcela nespravedlivě dávána za vinu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.1.22 09:23
Já bych chtěla jen upozornit, že za vlastní štěstí si zodpovídáme hlavně sami, a nový vztah, motýlci v břiše atd. to dokážou vyřešit jen krátkodobě… Důležité je vědět, co chci, co mi chybí, co potřebuju ke štěstí. A umět si o to říct.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.1.22 09:33
@Josef_t píše:
Také si nemyslím, že jsme ve sporu…Jen - partner má možnost ovlivnit jen to, čeho je součástí.
Může ovlivnit partnerské krize, změnit svoje chování, svoje priority.
Velmi těžko může ovlivnit osobní krizi, navíc, když je mu zcela nespravedlivě dávána za vinu.
Chápu, jak to myslíš. Mně zase ani nepřijde, že by mu to dávala za vinu. Myslím, že si uvědomuje, že to jsou její pocity. Na druhou stranu na každém vztahu se musí pracovat. Pracují oba?
Lidé se dnes vezmou a myslí si, že jim ta láska vydrží do konce dní, ale člověk, který je nějaký ten rok ve spokojeném manželství ví, že to tak není. Časem se to převalí spíše v takové skálopevné přátelství. Ale i v tom jdou najít vášnivé city. Ale musí je hledat oba. Těžko hledat oheň, kde nehoří. On je třeba nehledá, protože nepotřebuje, jí chybí. To je pak věc dvou. Sama v sobě ty city nenajde a pokud je potřebuje, tak jí terapie určitě nasměruje, jak to řešit, ale stejně ji to pak přivede k debatě s manželem.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.1.22 09:34
Trubka nejsi, jenom lehce naivní. Pokud si myslíš, že po sedmi letech vztahu budeš mít motýlky v bříšku a podlomí se ti kolena pokaždé, když svého milého uvidíš, tak to asi nééé. Ale smysluplný vztah by měl asi časem samovolně ze zamilovanosti přerůst v lásku, a to se pozná v každodenním soužití. Tím, že se na partnera těšíš, ráda s ním trávíš čas, děláte si navzájem radosti, respektujete se, spoléháte se na sebe, důvěřujete si a dobře spolu fungujete. A samozřejmě mnoho dalšího. Pokud to ale ze zamilovanosti vyšumělo do ztracena, pak je to blbé… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.1.22 12:18
@Černá dáma píše:
Chápu, jak to myslíš. Mně zase ani nepřijde, že by mu to dávala za vinu. Myslím, že si uvědomuje, že to jsou její pocity. Na druhou stranu na každém vztahu se musí pracovat. Pracují oba?
Lidé se dnes vezmou a myslí si, že jim ta láska vydrží do konce dní, ale člověk, který je nějaký ten rok ve spokojeném manželství ví, že to tak není. Časem se to převalí spíše v takové skálopevné přátelství. Ale i v tom jdou najít vášnivé city. Ale musí je hledat oba. Těžko hledat oheň, kde nehoří. On je třeba nehledá, protože nepotřebuje, jí chybí. To je pak věc dvou. Sama v sobě ty city nenajde a pokud je potřebuje, tak jí terapie určitě nasměruje, jak to řešit, ale stejně ji to pak přivede k debatě s manželem.
Příklad pro mírné odlehčení:
Když mi manželka řekne - mám chuť na řízek, mám několik možností co udělat, pozvat ji do restaurace, probrat mrazák nebo jí říct, aby si ho udělala sama.
Když mi bude říkat „honí mě mlsná“ něco bych si dala: mohu vyjmenovat celou kuchařku od polévek po zákusky a k ničemu asi nedospěji. Na vše bude odpověď jen, že to není ono…
Když mi bude říkat, že v plné ledničce nic není, že jsme nikde dlouho nebyli a podobné věci - těžko mi může dojít, že má na něco neurčitého chuť, možná je to řízek, ale taky možná něco jiného a možná chce do restaurace, ale taky možná ne.
Pokud s ním komunikuje prvním způsobem, určitě jí nějakým způsobem pomůže, pokud tím třetím, tak nemá šanci, protože ani ona sama neví co chce.
Rizikem těch osobních krizí a neurčitých pocitů je, že pokud to není pojmenováno, lze partnera velmi lehce zranit.
Typická situace, on maká od rána do večera v přesvědčení, že to dělá pro rodinu a ona mu začne vyprávět o svých neurčitých pocitech, že se necítí šťastná
Poměrně logicky si to on vysvětlí, že je jí to všechno málo, stáhne se a udělá pravý opak toho co ona očekává.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.1.22 13:41
@Černá dáma píše:
@Josef_t
Myslím, že je naprosto v pořádku, že to vnímáme každý jinak a každý má jiné zkušenosti. Já mám třeba v okolí případ toho, co tu někdo psal, že se sbalil, odešel a bylo mu nejlíp. Ano, té ženě možná je nejlépe…a tomu muži, který vídá své dítě jen na víkendy, když se mu nechce pomstít střídavkou? Třeba by se chtěl pokusit něco udělat.
Má máti se takhle taky sbalila o odešla. A co otce nejvíc mrzelo? Že mu to neřekla, nedala mu šanci něco změnit. Začít spolu třeba víc fungovat, zaplnit víkendy společným programem… možná by to pomohlo a možná ne. To nevíš.
Takže Tvůj názor je v pořádku, ten můj můžeš považovat za špatný, ale je to jen můj názor.
Ja ti nevim, ale neznam zenu, ktera pred rozchodem neudela vsechno mozne ci nemozne, nez to definitivne zabali.
Spis to tvuj tata nevidel, nevnimal .
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.1.22 13:57
@Lucie_Sx píše:
Ja ti nevim, ale neznam zenu, ktera pred rozchodem neudela vsechno mozne ci nemozne, nez to definitivne zabali.
Spis to tvuj tata nevidel, nevnimal
Není to tak dávno a nebyla jsem tak mladá, abych to vnímala dětskýma očima. A mluvila jsem o tom s matkou. Protože jí mám moc ráda, ale tohle, co udělala, mě mrzelo. Její odpověď byla, že nevěděla co a jak říct. Že si přišla jiná a on by to nepochopil.
Ale jinak mám pocit, že dneska se lidi opravdu rozvádí někdy kvůli hloupostem. Možná mám kolem sebe ty méně zodpovědné.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.1.22 14:01
@Lucie_Sx píše:
Ja ti nevim, ale neznam zenu, ktera pred rozchodem neudela vsechno mozne ci nemozne, nez to definitivne zabali.
Spis to tvuj tata nevidel, nevnimal
Myslím, že toto nefunguje univerzálně.
Co a jak mu říkala, jak srozumitelně je jedna věc.
Druhá věc jsou skutečně osobní krize, kdy člověk pod dojmem, že mu něco utíká udělá zcela překvapivé a těžko pochopitelné rozhodnutí.
Co se asi děje v hlavě ženy, které děti vyletí z hnízda, ona si chce konečně užívat (aniž by věděla co tím myslí), doma má jen okoukaného chlapa co by jen jezdil na chalupu, kde ji to nebaví. Navíc se jí v kanceláři dvoří o něco mladší kolega. 
Samozřejmě to samé typická mužská druhá míza, kdy s klesajícím testosteronem přichází mladé děvče . Tak to přijde bez velkého varování a jeho okoukaná manželka s tím nemá šanci ni udělat.
A ano, lidé, kteří pod vlivem svých osobních krizí udělají nesmyslná a unáhlená rozhodnutí na to samozřejmě vždy doplatí.
Zakladatelka je na nejlepší cestě jak nějaké hloupé rozhodnutí udělat 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.1.22 14:11
@Černá dáma píše:
Není to tak dávno a nebyla jsem tak mladá, abych to vnímala dětskýma očima. A mluvila jsem o tom s matkou. Protože jí mám moc ráda, ale tohle, co udělala, mě mrzelo. Její odpověď byla, že nevěděla co a jak říct. Že si přišla jiná a on by to nepochopil.
Ale jinak mám pocit, že dneska se lidi opravdu rozvádí někdy kvůli hloupostem. Možná mám kolem sebe ty méně zodpovědné.
Asi ti nijak nepomůže, že není výjimkou a že lidé dělají hloupá rozhodnutí od nepaměti.
Otec se z toho už nejspíš oklepal.
Matku asi čeká ještě hodně karambolů. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
