Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Co mám dělat dál
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
17.1.10 22:18
Já vím, že se dobře radí od klávesnice, ale říká se 3× a dost! 2× už měl příležitost se na všecko vykašlat a zjistit, že chce s váma být - evidentně zjistil něco jiného, když se ke slečně vrátil 
Nevidím jediný důvod, proč by to neměl udělat znovu - zvlášť jestli tvrdí, že k tobě nic necítí a k ní jo - beztak ho to za ní potáhne, i když teď měsíc bude s váma…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.1.10 22:26
Tak číst takový příběh, to je síla i pro chlapa. No ale beru na vědomí, že i takoví mezi náma jsou.
Chtěl bych k tomu říct jen jedno: žádný člověk se nezmění jen proto, že ho druhý člověk o to prosí. Z toho bych vycházel při jakémkoliv rozhodování.
Ještě mě napadá: zahlídl jsem tady v seznamu témat nápis „Jsem milenka ženatého muže“. Někdy třeba neuškodí prostudovat i pohled z druhé strany, jestli ovšem na tohle máš žaludek. Ne každý to snese… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.1.10 11:08
Zakladatelko- zažila jsem, řeším už rok a pokud by sis chtěla popovídat, pošli mi SZ. Můžeš tu poslouchat jak si nevážíš sebe sama, jak ho máš vykopnout, že si tě nezaslouží ap. Ale jen ten kdo zažil, pochopí a ví, co cítíš, co a jak chceš i nechceš, že se to v tobě pere…jeden den silná a druhý-slabá jako malé bezbranné dítě. Budu ráda, pokud se ozveš.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
18.1.10 12:10
zaklad.: Ahojky všem,moc Vám zatim děkuji za vaše rady,názory i zkušenosti,vím,že si to musím rozhodnout sama,že to za mě nikdo neudělá. Je to moc těžké a sama se v tom plácám,mám krásnou zdravou holčičku a chci pro ní jen to nejlepší a proto je to těžké rozhodování,ikdyž to rozhodnutí hlavní je na mém manželovi, já pak můžu říct,zda s tím souhlasím nebo ne a co chci dál.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
18.1.10 17:50
ahoj,
mam to ted doma podobne jako ty, s tim rozdilem, ze potreti a rekla jsem dost. Kolik si mysli, ze vydrzis??? Ja se z reseni manzelova problemu zhroutila, rekla jsem dost a odchazim, protoze takhle to nejde…ale u nas je jeden zasadni rozdil. On tvrdi, ze me porad miluje a ze to prejde, protoze kdyby s ni casem zil, tak by to neklapalo. Tvrdi mi, ze neni zadny objektivni duvod me podvadet. Docela mu to i verim, ale nejsem uplne presvedcena, ze neprasknu dverma. Zase po takove dobe mam nejakou hrdost a hlavne mam deti, kvuli kterym musim nejak fungovat, coz se v teto situaci neda. Ja jsem zase takova potvora, ze zadny normalni dukaz o nevere bych nemela, kdybych nepatrala. Jenze ztratil duveru a aby ji do budoucna mohl ziskat, tak holt musi pretrpet mou podeziravost. Taky je v tom mlada holka bez zavazku, ale nesu to hur diky tomu, ze mi nekrade jen manzela, ale snazila se i o deti.
Jestli je to jak pises a on rika, ze k tobe nic neciti, tak bych na nic necekala a odesla. Nemusite se hned rozvadet, pokud to neni potreba, ale musis mu ukazat, ze te nema jistou a ze nejsi jen kus hadru. Proc by ses mela starat o jeho veci, varit mu, prat, zehlit a oni dva si jen uzivat???
Radeji anonym, slecna chodi uz i sem…
- Citovat
- Upravit
Anonymní
18.1.10 21:38
Ahojky, nakonec mi to nedalo a zkusím ve stručnosti popsat náš příběh se šťastným koncem. Protože jak píšou holky, kdo to nezažil, tak asi nepochopí.
Manžel si našel přítelkyni, když bylo malému 9 měs. Bohužel já víc než 3/4 roku o ničem nevěděla, protože pracuje v Praze a domů jezdí na víkendy a tak 1× v týdnu. Dozvědela jsem se to až když si balil věci a že nás opouští. Nicméně malého měl moc rád a nechtěl ho opustit, tak jezdil na víkend. Já se z toho zhroutila, za měsíc jsem měla pět kilo dole, nakonec jsem vyhledala psychologa. A ten mi řekl zásadní věc: Pokud ho máte ráda a chcete ho zpátky, tak bojujte. A až se k Vám vrátí, tak se k tomu už nevracejte, udělejte tlustou čáru, nic nevyčítat. A hlavně, nesmí vás mít nikdy jistou. Tím že jste si pořídili dítě, už pro něj nejste na prvním místě a to někteří chlapi špatně snáší… A taky je dobré manžela více zapojit do péče o domácnost. (Třeba zítra potřebuju, abys pohlídal malou - a že má něco jiného v plánu? No a? Vy taky, ať si to nějak zařídí…) No rad bylo víc (klidně můžem rozebrat přes SZ).
Nakonec jsme se s manželem dohodli, že si zkusíme udělat víkend jen on a já bez dítěte, jestli k sobě ještě něco cítíme. Ten víkend byl úžasný, v podstatě jsme z postele nevylezli. Když jsme druhý den odpoledne jeli ke tchánům pro dítě, tak jsem ho jen zaslechla, jak dotyčné slečně rázně vysvětluje, že jí nemůže vyzvednout, ať si najde jiný odvoz 
Po tom víkendu se vrátil. Jenže za měsíc jsem ho opět načapala, jak si s ní telefonuje a píše zamilované SMS. Dala jsem mu ultimátum - měsíc. Ten se pořád protahoval, manžel furt sliboval, a že to není tak jednoduché jí po roce vztahu opustit, že taky v praze navštěvuje psychologa a blebleble. Já si našla práci, pro malého jesle a získala tak svou vnitřní jistotu. Po 14 dnech mého chození do práce mi manžel oznámil, že přítelkyni definitivně opustil. Jenže já pak našla po dalších dvou měsících SMS, jak prosí přítelkyni ať ho vezme zpět, že už vnitřně dozrál a že nás klidně opustí. To už jsem nevydejchala a požádala ho, ať si sbalí kufry a odejde. No nakonec neodešel (přítelkyně už ho nechtěla), my udělali tu tlustou čáru, po dalších dvou letech se začli snažit o další mimi, po roce a půl snažení se zadařilo a k synovi máme téměř dvouletou slečnu. V rámci možností se dá říct, že jsme spolu šťastní.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
19.1.10 12:57
zaklad.: Koukám,že těch příběhu je tu spousta a že ty chlapi opravdu nevědí ,co chtějí 
Já nepsala,že ke mě nic necítí,ale že momentálně ke mě nic necítí a že to neneí jako dřív ( pro někoho to rozdíl není,ale pro mě docela jo nebo jsem opravdu najivní,nevím ) Což je jasné,že už to není jako na začátku našeho vztahu!!!! Zítra mi řekne rozhodnutí,tak jsem zvědavá,co z něho vypadne. Jediné co vím,že jsem připravena,teda aspoň myslím, i na tu variantu,že odejde,možná je to srabácké,ale asi by se mi ulevilo a ikdyž vím,že to bude moc těžké,tak to musím zvádnout i bez něj. Pokud se rozhodne pro mě ( a dceru ) tak mám podmínku,že půjdmeme do manželské poradny a budu bojovat dál,ale vím,že to bude moc těžké. Když neuvidím žádné změny,bude to končná.
To rozhodnutí je protože si stále myslím,že když 8 let bylo super,tak to nemůžu zahodit ( ikdyž vím moc dobře,že v této situaci žijeme necelý rok ) Tento problém totiž začal po té co manželovi zemřela maminka a my jsme se nastěhovali do bytu po jeho rodičích, je možné že si to jen nalhávám,ale celou dobu nechtěl nikam jít( poradna) a pokud se rozhodne pro nás,tak tam chci jít,jak už jsem psala,je to moje podmínka a je možné,že by mu to taky moc pomohlo teda nám oběma. Moc děkuji za Vaše příběhy a názory,moc mi to pomohlo a až budu vědět výsledek určitě napišu
- Citovat
- Upravit
anonymka
19.1.10 15:08
No zakladatelko,nevim nevim,ale asi bych zatnula zuby,sebrala vsechnu svoji hrdost a vyhodila bych ho.
Vím,ze se mi to taky radí od stolu s počítačem,ale já bych si tak jednoduše „nenechala s prominutím kakat na hlavu“.Slíbil ti to jednou,budiž.V případě sekání dobroty bych odpustila.Ale opakované plané sliby,to bych nevydýchala.Prostě je to ubožák a podrazák.Určitě jsi tady četla milion diskusí na tohle téma.Raději bych si počkala na toho pravého,na chlapa na kterého je spolehnutí a který vás bude mít rád.
Přeju ti hodně štěstí a pevné nervy.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
20.1.10 19:35
Zakladatelko, Tvou situaci Ti nezávidím, ale myslím si, že by jsi na sobě neměla nechat štípat dříví.
Já jsem čověk, který lži, nevěru a podobné nechutnosti na mě páchané neodpouštím a od takových lidí dávám ruce pryč, jelikož lidé, kteří mi do života přináší bolest a podepisují se na mé psychice jsou jen ubohé nuly.
Být tedy s mou povahou v Tvé kůži, tak mám jasno, vyhodit, neznat, jen půjčovat děcko, a to je vše.
Já jsem také po rozchodu i když né díky nevěře, ale díky tomu, že můj expartner si jel svou linii, a rodinný život se jaksi nekonal, ale sobeckost mužská ano, což mě dost psychicky položilo a zde jsem si uvědomila, že jsem to měla udělat už dřív, že je lepší být chvíli bez partnera, nežli aby mé dítě (14.měsíců) vidělo, jak maminka s tatínkem jsou k sobě chladní (děti na tohle mají 6tý smysl), jak se dohadují, a jak je maminka psychicky na dně bez chuti k životu a komunikace se světem (to se mi bohužel stalo).
Já se teď cítím lépe, věnuji se více sobě a malému a jeho už neřeším. Komunikuji s nim jen v základu, když sem přijede za synem, tak se mi zvedá kufr, nenávidím to, tak se seberu a jdu za kámoškama nebo někam, abych nebyla v jeho přítomnosti.
Třebas v mých slovech najdeš inspiraci, ale podotýkám jedno „rozbitý hrneček zůstane slepenej“, proto na nějaké napravování vztahů vůbec nevěřím.
A a ještě si dovolím říct, že zachránit rodinu jen proto, aby byla úplná pro dítě, a to za cenu, že partner bude trtkat jinde, to už se dnes nenosí, to byl hit minulého režimu, ale dnes už ne.
- Citovat
- Upravit
sepishek
21.1.10 17:19
Taky se priklanim k nazoru, ze bys mu mela sbalit kufry a nechat ho, at si zkusi kazdodenni zivot nekde jinde. A ze to vzdycky neni jen romantika. Kdyz to neudelas hrozi, ze to v nem bude naporad hlodat. Coby kdyby…nebylo by jinde lip? Musis prijmout i to riziko, ze uz se nevrati. Nepribouchavej za nim navzdy dvere, ale vypoklonkuj ho.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
22.1.10 21:33
Ahojky všem, tak jsem slíbila,že napíšu,jak dopadlo manželovo rozhodnutí.
Rozhodl se pro SVOBODNÍ ŽIVOT,chtěl to nechat zatim,tak jak to je,ale s tím jsem nesouhlasila ( že budeme bydlet spolu a on si bude dělat dál co chce ) takže jsem to ukončila nemůžu bydlet s někým,kdo
ke mě nic necítí a kdo raději bude žít sám než s rodinou. Moc to bolí a hlavně kvůli dceři a vím,že to bude moc těžké!!!! Ale bylo to jeho rozhodnutí a já ho beru,i když to nechápu,ale to je asi můj problém.
Takže ještě jednou moc děkuji za Vaše příběhy a za Vaše názory. Zdravím
- Citovat
- Upravit
Anonymní
24.1.10 08:30
Ahoj,
to me mrzi. Byla jsem jednim z anonymu a cekala jsem az se ozves. Ver mi, ze takhle ti bude lip, nez se trapit dal s nejistym vysledkem. Ja se zatim drzim v te hnusne nejistote, ale jeste jedno zavahani a budu ja, kdo udela finalni rozhodnuti. Takhle to casem preboli a nekde na tebe ceka super chlap, ktery si te bude vazit.
Preju hodne sily…
Terik (dala jsem anonym jen abych nebyla dohledatelna pres nick)
- Citovat
- Upravit
24.1.10 20:28
Zakladatelko, moc mne to mrzí. Ale časem i tohle přebolí. Přeji Ti hodně síly do dalšího kola života a moc držím pěsti, abys časem našla anděla tak jako já 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.1.10 22:34
Zakladatelko,moc mě mrzí,jak to nakonec dopadlo,ale aspoň už víš na čem jsi.Přeji ti moc síly a pevné nervíky na další kroky 
Časem to přebolí a držím pěsti,ať se brzo objeví někdo,kdo si tebe/vás zaslouží a bude milovat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.1.10 15:06
Ahoj zakladatelko a holky…Je mi moc líto, jak to u Zakladatelky dopadlo a to tím spíš, že něco podobného prožívám teď já sama. Mám dvě děti a a podezření, že je mi manžel nevěrný - nepotvrdil to,ale i nevyvrátil. strašně se v tom utápím, na něco jsem přiša - ale přesně jak už tu někdo psal - kdybych nepátrala, nevěděla bych to. strašně moc to bolí, tolik let jsme spolu, nikdy to neuděla a teď tohle..dala jem mu šanci to napravit,ale přijde mi, že ani on sám pořádně neví, co che. mě tvrdí, že kdyby nás nechtěl,tak už od nás dávno odešel, o Vánocích to bylo super - a to už jsem něco tušila,ale pak po objevení jisté věci - která se stala před Vánoci…tak jsme zas na „mrtvém bodě“..děsí mě představa, že mě opustí kvůli bezdětný svobodný „čůze“,která bere dětem tátu. vím,že za to může hlavně on..ale ten vztek a beznaděj s lítostí je děsná věc…Ani nevím,proč to píšu, sbad jen to, že chápu zakladatelku a ostatní, co si táím prošly, jak moc to bolí - už zase brečím…
Nevím,jak dlouho mi bude trvat,než se rozhoupu a budu třeba jednat. Moc se toho bojím, pořád věřím, že se určitě vzpamatuje, že to je jen poblouznění, ze kterýho vystřízlivý..ale nevím..Proč to ti chlapi dělají?????? 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
