Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše:
Ahoj Holky , trošku se vtírnu a mám tak nějak podobný problém / krizi ?jsem nováček Tak jsem nechtěla zakládat zbytečně další téma , když jich tu je celkem dostMám přítele jsme spolu 5 let v červnu mě požádal o ruku
ale teď k věci . Úplně tak nevím jak začít asi mi prostě chybí láska , s přítelem chci být nechci o nej přijít o to víc mě to štve ze už to není jako dřív . Proste mi chybí láska , ze už to není jako dřív strašně mě to trápí pláču koro každý den , vzpomínám jaké to bylo do nedávná vlastně se tak cítím od nového roku jakoby přicházela nová fáze s novým rokem .
Nebo je to možná i tím ze se s přítelem budeme stěhovat do nového a většího bytu . Přesně na Silvestra dostal klíče a mi začaly pracovat . Z práce do práce . Jsou okolo bytu strašný starosti , vlastně si tady tak nějak sama odpovím od nového roku jsme snad nikde společně nebyli pracujeme i o víkendu a to spolu prez týden máme každý svoji práci . Přítel jde po práci na nový byt a nebo jde do fitka a večer jsme spolu. Někdy jedeme do města nebo k rodičům .Mozna tím jak má přítel starosti tak se cítím sama a cítím prázdno ?
Den vypada nějak takto vstát - práce - fitko /byt - spát a takhle už to je sice delší dobu ale až teď od nového roku to tak cítím a trapi mě to s přítelem se k sobě chováme stále hezky , ale proste už to není jako dřív a strašně mi to chybí a trápí mě to .Nějaký názory , nápady ? Jak oživit , nebo jak se dostat do starých “koleji “
předem děkuji a omlouvam se ze jsem jsem takhle vtrhla
My jsme s manželem 12 let, z toho 9 let manželé. Máme fofry neskutečný - muž zaměstnání, já starání se o 2 děti a nemocného seniora, taky máme hospodářství, kolem statku pořád plno starostí. Kvůli velkému vytížení anebo nemožnosti mít soukromí spolu velmi málo spíme..nicméně, máme se pořád stejně hodně rádi..co nám pomáhá - humor! Děláme si srandu z různých věcí a sami ze sebe navzájem, špičkujem se, pošťuchujem, jako malí. Muž je veselý kliďas, já veselý cholerik
.
Problém není na straně partnera, problém je, že jsi ve vztahu ztratila vztah k sobě samé. Začni dělat věci, které tě naplňují, soustřeď se na to co tě těší, baví a láká - tím ožiješ nejen ty, ale ta životní jiskra, kterou V SOBĚ, přístupem k sobě samé vykřešeš, přeskočí i na partnera a vlna lásky se zas zvedne. Ale musíš začít láskou k sobě samé…
@Anonymní píše:
Ahoj Holky , trošku se vtírnu a mám tak nějak podobný problém / krizi ?jsem nováček Tak jsem nechtěla zakládat zbytečně další téma , když jich tu je celkem dostMám přítele jsme spolu 5 let v červnu mě požádal o ruku
ale teď k věci . Úplně tak nevím jak začít asi mi prostě chybí láska , s přítelem chci být nechci o nej přijít o to víc mě to štve ze už to není jako dřív . Proste mi chybí láska , ze už to není jako dřív strašně mě to trápí pláču koro každý den , vzpomínám jaké to bylo do nedávná vlastně se tak cítím od nového roku jakoby přicházela nová fáze s novým rokem .
Nebo je to možná i tím ze se s přítelem budeme stěhovat do nového a většího bytu . Přesně na Silvestra dostal klíče a mi začaly pracovat . Z práce do práce . Jsou okolo bytu strašný starosti , vlastně si tady tak nějak sama odpovím od nového roku jsme snad nikde společně nebyli pracujeme i o víkendu a to spolu prez týden máme každý svoji práci . Přítel jde po práci na nový byt a nebo jde do fitka a večer jsme spolu. Někdy jedeme do města nebo k rodičům .Mozna tím jak má přítel starosti tak se cítím sama a cítím prázdno ?
Den vypada nějak takto vstát - práce - fitko /byt - spát a takhle už to je sice delší dobu ale až teď od nového roku to tak cítím a trapi mě to s přítelem se k sobě chováme stále hezky , ale proste už to není jako dřív a strašně mi to chybí a trápí mě to .Nějaký názory , nápady ? Jak oživit , nebo jak se dostat do starých “koleji “
předem děkuji a omlouvam se ze jsem jsem takhle vtrhla
Přestat chodit do fitka
A jít někam na vzduch. Ne trávit volno v zapocené kobce.
@Aneta.Berg píše:
Problém není na straně partnera, problém je, že jsi ve vztahu ztratila vztah k sobě samé. Začni dělat věci, které tě naplňují, soustřeď se na to co tě těší, baví a láká - tím ožiješ nejen ty, ale ta životní jiskra, kterou V SOBĚ, přístupem k sobě samé vykřešeš, přeskočí i na partnera a vlna lásky se zas zvedne. Ale musíš začít láskou k sobě samé…
Něco na tom bude , je pravda že jsem na začátku ledna byla taková vyprahlá, vnitřní prázdno nechuť ke všemu k lidem neustálý pláč nic mě nebavilo nic se mi nechtělo z práce jsem utíkala jen když jsem byla s přítelem bylo to lepší . Snažím se to nějak oživit , domlouvam výlet , nákupy cokoliv aby jsme byli spolu jenže pritelovo odpověď : ja musím po práci na byt, přijde elektrikář .. samozrejmně to chápu , ale pak jsem prostě smutná . Od začátku vztahu jsem na pritelovi strašně závislá … vím o tom … a vím že je to špatně ![]()
@Anonymní píše:
Něco na tom bude , je pravda že jsem na začátku ledna byla taková vyprahlá, vnitřní prázdno nechuť ke všemu k lidem neustálý pláč nic mě nebavilo nic se mi nechtělo z práce jsem utíkala jen když jsem byla s přítelem bylo to lepší . Snažím se to nějak oživit , domlouvam výlet , nákupy cokoliv aby jsme byli spolu jenže pritelovo odpověď : ja musím po práci na byt, přijde elektrikář .. samozrejmně to chápu , ale pak jsem prostě smutná . Od začátku vztahu jsem na pritelovi strašně závislá … vím o tom … a vím že je to špatně
Jak to popisuješ, tak to co skutečně hledáš, v druhých nenajdeš. Zamilovanost Ti může ten pocit na chvíli nahradit, ale po čase vždycky vyprahneš, pokud sama sebe nezačneš skutečně milovat…pokud nenajdeš vztah k sobě samé tak budeš vždy závislá na jednání a smýšlení druhých. Jediná cesta je seberozvoj, tak si o tom něco načti a začni na sobě pracovat.
@Aneta.Berg píše:
Jak to popisuješ, tak to co skutečně hledáš, v druhých nenajdeš. Zamilovanost Ti může ten pocit na chvíli nahradit, ale po čase vždycky vyprahneš, pokud sama sebe nezačneš skutečně milovat…pokud nenajdeš vztah k sobě samé tak budeš vždy závislá na jednání a smýšlení druhých. Jediná cesta je seberozvoj, tak si o tom něco načti a začni na sobě pracovat.
Dekuju za radu
určitě něco pročtu
@Aneta.Berg píše:
Problém není na straně partnera, problém je, že jsi ve vztahu ztratila vztah k sobě samé. Začni dělat věci, které tě naplňují, soustřeď se na to co tě těší, baví a láká - tím ožiješ nejen ty, ale ta životní jiskra, kterou V SOBĚ, přístupem k sobě samé vykřešeš, přeskočí i na partnera a vlna lásky se zas zvedne. Ale musíš začít láskou k sobě samé…
Tak to je moc hezky řečeno ![]()
@Aneta.Berg píše:
Jak to popisuješ, tak to co skutečně hledáš, v druhých nenajdeš. Zamilovanost Ti může ten pocit na chvíli nahradit, ale po čase vždycky vyprahneš, pokud sama sebe nezačneš skutečně milovat…pokud nenajdeš vztah k sobě samé tak budeš vždy závislá na jednání a smýšlení druhých. Jediná cesta je seberozvoj, tak si o tom něco načti a začni na sobě pracovat.
No, já teda popravdě jsem na začátku ledna byla taky „na odstřel“. Unavená, nic se mi nechtělo, dokonce i blbý trávení atd..nevím, čím to bylo, ale možná tím, jak byl o Vánocích najednou jiný režim, volnější a pak najednou bum a muselo se zase makat naplno
Anebo to mohlo být i zaneřáděným tělem z přemíry jídla a sladkého z Vánoc a Silvestra. Na mě to hodně působí - čím víc sacharidů, tím jsem nervóznější..
Jestli to, zakladatelko, byla jen chvilková záležitost na začátku ledna a předtím to bylo dobrý a teď taky, tak jsi možná měla něco podobného, jako já. Mě to odeznělo asi tak před necelými dvěma týdny. Naštěstí.
@Evulina píše:
Jinak opraš své koníčky..dělej, co tě hodně baví a naplňuje
Je to o něco lepší , ale pláč mě prepadava neustále , a pocity už nejsou tak silný , ale jsou … ![]()
@Karleon píše:
A děti nechcete? [/citac
Děti samozřejmne chceme , ale teď to jaksi není úplně vhodné při rekonstrukci bytua popravdě se na to jako necítím fyzicky ani psychicky … je mi 22 pritelovi 24 , jsme mlaďounký , možná si teď řeknete ze mám cely život před sebou , ale já si to s nynějším přítelem dokážu představit do konce života , nevím jak on teda (budu doufat ) ze taky
![]()
@Evulina píše:
No, já teda popravdě jsem na začátku ledna byla taky „na odstřel“. Unavená, nic se mi nechtělo, dokonce i blbý trávení atd..nevím, čím to bylo, ale možná tím, jak byl o Vánocích najednou jiný režim, volnější a pak najednou bum a muselo se zase makat naplnoAnebo to mohlo být i zaneřáděným tělem z přemíry jídla a sladkého z Vánoc a Silvestra. Na mě to hodně působí - čím víc sacharidů, tím jsem nervóznější..
Jestli to, zakladatelko, byla jen chvilková záležitost na začátku ledna a předtím to bylo dobrý a teď taky, tak jsi možná měla něco podobného, jako já. Mě to odeznělo asi tak před necelými dvěma týdny. Naštěstí.
Přesně vím kdy mi to začalo , z minuty na minutu
po silvestru jsem byla ještě v pohodě ale od 5.1 jako s nástupem menstruace to začalo ale nějak zhoršovalo ,a pořad přetrvává a mám už po ms… chvilku dobrý ale pak zase strašný třeba dneska jsem zase prořvala cestu do práce a vzpomínala , je to strašný nemám jakoby žádný pocity , necítím jestli mi něco vadí jestli mě to těší vnitřně jako bych měla velkou díru na hrudi , takže si myslím ze to Vánocemi asi nebude
Vlastně když jsem doma , je to celkem dobrý chovam se normálně a proto si vždy říká v cem je problém teda proč se v tom tak nipu , když jsem doma v pohodě neutikam z domova ba naopak chci být s přítelem , takže to sama nechápu ![]()
@Anonymní píše:
Přesně vím kdy mi to začalo , z minuty na minutupo silvestru jsem byla ještě v pohodě ale od 5.1 jako s nástupem menstruace to začalo ale nějak zhoršovalo ,a pořad přetrvává a mám už po ms… chvilku dobrý ale pak zase strašný třeba dneska jsem zase prořvala cestu do práce a vzpomínala , je to strašný nemám jakoby žádný pocity , necítím jestli mi něco vadí jestli mě to těší vnitřně jako bych měla velkou díru na hrudi , takže si myslím ze to Vánocemi asi nebude
Vlastně když jsem doma , je to celkem dobrý chovam se normálně a proto si vždy říká v cem je problém teda proč se v tom tak nipu , když jsem doma v pohodě neutikam z domova ba naopak chci být s přítelem , takže to sama nechápu
Nebereš hormonální antikoncepci? Způsobuje depky tohoto druhu…jestli je to z ní, tak to vysaď a budeš koukat na ten obrat jako blázen. Akorát po chvilce se v tobe probudí hluboká touha po dítěti, která je teď tvrdě potlačená …
Ahoj Holky , trošku se vtírnu a mám tak nějak podobný problém / krizi ?jsem nováček Tak jsem nechtěla zakládat zbytečně další téma , když jich tu je celkem dost
Mám přítele jsme spolu 5 let v červnu mě požádal o ruku
ale teď k věci . Úplně tak nevím jak začít asi mi prostě chybí láska , s přítelem chci být nechci o nej přijít o to víc mě to štve ze už to není jako dřív . Proste mi chybí láska , ze už to není jako dřív strašně mě to trápí pláču koro každý den , vzpomínám jaké to bylo do nedávná vlastně se tak cítím od nového roku jakoby přicházela nová fáze s novým rokem .
Nebo je to možná i tím ze se s přítelem budeme stěhovat do nového a většího bytu . Přesně na Silvestra dostal klíče a mi začaly pracovat . Z práce do práce . Jsou okolo bytu strašný starosti , vlastně si tady tak nějak sama odpovím od nového roku jsme snad nikde společně nebyli pracujeme i o víkendu a to spolu prez týden máme každý svoji práci . Přítel jde po práci na nový byt a nebo jde do fitka a večer jsme spolu. Někdy jedeme do města nebo k rodičům .Mozna tím jak má přítel starosti tak se cítím sama a cítím prázdno ?
Den vypada nějak takto vstát - práce - fitko /byt - spát a takhle už to je sice delší dobu ale až teď od nového roku to tak cítím a trapi mě to s přítelem se k sobě chováme stále hezky , ale proste už to není jako dřív a strašně mi to chybí a trápí mě to .Nějaký názory , nápady ? Jak oživit , nebo jak se dostat do starých “koleji “
předem děkuji a omlouvam se ze jsem jsem takhle vtrhla 