Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Pry chronicky pruserar
myslim, ze od pruseru jsi utekla… Otazkou je, na jak dlouho, jestli te magicky pritahuje dost neimponujici typ (dluhy, ktere asi nejsou hypo na tu garsonku
). Takze bych rekla, ze jakys jakys pud sebezachovy mas, ale nechtela bych si te v roli hodneho trouby hlidat ![]()
Tak já myslím, že to chce trochu toho adrenalinu a jít si za tím macho panem božským. Není nad to pak být ve stresu dalších 10 let a splácet jeho dluhy, které s ním určitě, kvůli velké lásce přeci, budete sdílet. Ono i ty každodenní hádky kolem peněz budou docela vzrůšo.
Tvůj nastávající te evidentně nebere a pokud se vdas, dříve nebo později se rozvedes..smát se spolu je velmi důležité.
@Anonymní píše:
Ahoj Všem. Nemám komu to říct tak si nechám vynadat od vás, mozna mi to otevre oci. Prominte chyby, pisu z telefonu.Po eskapadach predchozich vztahu jsem si rekla „a dost“ a nasla si hodneho spolehliveho ne zrovna chytreho ale ani hloupeho přítele. Po dvou letech me pozadal o ruku a ja rekla ano. Vsechno bylo fajn. Vybrali.jsme si dum, zacali ho opravovat a povidali si o budoucnosti. Mela jsem pocit ze jsem stastna.
A pak přišel zlomovy bod. Seznamila jsem se s nekym novym ve svem okoli a ten muz byl přesně to pred cim jsem utikala. Po usi zadluzeny chlap z garsonky ktery mi popletl hlavu. Nejakou dobu jsem se s nim schazela
Ubehlo pul roku a ja se vdala. Muj muz je hodny a podporuje me ve vsem co delam. A tak se ptam… zazila jste nektera ze jste dali prednost zazemi, bezpeci a jistote pred zamilovanosti? Dekuju a omlouvam se za anonymní příspěvekkafe, povídání o hudbě, politice a co hůř smala jsem se s nim… to se u nas doma nedeje. Jednou me ten muz políbil.. zlobila jsem se na sebe.. jsem zasnoubena a mam se vdavat..no jo jenze to on nemohl vedet, nerekla jsem mu to
okamzite jsem s nim prestala komunikovat.
Do chlapa s dluhy, nemakačenka bych nešla i kdyby byl jediný na světě.
Tohle není zamilovanost, ale pobláznění. Prostě ti chybělo to vzrušení, novota a neokoukanost. Jenže toto vyprchá i s tím novým a zůstane ti naprosto nepoužitelný chlap a život na nic.
A ano, zažila jsem to a dala přednost jistotě a té pevné silné lásce, kdy vedle sebe sedíme na gauči a držíme se za ruku po xy letech spolu. Občas si vzpomenu, zasním se, ale nelituji.
Já takový chlapy přitahovala dlouho, oni mě taky samozřejmě. Bavili me grázlové, ale jen do té doby, než to chování začali vztahovat i na mě. S jedním jsem vydržela 7 let. Když jsem si dostatečně nabila hubu s takovýma existencema, potkala jsem hodnýho chlapa. Máme dítě a momentálně i před svatbou. Já si ho ale dostatečně vážím a miluju ho jako nikdy nikoho. Pokud si nevážíš chlapa, s kterým ti nehrozí, že ti budou na dveře klepat exekutoři, nebo že se dostaneš do velikýho průšvihu, máš problém, který by si měla řešit s odborníkem. Srovnej si v hlavě proč to tak je a proč vybledáváš chlapy s takovou náturou.
Rozved se a vem si toho druhyho a udelejte si dite, to ho urcite zmeni, on splati dluhy, koupite dum a budete spolu zit stastne az do smrti…
![]()
Jo. Vzala jsem si nejlepšího kamaráda, o kterým jsem věděla že je chytrý, schopný, stabilní, že se známe roky, víme o sobě první poslední, rozumíme si… Samozřejmě v tom hrála roli láska, ale primární bylo vědomé rozhodnutí, že s tímhle chlapem se mi bude dobře žít (u něj to bylo stejné). A žije se nám fajn, nehádáme se (jako stabilně, někdy samozřejmě jeden nebo druhý bouchne, ale to jsou krátkodobé záležitosti), máme stejný pohled na výchovu, rodinné finance, společnou budoucnost. Zasmějeme se dost teda, i dlouhé filozofické debaty vedeme. Samozřejmě že mi občas chybí takoví ti motýli v břiše a vášeň, ale za krásný vztah jaký s manželem máme, bych to nevyměnila ani náhodou. Lásky jak z ruskýho románu jsou nesmírně intenzivní a romantické, ale žít se s tím většinou nedá.
Jo, častokrát to tak bývá. Že určitý typ žen přitahuje určitý typ mužů. Dokonce znám jednu kterou tři chlapi, které měla po sobě v dlouhodobém vztahu, mlátili.
můžeš jí říkat jak chceš ať se k němu hned nestěhuje ať se s ním nejdřív nějakou dobu jen schází. Vždycky to bylo tak že ten nový partner ji zachraňoval před tím starým a pak ji taky začal mlátit.
jó komu není rady…
Ahoj Všem. Nemám komu to říct tak si nechám vynadat od vás, mozna mi to otevre oci. Prominte chyby, pisu z telefonu.
Po eskapadach predchozich vztahu jsem si rekla „a dost“ a nasla si hodneho spolehliveho ne zrovna chytreho ale ani hloupeho přítele. Po dvou letech me pozadal o ruku a ja rekla ano. Vsechno bylo fajn. Vybrali.jsme si dum, zacali ho opravovat a povidali si o budoucnosti. Mela jsem pocit ze jsem stastna.
A pak přišel zlomovy bod. Seznamila jsem se s nekym novym ve svem okoli a ten muz byl přesně to pred cim jsem utikala. Po usi zadluzeny chlap z garsonky ktery mi popletl hlavu. Nejakou dobu jsem se s nim schazela
kafe, povídání o hudbě, politice a co hůř smala jsem se s nim… to se u nas doma nedeje. Jednou me ten muz políbil.. zlobila jsem se na sebe.. jsem zasnoubena a mam se vdavat..no jo jenze to on nemohl vedet, nerekla jsem mu to
okamzite jsem s nim prestala komunikovat.
Ubehlo pul roku a ja se vdala. Muj muz je hodny a podporuje me ve vsem co delam. A tak se ptam… zazila jste nektera ze jste dali prednost zazemi, bezpeci a jistote pred zamilovanosti? Dekuju a omlouvam se za anonymní příspěvek