Poradna očního lékaře
MUDr. Vladimír Korda Ph.D.
Myslím, ze nemáš žádnou poruchu
Akorát ses uvolnila a prehnala sibto s alkoholem. Muzu tě uklidnit, většina těch lidí na srazu nanto byla stejně jako ty, spíše ještě hůř. Většina lidi si ani nebude pamatovat, cos říkala. A jestli někdo ano, tak co? To se prostě stává, tenhle stav většina lidi zažila taky. Nedělala bych si s tím hlavu
vyprdni se na to a nemysli na už. Kdyby to vždycky takhle každý řešil, tak by byli všichni n psychiatrii.
![]()
@Anonymní píše:
Znám to duverne, říká se tomů morální kocovinaa neboj přejde to. Já to měla naposledy po svatbě partnerovo kamarada, kde jsme si udělali pěknou ostudu. Je to asi šest let a ty lidi doteď obchazim obloukem, jak se sydim.
Opravdu? Tak nejsem sama? ![]()
Já jsem z toho úplně vyřízená a nedokážu opravdu na nic myslet, nic dělat, v hlavě mi hučí. A kdy to asi tak přejde?
@levante píše:
Myslím, ze nemáš žádnou poruchuAkorát ses uvolnila a prehnala sibto s alkoholem. Muzu tě uklidnit, většina těch lidí na srazu nanto byla stejně jako ty, spíše ještě hůř. Většina lidi si ani nebude pamatovat, cos říkala. A jestli někdo ano, tak co? To se prostě stává, tenhle stav většina lidi zažila taky. Nedělala bych si s tím hlavu
vyprdni se na to a nemysli na už. Kdyby to vždycky takhle každý řešil, tak by byli všichni n psychiatrii.
![]()
![]()
![]()
Já vím, ale hrozně se stydím, že jsem to tak přehnala
Máš pravdu, že všichni něco pili, tak snad to bude v pohodě. No ale mojí hlavě to asi nevysvětlím ![]()
Že by taková lehká morální kocovinka? To se občas stane, že to člověk přepískne. Chápu, že je ti to nepříjemné a proto se ti k tomu pořád vrací myšlenky. Ber to takhle, změní se něco tím, že se budeš užírat? Nezmění, tak se snaž to vypustit. Bude tě to trápit, ještě asi chvilku, ale ber to tak, že za týden už o ničem nebudeš vědět ![]()
Ano, je to morální kocovina. Naposledy jsem jí měla loni v září myslím, no do dneška na to „vzpomínám“ co jsem vyváděla…takže klid, jsi normální
![]()
@Irinka0210 píše:
Ano, je to morální kocovina. Naposledy jsem jí měla loni v září myslím, no do dneška na to „vzpomínám“ co jsem vyváděla…takže klid, jsi normální![]()
A za jak dlouho tohle přestane?
@Anonymní píše:
Ahoj, potřebuji se svěřit a pokud mi někdo poradí, budu ráda.
Ve středu jsme měli sraz ze střední školy, já konečně někde byla po 5 letech, ale trochu jsem se rozjela s alkoholem a mlela jsem už pak hrozný blbosti, většinu už si ani nepamatuju, hrozná ostuda prostě.
Jenže už od včerejšího rána mám nějaké psychické problémy. Asi mi to rozjel alkohol, nebo nevím, ale nedokážu se na nic soustředit, pořád mi v hlavě jede ten sraz, vzpomínám si co jsem povídala za hlouposti, jak jsem se smála blbostem a nedokážu to vyhnat z hlavy. Hrozně se za sebe stydím nebo jak to napsat.Jsem sama sobě odporná. Včera jsem nebyla schopná ani uvařit, uklidit, chtělo se mi pořád brečet a i dnes tady bloumám po bytě a nedokážu nic dělat. V noci jsem pořádně nespala, opět se mi zdálo o lidech ze střední školy. Vůbec nevím co se to děje a kdy to přejde. Ale mám pocit, že se zblázním. Ráno jsem vedla starší dítko do školky, ani jsem nevnímala okolí pořádně.
Měli jste tento stav taky někdo? Je mi opravdu na nic.
Díky za vyslechnutí, případně díky za radu co dělat.
ta psychická porucha se jmenuje - nemám chlastat, když to neumím
twl, moc to řešíš, co jiného.. dlabej na to.
@Anonymní píše:
A za jak dlouho tohle přestane?
Tak kdyz se v tom budes furt vrtat a vzpominat na to, tak samozrejme pozdeji.
@Anonymní píše:
A za jak dlouho tohle přestane?
Myslím, že škaredou vzpomínku budeš mít už napořáad, ale neboj, za pár dní už tě to nebude tak ovlivňovat.
Já se taky jednou pod vlivem strašně ztrapnila, už je to asi deset let a ještě pořád mě vždycky obleje horko a rozbuší se mi srdce, když si na to vzpomenu. Ale dá se s tím žít. ![]()
@Bersaba píše:
Myslím, že škaredou vzpomínku budeš mít už napořáad, ale neboj, za pár dní už tě to nebude tak ovlivňovat.
Já se taky jednou pod vlivem strašně ztrapnila, už je to asi deset let a ještě pořád mě vždycky obleje horko a rozbuší se mi srdce, když si na to vzpomenu. Ale dá se s tím žít.
Já nic špatného neudělala, žádnou škaredou vzpomínku nemám, jen prostě mě mrzí, že jsem ty lidi dlouho neviděla a hned se takhle zřídím a kecám blbosti. Už se mi pak i pletl jazyk, myslím, že mi ani nikdo pořádně nerozuměl. Ostuda prostě. Mrzí mě to a stydím se za sebe.
@Anonymní píše:
A za jak dlouho tohle přestane?
Přiznám se, že do dneška si občas vzpomenu, ale jen tak trochu a žvot jde dál. Nejvíce si vzpomenu když jsem s lidma, kteří tam byli taky, ale smějeme se tomu už. Skoro každý někdy „ujel“.
Je to vážná psychická porucha. Jmenuje se: utrhla jsem se ze řetězu!!
Je takových mám za sebou. Mě se sice jazyk nepletl, ale za to mám v opilosti super blbé nápady a tak moje okolí, je vždy ve střehu, aby se pobavilo. Jsem téměř abstinent a proto zásadně chlastám, jen v okruhu lidí, které se na moje excesy těší a berou je jako zábavu a ne téma k výsměchu.
Takže se na to vyprdni, o člověku si lidi myslí všelicos i bez chlastání ![]()
Morální kocovinka
Každý ji zažil, vyprdni se na to, zbytečně se užíráš. Každému z nás se to už stalo =) A myslím, že jsi tam určitě nebyla jediná, kdo to přehnal =)
@martina.se píše:
ta psychická porucha se jmenuje - nemám chlastat, když to neumímtwl, moc to řešíš, co jiného.. dlabej na to.
Anonymni A jinak zakladatelko, mela bys asi casteji chodit nekam vecer se pobavit. Tohle mi zavani psem utrzenym te retezu.
Ahoj, potřebuji se svěřit a pokud mi někdo poradí, budu ráda.
Ve středu jsme měli sraz ze střední školy, já konečně někde byla po 5 letech, ale trochu jsem se rozjela s alkoholem a mlela jsem už pak hrozný blbosti, většinu už si ani nepamatuju, hrozná ostuda prostě.
Jenže už od včerejšího rána mám nějaké psychické problémy. Asi mi to rozjel alkohol, nebo nevím, ale nedokážu se na nic soustředit, pořád mi v hlavě jede ten sraz, vzpomínám si co jsem povídala za hlouposti, jak jsem se smála blbostem a nedokážu to vyhnat z hlavy. Hrozně se za sebe stydím nebo jak to napsat.Jsem sama sobě odporná. Včera jsem nebyla schopná ani uvařit, uklidit, chtělo se mi pořád brečet a i dnes tady bloumám po bytě a nedokážu nic dělat. V noci jsem pořádně nespala, opět se mi zdálo o lidech ze střední školy. Vůbec nevím co se to děje a kdy to přejde. Ale mám pocit, že se zblázním. Ráno jsem vedla starší dítko do školky, ani jsem nevnímala okolí pořádně.
Měli jste tento stav taky někdo? Je mi opravdu na nic.
Díky za vyslechnutí, případně díky za radu co dělat.