Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Co mám dělat dál
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
26.1.10 22:33
Holčiny, co příběh to originál a přesto jsou všechny vlastně stále stejné.
Nejistota je hrozná (znám jí moc dobře), ale každá z nás je jiná a tak každá potřebuje jiný čas, aby si vše promyslela a nakonec začala jednat. Já za sebe můžu jen popřát, aby ste se každá k tomu bodu, kdy začnete jednat, dostala co nejdříve.
Já zažila nevěru ze strany partnera ve více vztazích. Ve své podstatě jsem to přitahovala a dokud jsem nepochopila, kde dělám chybu, tak jsem se v tom kruhu motala. Stálo mne to hodně sil. První vztah jsem zaplatila smrtí syna a systematickým psychickým a fyzickým násilím ze strany mého prvního manžela. To byla škola života. Z tohoto jsem se zvedla, ale trvalo mi opravdu hodně dlouho (5let), než jsem byla schopná začít jednat. Ale musela jsem si to v sobě urovnat sama, abych už nikdy nic podobného nedopustila.
Proto říkám, každá má svůj čas, který potřebuje k tomu, aby se vzchopila.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
27.1.10 00:22
Ahoj,
tak Lesina nas posvetila, akorat to ted musim nejak technicky udelat…nebo umite nekdo vytvorit uzamcenou diskuzi?
Ja se k tomu bohuzel nedostanu driv nez ve ctvrtek.
muj nick znate z meho podpisu, tak kdyby se vam podarilo, hodte mi soukromou zpravu z instrukcema…
Dik
Terik
- Citovat
- Upravit
27.1.10 11:29
Tak to bude skvělý,až budeme zamknutý..Jen jsem se chtěla zeptat,jak funguje vztah, kdy se ten partner případně vrátí ke svý původní ženě..Jestli je vůbec možný odpustit a zapomenout a hlavně - NEPODEZÍRAT!!!!Víc napíšu až budem zamčený..mám toho po včerejšku a dnešku dost na rozebírání… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.1.10 12:09
Andrejko … někomu to jde, někomu ne. Každý je jiný.
Já třeba vím, že bych snad i odpustila, ale nezapomněla a při každé hádce by to měl asi na talíři a stejně by ten vztah nevydržel. V těhle případech se prostě musí udělat tlustá čára a zapomenout a nikdy nevytahovat. Jinak ten vztah to vleče stále dál a logicky to ten vztah narušuje. On ani ten druhý to nechce stále připomínat, i když udělal chybu a chce to napravit.
Představ si, že by ses v práci s něčím sekla. A někdo by ti to třeba i po 5ti letech stále připomínal. Taky by ses na to vyprdla.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.1.10 12:36
Máš pravdu Livo,ale já se právě teď potácím mezi tím, dát mu nůž na krk a nebo znova dělat, jako že nic nevid…Kvůli dětem…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.1.10 12:45
No Andrejko, já Tě chápu. Kamarádka odpustila, ale nezapomněla a vztah se rozpadl. Druhá odpustila, zapomněla a funguje to. Co Ti říct. Ty musíš vědět, co jsi schopná snést a co už ne. Tohle rozhodnutí za Tebe nikdo neudělá.
Na druhou stranu, nůž na krk mu můžeš dát. Ono se Ti totiž i tak může stát, že si myslíš, že to zvládneš a po čase zjistíš, že to bylo velké sousto 
a prostě to nepůjde. Ale základní předpoklad je, aby chtěl hlavně ten druhý. On musí především chtít zachránit Váš vztah.
Každopádně stavět vztah jen na tom, že jsou v něm děti, je nesmyslné. Tahle cesta vede do pekel. Nepomůže to ani rodičům, ale ani dětem .
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.1.10 12:46
Andrejko: Ja si myslim, ze „kvuli detem“ je hloupost. Je to kruty pripravit je o tatu, ale na druhou stranu si myslim, ze ony vyciti, ze neni neco v poradku. Hlavne tady zalezi na tobe. Prece nechces zit zivot, kdy se nemuzes ani usmat, zijes v bolesti a neduvere. Vis kolik beha na svete chlapu, kteri za to stoji? Preji ti hodne sil 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
27.1.10 13:59
Andrejko, u nás jsme udělali tlustou čáru a prostě se k manželově aféře nevracíme. Ale je pravda, že my se prostě nehádáme 
Občas i po těch letech mi to stejně nedá a kouknu manželovi tajně do notebooku na icq a historii komunikace s dotyčnou slečnou. Je to sranda, ale když byl manžel nevěrný, tak historii mazal a teď jí tam nechává. Možná abych se uklidnila Popravdě ze začátku jsem byla naštvaná, když jsem zjistila, že se s ní byl třeba na večeři, ale postupem času je vidět, že je to tak jak mi to říkal manžel, když se vrátil. Dost se se slečnou poznali a prostě vždycky budou kamarádi a to se nezmění. Zní to divně, ale je to složitý… No je to už pět let a i slečna už má svůj život - s manželem a svým dítětem.
Ale co jsem ti Andrejko chtěla hlavně říct, určitě to jde odpustit a žít normálně, ale hlavně ze začátku to chce si oba říct, jestli to chcete - ne kvůli dětem, ale kvůli sobě samým. A nůž na krk? Asi spíš jo, prostě se musí rozhodnout co a koho chce a neprodlužovat Vám oběma trápení.
- Citovat
- Upravit
27.1.10 14:49
Moc děkuju za povzbuzení - teď mi zas oznámil,že jde do práce nejen v neděli,ale dokonce i v sobotu, že si vzal přesčas - co si o tom mám asi myslet?navíc když ví, že jsou děti nemocné ajá bych ho tu potřebovala…Nůž na krk mu asi dám, buď se to konečně pohne k lepšímu a nebo se to totálně rozčísne..ale ta nejistota je úděsná!!!!!Moc bych si přála,aby se k nám vrátil,ale nevím…Jsem smutná…ale to jste byly asi všechny.
Určitě si myslím,že pom světě běhá spousta chlapů,co by stáli o to,aby je druhý miloval,ale kde je hledat?
A držet vztah kvůli dětem - asi máte pravdu,že to je blbost..ale jak jim to vysvětlit?Když ho mají rádi…Je to těžký…
A navíc nevím,jestli mu mám spíš doporučit,aby se na čas odstěhoval a nebo ho nechat bydlet e mnou…To je další věc, co řeším…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
27.1.10 16:44
Ahoj,
jdu jen na skok, musim do prace.
Tak u nas se to ma momentalne takto…Doufala jsem, ze se tyden neozve. Ozval se hned rano, volal, pry jestli ziju. Tak jsem rekla, ze jo. A dal pokracoval v kopani kolem sebe, tak jsem nereagovala a vypnula telefon. Vecer si me nejak nasel na icq, tak vesele pokracoval. Normalne bych brecela, ale v tu chvili mi to bylo tak jedno, ze jsem se mu smala a pritom mu napsala uprimne, co si o tom co dela myslim…pri kazde zprave jsem si rikala, ze uz to nerozdycha a skonci, ale z nejakeho duvodu pokracoval dal. Psali jsme si asi do dvou do rana. Napsala jsem mu tam, ze chci minimalne pauzu dokud se natrvalo nevrati do ceska, coz znamena do zari. Nejak to opet nerozdychal, asi cekal neco jineho, ale nebyl schopny odpovedet, jak si to dal predstavuje.
Dnes mel hodinovy rozhovor se svou psycholozkou (z jeho iniciativy) a pak mi hned volal a omlouval se. Pry ho dost servala. Tak mi to udelalo radost. Poprosil me, jestli ji taky nezavolam, at se v tom nemacham sama. No, dost mi to pomohlo. Slecnu nazvala socialnim debilem, coz me fakt pobavilo. Tohle pojmenovani me nenapadlo. Muze, na zakladne ji probehleho rozhovoru s nim,pekne pomluvila. Zjistila, co je muj problem, navrhla reseni. Pry to spravit jde, ale on proste nesmi uz delat chyby. Ale ona pry pochopi, pokud nebudu mit chut nic zkouset dal, a nemam si to vycitat, protoze chyba neni ve mne. Jedina chyba,ktera ji napadla je, ze jsem ho dostatecne nezamestnavala a tim padem mel cas na jine aktivity. A vlastne jeste jedna vec, ze jsem si hned nedupla a nedala mu ultimatum.
Podle ni me pry nechce ztratit, ale resi to blbym zpusobem. Pry mu jeste zavola a promluvi mu do duse.
Zajimave je, ze mu rekla to same, co ja, ale od ni to prijmul a zpracoval. Pokud mu neco reknu ja, tak jsem jen hysterka. Takze i to reseni a podminky mu sdeli ona.
Kazdopadne byl ten rozhovor poucny. Takze davejte jim bez vycitek ultimata. Chlapi pry na nic jineho nereaguji.
Ja to s nim budu asi resit pres vikend. Vim, ze si to musi nejak uvedomit, zpracovat, atd. Neni kam spechat.
Andrejka4 - a ty poznas nejak jestli je opravdu v praci? Ja nastesti jo, protoze je to rodinna firma a taky to poznam podle toho jestli je pripojeny na internet. Dej mu ten nuz na krk…nic jineho si nezaslouzi a ta nejistota je nejhorsi situace jaka muze byt.
Mejte se krasne
Terik
- Citovat
- Upravit
27.1.10 18:36
Teriku, to je vůbec hrůza, když si nemůžete pořádně promluvit a dělí Vás taková dálka. To se to pak špatně řeší a domlouvá. Na druhou stranu, pokud nenajdete společnou řeč, tak si neumím představit, kam to povede. Zajímalo by mne, jak si to ta paní psycholožka představuje, že to bude dál? To Vám jako bude dělat prostředníka stále???
Andrejko, na mne to celé působí, že ho máš strašně moc ráda a prostě jsi ještě nedospěla na to dno, kde se budeš muset nejdřív octnout a rozhodnout, co dál. Stále klesáš . To je snad na tom všem ta nejhorší doba . No, držím Ti pěstičky a přeji mnoho síly.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Renca74
27.1.10 19:08
Holky, držím vám všem palce, ani jsem netušila, že tolik ženských může mít stejný problém. Já jsem na manželovu nevěru přišla před třemi měsíci,byl mi nevěrný minimálně rok se čtyřma ženskejma najednou. Všem paním a slečnám sliboval společnou budoucnost, koupi rodinných domů, drahou dovolenou, jedné dokonce psal, že jsem jeho životní prohra. Jedna z nich je naše sousedka a ta mi teď píše maily typu, jak důležitou roli hrála v jeho životě a jak jedině ji miloval atd. Když jsem jeho nevěry zjistila, tak fňukal, že mě a dceru děsně miluje, že jsme jeho rodina a že to chce napravit. Nevím, jestli se s nimi už rozešel, tvrdí, že jo, ale každopádně s nějakou nápravou vztahu se moc nepřetrhne.
Už na něho nemám sílu, chci to skončit, ale pořád tak nějak nemám odvahu. Bojím se být sama, ale zase vím, že takhle se trápím já a odnese to i Klárka. Hrozně závidím těm z vás, které už to máte za sebou a odbolené.
Držte se.
Renata
- Citovat
- Upravit
Anonymní
27.1.10 21:13
jejky, tady se rozjíždí tolik smutných příběhů… Doufejme, že všechny najdou nakonec šťastný konec.
Andrejko, co zkusit nějaký pohodový víkend sami bez dětí. Jestli to bude chtít absolvovat, tak to znamená, že to chce znovu zkusit i on …
Teriku, je fajn, že přítel (?manžel) vyhledal psychologa. U nás to taky strašně pomohlo, aby si manžel uvědomil co vlastně chce … Ti psychologové jsou tu od toho, aby byli jako třetí nestranná osoba, kterou budou brát vážně a otevře zúčastněným oči. Mě psycholožka taky pomohla ukázat co je blbýho u mě a snažím se taky dělat něco se sebou (hlavně nebýt ta pasivní, resp. submisivní, jak mi tehdy furt tvrdil manžel - já do té doby to slovo vůbec neznala 
) Bohužel jsou návštěvy u psychologa taky dost drahé, to mě tehdy na mateřské teda dost štvalo. A vůbec jak přítel komunikuje s psycholožkou, když je v Anglii?
- Citovat
- Upravit
28.1.10 10:17
Ahoj holky, tak jsem mu včera dala nůž na krk, že pokud neví,jak se rozhodnout,jestli být s námi nebo s ní, tak ať se radši odstěhuje a do tý doby, než si to rozmyslí,ať si žije sám..nebo u ní…Nevím,jestli je to správný.Navíc jsem mu řekla,že v případě rozvodu to bude on, kdo dětem řekne proč a kvůli komu se rozvádíme…Nejdřív si myslel,že si dělám srandu,ale pak to asi pochopil…Uvidím,jak dál bude reagovat.Teď mi oznámil,že jde v sobotu do práce,když měl jít jen v neděli.Bohužel já si to u něj v práci nemůžu ověřit a ani nezjistím,zda tam skutečně je..Ani nevím,jestli většinu času,co je „v práci“ není např u ní…Je to hrozná situace - navíc blbá v tom, že já ho mám pořád z nepochopitelných důvodů ráda..Místo,aby se mi hnusil tím, co udělal,tak ho mám ráda. A to podezření, že je s ní mě ničí..
Už jsem se objednala i k psychologovi,snad mi poradí jak dál…Manžel tam ale odmítá - i poradnu.Prý jsou to kecy..
O tom pohodovým víkendu jsem taky přemýšlela, řekla jsem mu o něm před Vánoci,ale to mi řekl,at to neobjednávám, že až podle toho, jak se situace urovná…Tak si myslím,že on asi už má jasno..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
28.1.10 11:00
Andrejko, čím dál víc mi tvůj příběh připomíná ten můj. Až mi je z toho do breku, vzpomínky se mi vrací. V podstatě máme takové „výročí“. Klárce je teď právě tolik, kolik bylo tehdy Marečkovi, když se od nás manžel odstěhoval. A já se tehdy taky nervově dost sesypala a vůbec si neužívala dítěte. Až teď si uvědomuju s malou Klárkou o co nás tehdy ošidil… Ale naštěstí je to pryč. Sice jsme udělali tlustou čáru, ale jak vidíš, je to stále ve mně, ale na druhou stranu si teď víc cením toho, že jsme to dokázali překonat a užívám si naší malé 
A co jsem ti chtěla říct. I když nechce manžel nikam jet, zkus (pokud máš možnost) dát děti večer na hlídání (u nás bylo Márovi 17 měs. a poprvé byl přes noc u babičky) a prostě ho vytáhnout do restaurace, do kina … Žádný vyčítání, prostě zkuste zapomenout na to špatný a ukázat mu, že i s tebou to jde si užívat. A i kdyby teď odešel, nikde není psáno, že se nevrátí. Manžel od nás prostě najednou odešel, já netušila, že je nějaká jiná a po tomhle víkendu jsme se dohodli, že se vrátí… Pak to nešlo sice tak rychle, ale zvládli jsme to. A tobě přeju ať taky dopadne všechno jak nejlíp může. A doufám, že to není moc zmatené 
R.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
