Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Chlap chce dítě, já spíš ne
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymní
27.8.18 21:12
- Citovat
- Upravit
28.8.18 06:53
@Evulina píše:
Jakej slib? O slibu zakladatelka nepíše a i kdyby, názory se mění a tohle je tak citlivá věc, že nemůže v tomhle jít proti sobě a jen „plnit nějaký slib“. Musejí si promluvit s manželem, co a jak nyní zakladatelka cití, jak to má a jak to má manžel.
Pokud je rodina dobře finančně zajištěná a zakladatelka nechce jen kvůli tomu, že by s mrnětem přibylo mnohem víc práce a jinak by i další dítko chtěla, tak bych třeba i zvážila pomocnici do domácnosti nebo i na chvíli denně třeba chůvu..Jestli ale nechce dítě už vůbec, tak nějak celkově, tak přeci nemá smysl jí do něčeho nutit.
Výborně, děkuji. Tohle moc hezky ospravedlňuje muže, kteří slibují, odkládají a pak místo dítěte ženu opustí. Prostě nemůžou jít proti sobě, v takové citlivé věci 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Kobliha51
28.8.18 07:54
@Anonymní píše:
Děkuji za názory.
Později už bude pozdě, muž už je opravdu na hraně toho kdy je to ještě možné aby si těch dětí vůbec užil. Takže tam odklad není možný pokud by na to došlo.
Zdravotně bych toho měla být schopná, nicméně by se to zjistilo az by to přišlo, je klidně možné že to už zdravý nedovolí. Ale pokud by to klaplo tak těhotenství je pro mě bezpečné, problém by mohl nastat jenom se samotnym otěhotněním.On je skvělý otec, jak dceři tak i synovi (ano, toho si osvojil) ale spíš na hry, vylety,.. péče o dítě jako taková je na me (ale to mi nikdy nevadilo). Takže by to bylo na mě. Minimálně ty začátky.
Práce by šla do kopru. Bohužel je to hrozně dynamické prostředí. Vypadla bych z toho za půl roku. Návrat by byl těžký. A já si toho jak skvěle mám kolegy a pracovní prostředí vážím a vím že pak už to tak nemusí být. A bojím se toho protože jsem cíťa a být nešťastná v práci by mě zničilo. Nejde ani tak o peníze ale o tu práci a atmosféru.
Mít dítě brzo po synovi bych nesla v pohodě, syn by měl parťáka a já bych byla dál doma. Problém je v tom kolik času uteklo a jak jiná je situace. Osobně fakt závidím a chápu maminky co mají děti rychle po sobě. To by bylo ideální ale bohužel.
Musím to ještě promyslet, promluvit o tom ještě s mužem a třeba se to změní. Možná za půl roku mě to už nebude bavit a ráda na tu mateřskou pujdu. Nebo ne a muž zjistí že už se na to necítí. Uvidíme.
Mít děti brzy po sobě vůbec neznamená, že si budou rozumět. Možná je to dobře pro rodiče a to ještě možná. Mnoho partnerství to neunese. Tvůj manžel si tvého syna vzal za svého. Jestli to pro tebe nic neznamená, tak nevím. 
- Citovat
- Upravit
28.8.18 08:29
@arinecka píše:
Tohle se prostě vynutit nedáKdyž nechceš, tak nechceš. První jsem myslela že chlap žádné dítě nemá ale na konci píšeš že má dceru, takže bych to zas tolik nehrotila.
Přesně tak, zakladatelka má syna, její manžel má dceru, takže nevidím důvod, proč by se měla za každou cenu nutit do dítěte, když nechce.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.8.18 09:41
Jenom dobrá a zajímavá práce není důvod nemít druhé dítě.
Zásadní by podle mně mělo být jenom to zdravotní hledisko - aby ty hormonální změny nějak něco nezpůsobily.
Tvůj muž si prostě chtěl potvrdit tu celou rodinu. Tvoje dítě osvojil, to každý neudělá, ale nemůžeš to brát tak, že je jeho. Chtěl s Tebou mít něco společného, a tím pojítkem není Tvoje dítě z přechozího vztahu, to k Tobě jen přibral.
Počítám, že by asi klidně za půl roku mohl začít říkat „Mně je to jedno“… ale to už je obvykle stav otrávené resignace. Skutečně jedno mu to být nemusí. Je to něco, co mezi Vámi může zůstat napořád viset a kdyby měly přijít větší problémy v budoucnu, tak si na to vzpomene, pak si hned vzpomene, že Tvůj syn není jeho syn a že k Tobě nemá tak pevné vazby.
Chlapi můžou mít dítě klidně do 45, podle mně, při normálním zdraví to zvládají dobře. Takže pokud máš muže někde kolem 40, tak je hodně naivní si myslet, že je na konci svých sil a má zavřený oči při rozhlížení se kolem sebe.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
28.8.18 10:08
@LaPaloma Částečně máš určite pravdu. Chlap není rezignovaci typ. Spíš by mi to narovinu reknul.
Chlapovi je 48, už dřív jsme mluvili o tom že do 50 nejpozději další dite, jestli bude. Takže bohužel není moc času na přemýšlení.
Syna si osvojil sám ze své vůle a iniciativy. Návrhnul i částečně zařídil to to (s ex jsem jsem to teda řešila já). A velmi si ho za to vážím. Přijal syna za svého, chová se k němu stejně jako k dceři ale stejně na něm vidím že by chtěl ještě syna „svého“, právě proto mě to tak trápí a řeším to. Mohla bych klidně říct ne a hotovo ale právě mi to jedno není.
Je fakt že podle toho co tady píšete mu to částečně dlužím za to jak se stará o mého syna. Asi by byla škoda přijít i to jak by hrdě držel syna svého jména (chtěl by aby se syn jmenoval po něm) / nevím co by bylo kdyby to byla holka 
Děkuji za další pohledy na situaci.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
28.8.18 10:10
@LaPaloma ze zdravotního hlediska může nastat jenom to že neotěhotním, případně v rané fázi potratím, těhotenství jako takové bude sice víc pod dohledem ale mělo by být ok. Dle lékaře.
- Citovat
- Upravit
28.8.18 10:13
@Anonymní píše:
@LaPaloma Částečně máš určite pravdu. Chlap není rezignovaci typ. Spíš by mi to narovinu reknul.
Chlapovi je 48, už dřív jsme mluvili o tom že do 50 nejpozději další dite, jestli bude. Takže bohužel není moc času na přemýšlení.Syna si osvojil sám ze své vůle a iniciativy. Návrhnul i částečně zařídil to to (s ex jsem jsem to teda řešila já). A velmi si ho za to vážím. Přijal syna za svého, chová se k němu stejně jako k dceři ale stejně na něm vidím že by chtěl ještě syna „svého“, právě proto mě to tak trápí a řeším to. Mohla bych klidně říct ne a hotovo ale právě mi to jedno není.
Děkuji za další pohledy na situaci.
Je fakt že podle toho co tady píšete mu to částečně dlužím za to jak se stará o mého syna. Asi by byla škoda přijít i to jak by hrdě držel syna svého jména (chtěl by aby se syn jmenoval po něm) / nevím co by bylo kdyby to byla holka
Já vím, že se to v Tobě bije. Není to lehký. Ale skutečně bych to brala jen podle Tvého osobního zdravotního hlediska, jinak bych to dítě s ním měla.
Holku by dal taky, to si piš. Co si udělá, to bude mít. Je to na něm. 
My měli dítě, když mému bylo 46, dává to taky. Těch 50 bych brala rovněž jako hraniční věk.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.8.18 11:52
@Anonymní píše:
„@LaPaloma“ ale stejně na něm vidím že by chtěl ještě syna „svého“Asi by byla škoda přijít i to jak by hrdě držel syna svého jména (chtěl by aby se syn jmenoval po něm) /
Kde berete tu jistotu, že se vám narodí syn?????????????????????????????????
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
28.8.18 15:24
@Anonymní píše:
@LaPaloma Částečně máš určite pravdu. Chlap není rezignovaci typ. Spíš by mi to narovinu reknul.
Chlapovi je 48, už dřív jsme mluvili o tom že do 50 nejpozději další dite, jestli bude. Takže bohužel není moc času na přemýšlení.Syna si osvojil sám ze své vůle a iniciativy. Návrhnul i částečně zařídil to to (s ex jsem jsem to teda řešila já). A velmi si ho za to vážím. Přijal syna za svého, chová se k němu stejně jako k dceři ale stejně na něm vidím že by chtěl ještě syna „svého“, právě proto mě to tak trápí a řeším to. Mohla bych klidně říct ne a hotovo ale právě mi to jedno není.
Děkuji za další pohledy na situaci.
Je fakt že podle toho co tady píšete mu to částečně dlužím za to jak se stará o mého syna. Asi by byla škoda přijít i to jak by hrdě držel syna svého jména (chtěl by aby se syn jmenoval po něm) / nevím co by bylo kdyby to byla holka
No zakladatelko podle názvu diskuze jsem si říkala, dítě nechceš, tak do něj nechoď. Ale to s tím přijetím tvého syna za svého partnerem ve mně budí určitý pocit, že mu to trochu dlužíš zkusit ještě miminko, když ho chce 
. Třeba to tak není, ale nějak to tak na mě působí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.8.18 16:31
Je možné, že by tvé odmítnutí pořídit si společného potomka mohl být důvod pro rozvod?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
28.8.18 18:16
@Malaga píše:
Je možné, že by tvé odmítnutí pořídit si společného potomka mohl být důvod pro rozvod?
To ne (i když člověk nikdy neví) on je spíš ten typ co bude prostě nešťastný ale navenek to nedá tolik najevo. Určitě by to náš vztah nezničilo, o tom už jsme mluvili že ať to bude jakkoliv (třeba to dítě nebudu moct mít) tak to pro nás není priorita. To je stále pravda, přesto vím že by mu to udělalo radost, jen prostě přemýšlím jestli to dám. Nicméně chlap ví i o té možnosti že to nepůjde že zdravotního důvodu a nijak se z toho nehrouti. Jen by ho potěšilo to dítě mít, život si bez něj ale představit dokáže.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
28.8.18 18:21
@meduzza píše:
No zakladatelko podle názvu diskuze jsem si říkala, dítě nechceš, tak do něj nechoď. Ale to s tím přijetím tvého syna za svého partnerem ve mně budí určitý pocit, že mu to trochu dlužíš zkusit ještě miminko, když ho chce
Díky za názor. Upřímně jsem nečekala že mi diskuze na emiminu tolik dá 
občas je potřeba pohled zvenku že věci které jsem měla za běžné a nedávala jim větší význam (to osvojení) vlastně znamenaji mnohem víc.
Po této diskuzi jsem mnohem víc nakloněná tomu to dítě mít. Je fakt že už to bude chlapovo poslední šance (pokud by to teda klaplo)
- Citovat
- Upravit
28.8.18 18:50
@Anonymní píše:
To ne (i když člověk nikdy neví) on je spíš ten typ co bude prostě nešťastný ale navenek to nedá tolik najevo. Určitě by to náš vztah nezničilo, o tom už jsme mluvili že ať to bude jakkoliv (třeba to dítě nebudu moct mít) tak to pro nás není priorita. To je stále pravda, přesto vím že by mu to udělalo radost, jen prostě přemýšlím jestli to dám. Nicméně chlap ví i o té možnosti že to nepůjde že zdravotního důvodu a nijak se z toho nehrouti. Jen by ho potěšilo to dítě mít, život si bez něj ale představit dokáže.
Když dle mého je rozdíl dítko nemít ze zdravotních důvodů anebo proto, že začne kolotoč plinek a pracovní úsilí přijde vniveč…
Ono to může být i tak, nezkusite dítko, bude zklamaný on… začněte se snažit, nebudeš se cítit šťastná ty.....
Vedle běží vlákno, jak muž dokazuje svou lásku… Myslím, že tvůj muž ji osvojením tvého syna prokázal víc než čímkoliv jiným
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Děkuji za názory.
Později už bude pozdě, muž už je opravdu na hraně toho kdy je to ještě možné aby si těch dětí vůbec užil. Takže tam odklad není možný pokud by na to došlo.
Zdravotně bych toho měla být schopná, nicméně by se to zjistilo az by to přišlo, je klidně možné že to už zdravý nedovolí. Ale pokud by to klaplo tak těhotenství je pro mě bezpečné, problém by mohl nastat jenom se samotnym otěhotněním.
On je skvělý otec, jak dceři tak i synovi (ano, toho si osvojil) ale spíš na hry, vylety,.. péče o dítě jako taková je na me (ale to mi nikdy nevadilo). Takže by to bylo na mě. Minimálně ty začátky.
Práce by šla do kopru. Bohužel je to hrozně dynamické prostředí. Vypadla bych z toho za půl roku. Návrat by byl těžký. A já si toho jak skvěle mám kolegy a pracovní prostředí vážím a vím že pak už to tak nemusí být. A bojím se toho protože jsem cíťa a být nešťastná v práci by mě zničilo. Nejde ani tak o peníze ale o tu práci a atmosféru.
Mít dítě brzo po synovi bych nesla v pohodě, syn by měl parťáka a já bych byla dál doma. Problém je v tom kolik času uteklo a jak jiná je situace. Osobně fakt závidím a chápu maminky co mají děti rychle po sobě. To by bylo ideální ale bohužel.
Musím to ještě promyslet, promluvit o tom ještě s mužem a třeba se to změní. Možná za půl roku mě to už nebude bavit a ráda na tu mateřskou pujdu. Nebo ne a muž zjistí že už se na to necítí. Uvidíme.