Chlap chce dítě, já spíš ne
- Fotoalbum (0)
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Reakce:
@Anonymní píše:
Zdravím,
situace bývá většinou opačná ale u nás je to takto. Máme doma syna (ten biologický není manžela, papírově ano) kteremu je šest let. Já jsem vždycky tvrdila ze chci velkou rodinu, klidně 4 děti. Jenže… na syna jsem byla sama, poznal jsem chlapa ještě na rodicaku, pak začala pracovat, pak jsme se začali snažit o další. Jenže se ukázalo že mám rakovinu štítné žlázy. Proběhlo léčení.
No a teď mám doma téměř samostatné dítě se kterým se dá dělat spoustu věcí, skvělou práci která mě baví a karierne postupuju nahoru, finančně jsme na tom fajn. Jen ta touha po dalším dítěti je pryč. Nechci z toho pryč a těšit zase plenky, mít rodicak, muset všechno přizpůsobovat miminku, tahat všude kočár… Pro syna už by to stejně nebyl parťák s tak velkým rozestupem. Nějak mi ta představa jedináčka přijde fajn (a to jsem byla vždy proti).
Ale chlap je z toho smutný. Dítě ještě chtěl, později už to nepřipadá v úvahu (je starší). A já jsem v háji. Vidím na něm že by opravdu chtěl ale já cítím že bych to odtrpela (není možnost že by šel na rodicak on). On už má starsi dceru z předchozího manželství, vztahy super.
A já nevím co s tím…
Pokud ti to nebude vadit zdravotně, měla bys svůj slib splnit. Nějak
slyším jen já, já, já...... Nebo se pletu? Je to možné. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Tohle se prostě vynutit nedá 
Když nechceš, tak nechceš. První jsem
myslela že chlap žádné dítě nemá ale na konci píšeš že má dceru,
takže bych to zas tolik nehrotila.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@Kobliha51 píše:
Pokud ti to nebude vadit zdravotně, měla bys svůj slib splnit. Nějak slyším jen já, já, já...... Nebo se pletu? Je to možné.
Slib nikdy nepadnul, říkala jsem mi že rodinu chci ale on nikdy nijak
zvlášť zapálený nebyl. Vidím to spíš v tom že pro něj je to teď nebo
nikdy. Já mám teoreticky ještě deset let čas být stále plodná.
Jo, máš pravdu, je to hodně o mě. Protože já budu doma a budu se nejvíc
starat, kdyby to šlo prohodit tak proti nebudu, ale bohužel (hlavně kvůli
financím). Mě uteče ta možnost povýšení (pak už do toho nenaskocim ale
budu muset odznova). Bude to dalších pět, šest let kdy se nikam moc
nepodivame (myslím bez 24/7 péče o miminko).
Nabídnout mi někdo pětileté dítě tak beru 
Ale jinak mě zajímá jak to má on, jinak bych to neřešila a řekla prostě ne .. proto mě to trápí, že vidím že on to dítě chce víc než jsem si myslela.
- načítám...
- Citovat
- Nahlásit
Kdyby neměl žádné dítě, bylo by to horší. Ale takhle bych do toho nešla. On starší, ty po onko léčbě. Kdyby se nestala fakt nehoda, už bych to nepokoušela.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@Kobliha51 píše:
Pokud ti to nebude vadit zdravotně, měla bys svůj slib splnit. Nějak slyším jen já, já, já...... Nebo se pletu? Je to možné.
Jakej slib? O slibu zakladatelka nepíše a i kdyby, názory se mění a
tohle je tak citlivá věc, že nemůže v tomhle jít proti sobě a jen
„plnit nějaký slib“. Musejí si promluvit s manželem, co a jak nyní
zakladatelka cití, jak to má a jak to má manžel.
Pokud je rodina dobře finančně zajištěná a zakladatelka nechce jen kvůli
tomu, že by s mrnětem přibylo mnohem víc práce a jinak by i další
dítko chtěla, tak bych třeba i zvážila pomocnici do domácnosti nebo i na
chvíli denně třeba chůvu..Jestli ale nechce dítě už vůbec, tak nějak
celkově, tak přeci nemá smysl jí do něčeho nutit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@Anonymní píše:
Zdravím,
situace bývá většinou opačná ale u nás je to takto. Máme doma syna (ten biologický není manžela, papírově ano) kteremu je šest let. Já jsem vždycky tvrdila ze chci velkou rodinu, klidně 4 děti. Jenže… na syna jsem byla sama, poznal jsem chlapa ještě na rodicaku, pak začala pracovat, pak jsme se začali snažit o další. Jenže se ukázalo že mám rakovinu štítné žlázy. Proběhlo léčení.
No a teď mám doma téměř samostatné dítě se kterým se dá dělat spoustu věcí, skvělou práci která mě baví a karierne postupuju nahoru, finančně jsme na tom fajn. Jen ta touha po dalším dítěti je pryč. Nechci z toho pryč a těšit zase plenky, mít rodicak, muset všechno přizpůsobovat miminku, tahat všude kočár… Pro syna už by to stejně nebyl parťák s tak velkým rozestupem. Nějak mi ta představa jedináčka přijde fajn (a to jsem byla vždy proti).
Ale chlap je z toho smutný. Dítě ještě chtěl, později už to nepřipadá v úvahu (je starší). A já jsem v háji. Vidím na něm že by opravdu chtěl ale já cítím že bych to odtrpela (není možnost že by šel na rodicak on). On už má starsi dceru z předchozího manželství, vztahy super.
A já nevím co s tím…
To je těžké. Naprosto chápu tvůj postoj.
Potíž je v tom, že tvůj muž asi s rodinou počítal, těšil se,
snažili jste se… A teď to je tak, že mu zůstane „na krku“ tvoje
dítě, které bude vychovávat, financovat a svého už se nedočká.
Chápu, že má dceru, ale zjevně chtěl ještě jedno.
Nezávidím ti to, je to složité 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
AHoj, naprosto tě chápu, mám syna (7 let) a přesně jak píšeš, mám
dobrou práci, se synem podnikáme spoustu věcí (kolo, výlety, lyže.....)
S jeho otcem nežiju, ale měla jsem přítele, který vlastní dítě neměl a
samozřejmě chtěl. Já se tomu bránila zuby nehty, právě proto, že jsem se
nechtěla vzdát toho času stráveného se synem, všechno by padlo, kdybych
musela být 24/7 u miminka. Asi se to někomu může zdát sobecké, ale
vynutit se to zkrátka nedá, když to tak někdo cítí, tak to tak prostě
cítí. S přítelem jsme se nakonec rozešli pro nedostatek společných
zájmů, prostě jsme zjistili, že už si nemáme co říct a řeknu
ti......jsem šťastná, že jsem do dalšího nešla. Ono s jedním dítětem
se daří přece jen líp, než být sama na smečku 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Proto my máme deti 3 a hned po sobě - x krát rozjíždět kariéru navíc každé jinak staré se nedá moc zabavit stejne … nezávidím ti to. Navíc po té dg čím sis prošla … lekar by nebyl proti?? Co by říkal na tvoje další případně tehotenstvi??
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Nešla bych do toho být na tvém místě, trochu víc pochopitelné by bylo, kdyby vlastní dítě neměl. Tobě zkrátka život přinesl rozpad vztahu s otcem syna a nemoc, je třeba přijmout, že teď máš konečně šanci žít dle svého, a pokud nechceš skákat kolem mimča, neměla by ses do toho nutit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@Anonymní píše:
Slib nikdy nepadnul, říkala jsem mi že rodinu chci ale on nikdy nijak zvlášť zapálený nebyl. Vidím to spíš v tom že pro něj je to teď nebo nikdy. Já mám teoreticky ještě deset let čas být stále plodná.
Jo, máš pravdu, je to hodně o mě. Protože já budu doma a budu se nejvíc starat, kdyby to šlo prohodit tak proti nebudu, ale bohužel (hlavně kvůli financím). Mě uteče ta možnost povýšení (pak už do toho nenaskocim ale budu muset odznova). Bude to dalších pět, šest let kdy se nikam moc nepodivame (myslím bez 24/7 péče o miminko).
Nabídnout mi někdo pětileté dítě tak beru
Pochopila jsem dobře, že on tvé dítě osvojil?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Za mě hezké „gesto“, já bych do dítěte, pokud by zdravotní stav dovoloval, šla.
Pokud máte hezký vztah, šla bych s ním do dítěte. Peníze byly, jsou a budou. Resp. možná jich bude méně, ale.. vždy jsem chtěla více dětí, kdyby to jen trochu šlo, chtěla bych s ním mít dítě..
Ale nevím, jestli Ti tato anketa k něčemu bude
@Kobliha51
@Kobliha51 píše:
Pochopila jsem dobře, že on tvé dítě osvojil?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Nenutila bych se pokud bych nechtěla další dítě…
Pokud bych do budoucna měla představu dalšího pak bych si to dobře
rozmyslela..
Já otalela a teď bych vrátila čas..
Příspěvek upraven 27.08.18 v 18:26
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Tak treba za rok, dva zmenis názor nešla bych do toho, přesně jak píšeš, ta
péče je hlavně na Tobě. Tobě to zase obrátí celý život. Že by na RD
šel on, je vyloučeno?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Další podobná témata podle názvu
- Přechod dluhů z dospělé osoby na dítě
- Lze ovlivnit malé dítě?
- Jak vyloučit dítě z dědictví
- Roční dítě málo jí, mám starost o správný poměr živin
- Ve 2 letech dítě v noci nevydrží v posteli a přechází k rodičům
- Můžu dát spícímu dítěti kapky do nosu?
- Dítě 14 let zapomíná dýchat
Zdravím,
situace bývá většinou opačná ale u nás je to takto. Máme doma syna (ten biologický není manžela, papírově ano) kteremu je šest let. Já jsem vždycky tvrdila ze chci velkou rodinu, klidně 4 děti. Jenže… na syna jsem byla sama, poznal jsem chlapa ještě na rodicaku, pak začala pracovat, pak jsme se začali snažit o další. Jenže se ukázalo že mám rakovinu štítné žlázy. Proběhlo léčení.
No a teď mám doma téměř samostatné dítě se kterým se dá dělat spoustu věcí, skvělou práci která mě baví a karierne postupuju nahoru, finančně jsme na tom fajn. Jen ta touha po dalším dítěti je pryč. Nechci z toho pryč a těšit zase plenky, mít rodicak, muset všechno přizpůsobovat miminku, tahat všude kočár… Pro syna už by to stejně nebyl parťák s tak velkým rozestupem. Nějak mi ta představa jedináčka přijde fajn (a to jsem byla vždy proti).
Ale chlap je z toho smutný. Dítě ještě chtěl, později už to nepřipadá v úvahu (je starší). A já jsem v háji. Vidím na něm že by opravdu chtěl ale já cítím že bych to odtrpela (není možnost že by šel na rodicak on). On už má starsi dceru z předchozího manželství, vztahy super.
A já nevím co s tím…