Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Chybí mi láska
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
13.9.12 14:18
Já bych z našeho vztahu teda rozhodně pláchnout nechtěla, protože ačkoliv už se sice manžel nechová jako zamilovanej a zrovna už moc „nevrkáme“ 
, tak ale to, že je spolehlivej, hodnej, nepije, dobrej taťka, nelže a hlavně má slovo chlapa a pravda, že sex nás pořád baví, je to s nim krásný 
a máme ho většinou vcelku často.
Tak to, že už za mnou nechodí s kytičkou a denně mě nepíše zamilovaný smsky a necukruje, mu úplně v pohodě promíjím
Je to skvělej člověk, takže se na něj za to nezlobím, ale pravda, že kytičkou jen tak, by mě udělal radost velikou
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
13.9.12 14:23
Já nemám z čeho utéct. Jsem sama s dítětem. A životního partnera, co by mě miloval bych hrozně ráda. Trápí mě to. Vystačím si sama, všechno zvládnu, péči o dceru, o domácnost, má spustu koníčků, zájmů. Nezastavím se, ani nemám čas se tím moc trápit. Ale tenhle týden to na mě nějak padlo. Nemám se s kým podělit právě o hezké zážitky z výletů a trávení volného času. Ani jsem neměla s kým vyrazit na dovolenou. Tak pořád nad sebou přemýšlím, jestli se to někdy změní. A táhne mi na 35, tak taky nejsem zrovna nejmladší, kdybych chtěla dceři ještě pořídit sourozence. Ale ten chlap v nedohlednu.
To jsem tě asi moc nepodpořila. Je to komplikované. Ty musíš vědět, zda má cenu s ním být. Já byla osm let s tátou mé dcery a pak jsem dospěla k tomu, že nám bude lépe bez něj. Taky jsem citově strádala. No a teď jsem sama.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
13.9.12 14:26
No u nás je to tak napůl, nikdy jsem do něj nebyla úplně blázen, sex jen občas a puberta ho často chytá taky, ale je hodnej i ty kytky nosí a pomáhá a je skvělej táta. Takže i pocity jsou tak mezi. Ráda bych to nějak vylepšila.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
13.9.12 14:29
No u nás stejně není s kým jet na dovču, neb chlapa to nebaví. To je snad horší než ho nemít, teda v tomhle, v jiných věcech je zas lepší ho mít.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
13.9.12 14:47
Jako taky na druhou stranu je hodný, nechodí nějak po hospodách, nekouří (zatím co já teď začala tak nějak z nervozity). Ale vadí mi to, že jsme vždycky na druhém místě. Ani malému nijak zvlášť nevěnuje čas. Ráno vstane tak kolem půl 11, zapne telku, pojí, jde do práce a jak se vrátí, pojí a jdem spát. Když má ranní, tak jde většinou odpoledne k rodičům, vrátí se tak kolem osmé, pojí a opět jdem spát. Nepotřebuju zamilované SMSky, ty mi tolik neřeknou jako dotek. Kytky taky nečekám a dárky už vůbec ne (potom co mi na Vánoce daroval pásek co našel venku 
). Jde mi prostě více o to fyzično jako takové a hezké slůvko k tomu…
- Citovat
- Upravit
Anonymní
13.9.12 15:03
@Anonymní píše:
Jako taky na druhou stranu je hodný, nechodí nějak po hospodách, nekouří (zatím co já teď začala tak nějak z nervozity). Ale vadí mi to, že jsme vždycky na druhém místě. Ani malému nijak zvlášť nevěnuje čas. Ráno vstane tak kolem půl 11, zapne telku, pojí, jde do práce a jak se vrátí, pojí a jdem spát. Když má ranní, tak jde většinou odpoledne k rodičům, vrátí se tak kolem osmé, pojí a opět jdem spát. Nepotřebuju zamilované SMSky, ty mi tolik neřeknou jako dotek. Kytky taky nečekám a dárky už vůbec ne (potom co mi na Vánoce daroval pásek co našel venku
No přijde váš vztah zvláštní, jak on chodí vždy z ranní k rodičům a přijde až večer, to je dost děsný.
- Citovat
- Upravit
13.9.12 15:07
Tak takhle jsem se cítila kdysi taky. Manžel přišel domů a vyměnoval si místo u televize s místem u PC. Taky jsem se cítila sama. V podstatě jsme jednu dobu žili vedle sebe a né spolu. Já jsem ale trochu vznětlivější povahy - jsem totiž znamení Lev No a když nezabralo takové to postýskání si, že se mi vůbec nevěnuje atd. atd., začala jsem to řešit trochu razantním způsobem. Tak třeba jsem mu nadala že místo tlemění na TV nebo do PC aby mi raději pomohl, a mohli jsme se věnovat sobě. Že me nebaví kolem něho lítat jak kolem malého dítěte a jestli se míní takhle chovat, že se můžu sebrat a jít. Ale říkám já jsem vznětlivé povahy, a tak někdy jednám s velmi horkou hlavou 
Ale pomohlo to.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.9.12 15:16
Přesně, jak píše werajsik
Taky bývám vznětlivější a to nemám doma zrovna chlapa s nejmírnější povahou Ale když mě něco štve, většinou to v sobě chvilku nosím, ale dlouho něvydržím a pak to řeknu, no, vcelku občas poněkud razantněji a většinou si to vezme k srdci . Teda aspoň na chvilku určitě ano
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.9.12 15:25
@Hellísek No a proto je potřeba udžovat chlapa v permanentní bdělosti 
Já to tedy tak dělám, jak vidím, že už to s tou láskou zase začíná „flákat“, proberu ho jedna dvě. 
Ale je pravda, že těch situací už není tolik, co dříve. Komunikace, komunikace a zase komunikace - to je jediné pravidlo, které zaručuje funkčnost vztahu. A je jedno v jakém duchu ta komunikace probíhá
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
13.9.12 15:41
Samozřejmě že jsem taky už bouchla a rázně jsem mu řekla, že to takhle prostě nejde, že já chci chlapa pro rodinu a pokud to takhle půjde dál a já už to nedám, tak ať se mě pak neptá proč… Na to mi odpoví, že to všecko dělá pro nás, což je úplná blbost - nevím co mi pomůže, že má tchán pokosenou trávu a my ji doma máme po kolena, nebo že mají v zimě čím topit… 
Ale je mi trošku lépe, dala jsem si horkou vanu a tatranku
- Citovat
- Upravit
13.9.12 16:45
No vidíš a hned máš pro něj argumentaci. Nesmíš se nechat uchlácholit těmi kecičkami, o tom jak to dělá pro vás blá blá blá. Přesně jak jsi to psala tak bych mu to i vmetla. Co dělá pro vás to že pomáhá rodičům a na svou rodinu kašle z vysoka?? Že když má odpolední směnu vstává o půl jedenácté?? Kdyby pro Vás něco skutečně dělal, tak vstává už tak v 8 a věnuje se třeba prckovi, k rodičům by chodil minimálně a věnoval se kolem domu. Já třeba osobně bych mu řekla něco v tom smyslu - „nechci být nějaká stíhačka, nebo nějaká sedmihlavá saň, ale pokud budeš s rodiči trávit více času než se mnou a svým dítětem, budu nucena ti k rodičům zakázat jezdit. A to bych velice nerada.“ Ještě bych mu řekla ať si srovná v hlavě kdo je pro něj důležitější - jestli ty a dítě nebo rodiče. Je to dost drsné ale někdy to bohužel jinak nejde řešit. Vím o čem mluvím - vzala jsem si benjamínka (to je něco jako jedináček). Tahle bych postupovala já. Ale každý jsme jiný a každý reagujem jinak. A ještě se zeptám - ty mu třeba chystáš jídlo nebo tak??
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.9.12 16:56
Jo jěště - poduk by ti třeba argumentoval, že k rodičům jezdí třeba proto, že pak dostane nějaké peníze, tak bych mu odpověděla, že raději budu bez peněz, ale šťastná rodina, než s penězi a bez rodiny.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
13.9.12 17:00
@werajsik Na rovinu jsem mu řekla, že nebýt maličkého, tak bych s ním nebyla, že prostě jen chci, aby měl malý úplnou rodinu nejen papírově. A pokud se to nezmění, jednoho dne mi dojde trpělivost a vztah půjde do kytek… Jen se vždycky akorát pohádáme, což jsem se zařekla, že před naším chlapečkem nikdy nebudu dělat, no a výsledek je opět stejný…
Krom snídaně, o kterou nestojí, a svačiny do práce, za kterou se stydí, mu jídlo chystám. Ikdyž zase občas, jak má náladu, tak třeba ohřeje párky na večeři
- Citovat
- Upravit
Anonymní
13.9.12 17:07
No tak teď jsi na to kápla, normálně jako nedostává peníze, jen jak jdou do lesa a prodají dřevo. Ale to už jsme taky řešili, že radši ho budu mít doma a těch pár tisíc, ikdyž pomůžou, tak oželím. Na tohle většinou vyrukuje s tím, ať si pak nakupuju za co chci, že nebude na to, na to a na to. Ale to jsou peníze max. 1 do roka. Jako říkala jsem, že rodičům může OBČAS chodit pomáhat, ale co je moc to je moc.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Tak jdou na mě delší dobu nějaké chmury. Doma to je klasický stereotyp, já na mateřské se synem, chlap věčně pryč, krom práce chodí pomáhat k rodičům na barák (sami máme na baráku roboty plno, ale to jde nějak mimo něj), když už mi zavolá, tak jen „Co bude na večeři?“ příp. „Co mám koupit“, sex tak 3× do měsíce, ani mě už nijak nepřitahuje, komunikace vázne (když si chci vážně o něčem promluvit, tak se směje jak puberťák)… Dnes jsem si pustila klip Sarah Connor - Just one last dance a musela jsem si ho pustit několikrát dokola. Když opomenu toho nádherné chlapa
, tak se v něm se odehrává to, co mi chybí… Často si příjdu hrozně sama, chtěla bych zase zažívat ty motýlky v žaludku, cítit z chlapa, že mě miluje a že si mě váží… myslím na bývalého, který mi sice hodně ublížil, ale hrozně jsem ho milovala, rozuměli jsme si spolu a měli jsme záživnější vztah. Já nevím, je to normální, máte někdy taky takový pocit, že byste ze vztahu nejradši pláchli?