Chtěla bych miminko, ale...

Napsat příspěvek
Velikost písma:
38
7.6.06 13:09

Muj manzel taky dodelava postgradual. Dohodli jsme se, ze disertaci bude mit zhruba dokoncenou, nez se nam narodi druhe(!) dite. Termin mame konec cervence, manzel smoli posledni kapitolu. A to, ze existuje neco, co ho popohani, vnima positivne - uz by to mel taky rad za sebou a trocha vnejsiho tlaku ma pry dobry vliv na jeho disciplinu. A jestli jsem spravne cetla - Tvuj manzel chce byt hotovy pristi rok v lete. No vzdyt to skoro akorat vychazi! Uzijte si jeste hezky ve dvou tohle leto, na podzim zacnete zkouset, v zime se zadari a muzete slavit promoce a narozeni mimca skoro soucasne! A kdyz se zadari driv, tak sebou manzel proste trochu hodi. Ono patlat se s tim prilis dlouho take nicemu neprospeje (vim, co rikam: pred porodem jsem disertaci odevzdala, po porodu obhajila a bylo!). Hodne stesti!

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1652
7.6.06 13:11

no nemáš to jednoduché..ty jsi se rozhodla, a teď se musí rozhodnout jestli už teď…buď optimista, třeba tvé rozhodnutí a pošťouchnutí přítel vezme hned a bude… víš jak jsi psala to „řešit později“ ono kdy je později? každý den se může něco přihodit, změnit, budete chtít něco pořídit, změna práce, bydlení a tak dokola, vždycky se něco najde..to byste takto děti neměli nikdy a když je chcete? ..a jak píšeš starosti se školou..ono taky 9m budeš těhotná, nějaký čas to budete zkoušet než se zadaří, než budete mít mimíse doma uplyne rok, může to být dřív..a taky to můžou být dva roky a víc..i ta možnost tu je a v dnešní době není zanedbatelná si myslím… na druhou stranu, vem si sebe, jednou chceš mít děti, ale teď to neřešíš, a partner příjde, že už děti jo…asi budeš chtít trochu zapřemýšlet, trochu se sama rozhodnout, „poprat“se s tou myšlenkou, že už je ten čas…to píšu, že je možné, že tě přítelova reakce může zklamat, ale nemusí to znamenat, že je nutně proti.netlačit na pilu to mě napadá ;-).. no to jsem si teď zafilozofovala snad vyzní to co jsem chtěla ;-) přeju ti, aby jste se domluvili a byli spokojení oba

Zdenik

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1200
7.6.06 13:23

Nevím, jestli přítele přesvědčovat, ale já osobně bych zkusila léčbu šokem. Možná, že by to byl ale až moc velký šok. Stačí zajít do diskuse Těhotenství po potratu - tam se rozebírají problémy, které mohou nastat.
Já jsem taky čekala, čekala a najednou je problém - je mi 30 a běhám po vyšetřeních a nejde to.
Jo, někomu to vyjde, jak si přeje, ale většinou ne… bohužel…
Takže skutečně bych argumentovala věkem…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
2239
7.6.06 13:45

Ahoj,

urcite si s pritelem promluv a naznac, ze ne vzdy se zadari hned. Skola argument neni. Muj manzel ma pred sebou minimalne dalsi dva roky a ted uz mame druhou holcicku.Me je 23 a jemu 21 let. Pri tom samozrejme pracuje. Jediny argument by byl pro me ve financich. Nastesti stiham pri detech pracovat castecne i ja, takze holky muzem rozmazlovat. Zacali jsme takhle brzo protoze chceme jeste dalsiho mrnouska a holky vzdy vysly na poprve s cimz jsme nepocitali…ale jsme moc stastni…

Terik

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1512
7.6.06 13:55

lucci no tazke :). sama studujem popri tom robim na zivnost (2.mesiac-nova robota) co teda vobec nezarucuje prijem na materskej a popri tom sa snazime o miminko skoro 3 roky. mozno to u vas pojde ako po masle a bude to hned :D
najprv som rozmyslala ze to este posunieme (skolu koncim buduci rok) ale v danej situacii je to asi blbost a vlastne to ani nechceme :). Takze to snazeni o mimi je sucastou naseho zivota a plynie to tak popri vsetkych aktivitach. V kazdom pripade nic nie je take dolezite ako miminko. Skola sa da dokoncit, praca je vzdy pre toho kto chce pracovat. Vek na to mame, nie je co riesit.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Sarik78
7.6.06 14:22

xxx

  • Citovat
  • Upravit
15043
7.6.06 14:28

Sarik … uplne te chapu… taky bych chtela slyset konkretni casovy udaj, abych proste vedela na cem jsem, ale koukam, ze to neni problem jen u nas. :roll: Chlapi to asi proste neumeji, nebo nechteji nic slibovat, kdyz nevedi, co bude… nevim. A jak to z nej dostat, taky nevim… :(

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Sarik78
7.6.06 15:17

Ja nevim, jestli na to existuje nejakej tip. chlapi jsou podle me bojacny, neumej si to moc predstavit, nejmaj moc radi zmeny v zivote. proste by to melo prijit. samo od sebe. oni by byli radi, jsem si jista, ale ty pripravy jim moc nejdou. ach jo :roll:

  • Citovat
  • Upravit
720
7.6.06 15:20

Ahoj, tak mě se podařilo „přemluvit“ manžela k potomkovi a svatbě, když mu bylo 31, jenže mě 23. Je to přesně jak píše Lesina, taky chceme tři děti, takže už nebylo na co čekat, když jsme to chtěli stihnout než bude tatínek důchodce :D Ono to hrozně rychle utíká a taky se mimčo nemusí zadařit hned.
U nás teda zabrala vážná debata, fakt jsem si chtěla udělat jasno, v jakém časovém horizontu se hodlá stát otcem :wink: Vzal si den na rozmyšlenou a požádal mě o ruku 8O Tak rychle jsem to ani nečekala.
Myslím, že chlapi, teda aspoň ty co znám, berou otcovství a rodinu opravdu zodpovědně, chtějí mít jistotu, že děti a manželku uživí a proto to pro ně není snadný rozhodnutí. Takže na druhou stranu můžeš být ráda, že to nebere na lehkou váhu. Snad mu to nebude trvat dlouho :wink:
 Abaja

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
123
7.6.06 15:40

Já bych též argumentovala věkem.Z vlastní zkušenosti vím,že zadařit se nemusí hned a všechna vyšetření jsou na dlouhé lokte,do toho postupem času psychika a je to začarovaný kruh.Já chtěla vždy první dítě ve 30,nakonec jsem ráda,že jsme se začali snažit už v 26,protože to trvalo 4roky.Nepřeju to nikomu,ale nikdo ti neřekne,jak rychle se zadaří vám.A finanční otázka.Třeba se mnou nebudete souhlasit,ale překvapilo mě,že dítě „nestojí“ tolik,jak každý strašil,alespoň ze začátku:) Spoustu věcí kupuju,protože chci,než proto,že bych se bez nich neobešla.Já vím,bude hůř :) Ale jestli nám zvednou ten rodičák :D

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1376
7.6.06 15:44

Abaja presne tak to bolo aj u nas.
Poznali sme sa kratko, asi 2 tyzdne a nejak sme sa zacali bavit o svatbe a on, ze on sa zenit nechysta bla bla.
No tak ja kukam, ze to si hadam robi srandu?
Tak som mu s kamennou tvarou povedala, ze samozrejme na to ma pravo, ale v tom pripade ja tento vztah koncim, kym je este v zaciatkoch, pretoze ja sa vydavat hodlam, nie som najmladsia a uz ma nebavi a ani si to nemozem dovolit stracat cas s niekym, s kym mam uplne odlisne nazory na vazne veci ako napr. zakladanie rodiny.
No tak to pozeral ako blazon on a po 2 tyzdnoch mi slubil, ze on si ma teda vezme :-)
bolo to este v akutnej zamilovanosti, kedy si zivot bezo mna nevedel predstavit :-))
Asi 2 mesiace na to sme viedli debatu co deti a tak, on deti miluje a vzdy ich chcel vela.
No tak mi povedal, ze teraz este nie, ze este nema podmienky a tak.
No ja ze tak kedy? On ze nevie, klasika. Asi mesiac na to, uz teda pristupil na to, ze prestaneme pouzivat ochranu a ideme na to natvrdo.
Uz podmienky zrazu boli :D
Po dalsich 2m som bola tehulka a 4m nato aj „vdana pani“ :-))
Moja rada? Ujasnit si, co kto od zivota ocakavate (v klude, bez emocii) pripravit ho dopredu na vazny rozhovor, dat si k tomu nejake to vinko (ale neprehnat to) a potom na to „udriet“.
Podla mna nema zmysel zostavat s chlapom, ktory deti nechce, ked zena po nich velmi tuzi. To nemoze dopadnut dobre.
A su aj taki, co proste fakt deti nechcu.
Poznam take pripady ze zena cakala a cakala, nakoniec ho ukecala a on sa otcom nestal, stale bol len prec a nakoniec si nasiel inu bez ambicii mat dieta.
Nechcem nikoho strasit, ale netreba hadzat chlapov do 1 vreca, kazdy je iny, jeden tuzi byt otcom uz v 20-ke, iny na to pride po 30-ke a iny na to proste nepride.
Im nejde o cas, oni mozu mat deti hocikedy a ked ich nemaju, tak sa mozu realizovat v praci, ale nam ide o vela a cakat do vysokeho veku a potom sa snazit to tiez nemusi vyjst. :-(
Baby drzim vam palce, aby ti vasi chlapi spadali do skupiny, ze na to pridu a to coskoro!!!! :-)
PS: Som presvedcena, ze keby sme sa o tom neporozpravali a ja si nestala za svojim, tak som dnes bezdetna, slobodna a nezadana. :D

Sme dost rozdielne povahy a uz by sme boli od seba. Takto sa ale snazime byt dobrymi rodicmi a partnermi si navzajom a celkom sa nam to zatial dari.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Sarik78
7.6.06 15:44

ABAJA - a jakou taktiku jsi na manzela pouzila? :-)

  • Citovat
  • Upravit
720
7.6.06 15:59

No, nechtěla jsem to tady psát tak natvrdo, ale tak trochu jsem mu položila nůž na krk :D podobně jako Gothic. Byla jsem asi schopná i odejít a začít jinde, kdyby děti nechtěl :cry: Prostě proběhla klidná debata, asi hodinová. Moje argumenty-věk, hlavně ten jeho, milujeme se, máme kde bydlet, je na čase posunout náš vztah o kousek dál. Jeho argumenty proti- do 2plus kk se nevejdem-blbost, podnikatel-neví co bude zítra- to nebude vědět ani za 20 let atd. Prostě jsem mu všechny jeho argumenty vyvrátila. Dneska mi ze sarandy(doufám) tvrdí, že jsem ho uhnala :D
Musím říct, že je skvělej táta a bezvadnej manžel a dvě děti mu nestačej!!!
Takže moje rada- tvrdě na něj :D
 Abaja

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
981
7.6.06 16:21

Ahoj,
nečetla jsem celou diskuzi, ale napíšu ti jak je to u nás.
My jsme se brali, když jsme oba byli bez práce. Bohužel těsně před tím jsme dostali výpověď. Hned na to jsem otěhotněla, pak potratila. Pak půl roku na to otěhotněla a manža už v té době pracoval. naše malá bude mít čtyři měsíce a manža se chystá na vysokou školu dálkově. Já se v říjnu chystám na kurzy fransouzštiny a jakmile manža udělá Bc., tak jdu na výšku já, protože už to nebude tak hektické, k Ing. budou manžovi chybět už jenom dva roky, a to se ještě teď snažilíkujeme o druhé mimi. Tak vidíš, že všechno se dá zvládnout. Tea doufám, že školu manža zvládne:-)), ale to už je o něčem jiném.
Tím tě nechci do něčeho verbovat, každý musí dělat tak na kolik se cítí.

Jen bych chtěla ještě dodat, že pokud se tvému příteli bude zdát nebo si bude myslet, že to nelze zvládnout, tak ho, dle mého názoru, nepřesvědčíš žádnými argumenty. Ale držím palečky, aby se ti to povedlo.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
15043
16.6.06 12:03

Ahoj holky.
Díky moc za vsechny rady, sem vam vdecna. Ovsem u nas se dnes situace trochu zmenila… :oops:
Parkrat jsme se doma tulili bez ochrany… me to bylo jedno a myslim,ze i priteli (podle me si rikal,ze mam neplodny dny nebo na to proste nemyslel, nevim) ale poradne jsme o tom nemluvili… no celkem asi 3× za posledni dva mesice, takze nic extra a ani jsme nic necekali. No devcata… opak je pravdou… vcera vecer mi nejak seplo, ze me boli prsa, tlak v podbrisku… takze sem rano hupsla na testik a kuk… mam //. :D
Byla sem u Dr. ale zatim nic nevidel, prej je to ale mozny, ze sem tehotna, ale proste zatim nevi. Mela bych byt 4+5tt (dle MS). Ted sem si delala druhy test a zase // tak sem asi fakt tehotna,ze jo? 8O :oops: :D
No vecer jdeme na veceri (kde jsem chtela cely nas „problem“ probrat) tak mam pro pritele asi trochu sok, ale myslim, ze nakonec bude rad. :)
Drzte mi palecky. A diky.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Aktuálně na Instagramu

Umožňuje to nová legislativa. Zjistěte podrobnosti.

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová