Chtěla bych do práce, manžel nesouhlasí
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Reakce:
Já bych ho poslala. Obvzlášť pokud říkáš, že je tam malá pravděpodobnost úspěchu. Kdyby tě vzali, tak je to jasný znamení, že tam máš jít. Zkusila bych se domkluvit s maminkou, že poukud by to vyšlo, jestli by byla ochotná pohlídat. A manžela bych postavila před hotovou věc. Jen ať si dětí taky užije.
- Citovat
- Upravit
Já si zase myslim že na mateřské jsi ty a pokud máte co jíst tak by si tvé povinosti neměla předávat manželovi a babičkám 
Práce neuteče,ale ten nejhezčí dětskej věk už ti nic nevrátí
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
lemaz-nepř. píše:
Já bych ho poslala. Obvzlášť pokud říkáš, že je tam malá pravděpodobnost úspěchu. Kdyby tě vzali, tak je to jasný znamení, že tam máš jít. Zkusila bych se domkluvit s maminkou, že poukud by to vyšlo, jestli by byla ochotná pohlídat. A manžela bych postavila před hotovou věc. Jen ať si dětí taky užije.
Souhlasím 
Životopis bych poslala určitě, nemáš co ztratit. Možná se budeš cítit provinile, že jsi třeba jednala bez manžela, ale na druhou stranu máš na to právo a pokud je to něco, co by Tě bavilo a víš, že bys v budoucnu mohla mít problém sehnat práci, určitě bych to zkusila. Nechápu postoj Tvýho muže, který souhlasí, abys šla do práce (kousek od baráku) uklízet a zároveň nesouhlasí, abys dělala něco jiného třeba kousek dál…jestli se bojí zodpovědnosti, že bude s dětma chvíli sám…nebo je to jen žárlivost, že bys najednou byla „samostatná jednotka“, která si taky něco přivydělá…mám z toho pocit, že mu dělá dobře, že jsi teď na něm tak trochu „závislá“ (nemyslím třeba finančně), ale má Tě víc „pod kontrolou“, když ví, že jsi s dětma…nevím, jak to doma máte, jaký muž je atd…tak nechci odhadovat, co si myslí nebo proč tak jedná…jen mě ta varianta napadla. Ale určitě bych životopis poslala
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
To by mě manžel tedy pěkně nakrknul s takovýmhle přístupem. Že on si potřebuje o víkendu odpočinout- a ty snad ne? Nejlépe si člověk odpočine tak, že dělá to, co přes týden nedělává- takže on chodí do práce a odpočívat může tím, že se bude věnovat dětem, ty se přes týden věnuješ dětem a o víkendu bys byla v práci. Ani jeden z vás by se neválel s nohama na kanapi. Přišlo by mi to fér, pokud tu možnost máš, určitě ji využij. Že pobyt s dětma na mateřské je pro málokoho seberealizací mu musí být jasné- nebo by snad chtěl zůstat on doma s dětmi a ty že bys šla do práce? Asi ne, že. (Také to doma občas nadhodím- oba tedy s manželem víme, že je to spíš řečnická otázka, protože bych byla schopná vydělat jen zlomek toho, co vydělá on… jenže to je také tím, že on si budoval kariéru, zatímco já rodila děti a čím déle bude on pracovat a já budu doma, tím víc se bude ten případný rozdíl v našich platech zvyšovat.)
Přístup tvého manžela mi přijde sobecký, měl by tě podpořit a měl by být rád, že se snažíš něco dělat, nezakrnět…i přesto, že by ho to stálo nějaké to pohodlíčko.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Pokud to tak cítíš, tak ho určitě pošli ! Řešila bych to až v případě, že by tě přijali. Sama píšeš, že pravděpodobnost, že by tě přijali je malá. Ve většině zemí v Evropě rodičovská neexistuje, takže maminky velmi brzy nastupují do práce a pak by jsi tohle dilema mít nemusela. Na druhou stranu, u nás rodičovská je do 3let; a když máte babičky, tak si můžeš odpočinout jinde než v práci (my nemáme žádné babičky!) a já osobně bych si snažila prcka co nejvíc užít, protože tenhle krásný věk už se nebude nikdy opakovat.
Postoj tvého muže je vcelku obvyklý a častý 
Muži žárlí, bojí se, že doma nebudou mít ten servis, bojí se, že toho bude víc na něm…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Kamča.dalmatinka píše:
Já si zase myslim že na mateřské jsi ty a pokud máte co jíst tak by si tvé povinosti neměla předávat manželovi a babičkám
Práce neuteče,ale ten nejhezčí dětskej věk už ti nic nevrátí
souhlasím Kam spěcháš?Do důchodu se ještě napracuješ..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Manžela bych postavila jak píšou holky, před hotovou věc…jste manželé-partneři, měl by pochopit, že pokud to opravdu chceš (já bych chtěla, doma je to na zbláznění a do budoucna se to určitě bude hodit taky), tak to uděláš.
Nejsi přece žádný otrok, co musí být zavřený doma a starat se o rodinu. Jinak i ty peníze se hodí, i když třeba manžel vydělává dost…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
já v tom zase vidím to že manžel je tak trochu sobec, o víkendu si potřebují odpočinout všichni nejen on, jenže jemu by to přidělalo práci, zkomplikovalo odpočinek nebo jak to napsat a na tohle je většina chlapů háklivá.
Já to třeba chápu, že bys ráda z tohho kolotoče na chvilku vypadla, ty časové podmínky mi nepřijdou až tak hrozné, kort když má manžel možnost tomu čas přizpůsobit. Takže jsem jen chtěla napsat že tě chápu, i vzhledem do budoucna.
No ale co s tím - šla bych na to přes uspokojení pracovní, peníze v tom nejsou tak pak jen to že by tě ta práce bavila, že je to vytržení ze stereotypu. Zkusiola bych domyslet přesné podmínky hlídání o víkendu, aby měl třeba i on jeden den sám pro sebe bez dětí (zkusit domluvit s babičkou) a jeden den že by hlídal, to mi tak hrozné nepřijde.
Pravda, pracovat budeš až do důchodu, ale některé šance je potřeba chytit za pačesy. 
Možná bych ten životopis zkusila poslat s tím, žeuvidíš, když to nedopadne tak ho tam buduo mít, což je to co ty chceš a když to dopadne tak pak bych to řešila dál a NE můžeš říct přeci kdykoliv. Sice to je tak trochu za zády manžela ale i to NE se dá říct za zády. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
me2dova Manžel je jinak hodnej, o děti se stará, je hodnej i na mě. Pravdu máš v odhadu, že mu vadí přijít o svoje pohodlíčko, doma mě má jistou, když zavolá, že jde na pivo tak jde na pivo, nemusí nic řešit, protože jsem přece doma. On to ale nikdy neuzná, stejně tak jako nevidí, že jeho jediný argument na všechno je „já chodím do práce.“ Jinak on by na rodičák klidně šel, ale 20tis. z rozpočtu padne na hypotéku a inkaso. A asi je jasný, že to mi jako nástupní plat, i kdybych šla na celý úvazek nikdo nedá.
pro ostatní Já nespěchám do práce, jen pro mě „mít děti“ nepředstavuje úplně všechno co bych kdy chtěla a snila. Mám taky jiný sny a věci co chci dělat a když je, přestože malá, šance nějaké seberealizace tak jsem to chtěla zkusit. Taky obcas vyslechnu jak jsem blbá, že jsem vystudovala obor co nechci (ano, vím, v 15 jsem nevěděla co chci a šla na špatnou školu, teď nesu následky), ale tak jsem si řekla, že bych teda mohla zkusit začít někde kde mě to baví a kde vidím i nějakou budoucnost. A ano, hlady neumřeme, ale už víc jak rok jsme v novým bytě, je nás pět a nemáme jedinou skříň, lehce depresivní(pro mě, já poslouchám jak jsou všude poházený oblečení,ať to uklidím, kam? když není skříň a věcí pořád víc) a nějaká kačka navíc by třeba urychlila pořízení nábytku.
- Citovat
- Upravit
Za mě určitě poslat! Ono se to případně nějak vyčábří, 2 dopoledne a jeden víkend se dá zvládnout.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Za sebe bych ten životopis posala, a když to vyjde tak bych to řešila dál.
Mám doma taky chlapa zvyklého na „servis“ a už mi to leze na nervy taky. A to nejsem doma tak dlouho jako ty.
Mezi druhým mimčem jsem chodila taky do práce na plný úvazek, Jakub chodil do jesliček - táta ráno vodil a já odpoledne vyzvedávala, a taky to šlo. Jen se nemohl o víkendu válet do 10 v posteli a čekat, že nebude nic dělat. Takže byl „zapřáhnut“ taky.
Teďka to nehrozí - chodí do práce, vydělává a vlastně živí celou rodinu - jak píšeš hypotéka se zaplatit prostě musí.
Když mám občas čas tak brousím na netu, zda někdo nenabízí práci na doma, nebo kam bych si mohla prcka vzít s sebou. Starší chodí do školky.
Držím palce, ať se rozhodneš jakkoliv 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Milá anonymní,
tvůj muž je klasický chlap, který si myslí, že být doma a starat se o děti je permanentní odpočinek.
Argument: Tak proč se on tak těší po víkendu do práce na odpočinek? Že by to až takový klídek a pohoda s dětma o víkendu nebyla? A to jste na děti dva, tzn. se o povinnosti dělíte a což pak, když si v týdnu na děti sama?
Dále si myslím, jak už tu holky řekly, že on, stejně jako spousta dalších chlapů, je znejistěn sám sebou, když manželka po RD nastupuje do práce a o to víc roste jeho nejistota, když si doma už tolik let.
Tak mu zkuš říct, že když se mu nelíbí práce, která by tě činila spokojenější a uspokojovala by tvé pracovní ambice, tak si podáš přihlášku na školu a to pak budeš mít permanentní domácí absence + méně času, které budeš věnovat studiu.
Jinak si sama musíš ujasnit co chceš a když do toho půjdeš i bez podpory muže, tak musíš počítat i s tichou domácností nějakou dobu.
Osobně bych do toho šla. Proč své vlastní já donekonečná přizpůsobovat ostatním? 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Já se taky do práce za každou cenu nehrnu, ale - propána, jaké „předávat své povinnosti“? 
O víkendu jsou snad doma oba a snad má zakladatelka taky nárok někam vypadnout a dělat něco po svém, ne? A je úplně fuk, jestli je to „práce“ nebo víkend s kamarádkou. Stejně, jako si manžel „potřebuje odpočinout“ - ona přece taky.
Tohle je těžké - záleží, jak to máte nastavené, jak moc jste partneři. Když ustoupíš, bude vědět, že tu opravdu jsi pro jeho pohodlí. Já osobně bych v téhle situaci ustoupila jen malinko - zařídila bych si na ta dvě dopoledne v týdnu jiné hlídání než jeho, aby se to nijak nedotklo jeho práce. Ale víkendy bych neřešila - už proto ne, že, jak píšeš, máte doma babičku, u níž děti část víkendů stejně tráví (tudíž by se nic nezměnilo).
Příspěvek upraven 27.01.11 v 09:33
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Miarei píše:
Milá anonymní,
tvůj muž je klasický chlap, který si myslí, že být doma a starat se o děti je permanentní odpočinek.
Argument: Tak proč se on tak těší po víkendu do práce na odpočinek? Že by to až takový klídek a pohoda s dětma o víkendu nebyla? A to jste na děti dva, tzn. se o povinnosti dělíte a což pak, když si v týdnu na děti sama?
Dále si myslím, jak už tu holky řekly, že on, stejně jako spousta dalších chlapů, je znejistěn sám sebou, když manželka po RD nastupuje do práce a o to víc roste jeho nejistota, když si doma už tolik let.
Tak mu zkuš říct, že když se mu nelíbí práce, která by tě činila spokojenější a uspokojovala by tvé pracovní ambice, tak si podáš přihlášku na školu a to pak budeš mít permanentní domácí absence + méně času, které budeš věnovat studiu.Jinak si sama musíš ujasnit co chceš a když do toho půjdeš i bez podpory muže, tak musíš počítat i s tichou domácností nějakou dobu.
Osobně bych do toho šla. Proč své vlastní já donekonečná přizpůsobovat ostatním?
Víš, tohle je zapeklitá situace… 
bez podpory muže a tím pádem možná bez podpory babičky… a kam pak dá děti, že ?! Navrhla bych jesličky, ale o víkendu asi těžko.. Bohužel takových chlapů je hodně
Já bych to nehrotila, zkoušela bych si místo hledat a řešila bych to pak. Ono když stojíš před hotovou věcí - přijali tě - tak pak uvidíš, kolik se najde rychlých řešení 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Zdravím všechny co to přečtou…
Anonymně, protože mě tu pár lidí zná a i manžel občas chodí šmírovat…
Jde o to, že se u nás objevila nabídka práce. Mám tři děti, nejstarší ve škole, prostřední jde letos k zápisu do školky (bude přijato, vím) a nejmladšímu je rok a půl.
Nabídka práce je taková, že zřejmě ani nehledají někoho na nějaký malý úvazek (což já potřebuju - můžu max.2×půlden plus 1× za 14 dní víkend), ale já jsem prostě jen chtěla zkusit poslat ten mail s životopisem a jasným popisem mojí situace a časovými možnostmi. Hlavně proto, že mají v podmínkách maturita výhodou (mám maturitu v uplně scestným oboru, do kterého pracovat jít nechci) a hledají hlavně lidi, které práce bude bavit a budou zapálení (což jsem).
Nadhodila jsem to doma, co kdybych šla na víken občas do práce, případně třeba 2× do týdne na dopoledne a manžel by šel do práce až třeba v jednu odpoledne (je to ajťák, takže je jedno kdy pracuje).
Jeho první reakce na víkend byla „Já si o víkendu potřebuju odpočinout, to není dobrej nápad.“ Pak samozřejmě začaly padat argumenty jako, protože ty chceš tak zkomplikuješ život všem okolo, o peníze přece nejde (to je asi jediný co pochopil/nepochopil - o penězích to opravdu není)… nesměle jsem namítla, že o víkendu mu může s dětma pomoct babička (jeho maminka, je úžasná, hlídá kdy potřebujeme, děti ji milují, bydlíme v jednom domě a děti u ní stejně minimálně jeden den z víkendu stráví a každý pánek nebo sobotu u ní ti starší spí), namítl, že je nefér to přehrát na mamku, že jí akorát zkomplikujem život.
Zkoušela jsem mu vysvětlit, že nečekám, že by mě chtěli za podmínek jaké jsem nastínila, že jsem tam jen chtěla poslat ten životopis a motivační mail, aby jim tam třeba ležel a za rok, až i nejmladší půjde do školky bych to zkusila třeba znova… ne, podle něj jsem si jenom zas něco usmyslela, abych všem kolem zkomplikovala život, že peníze nepotřebujem tak o co jde a proč bych to dělala.
A já asi neumím správně vysvětlit, že to dělám proto, že jednou bych ráda dělala něco co mě baví, a že kdyby mě náhodou vzali aspoň na ty víkendy tak za rok nebudu muset rychle řešit kam do práce, navíc nevyžadují žádné extra vzdělání (nevím co si představuje, že se o ženskou s třema dětma s maturitou v uplně mimoznim oboru zaměstnavatelé poperou???) a jde o práci, kterou jsem vždycky chtěla dělat a vím, že mě baví.
No, zakončil to tím, že kdybych chtěla chodit za pár stovek 2× týdně tady vedle do firmy uklízet tak to jo… to ho v ničem neomezí a ty dvě hodiny večer můžu jít až uspím děti…
Já si samozřejmě všechno uvědomuju, bude potřeba říkat o pomoc i babičkám, všechno bude složitší… Na druhou stranu si myslím, že po sedmi letech doma snad mám nárok aspoň na kousek odpočinku já (a já si do práce jednou budu chodit odpočinout, i manžel se tam každé pondělí těší, jaký tam bude klid a pohoda, když po něm nebudou hopsat tři děti).
A teď nevím, vytahovat už to na něj nechci, stálo mě dost odvahy se ho na to vůbec zeptat, protože jsem věděla jak zareaguje (a nespletla jsem se), takže teď přemýšlím, jestli ten životopis prostě poslat a dál to řešit až kdyby to náhodou vyšlo, nebo se na to úplně vykašlat a dál dělat služku.
K.