Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Přítel přestává mít rád syna
- Fotoalbum (1)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
8.3.10 06:36
co je špatně?!
Tak maminy,nejdřív jsem se Vám svěřila že mám jisté trápení se svým synem kdy ta velká láska(ano ráda ho mám to jistě ano)k němu nějak nepřichází.Spousta z Vás mě odsoudila ale já stím „něco“ dělat chci.Ale těd mě do toho trápí i můj přítel Honza,k malému už se nemá tak hezky,pořád jen o něm mluví jako o Petr a už ne Petulka(DOUFÁM ŽE VÍTE CO MYSLÍM!!),před pár dny mu řekl uplně takovým lhostejným tonem:tebe je těžké milovat.Včera jsme byli na návštěvě u Honzovy sestry,k jejím dvě klukům jak se Honza měl-to bylo mazlení a pusinkování.Těch dárků co jim k svátku koupil.A malého si tam u své sestry mého-našeho malého vůbec nevšímal.Doma také,jen Petku pohladí,no občas ho pochová v náručí a nic víc.Tak já nevim,nikdy jsem moc štěstí na mužské neměla,ve všech třech mužských(mezi nimi i otec Petky)jsem se dost spletla a v jednom případě to řešila i policie-tedy ten náš rozchod.Těd když mám někoho koho miluju a já cítím že i on mě,kdy jeho rodina mě přijala jako bych byla jejich vlastní.Co je špatně?Honza mě nejdřív utěšoval jak všechno bude dobrý,jak se určitě Petka změní.je to těžký,Peta je neklidné dítě,to už mi řekla i dětská doktorka.Hračky ho nebaví,nemluví,pořád se mu něco nelíbí a často sedí jen u okna a kouká ven.Petkovy je 20 měsíců!A s Honzou jsem 3 měsíce,náš vztah celkem jinak funguje dobře,jen občas se zlobí že večer když jdeme spát tak prostě já chci jen spát.Ale on čeká víc,jenže já už jsem taková.Upřímně mě sex moc ne že nebaví ale často mi jen stačí u mužského usnout,držet se za ruku-hladit se.A nebo pořád slovy utočí na motorkáře,stalo se i jednou že mi udělal malí výstup že sedím u pc a hledám si někoho jiného.Motorky jsou mojí velkou láskou,on zas miluje pozorování hvězd a zajímá se o vesmír.Takže zájmy máme uplně jiné,ale dá se říci že si rozumíme.Jo dokážeme se zasmát stejným věcem,pár věcí nás baví ale je toho po skromnu.Jenže jako kluk se mi líbí,je jinak hodný,pozorný…ale Petka nás asi rozdělí!!!!!TAK JSTE TO NEPOCHOPILI!!!!!TO ŽE PŘÍTEL MALÉMU UŽ NEŘÍKÁ PETULKO-ON HO PŘESTÁVÁ MÍT RÁD!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!MÁM POCIT ŽE UŽ HO BERE JEN JAKO VĚC,NE DÍTĚ
Příspěvek upraven 08.03.10 v 10:06
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
8.3.10 06:43
Promiň, ale možná se začni víc soustředit na svůj vztah se synem a až pak na vztah s přítelem 
Aby ti to jednou nebylo všechno líto, víš.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
dada1511
8.3.10 07:00
Nebuď netastná.Ono se to nějak vyvrbí.A tři měsíce je málo,i pro toho malého,aby si k sobě našli cestu.Musíš být trpělivá a dát tomu čas.
- Citovat
- Upravit
8.3.10 07:07
ahoj, mela by jsi dat hlavne lasku synovi, potom se venovat priteli, protoze pokud Tvuj syn bude mít lásku, kterou potřebuje, tak bude štastny, vidim to na sobe. Kubisek je stastne miminko, protoze mu davame lasku a mazlime se s ním, tak i on nam svoji lasku projevuje sice usmevem nebo lechtanim, ale je to uzasne. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.3.10 07:10
Promiň, já tohle moc nechápu. Malej je jen tvůj syn, ne přítelův..nemůžeš čekat zázrak, že za 3 měs přijme cizí dítě za své. (teda jak kdo) možná ze začátku, když o tebe usiloval, (když ptáčka lapají..) možná se pletu. Teď poznal, jaké to je žít s malým, neposedným nezbedou. Něco jiného by určitě bylo, když by byl jeho. A nediv se, že se mazlil se setry dětma..to je přece jeho krev, má k nim blíž. promiň mi, že to píšu takhle tvrdě, ale zamysli se, co vlastně chceš. Ten malinkej človíček cítí, že není všechno tak, jak by mělo být. Možná proto je neposeda, je to jeho obranná reakce. Hoď se do pohody ty, malej se srovná taky. A na přítele netlač. Někdy trvá dlouho, než dva k sobě najdou tu správnou cestu..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.3.10 07:15
Myslím, že je to tak, jak píšou holky. A za sebe dodám: i chlapi mají někdy výkyvy psychiky. Já třeba špatně snáším zimní nedostatek sluníčka. Jako tvor, co je zvyklý se vrtat v záhonku, teď vyloženě trpím. No a v takovém rozpoložení člověk občas pustí z pusy něco čeho pak lituje.
Takže bych to prozatím nehrotil. Zkuste s přítelem vymyslet nějaké společné činnosti, u kterých se zabavíte všichni tři. Pořídit si společné hezké zážitky bývá někdy kupodivu i námaha… ale ta námaha pak stojí za to.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.3.10 07:20
Taky si myslím, že je brzo na to, aby Tvůj přítel Tvé dítě miloval. Důležité je, že ho respektuje - kdyby ho nerespektoval, pravděpodobně by s Tebou nebyl. Čím víc mu budeš lásku k dítěti vnucovat, tím spíš se bude „vzpouzet“ a bránit se nátlaku. Ono to nejspíš jednou přijde a třeba Tvého syna bude mít jednou za vlastního, ale chce to čas. Spousta chlapů cizí dítě nikdy vnitřně nepřijme (stejně tak i žen), ale i tak by se měli vyvarovat značkování dětí „ty jsi moje, ty nejsi moje“ - i když je to v praxi hodně těžké. Každý pozná, jestli je nebo není milován.
Prostě tomu dej čas a jak bude trošku lepší počasí, tak zkus vymyslet nějaký společný výlet nebo nějakou aktivitu, kterou si užijete všichni. Dopřej jim možnost poznávat se. Ostatně - když s malým společně nakreslíte nějakou čmáranici a věnujete ji příteli, tak mu to třeba udělá radost…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.3.10 07:24
Posílám něco pro zlepšení nálady - ta fotka je z mojí zahrádky z loňského března, to bylo o poznání tepleji…
A ještě drobnou poznámku: spousta chlapů - a já se k nim hlásím - razí (ale jen do určité míry) heslo: „Všechny děti jsou tak trochu naše“. Ale chce to čas… To uvidíš tak za dva tři roky, jestli k sobě našli cestu…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.3.10 07:50
MOžná kdyby ten tvůj přítel viděl jak moc miluješ svého syna taky by ho měl rád. Jenže když asi vidí že to není ono a že ty říkáš že je to sním těžké atd. tak ho taky nebude mít rád. Kor když je to syn bejvalého. Zkus se zamyslet nad tím ty. A dávej lásku svému synovi. Pokud tě ten tvůj přítel má rád a bude sváma chtít zůstat tak ho taky začne mít rád. Pokud ne tak ti za to nestojí takovejch chlapů je dost.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.3.10 07:53
já bych jen dodala-ji netrápí, že by si k sobě zatím nenašli cestu, ale že se jeho vztah k tomu malému změnil k horšímu. No možná je to, jak jste tu psali-když ptáčka lapají…to je asi jediné vysvětlení, co mě taky napadá. Asi ti nezbyde nic jiného, než si o tom s příteem otevřeně promluvit, že tě to trápí a jestli se u něj něco změnilo. Ale rozhodně tvůj synek by pro tebe měl být na prvním místě. Zkus příteli vysvětlit, že to dítě potřebuje cítit lásku a pohodu a pak se určitě zklidní i ono. Přeju hodně štěstí!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.3.10 07:54
ahojky, ja nevim zda to nevyjadrim nejak spatne, tak to vubec neber ve zlem, ju
Jen si rikam, co vlastne holka chces? Vis, ja mam trosku pocit, ze chces aby jakoby tvuj pritel nahradil tvemu synkovi lasku, kterou mu ted tedy ty nejsi schopna dat, ne, ze bys treba nechtela, ale proste ti to stoprocentne zatim nejde, ale urcite to prijde. Dokonce si myslim, ze jsi na dobre ceste jestlize i ty citis nejaky pocit, ze syn neni tvym pritelem tolik „bran“ jak si predstavujes, ze ti vadi, ze mu nerika Petulko atd… ono mozna si pritel uvedomil, ze mit dite vlastni je velky rozdil.
Muj manzel kdysi v 18ti letech vyzenil uuuuplne mrnave miminko, snad dokonce jeho byvala manzelka byla jeste tehotna, kdyz se brali - to si nejsem jista, pak se rozvedli a ja se mnohokrat manzi ptala, jestli nechce tu holcinu, kterou vyzenil, videt, jestli ho treba zajima, jak se ted ma (melo by ji byt nejak asi uz 14) … proste to citi tak, ze nebyla jeho a tudiz to pouto si nedokazal vytvorit stoprocentne… hodne jsme o tom hovorili, tak vim, jak na to kouka…
navic za pouhe 3 mesice si chlap nemuze vytvorit takovy vztah k „nevlastnimu“ ditku, jak si to predstavuje zenska, beres to moc automaticky, ze kdyz je s tebou a tebe miluje, jak pises, tak automaticky miluje i to dite… ne, ten vztah se musi budovat a buduje se mnohdy daleko hur, nez vztah partnersky… vzdyt si vem, ze mnoho chlapu si musi vztah budovat i s vlastnimi detmi, protoze ta situace je pro ne necim neznamym a nejsou na tom jako my zeny, ktere tu lasku k vlastnim detem mame v naproste vetsine danou do vinku automaticky…
a ja nepochybuji o tom, ze se tvuj pritel o ten vztah snazi, kdyz i chlapce pochova a pohladi… bylo by fajn, kdyz si promluvite (my to delame tak, kdyz resime nejake veci, nebo kdyz rozebirame ruzna zavaznejsi temata, ze vypneme tv vecer, dame si vinko a proste jen mluvime) a ty zjistis jeho obavy, pocity atd…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.3.10 07:58
Tak mě napadá - zkus taky prozkoumat sama uvnitř sebe, nakolik na tvoje nálady a na tvou vnímavost působí roční období. Třeba dojdeš k závěru, že to máš podobně jako já a že není potřeba vyhlašovat poplach… Přeju vám, ať se to u vás doma uklidní… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.3.10 08:09
V zásadě souhlasím s holkama a s Jurou - začni u sebe, ten prapůvodní problém vidím a cítím v Tobě… Až budeš sama se sebou vyrovnaná a spokojená, dokážeš si vytvořit vztah se synem a teprve pak možná i s chlapem… Do té doby je to jen takové „flikování“, jestli mi rozumíš… Každá stavba musí mít pevné základy - Tobě se základy bortí, ale už stavíš střechu…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.3.10 08:13
Nedočítám, protože musím hned reagovat. Celý ten příspěvek vyzníva, jako že ten malý Petřík může za něco (za všechno) špatného. Vždyť je to jen dítě, který potřebuje matku!!! To ti podle mě nedochází. Nechci soudit ani být nepříjemná, ale co vlastně chceš? Mám z tebe pocit, že ti ani nejde o toho malého. A to mě trápí. Zkus se zamyslet sama nad sebou a ne hledat vinu za špatný vztah (ať už k synovi nebo příteli) v nich…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.3.10 08:19
Věrko, proč by tvůj přítel měl milovat tvého syna, když ty sama ho nemiluješ? On jen kopíruje tebe - třeba nevědomky, nechtěně, proto, aby tě potěšil. Bohunka to napsala krásně, bortí se základy a ty stavíš střechu.
Věřím ti, že jsi v těžké situaci, že se ti to celé tak nějak divně poskládalo … jenže ono to všechno poskládání má své důvody. Mohla bys na ně nahlédnout na rodinných konstelacích, odkud to všechno pramení a trochu s tím pohnout, změnit energie.
Nebo je druhá dobrá metoda - kineziologie - možná to je pro začátek snazší,neboť jsi tam jen ty a kinzeiolog/kinezioložka. Tady bys mohla začít na odblokování toho, co ti brání milovat svého syna, jestli to má původ ve tvém nevyřešeném vztahu k jeho otci nebo někde jinde, např. v ženské linii tvého rodu.
Jen ti chci říct, že partnerů můžeš potkat za život nepřeberné spousty, když to přeženu, tak kterýkoliv muž se může stát tvým partnerem, ale syna máš jen jednoho. Tvůj Péťa je pro tebe naprosto jedinečný, je to malinký klouček, který moc dobře cítí, jak to kolem něj je všechno špatně, a trápí se tím, moc se trápí … a ty mu nepomáháš. Udělej prosím něco, pro sebe, pro něj … jestli to necháš běžet tak jak to teď běží, bude se ta bolest a trápení jen a jen zvětšovat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
