Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Stojí ti to za to? Jsi nejspíš mladá, proč si nenajdeš někoho, s kým ten život krásný a nebudeš se cítit jako onuce. Děti nemáte, společná minulost krátká a protkaná tím, že se chová jak hovado. Lepších najdeš dvanáct do tuctu.
Vážně miluješ někoho, kdo tě fackuje?
Chápu, že doba není jednoduchá a spousta vztahů teď prověří svoji pevnost, takže ty bys měla mít už jasno, že to není chlap pro tebe a že TĚ NEMILUJE! Buď ráda, že jsi zjistila co máš doma za hajzla’ už po roce. Nevím jestli spolu žijete, ale já bych odešla okamžitě. Už dnes je pozdě. ![]()
Holka vykašli se na něj! Nechával se živit a evidentně si na to zvykl a teď chce, aby to bylo tak nadále. Ty záchvaty vzteku nevymizi, spis se to akorát zhorší.
Prosím, opustit, vím, že to není jednoduché, sama jsem byla s takovým a nevím, jak by to se mnou dopadlo… Svěř se někomu blízkému ![]()
Dej od neho ruce pryc. Ja mela byvaleho neco podobneho, vse jsem platila, bohudik ze jsem mela skvelou praci takze ani tak jsem nestradala ale.. Ono te to i tak prestane bavit, ldyz vidis, ze uz ma peníze i on, takze ocekavas, ze se z jeho strany neco zmeni. Potom uz mi neslo o me, ale pri představě ze bych s nim mela mit deti, ktere by kvůli tomu hnupovi stradala jsem hodne rychle odesla. Takhle bys mela zapremyslet i ty do budoucna.
Bič a pryč. Práci a studium zvládá spousta lidí a nejsou agresivní. A navíc je to lakomej vyžírka.
Zkus z nej nejak dostat ty penize a skonci to, cim driv, tim lip.
On te nemiluje, jinak by ti pomahal, nenadaval ti a nebil te.
Ztracis cas, kdy bys mohla byt s nekym spravnym.
No já už mám brouka v hlavě dlouho a říkám se holka uteč. Jenže ho miluju a je to těžký, ale teď už mám pocit že ona i ta láska se začne pomalu vytracet když je na vás někdo zlej. Jen stačí si to uvědomit. Moc vám děkuji a přeji hodně štěstíčka ![]()
@Simona0201 píše:
No já už mám brouka v hlavě dlouho a říkám se holka uteč. Jenže ho miluju a je to těžký, ale teď už mám pocit že ona i ta láska se začne pomalu vytracet když je na vás někdo zlej. Jen stačí si to uvědomit. Moc vám děkuji a přeji hodně štěstíčka
Milujes ho?
Opravdu?
Tak to mam pocit, ze nemas nejmensi tuseni, co je to laska.
A nepotesim te, lepsi to nebude.
Jedina rada, kterou pro tebe mam, je odejdi… ale neco mne rika, ze radeji budes trpet a „milovat“, nez bys vzala odpovednost za vlastni stesti do vlastnich rukou.
Hodne stesti.
Příspěvek upraven 29.11.20 v 18:22
Az do te vety nadava mi a fackuje me, jsem si rikal, no jo dalsi co si nasla lakomce a nevadi ji to.
Ale po tech fackach si rikam jak muzes nekoho takoveho milovat.
To sama sebe az tak moc nenavidis?? A jeste k tomu premyslis o deckach s nim, tohle mi hlava nebere. Nez k nim dojde, tak mozna te drive zabije. Ono u takoveho magora, ktery ti da nejdriv nakladacku a pak se nad sebou rozbreci s tim totiz musis pocitat.
Vzpamatuj se, utec a najdi si odbornika, mas extremne velkej problem sama se sebou. ![]()
Radím urychleně odmilovat a pryč, tohle se bude jen zhoršovat. Pokud si teda chceš v budoucnu ušetřit hodně problémů. Nebude to lehké, ale nejste spolu dlouho a nemáte děti, takže se z toho za čas otřepeš a budeš to brát jako cennou zkušenost. Drž se ![]()
Vyuzij toho, že máš tenisky a zdrhej co ti nohy stačí. Miluješ člověka co tě mlát? Vážně?
Nemám zkušenost, ale můj zdravý rozum mi velí okamžitě zvednout kotvy při jakekoliv agresivitě. To, že je přítel psychicky labilní a agresor a tyran asi chápeš. Navíc je škrt. I kdyby byl pánbůh sexu a milovala bych ho jako ještě nikoho, zdrhala bych mílovými kroky. Snad máš pud sebezáchovy a ukončíš to co nejdřív..
@Anonymní píše:
Zdravím vás, nemám se komu svěřit, trápí mě to. Mám přítele, jsme spolu přes rok. Posledních pár měsíců jsme oba v šíleným stresu, začali problémy s jeho rodinou, která mě prostě bere jako cizího člověka. Oba nás to mrzí. Dále přítel studuje VŠ a do toho pracuje má v práci strašný nápor a nic nestíhá. Snažím se mu být oporou. Nicméně já mám taky své problémy.
Bohužel finančně na tom byl blbě, tak jsem teď platila všechno já. Nevadí mi to, když jeden nemůže, má druhý pomoct a navzájem se podpořit, tak to ve vztahu má být. Jenže - teď už peníz má a stále odmítá mi něco zaplatit a já už, na úkor toho že platím několik měsíců za dva nemám na to abych si třeba koupila zimní boty chodím v teniskách a podzimní bundě, a on odmítá mi pomoct i když Teda teď dodělal projekt a má fakt ja cestě dostat peněz. Další věc je, že jak je ve stresu, začal být agresivní, nadává mi a bohužel mi dal několik facek. Večer jsem brečela v posteli a on se mnou začal lomcovat a trošku mě škrábl. Potom když tohle udělá je úplně mimo, brečí, třese se, jakoby měl nějaký záchvat Jen nemám komu se svěřit, říkám si jestli když je to stresem, je šance že se to změní. Bojím se že když s ním zůstanu, budu si muset říkat o každou korunu na jídlo nebo pro děti třeba nedejbože kdybysme je měli. Ale miluju ho. Prosím holky, máte nějaká s tímhle zkušenost? A jak to máte s financema ve vztahu? Pomáhá vám přítel když potřebujete?
Ano, zmeni se to. K horsimu ![]()
Priste nebud tak blba a neplat za neho. Vidis, ze to byla chyba ![]()
Zdravím vás, nemám se komu svěřit, trápí mě to. Mám přítele, jsme spolu přes rok. Posledních pár měsíců jsme oba v šíleným stresu, začali problémy s jeho rodinou, která mě prostě bere jako cizího člověka. Oba nás to mrzí. Dále přítel studuje VŠ a do toho pracuje má v práci strašný nápor a nic nestíhá. Snažím se mu být oporou. Nicméně já mám taky své problémy.
Bohužel finančně na tom byl blbě, tak jsem teď platila všechno já. Nevadí mi to, když jeden nemůže, má druhý pomoct a navzájem se podpořit, tak to ve vztahu má být. Jenže - teď už peníz má a stále odmítá mi něco zaplatit a já už, na úkor toho že platím několik měsíců za dva nemám na to abych si třeba koupila zimní boty chodím v teniskách a podzimní bundě, a on odmítá mi pomoct i když Teda teď dodělal projekt a má fakt ja cestě dostat peněz. Další věc je, že jak je ve stresu, začal být agresivní, nadává mi a bohužel mi dal několik facek. Večer jsem brečela v posteli a on se mnou začal lomcovat a trošku mě škrábl. Potom když tohle udělá je úplně mimo, brečí, třese se, jakoby měl nějaký záchvat Jen nemám komu se svěřit, říkám si jestli když je to stresem, je šance že se to změní. Bojím se že když s ním zůstanu, budu si muset říkat o každou korunu na jídlo nebo pro děti třeba nedejbože kdybysme je měli. Ale miluju ho. Prosím holky, máte nějaká s tímhle zkušenost? A jak to máte s financema ve vztahu? Pomáhá vám přítel když potřebujete?