Přítel přestává mít rád syna

Napsat příspěvek
Velikost písma:
1853
8.3.10 08:31

no nevím ,chceš pd přítele ,aby měl tvé dítě rád za 3. měs a sama jsi toho u sebe nedocílila za 20měs. ,co žije.Asi z toho bude přítel taky zmatenej.No a ,že dítě nemluví -můj malej začal mluvit až po 2.roce.Možná by bylo super ,kdybys přestala čekat až se malej změní a začala ho mít ráda tak jak je-nemusí z něj být kopie jeho tatínka ,pokud to z něj svým chováním nevychváš.Tak si laskavě přestan hrát na chudinku,seber se a začni se chovat jako dospělá ženská.(protože ,když si hraješ na chudinku se nediv ,že s tebou každej chlap zamete)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
17026
8.3.10 09:49

Verko,tentokrat nectu zadne odstuzujici komentare,ale same moudre slova.Snahu od spousty lidi ti pomoci.Mohla by ses, prosim, k tomu vyjadrit,treba uz k minule diskusi-jestli si opravdu z tech rad neco beres k srdci,jestli chces pracovat na svem vztahu k synovi..

Jak uz jsem psala,ja neverim,ze se deje neco nahodou a tady mi to pripada tak ocividne..myslim,ze pro tebe je to nejdulezitejsi,ten tvuj „ukol“,pracovat a zlepsovat krucek po krucku vztah se synem,najit k sobe cestu.Bojis se o lasku partnera,predtim ex a ted soucastneho,..ale takovych vztahu bude..a budou se porad a porad opakovat,dokud nepochopis,co je opravdu to dulezite-tvuj syn.O jeho lasku se mas bat a bojovat.Pak,az zlepsis svuj vztah se synem,osamostatnis se a prestanes byt zavisla na lasce „cizich“muzu,uvidis,jak vse pujde samo hned lip a ten pravy pro vas,ktery vas bude milovat se vsim vsudy,se najednou objevi.
Vubec te neodsuzuju,naopak,myslim si,ze je to psychicky problem,ale kazdy problem se da resit.Tak se prosim pohni z mista a zajdi si pro pomoc a uvidis,ze kdyz to proberes s odbornikem,otevre ti to oci.Cetla jsi minule i ty smutne pribehy,co se muzou stat z tech pokrivenych a zranenych vzahu matka-dite,co bolesti holky napsaly.. :-(
Ted je ten spravny cas,pohnout se,najit pomoc a neco udelat.

Drzim ti pesti.

Any

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
dada1511
8.3.10 09:50

No,nebrala bych to tak tvrdě.Ono s 20měsíční dítětem je taky obtížné se domluvit.Je to celkem blbý věk,dítě zkouší co může a nemůže,a vědčinou neposlouchá.I maminka se musí obrnit trpělivostí.U chlapa bývá vědčinou problém i v tom,že neví,jestli může dítě kárat či trestat,když není jeho,aby nepřišel o přítelkyni.Přítelovo místo je taky nejisté,protože určitě ví,že se postavíš za syna.Tak se nediv,že si drží odstup.Dej tomu čas,musí si na sebe zvyknout,a vyzkošet co k sobě můžou a nemůžou.Určitě to přejde,byla by škoda lámat hůl tak brzo.

  • Citovat
  • Upravit
káťa
8.3.10 10:02

Veverko- odpovím ti na tvou otázku „Co je špatně ?“ to, co si upřímně myslím.
Podle mě je špatně tvůj vztah k synovi. A od toho se to všechno odvíjí. Tvůj syn je sice maličký, nemluví, ale to neznamená, že už nemá svůj rozoumek a že nevnímá, co se kolem něj děje. Pro svého malého synka jsi středobodem vesmíru, vším, jedinou jeho jistotou, bezpečím, láskou… a strašně moc potřebuje cítit, že je tebou milován !!! A pokud z tebe vycítí, že tomu tak úplně není, tak tím musí strašně trpět, a podle toho se možná i chová. On je strašně bezbranný, maminka je jeho všechno.
Takže v první řadě by jsi si podle mně měla uvědomit, že jasnou prioritou a „láskou“ je syn (pokud ti to nejde od srdce, jako nám "normálním " maminkám, tak by ses neměla stydět a vyhledat odbornou pomoc- hlavně kvůli synkovi).

A potom teprve řešit vztah s přítelem- on tě musí přijmout bez výhrad i s tvým synem. Neříkám, že by ho měl milovat jako vlastního (to možná ani nejde :nevim: ) , ale určitě by ho měl mít upřímně rád a dávat mu to patřičně najevo.

Pravda je to, co tu psala některá přede mnou- mužů můžeš vystřídat mraky, ale tvůj syn je tvůj napořád a je to největší dar, který si od života dostala, tak se podle toho zkus chovat :wink:

  • Citovat
  • Upravit
23847
8.3.10 10:02

Věrko, v minulé diskuzi ti holky radily abys šla za psychologem. Sice to bylo občas napsané drsně, ale v jádru to není špatně míněná rada. Měla bys na sobě hodně zapracovat. Kdyžtak napiš odkud jsi, třeba ti tu někdo poradí konkrétního odborníka.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
12154
8.3.10 10:06

Ahoj, tak já v podstatě souhlasím s tím, co už psala spousta holek - neupínej se tak na chlapa, ale na syna. Příteli se nediv, to že krev není voda (natož vlastní krev) jsi asi už přišla taky. Hlavně se hoď do klidu Ty, protože žárlivost na přítelovu rodinu (synovce hlavně) Tě bude sžírat tak, až budeš ve stádiu, kdy je budeš nesnášet a oni časem Tebe. (Vím, o čem mluvím). Takže, jestli ten přítel stojí za to, aby byl členem rodiny, kterou se snažíš vytvořit se synem, chce to klídek a zaměř se víc na dítě. Je fakt pravda, že pokud budete v pohodě dítě i Ty, přítel bude mít o to víc chuti být součástí té vaší domácnosti.
Držím palce, aby se to u vás srovnalo.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
12978
8.3.10 10:11

Tebe je těžké milovat- jakobys s tou větou souhlasila..Láska k dítěti má být bezvýhradná.
Lásku má dostat dítě zlobivé, hloupé i nemocné.. není to o tom co si zaslouží.
Nikdo není dokonalý, ani děti ne.
Po třech měsících s novým partnerem o sobě s prominutím víte houby, a řešit vztah dítě x partner není na místě. Partnera nenut do pozornosti k dítěti - není to jeho nic ( zatím ani náhradní tatínek) a bud 100% maminkou.. nemůžeš o toho muže čekat víc, to není na místě..
Ty ale můžeš. můžeš ho hájit před výroky, že je takový a makový - na to se dá říct spoustu věcí - že děti jsou různé, některé prostě zlobí, ale tohle je tvůj miláček a bereš ho a miluješ takového jaký je.
Když toto partner uslyší možná přestane hledat mouchy - on děti nemá, tak nemůže soudit..
Je hodně maminek , které by kvůli novému partneru šly světa kraj i za cenu nespokojeného dítěte ( dá se to pochopit po hrozných zážitcích z minulosti), ale je to chyba. :cry:
Cítím z tvého popisu, jak jsi zamilovaná a spokojená, že ho máš, že rodina tě přijala, ale věř mi to není všechno.
A ještě dodám, dle tvého popisu, ani se mi nezdá , že se k sobě hodíte - ale to je jen můj osobní názor - ve 3 měsích v zamilovanosti člověk ani žádné rozdíly nevidí a neuvědomuje si je- ale ty ano, a to jste na začátku - no jak to bude vypadat až láska opadne - již dnes si vyčítáte.. :?: :?:
Přeji ti spokojenější chvilky se synem.. at to dopadne. :srdce:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
8.3.10 10:26

Peťka nás rozdělí? Ty ho asi opravdu nemáš ráda, Tvého synka lituji, moje skoro tříletá dcera taky zlobí, ale to skoro každé dítě, ale to že kouká smutně z okna, to je teda hrůza, dělej s tím něco, já bych především myslela na malého a až pak na tvého přítele, co má člověk více než své děti?

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
4957
8.3.10 10:29
sněhurka a nelinka píše:
Peťka nás rozdělí? Ty ho asi opravdu nemáš ráda, Tvého synka lituji, moje skoro tříletá dcera taky zlobí, ale to skoro každé dítě, ale to že kouká smutně z okna, to je teda hrůza, dělej s tím něco, já bych především myslela na malého a až pak na tvého přítele, co má člověk více než své děti?

Nápodobně… taky jsme měli období, kdy malá zlobila, ale i tak byla pro mě pořád sluníčko.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
384
8.3.10 11:05

Věrko veverko,

víš, taky mě napadl nejdřív problém v tvém příteli, ale víc jsem ti napsala v první diskuzi - jen tak mimochodem, myslím, že není třeba k jednomu tématu vytvářet dvě diskuze - jsem z toho teď zmatená, kam koukat dřív :mrgreen:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1288
8.3.10 11:06

to je běh na dlouhou trať a bohužel některé děti se milují snadno sami od sebe a u některých to trvá déle,znám to z vlastní zkušenosti už jsem to psala i tam na té diskuzi,ale byla jsem tvrdě odsouzena.Rozumím ti a vím jak strašně se cítíš,asi ti nezbývá než vyčkat a dát jim oboum čas.Co takhle je třeba někam poslat jen spolu,prý to někdy pomáhá.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
687
8.3.10 11:40

Holky,já bych se Věrky zastala.V první diskuzi myslím psala,že je jí 23.Malý má 20 měsíců,tzn.,že ho měla celkem brzy,je s ním víceméně sama,bez opory stálého partnera.Zdá de mi to docela velká zátěž,ona sama ještě není vyzrálá,do toho batole,které je možná v období vzdoru…K tomu dlouhé zimní dny /sama mám pohodovou velkou rodinu a máme co dělat,abychom malého-20 měs.zabavili,určitě to taky znáte/.Klouček cítí,že máma není v pohodě,taky možná je od přírody živější…víme přece všechny,kolik je někdy potřeba trpělivosti a pevných nervů,abychom to zvládly.Věrka samozřejmě má synka ráda,ale věnuje taky hodně energie tomu vztahu.

Věrko,jak píšou holky,zaměř se na synka,zabav ho obyčejnými domácími pracemi,i na tom okně se dá hezky vyprávět,co je vidět-každá minuta,kdy se mu budeš věnovat a podaří se ti ho zaujmout,je dobrá.A jestli se můžu vyjádřit k partnerovi-po třech měsících vztahu není dobré,když tě peskuje za to,že máš ráda motorky,které on ne /stejně o nich teď jen sníš,asi nemáš čas a možnost jezdit-tak o co jde?!/,ani tě podezřívat,že si na netu hledáš jiného!To je nezralé,omezující,zavání to žárlivostí už teď,po třech měsících vztahu,dál se to bude ještě zhoršovat.Zvaž dobře,jestli stojí za to tento vztah budovat.

Držím ti palce.Když zajdeš do nějaké rodinné poradny,pomůžou ti to trochu utřídit.Nikdo ti ale neřekne tak nebo tak,to je na tobě.Je dobře,že hledáš řešení.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1112
8.3.10 16:53

Věrko, máš SZ.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
31
8.3.10 18:43

Myslím, že Věrka hledá chybu všude (v synovi, příteli…) jen né v sobě samé. až mi přijde, že se v tom utápí trochu sama.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
4548
8.3.10 19:11

K minule diskusi jsem se nevyjadrila, precetla jsem si jen uvodni problem a nevim nic o komentarich k nemu, ale ted bych to mozna spojila.
Prvne - laska k diteti - to, ze ti otec Petrika ublizil, je smutne, ale tvuj syn za to nemuze, mas ho a on ma tebe a nezbyva, nez abyste se naucili davat si vzajemne lasku.Ze neprichazi?Zkusila bych se tulit,hladit,laskat,pusinkovat,hrat si s nim,delat hlouposti a snad detsky smich,vdecny pohled,pohlazeni a „mama“ najde klic i k tvemu ranenemu srdci.To, ze se nezajima o hracny, sedi a kouka z okna, to vsechno ma jiste spojitost se situaci v rodine. Spokojene dite potrebuje citit matcinu lasku a pozornost. On je jeste malicky na to, aby dokazal poznat, kde je problem, ale jiste citi, ze nejaky problem je, je z toho zmateny a proto se chova jinak, nez bys cekala. Rekla bych, ze kdyz chces zmenit chovani sveho syna, je treba zmenit chovani svoje a pracovat na vztahu k synovi.
K problemu s pritelem - prvne, zastav se a zamysli se, Petrik preci neni prekazka v tvoji ceste za stestim. Trosku mi prijde, ze ho beres jako hrozbu, ktera mozna zpusobi, ze od tebe odejde pritel.Tim se zase zpet dostavas k problemu, ze ho nedokazes plne milovat - myslim syna. Kdo je ve tvem zivote dulezitejsi - tvuj syn nebo tvuj pritel, ktereho navic znas jen tri mesice? Nekteri chlapi obtizne hledaji cestu k vlastnim miminkum, malicke deti, ktere jeste nekopou do mice a nezajimaji se (v tvem pripade) o pozorovani hvez, nejsou vzdycky pro chlapa uplne vzrusujici spolecnici. A to, ze se pritelovo jednani se synem zmenilo? Treba prave resi nejaky svuj vnitrni problem, problem v praci, v rodine…cokoliv.Ani ja se nechovam ke svym detem kazdy den stejne, nekdy jsem prisnejsi, nekdy vic povolim,nekdy jsem vic nervozni a nekdy me boli hlava…vykyvum v pristupu se clovek tezko ubrani, i kdyz svoje deti miluje k zblazneni. To, ze rekl, ze je tezke ho milovat - no proc se tomu divis, vsak sama to citis podobne. Myslim, ze mate pred sebou vsichni tri tezky ukol naucit se vzajmne milovat, a preju vam, aby se vam to podarilo, jen necekejte od toho malickeho nemozne,jiste se bude snazit chovat se milovanihodne, az uciti, ze je milovan a ocenovan. Hodne stesti na dlouhe ceste za stestim, nestane se to pres noc.
p.s. milovat se da i vickrat v zivote, jen je treba potkat toho praveho ( a ten pravy nemusel vubec byt ani prvni, ani druhy :wink: )

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Zkušenosti a hodnocení

1.2 Spray Max mop box

  • (4.8) + 25 recenzí

Victoria

  • (4.4) + 20 recenzí

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová