Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ahoj.
Nakukuju sem uz dlouho, ale teď bych potřebovala malou radu… nejdřív nastíním naší situaci… je nám s přítelem 26-27 let, jsme spolu 4 roky, skoro dva spolu bydlíme, oba mame po škole, přítel je ještě na postgraduálu+pracuje. Teď ho čekají poslední dvě zkoušky, pak snad stáž v zahraničí (na kterou ale pravděpodobně nepojede) a za rok v létě by snad měl končit. Ja normalne pracuju. ![]()
Ale během posledního půl roku jsem se dostala do stadia, kdy se mnou jak se říká „mlátěj mateřský pudy“, kolem mě je teď plno miminek a bych prostě ráda měla miminko.
Nejaky narazky uz jsem samozrejme mela, jak na svatbu, tak i deti, takze pritel urcite neco tusi, ze bych chtela posun. Ovsem chlapum narazky nedochazej (ze jo
) takze se chytam na vaznejší rozhovor. No a potřebuju argumenty…
On mi určitě řekne, ze si mě vzit chce a deti taky chce, ale ted ma holt starosti se skolou.
Ja jsem rada,ze studuje, jsem na nej pysna, ale proste mi to neprijde jako argument.
Ach jo… Asi se ho zeptam čeho se bojí, nebo já nevim. Sorry že píšu zmateně, ale už nevim, kam se obratit. Kamaradky mi řikaj „počkej, až mu to dojde, že to taky chce“. Jenže ja už nechci čekat.
Podotýkám, že svatbu zas až tak neřeším… ![]()
Díky
Lucci, tak musím říct, že takový období, kdy se mnou mlátili mateřský pudy jsem měla taky, ale tak kolem 20 let, když měla první spolužačka na střední miminko. Pak se to ulidnilo a oba jsme dozráli do stádia, že se vezmeme, vzali se a miminko jsme si chtěli taky pořídit. Je fakt, že tenkrát jsem říkala já manželovi, že vy:,–(íme antikoncepci teď, že se to nepovede přeci hned, tak abych za 2 roky nezjistila, že děti mít nemůžu, tak říkal, že teda jo ( jinak jsme tenkrát plánovali rok počkat, chtěli jsme koupit barák, který musí počkat do př. roku ) a ono se nám zadařilo hned a neměnili bychom ani jeden a na malý se strašně těšíme.
Neznám tvýho přítele, ale můj manžel si se mnou vždycky v klidu sednul a když jsme něco důležitýho potřebovali probrat, tak jsme si to zkrátka řekli a vždycky k nějakýmu výsledku došli.
Znám spoustu párů, kde jeden studuje a mají rodinu, u těch chlapů, že se tomu brání mi to přijde jako jejich zodpovědnost, postarat se a uživit rodinu ( tak to bylo alespoň u nás ) a nebo je druhá varianta, že se nechce vázat, ale po 4 letém vztahu, když z toho 2 roky spolu bydlíte myslím, že víš, která varianta asi bude přijatelnější.
Na mimi máš věk, tak pokuď to finančně zvládnete, tak si myslím, že nejsou potřeba žádný argumenty, tohle musíte chtít oba. Ona taková ta odpověď „pořídíme si miminko, vezmeme se.....“ je dost vyhýbavá. Chlapi nemají rádi, když se na ně tlačí, ale ženský zase raději, když ví, na čem jsou, že mám pravdu. Zkus si s ním o tom rozumně promluvit, proč by to nemělo jít. V dnešní době je zázrak, podaří-li se miminko normální cestou, znám spustu případů kolem sebe, možná proto se na to dívám asi trochu jinak, a můj manžel to ví taky, takže my vážně byli strašně šťastný, že se nám to podařilo za měsíc.
Držím palečky, ať to dobře dopadne k tvojí i jeho spokojenosti ![]()
Teď to po sobě čtu a říkám si, jak můžu říct tenkrát jsme plánovali
vždyť jsme vy:,–(ili tělísko v říjnu 2005
takže až tak tenkrát to není.
Jinak my jsme oba narození v září, takže až se malá narodí bude mě 25 a manželovi 32.
Co argumentovat treba vekem? Ja vim, ve 26-27 to zni smesne - ale k eventualni lecbe neplodnosti pristupuji lekari po cca dvou letech snazeni - to vam bude 28-29, par let eventualnich problemu… To byl argument u nas - kdybych vedela, ze se nam mimi podari, tak bych pockala az po tricitce, ale fakt jsem se bala, ze budou nejake potize. Tim samo nechci naznacovat, ze bys mela mit nejake potize!!!!
Navic chceme tri deti, kdybych zacala jeste pozdeji, tak je proste nestihneme.
Hele, taky z nej muze vypadnout, ze deti vubec nechce - coz se asi nestane - no a ty bys dalsimi lety s nim ztracela cas… Promin, to je hodne pragmaticky receno - fakt tu jen vymyslim i nepravdepodobne varianty…
Navic je fajn mit dite ted, nez zlenivite, to mi ver ![]()
Chlop bude zacinat karieru, mozna se budete stehovat, bylo by lepsi, kdybys byla na MD a nebyla jsi zavisla na jednom miste. Exitencialnich problemu bych se az tak nebala, od ledna bude vyssi rodicak, hned se bude lip zit.
Hele, deti jsou zahul - ale na druhou stranu jsou fajn.
L.
Klárko, prosím změnu do seznámku, máme pupík 97 cm. A to jsem si myslela, že se mi nějak zastavil ![]()
Amy… dekuju a preju, at je u vas vsechno OK.
Ja se proste bojim, ze mi rekne, ze to ted proste nechce resit a resit to bude az pozdeji.
Na to nevim, co rict… Vim, ze deti chce a urcite to se mnou mysli vazne, jen ma proste starosti se skolou a asi se na to neciti.
No… promluvim s nim a uvidime, pristi patek jdem na veceri, tak to tam zkusim nadhodit.
Ahoj,
no ja si myslim, ze mu muzes argumentovat i vekem, nechci tim rict, ze jste stari, ale nikdy nevis, jake muzou pri snazeni nastat komplikace a jak dlouho bude trvat nez otehotnis. Ted je sice „MODERNI“ mit deti pozdeji a poprve rodit az ve 30-ti. Ale ja bych v tomhle veku uz chtela mit deti klidne 2. A to ze chodi do skoly by pro me argument urcite taky nebyl, zalezi ale taky, jestli by jste to potom zvladali financne, materska je dnes jen almuzna ![]()
Ale urcite bych ho do niceho nenutila, pokud se na to proste jeste neciti, tak radsi jeste treba rok pockejte a az budete oba citit, ze je ta prava chvile tak do toho bezte.
Nevim, asi jsem ti moc neporadila, ta doufam, ze te pritel pochopi a brzy zacnete na miminku pracovat.
Lesina… deti chce, vim to, o tom mluvime, uz je dokonce ochotnej chovat i uplny miminka (3tydny) driv se bal, ze jim neco udela. Proste mu jen vsechno dochazi pomalejc.
Argument ze to treba nepujde tak jednoduse asi zkusim… ![]()
U nas to zabralo. Fakt jsme necekali nakonec dlouho - na obe holky ctyri az pet mesicu - ale ver, ze nam to prislo jako roky. A manza je naprosto skvely tata
Sam by tomu pred lety neveril.
Ono je ted moderni byt dobrym tatou
A to se mi moc libi. Hele, manza jde obcas po fotbale na pivko a obcas mi hlasi, ze zase rozebirali sve potomky
Asi stejne casto jako zenske a auta ![]()
L.
Myslim, ze tata bude vybornej, jen se podle me boji toho zavazku.
No kazdopadne vsem dekuju… uvidim, co na nej platí. ![]()
Ahojky,
souhlasím s Amynkou. Je fakt, že můžeš říct, že věk na to máte oba a hlavně nemůžete vědět, jestli se to povede hned. U nás to bylo taky tak. Bylo mi 29 a prostě jsme si řekli, že to zkusíme. Moc moc moc jsem se bála, že nebudu moct mít miminko /nevím proč, ale prostě to byl pocit/. Takže jsem další MS náležitě ořvala…a další měsíc se nám zadařilo ![]()
Chodím jukat k holkám do IVF a vždycky mě moc potěší, když je u nich nová těhulka. Na druhou stranu jsem ráda, že to nemusím sama prožívat…Nejsou to ani tak argumenty jako skutečnost. Zrovna včera o tom mluvil doktor, který se léčbou neplodnosti zabývá a procento neplodných párů je opravdu dost velké…
Tím tě nechci strašit, ale ženská má být připravena na všechno. Ono to není jen o neplodnosti, ale prostě někomu se nezadaří hned napoprvé a čeká ještě nějakých pár měsíců. Takže si sedněte a popvídejte si o tom, co bys chtěla ty, co by chtěl on a klidně mu řekni i o svých obavách /pokud nějaké máš/…
Hodně štěstíčka
Klára
Já bych ho do toho nenutila, pokud nebude chtít. Určitě si na vážno promluvte, kdy by bylo vhodné mít dítě, a když on řekne, že teď ne, tak ať ti řekne proč. Nějaký důvod by mít měl, ne? A pak zvaž ty, co a jak dál. Ale byla bych na tvém místě připravená, že odpověď se ti třeba taky nebude líbit. Jinak nemůžu moc posoudit to tvé chtění, protože já jsem nikdy nic takového nepocítila. Měla jsem vždycky hodně práce, a když jsem si představila, že bych k tomu měla mít ještě o hoooooodně další práce navíc, tak mě chutě přešly ![]()
Jasne ze ho nebudu nutit, on je pekne tvrdohlavej a stejne se nutit nenecha. Jinak ja mam praci nekdy poklidnou, nekdy stres, ale predstava, ze mam mimco, se mi stejne libi…
Ahoj Lucci, přikláním se taky k názoru, že klidně věkem argumentovat můžeš. U nás to bylo podobně, i když spíš naopak. Manža chtěl děti dřív než já
. Nakonec jsem se ale rozhodla v 26, že se začnem snažit, protože už jsem taky ze svého okolí slyšela o spoustě případů, kdy to prostě nešlo a táhlo se to pak několik let. Pak jsem samozřejmě četla taky různé články atd., jak po 30. roku klesá plodnost, zvyšují se rizika všeho možnýho atd., takže jsem byla rozhodnutá. První nám trvalo asi 4 měsíce a do třiceti bych chtěla stihnout i to druhý
.
Tak hodně štěstí
Peťulda