Chtěla bych miminko

Napsat příspěvek
Velikost písma:
2239
28.11.09 17:57

Ahoj,

tak neda mi to nepridat svou troskou do mlyna. Deti jsem mela po skole. Ve 21 letech a manzel mel tehdy 19. Nejtezsi byla asi ztrata kamaradu. To pocitujeme i ted po peti letech. Ja tedy nejake kamaradky ze stredni mam, ale vidame se cca jednou za mesic nebo i mene a to zvladame az ted, kdyz jsou deti vetsi. Driv jsem to nestihala a taky jsme si najednou nemely co rict. Manzel kontakty s kamarady nema vubec zadne. Proste jsme ti, co maji deti.
Za druhe, je moc pekne delat si plany do budoucna, jak jde s detmi studovat, atd. Ale pockej az budes resit bezne zadrhely, ktere si pred tim neuvedomis. U me to zacalo uz rizikovym tehotenstvim (nakonec u obou a i do budoucna u dalsich deti), to znamena, ze ti doktor zakaze i skolu a musis lezet, jinak te daji rovnou do nemocnice az do porodu. Potom nas treba neminuly rehabilitace, cili cviceni Vojty 5× denne, behani po doktorech s usima, pripadne hospitalizace v nemocnici s laryngitidou. Ono to nakonec neni jen o tom vonavem miminku. Ze jsem mela deti urvane, ktere nonstop jecely od 22h vecer az do peti rano prvni tri mesice. Proste prvniho pul roku jsem byla rada, ze se dostanu jednou za cas do sprchy nebo si vycistim zuby. Jidlo mi chystala mamka, protoze nejake vareni v te dobe bylo sci-fi.
Takze radim pockat a dodelat aspon maturitu. Vyska se da dodelat pozdeji i kdyz je to taky narocne. Ja taky studuju vysku, ale deti mam uz ve skolce a i tak je to dost zahul.

Terik

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
5882
28.11.09 19:20

AHojky vsem,

mííšul byt tebou, tak jak tu vsichni pisi, ten rok proste pockam, udelam maturitu a pak zacnu planovat, za nasich maminek byla situace absolutne jina a srovnavat to s dnesni dobou absolutne neni na miste, chapu ze tva touha je asi hodne velka, ale myslim, ze by bylo rozumne a tak trochu i pohodlne met skolu dodelanou ( nebudes se pak muset s prckem stresovat, jestli udelas maturitu, protoze ver, ze dite neni porad ten vonavej a hodnej uzlicek) a pak az se mimco narodi, pri trose casu a volna, pokud se ti bude nadale chtit studovat, tak studovat treba VS.

Ver me, ze ten rok ti utece ani nemrknes a mozna se zmeni tolik veci, ze nakonec ani nebudes mit cas premyslet o diteti, vsechno muze byt mozne, takze pokud ses rozumna a chces byt jistena aspon tou maturitou, tak opravdu pockejte, ono totiz neni kam spechat, radsi byt poradne pripravena nez nepripravena, vynervovana ze zkousek a ver, ze to se ditko pak blbe obhospodaruje a tehu to taky moc neprospeje, kazdy jsme tu delali nejakou zkousku, a verim, ze kazdy je ze zkousky vzdycky vynervovany i kdyz to nemusi byt videt.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
27267
28.11.09 22:36

Tak já musím souhlasit s většinou. Dodělat maturu je základ. Ačkoli já jí mám a stejně se bojím až budu za 2,5 roku hledat práci.
Děti jsem chtěla odjakživa. Ve dvaceti jsem vysadila prášky a trvalo dva roky, než jsem měla 2 čárky na testu a stejně ačkoli jsem s tím, že otěhotním měla počítat, mě to naprosto srazilo. Brečela jsem, nedokázala si to představit. Nakonec jsem to zvládla, ale stejně dítě je taková změna a nejenom co se týče peněz, volnýho času, ale třeba u mně i emoční. Nikdy jsem nebyla tak citlivá jako teď. Taky jsem si plánovala, jak s dítětem vystudu ju VŠ, přijímačky jsem dělala s pupkem, dostala jsem se. S dvoumesíčním prckem jela k zápisu a nakonec jsem ve škole byla jenom jednou. Týden předtím jsem se stresovala, jak to bez něj přežiju a na další cestu do školy, už jsem nesebrala odvahu. Brečela jsem, že jsem hrozná matka…
Zkrátka jak tu psaly holky dítě není jenom to malý miminko, nemůžeš ho odložit do poličky až tě přestane bavit. Je to závazek na celý život a ten život už NIKDY nebude takový jako dřív. Tvoje současný kamarádky se ti vzdálí na hony daleko. Neříkám, že tě odkopnou, mně moje kamarádky navštěvujou, píšou mi, ale přesto se najednou cítím tak nějak jinde než ony. Přijdu si zodpovědnější, dospělejší.Nci na světě bych nevymněnila za to být mámou a mít dítě, ale přesto si občas říkám, že jsem mohla třeba ještě chvilinku počkat.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
9223
28.11.09 22:43

každopádně ať si to uděláš jak chceš,bude to tvoje věc.. počítala jsem s tím,že ti to tady budou všichni vymlouvat a že mě odsoudí :-D

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
28294
28.11.09 22:54

Kocunko, nikdo tě neodsuzuje ne? Jen holky píšou, jak to vidí z toho druhýho břehu. Určitě je super mít dítě, je to úžasný. Ten druhý břeh ale zatím málokdo dohlédne a pokud mi ho někdo může popsat, tak bych byla jen a jen ráda. Tak si myslím, že pro Mišul toto rozhodně není špatné vědět než se rozhodne, je to docela dost důležitek krok někam.

Já jsem na mimčo čekala docela dlouho, taky jsem to měla jak Čiči nejdřív furt ne a pak najednou jo, chci hned teď. Takže při tom pro mě nekonečném čekání bych řekla, že jsem čekat neměla (kdo to mohl vědět sice že, ale…), že jsem neměla právě přemýšlet nad tím „mám krátce práci, neměla bych ještě těhotnět“, „měla bych si udělat atestaci.“ apod. Akorát 18 let a 25, kolik mi bylo, je něco jiného, tak pokud může počkat třeba jen rok, to není už rozdíl. Mít maturu je docela dost důležitý a s miminem se bude děla o hodně moc tíž.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
50725
28.11.09 22:59
kocunka píše:
každopádně ať si to uděláš jak chceš,bude to tvoje věc.. počítala jsem s tím,že ti to tady budou všichni vymlouvat a že mě odsoudí :-D

Tak to pozor, nikdo tě určitě neodsuzuje, je to samo tvoje věc všecko… Jenom si myslím, že to vidíš dost jednoduše - ale to každý, taky jsem to tak viděla, tím si prostě musí projít všichni - těžko si něco takového představit, snad to ani nejde. Ale v každém případě věřím, že to určitě zvládneš skvěle a budeš dobrá mamina :wink:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
5882
28.11.09 23:29
kocunka píše:
každopádně ať si to uděláš jak chceš,bude to tvoje věc.. počítala jsem s tím,že ti to tady budou všichni vymlouvat a že mě odsoudí :-D

ja myslim, ze tady te absolutne nikdo neodsuzuje, kazdy hold na to mame svuj nazor a proste ty nazory jsou vesmes podobne, proste to zatim vidis jen z pohledu tehulky, ver, ze s pohledu maminek uz je brano dite trosku jinak, a prece jenom diky tomu mame vic zkusenosti, ja mela taky zkusenost trebas s hlidanim malych deti, jenze ono ej to trochu o necem jinem, kdyz mas uz svoje, to me ver :wink: at uz si to misa udela jakkoliv, jasne je to jeji vec, nazory vetsiny tady zna, a pokud je rozumna, tak si jeste proste pocka, ten rok neni zas tak dlouhej cas, aby se spechalo na vse, a at chces nebo nechces, v dnesni dobe je proste mit vzdelani zaklad, a uz jen pro jeji klid a pohodu bych tu maturu proste udelala a pak at uz si dela co chce, tohle snad je rozumne pro vsechny, ne?

Jak psala Anqua, opravdu to vidis hrozne jednodusse, ale to je proste normalni, vetsina holek i zen takhle o tehu a naslednem miminku smysleji, vsechno jde jednodusse atd., ja jen, ze ze sveho blizkeho okoli znam podobny pripad a ver, ze holcina mela stejne smysleni jako ty, a nakonec proste sama usoudila, ze hold v necem ta pravda byla jina, nez si ona myslela, ale samo an to stejnak prijdes sama.

ja to beru z pohledu toho, ze mam doma trojcata, a met toto v 18, tak si to nedovedu predstavit, ze bych byla bez vzdelani, jen se zakladkou, zivit ty deti, proste chce to stat nohama na zemi se vsim vsudy :wink:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
6093
29.11.09 08:55
kocunka píše:
každopádně ať si to uděláš jak chceš,bude to tvoje věc.. počítala jsem s tím,že ti to tady budou všichni vymlouvat a že mě odsoudí :-D

Sorry, ale ty s tím nemáš žádné zkušenosti a rozdáváš rozumy, aby do toho dotyčný Mišul šla - nechápu :roll:
A ještě se cítíš ublížená, že ti tady X bab napíše, že si to představuješ jak Hurvínek válku.
I já jsem měla s dětmi zkušenosti, myslela jsem si, jak to bude super. Ano, je to super, ale taky je to neuvěřitelně náročné jak psychicky tak fyzicky.
Během jednoho roku jsem snad zestárla o 10 let a změnil se mi celý život.
Jsem docela nakopnutá, protože mám ve svém okolí taky pár mladých maminek, které prostě nemohly počkat rok, než si dodělají školu. Miminko prostě chtěly, tak si ho bezhlavě udělaly a dopadlo to tak, že dítě je věčně po babičkách a svou mladou matku vidí jen z rychlíku. Školu si s dítětem nemáš šanci dodělat, aniž bys ho nemusela nechávat někde po příbuzných - taková je realita.
Já si nesmírně vážím toho, že mám dítě, a tak bych si nedovolila ho odložit někam k babičce, abych mohla študovat.
Nejde to dohromady - dítě a škola, jedno musí jít vždy stranou. Škola totiž není záležitost na pár hodin měsíčně, ale většinou jsou víkendové šichty. Odejdeš od svého dítět na víkend?

Mišul, pokud jsi aspoň trochu rozumná, tak si z toho všeho něco vezmeš.
Ono to asi není jen tak, když ti tady asi 10 ženských píše, že by bylo lepší asopoň ten rok počkat.

A omouvám se, pokud můj příspěvek působí surově. Jsem prostě jen zvyklá psát a říkat věci na rovinu

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
224
29.11.09 09:11

dřív byla ženská starost rodina a domácnost, dřív si po mateřský dostala práci lusknutím prstu …
dnes je situace taková, že příjdeš žádat o práci a rozhovor se zaměstnavatelem probíhá zkráceně takto
„plánujete děti? … ahá a vy už děti máte … hmm, takže praxi nemáte … dobře dobře, my se vám ozveme“
a jak to asi dopadá?
No samozřejmě, nikdo se ve většině případů neozve.
Samozřejmě je to každýho věc, ale já bych se šla asi střelit, kdybych musela být závislá na chlapovi co mi dá

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
224
29.11.09 09:15

Ještě drobnost, znám holčinu, která tak toužila po dítěti, že sotva udělala školu (výučák), tak otěhotněla. Dítě moc chtěla. Jenže pak si řekla, že do práce nejde a teď se jí, ve 22ti narodil druhý prcek.
Všichni si při pohledu na ní klepou na čelou :think:
To ta holka chce rodit celý život???

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
44368
29.11.09 09:16

Ahoj.Tak já jsem ze začátku diskuze psala anonymně,ale vidím,že to není potřeba,protože názory nás maminek,které už mají zkušenost s dítětem a tím pádem dohlédnou i na ten druhý břej,jsou vesměs podobné.

Holky,nikdo vás neodsuzuje.I já jsem měla Adámka týden před 21.narozeninami.Ale měla jsem dodělanou maturitu a ještě rekvalifikační kurz.Pár měsíců jsem pracovala i v těhotenství.Opravdu,kromě většího bříška a zvýšené únavy mě nic neomezovalo.

To jsem měla velké štěstí.U mě hrál v rozhodování pro dítě ihned hlavně fakt,že mám operovanou závažnou srdeční vadu a lékaři mi vyloženě doporučili mít dítě co nejdřív.K vůli rizikům,protože těhotenství mění krevní oběh a je to velká zátěž na srdce,které musí přepumpovat až o 50procent krve víc.To jen tak na okraj.

Taky jsem si v těhotenství představovala,že bych si případně i s dítětem dodělala i vysokou školu.
Ale realita je úplně jiná.Chci být především maminka a děti jsou pro mě nejdůležitější.
Adámek byl hodně uplakaný,vyžadoval neustálé chování,v noci se často budil,byla jsem unavená a hlavně,chtěla jsem kojit.
Nikdy bych dítě neodstavila na flašku a ani bych nepřenesla přes srdce,aby mi malé mimčo hlídal někdo jiný.A už vůbec ne k vůli nějaké škole.

Školu i s dítětem určitě dělat jde,ale vždycky to má své oběti.Nemůžu dělat obě věci naplno.

Opravdu,s Adámkem jsem byla ráda,když jsem si urvala pár minut pro sebe,stihla si udělat jídlo,vyčistit si zuby nebo se namazat krémem.

Můžu říct,že jsem spokojená,děti jsem chtěla,ničeho nelituji. Jsem rodinný typ,nějaké diskotéky,festivaly a ni posezení s přáteli mě neláká.
Máme kde bydlet,partner má práci.Ale i tak je to někdy těžké a máme se kolikrát co ohánět.Taky bych si občas potřebovala odpočinout a chvíli prostě vypnout.Ale nemůžu,protože děti jsou trvalý závazek a nejde odložit ani vypnout.A to ani nemluvím o tom,když jsem občas nemocná,potřebuji jít k doktorovi a nemá kdo hlídat.Jedni prarodiče bydlí daleko a chodí do práce,u druhých babička ještě v důchodu pracuje a děda už je starší na to,aby mohl hlídat 2 děti.

Když dnes mluvím se spolužačkou,která měla holčičku už při střední škole,tak říká,že toho nelituje.Svoji dcerku miluje.Ale kdyby věděla,co to vše obnáší,tenkrát by se rozhodovala jinak.A mimochodem,holčičce bude už 6 let a spolužačka se do druhého dítěte nehrne ani omylem.

Myslím holky,že na tu druhou stránku věci přijdete opravdu,až porodíte.
Jinak vám přeji hodně štěstí.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
9223
29.11.09 09:39

Já neříkám,ať si ho pořídí,ale že je to její věc.. pokud už má k matuře takovej kousek,ať si jí dodělá.. však nikdo netvrdí,že se jí to povede hned jak bude chtít.. taky jsme se snažili půl roku.. Já jen psala,že jsem taky v 18ti těhotná,že by nebyla jediná.. a znám takovejch lidí víc,co maj mimčo a jen zš,známá má děti 3 (7,2.5 a 8 měsíců) a školu si teď dodělává a u příbuzných děti nejsou.. zvládají to s přítelem sami.. takže asi tak.. :nevim:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
6093
29.11.09 09:48

Jak rozumně to ukončit?
Snad jen větou, která tady zazněla už hodněkrát.
„… však ty na to časem přijdeš..“

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
9223
29.11.09 09:50

už se těším :think:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
5021
29.11.09 10:10

Já myslím, že každý má kousek pravdy…

Neodsuzovala bych ani toho, kdo si na mateřství plánovaně počká po třicítce (jsou tam taky rizika, zase jiná, než má mateřství okolo dvacítky), ani toho, kdo chce děti brzy a třeba jich plánuje víc.Je to každého věc a oboje má svoje.

Určitě považuju za nedomyšlené otěhotnět před ukončenou střední školou…studovat s miminkem je těžké a je to zbytečné, když se dá pár měsíců počkat.Střední škola je základ..

Vysoká škola se studovat dá a není potřeba dítě šidit, mám s tím vlastní zkušenost, ale začala jsem až později, když byly Vášovi tři a nebyl na mě tak závislý ( a já na něm :wink: ).

Já Vášu plánovala brzy, bylo mi čertvých dvacet, když se narodil.Narodil se předčasně a bylo to náročné, přesto jsem přesvědčená, že jsme to zvládli.Nikdy mě nenapadlo, že by mi kvůli němu něco utíkalo, co jsem si užít chtěla, jsem stihla (měla jsem poměrně hodně akční pubertu), ty nejlepší kamarádky mi zůstaly (společně se těšíme, až přijdou mateřské chutě i na ně), našla jsem si i jiné, s dětmi, a vůbec mi nevadí, že jsou vesměs starší.
Mít dítě ve dvaceti má spoustu výhod, ale musí být splněných pár podmínek (partner, zázemí, dítě nesmí být únik od něčeho…).
Já se například těším, že pokud pánbu dá, užiju si ve zdraví a při síle vnoučat.Můžu si dovolit větší pauzy mezi dětmi a přesto všechny porodím vlastně mladá(Vénu ve dvaceti, Dorku ve 26 a těším se, že se třeba jednou podaří ještě jednou, čas mám).
Jsem ráda, že pokud se něco nepřihodí, Véna bude mít dost času užít si a zařídit vlastní život, než přijde straost o mě a manžela.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Zkušenosti a hodnocení

GS Mamatest

  • (3.6) + 166 recenzí

Digital

  • (4.2) + 99 recenzí

K2 Complex

  • (4.8) + 80 recenzí

Quattro+

  • (4.7) + 70 recenzí

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová