Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Tak miminko se nejvíce pripouta k primární pečující osobě, takže k manželovi a když bude brecet a mít nějakou nepohodu, tebe stejně chtít nebude a uklidni se až u manzela.
@Anonymní píše:
Ahoj všem,za chvilku budu rodit a s manželem jsme domluvení, že půjde na mateřskou on, protože vydělávám o dost více + on bude mít celkem slušnou mateřskou, kterou já bych neměla. Já mám práci, kterou jsem schopná si upravit, dělat doma a na pár hodin týdně si budu muset odskočit do kanceláře. Po jeho mateřské, kdy doufám, že by dítě už mohlo mít trochu režim a oba budeme s péčí o dítě sžití (je naše první), bychom se nějak o péči podělili + doufám, že pohlídají babičky, přinejhorším bych hledala na pár hodin týdně chůvu.
Jde o reálné zkušenosti těch, které to měly podobně. Jak jste zvládaly, že třeba nejste s dítětem od začátku jen vy jako matky, jak jste to měly s kojením, zvládalo dítě střídat prso a lahvičku, nebo třeba jedno z toho odmítalo, a jak zvládalo dítě odloučení od vás? Prořvalo tu dobu, co jste s ním nemohly být, nebo to s taťkou zvládly v pohodě? Přišly jste na nějaké fígle, co pomáhají dítě „obalamutit“, že je třeba s matkou? A s odstupem času, máte třeba pocit, že díky tomu, že jste nebyly s dítětem na mateřské, že k sobě nemáte třeba tak blízko?
Díky za jakékoliv tipy pro usnadnění této situace. Samozřejmě vím, že každé dítě je jiné a ukáže praxe, ale samozřejmě mě zajímají zkušenosti. Anonym, neb citlivé téma, děkuji za pochopení.
Především muž může jít na mateřskou až po šestinedělí, takže to není úplně tak, že bys s ním od začátku vůbec nebyla
Jinak dítě si zvykne, že primární pečující osoba je chlap, ne ty. Pro mě by to nebylo, ačkoli na rodičovské už bych se s mužem klidně vystřídala. Ale to je o osobním nastavení. Kvůli penězům bych to nedělala, i kdybych se měla ten půlrok krmit rohlíkama.
Ahoj, manžel byl na mateřské a následně na RD u 6 z našich 7 dětí. Neměnili bychom.
Já nekojila, já to nepovažuji za důležité, takže to jsem neřešila.
Vzhledem k tomu, že děti byly od narození s otcem, nebylo třeba je nějak balamutit.
Pokud jsou v pohodě rodiče, budou v pohodě i děti. Jediný, kdo s tím mě problém, bylo okolí a cizí lidi, když se o našem modelu doslechli. Děti byly a jsou spokojené, my taky.
Držím palce.
Držím palce
@Anonymní píše:
Ahoj všem,za chvilku budu rodit a s manželem jsme domluvení, že půjde na mateřskou on, protože vydělávám o dost více + on bude mít celkem slušnou mateřskou, kterou já bych neměla. Já mám práci, kterou jsem schopná si upravit, dělat doma a na pár hodin týdně si budu muset odskočit do kanceláře. Po jeho mateřské, kdy doufám, že by dítě už mohlo mít trochu režim a oba budeme s péčí o dítě sžití (je naše první), bychom se nějak o péči podělili + doufám, že pohlídají babičky, přinejhorším bych hledala na pár hodin týdně chůvu.
Jde o reálné zkušenosti těch, které to měly podobně. Jak jste zvládaly, že třeba nejste s dítětem od začátku jen vy jako matky, jak jste to měly s kojením, zvládalo dítě střídat prso a lahvičku, nebo třeba jedno z toho odmítalo, a jak zvládalo dítě odloučení od vás? Prořvalo tu dobu, co jste s ním nemohly být, nebo to s taťkou zvládly v pohodě? Přišly jste na nějaké fígle, co pomáhají dítě „obalamutit“, že je třeba s matkou? A s odstupem času, máte třeba pocit, že díky tomu, že jste nebyly s dítětem na mateřské, že k sobě nemáte třeba tak blízko?
Díky za jakékoliv tipy pro usnadnění této situace. Samozřejmě vím, že každé dítě je jiné a ukáže praxe, ale samozřejmě mě zajímají zkušenosti. Anonym, neb citlivé téma, děkuji za pochopení.
@ZdenMal Ten nátlak okolí musí být asi šílený co? Na to se, zakladatelko, asi taky psychicky připrav. Chce to moc dobře vědět, proč to děláš, a být o tom vnitřně přesvědčená (proto jsem psala, že kvůli penězům bych to nedělala). Jinak tě může okolí pěkně zdeptat, a to nejen kolegové, ale třeba bohužel i rodina ![]()
Zkušenost nemám, ale z okolí to nikde problém nebyl, navíc tuhle možnost volí většinou holky, co podnikají víceméně z domova, takže jsou zpočátku i u všeho, nebo u většiny věcí a zvládají to, prostě instinkt - možná i iracionální strach o dítě, no.
Takže manžel spíš asistuje a uklízí, vaří. Ale pak si to sedne - a třeba na rodičáku už ty chlapi fungují na jedničku. Jediná komplikace - pokud bys měla před/po porodu nějaké zdravotní problémy, což neodhadneš, ale zas pokud si ty zakázky upravíš, tak proč ne (v okolí si teda holky daly pauzu 2-3 měsíce, právě pro sichr).
Tohle dopředu nikdy neodhadneš. Záleži jaké dítě se ti narodí.
2× se mi úplně v pohodě podařilo pracovat i s dětmi ( od 10 měs a 14 měs.) A s posledním, velmi kontaktním dítětem, tohle naprosto nemožné. Pracovala jsem od 8.měs s dítětem na ruce po nocích, atd…tatínka na „hlídání“ začalo akceptovat až někdy ve 2 letech, do té doby každé " hlídáni" byla sázka do loterie, zda to dítě zvládne. Samo někde nespalo nikdy, bez mé osoby řvalo, atd…
Láhev s UM ani MM si nikdy ochotně nevzalo.
@ZdenMal píše:
Ahoj, manžel byl na mateřské a následně na RD u 6 z našich 7 dětí. Neměnili bychom.Já nekojila, já to nepovažuji za důležité, takže to jsem neřešila.
Vzhledem k tomu, že děti byly od narození s otcem, nebylo třeba je nějak balamutit.
Pokud jsou v pohodě rodiče, budou v pohodě i děti. Jediný, kdo s tím mě problém, bylo okolí a cizí lidi, když se o našem modelu doslechli. Děti byly a jsou spokojené, my taky.
Držím palce.
Držím palce
To je vaše věc, jestli ty budeš v práci a manžel na RD. Okolí do toho nic není.
Budu reagovat hromadně:) Na šestinedělí si otec vezme otcovskou = 2 týdny, a zbytek by si vzal pokrýval dovolenou po nějakých dnech, kdy bych vyloženě musela pracovat. Vím, že nastoupí až po šestinedělí na mateřskou. Ale náš model neplánuji tak, že ráno odevzdám dítě otci a vrátím se večer, to bych nechtěla ani já, chci s ním být. Je to spíš o tom, že na mateřské budeme tak nějak oba napůl, budeme si navzájem pomáhat, aby fungovala domácnost a péče o dítě + má práce, kterou mohu dělat z velké části z domova. Taky si myslím, že když si dítě takhle od mala navykne, že pečuje i tatínek a že to není jen o občasném „hlídání“, tak to bude lépe zvládat i později na rodičáku. Okolí a rodina mi je fakt putna:D tohle vůbec neřeším a nemyslím si, že by mi do očí někdo řekl, že to dělám špatně…a jestli mě budou někde „pomlouvat“ za zády, to se asi nedozvím a pokud ano, tak si to s nimi vyříkám, ale naštěstí si udržuju ve svém okolí rozumné lidi, kteří s tím nemají problém, už o tom mluvíme dlouho, takže to pro nikoho není žádné překvapení. Spíš mi jde čistě o to dítě, jako bohužel práci nemohu ze dne na den úplně zavřít, mohu jen omezit, podnikám, takže se stále snažím spoléhat na to, že na těch pár hodin týdně budu moci „utéct“ bez negativních následků na dítě a zajímaly mě praktické zkušenosti. Jsem ráda za příklad ZdenMal ![]()
@Anonymní píše:
Budu reagovat hromadně:) Na šestinedělí si otec vezme otcovskou = 2 týdny, a zbytek by si vzal pokrýval dovolenou po nějakých dnech, kdy bych vyloženě musela pracovat. Vím, že nastoupí až po šestinedělí na mateřskou. Ale náš model neplánuji tak, že ráno odevzdám dítě otci a vrátím se večer, to bych nechtěla ani já, chci s ním být. Je to spíš o tom, že na mateřské budeme tak nějak oba napůl, budeme si navzájem pomáhat, aby fungovala domácnost a péče o dítě + má práce, kterou mohu dělat z velké části z domova. Taky si myslím, že když si dítě takhle od mala navykne, že pečuje i tatínek a že to není jen o občasném „hlídání“, tak to bude lépe zvládat i později na rodičáku. Okolí a rodina mi je fakt putna:D tohle vůbec neřeším a nemyslím si, že by mi do očí někdo řekl, že to dělám špatně…a jestli mě budou někde „pomlouvat“ za zády, to se asi nedozvím a pokud ano, tak si to s nimi vyříkám, ale naštěstí si udržuju ve svém okolí rozumné lidi, kteří s tím nemají problém, už o tom mluvíme dlouho, takže to pro nikoho není žádné překvapení. Spíš mi jde čistě o to dítě, jako bohužel práci nemohu ze dne na den úplně zavřít, mohu jen omezit, podnikám, takže se stále snažím spoléhat na to, že na těch pár hodin týdně budu moci „utéct“ bez negativních následků na dítě a zajímaly mě praktické zkušenosti. Jsem ráda za příklad ZdenMal
Ja teda na materske ani RD nebyl, ale protoze manzelka celou dobu pracovala z domova a obcas v kancli - ja zase obcas z domu - tak jsem se zapojoval hodne od prvniho koupani. Myslim, ze diky tomu nikdy nebyl pro ani jedno dite problem jestli je se mnou nebo s mamou. Ten model co popisujes mi prijde uplne v pohode, urcite lepsi, nez kdyz je dite na matce 24/7 a v jednom roce pak nedokaze zustat na noc nebo cely den s tatou.
Akurat nebude se tvuj manzel nudit, kdyz ty budes doma stridat praci s ditetem a domacnosti, a co bude porad delat on? ![]()
Myslim, ze si to predem nedokazes predstavit, jake to cele s miminkem bude. Chtela jsem byt doma rok, v praci se zasmali a rekli rok a pul a byla jsem pak rada, byla bych doma i dele klidne. Hormony udelaji sve
u nas byl u druheho ditete doma pul roku manzel ve veku 18-24 mesicu a byla to pohoda. Od miminka bych neodchazela, i kdyz tady v zahranici, kde bydlim, odchazi matky do prace i po 6 tydnech - 4 mesicu nekdy, po mne to v praci taky chteli u druheho ditete a odmitla jsem.
Já si teda v šestinedělí nedokáži představit od dítěte odbíhat. Pokud chceš kojit tak v šestinedělí se kojí furt a flaška je tabu. Navíc ten kolotoč odsávání, nedostatek spánku atd není taky úplně sranda.
Záleží na dítěti. Můžeš mít dítě které v pohodě zvládne 3 hodiny spát v kočáře a manžel jezdit v okolí. A můžeš mít dítě co bude vyžadovat prso 24/7 a pak vzniká problém.
Ahoj všem,
za chvilku budu rodit a s manželem jsme domluvení, že půjde na mateřskou on, protože vydělávám o dost více + on bude mít celkem slušnou mateřskou, kterou já bych neměla. Já mám práci, kterou jsem schopná si upravit, dělat doma a na pár hodin týdně si budu muset odskočit do kanceláře. Po jeho mateřské, kdy doufám, že by dítě už mohlo mít trochu režim a oba budeme s péčí o dítě sžití (je naše první), bychom se nějak o péči podělili + doufám, že pohlídají babičky, přinejhorším bych hledala na pár hodin týdně chůvu.
Jde o reálné zkušenosti těch, které to měly podobně. Jak jste zvládaly, že třeba nejste s dítětem od začátku jen vy jako matky, jak jste to měly s kojením, zvládalo dítě střídat prso a lahvičku, nebo třeba jedno z toho odmítalo, a jak zvládalo dítě odloučení od vás? Prořvalo tu dobu, co jste s ním nemohly být, nebo to s taťkou zvládly v pohodě? Přišly jste na nějaké fígle, co pomáhají dítě „obalamutit“, že je třeba s matkou? A s odstupem času, máte třeba pocit, že díky tomu, že jste nebyly s dítětem na mateřské, že k sobě nemáte třeba tak blízko?
Díky za jakékoliv tipy pro usnadnění této situace. Samozřejmě vím, že každé dítě je jiné a ukáže praxe, ale samozřejmě mě zajímají zkušenosti. Anonym, neb citlivé téma, děkuji za pochopení.