Breno poradna - podlahové krytiny
Jiří Novotný
@veria píše: Více
Já od dětí nebudu vyžadovat nic. Jinak, cokoliv je v rámci Evropy, je pro mě blízko, ale žít potřebuju s rodinou pohromadě.
@Anonymní píše: Více
K tomu dodám jen - zatím. Jak to uděláte až rodiče řídit nebudou?
@Janli píše: Více
Takže když se děti odstěhují někam v rámci Evropy, odstěhuješ se za nimi?
@Janli píše: Více
Nikdy by mě nenapadlo to brát takto. Neberu ti názor, ale nikdy mě nenapadlo, že je něco špatně u nás, když píšeš, žes viděla, jak to vypadá. Naši jsou hodinu autem, vlakem dál. Neodstěhovala jsem se já, ale oni, když mi bylo asi 21. Furt máme hezký vztah. Mamince je 75 a dvakrát ted byla snáma na dovče u moře, aspoň 2× za měsíc kino, v létě se jezdíme koupat spolu a tolik kafíček, obědů.. Někdy se vidíme i x týdně.
Kolikrát od sebe bydlí deset minut a nikam spolu nechodí. A to fakt spolu voláme denně i hodinu, přes messenger si píšem pořád.
@Janli píše: Více
Tak budou navštěvovat jen oni je, no. Stejně to bude asi až za dlouho, to už budou děti odrostlé.
@Janli Tak jsem teď zjištila, že odtamtud jede přímý autobus. Ale hoďku a půl jede no.
@veria Jojo. Mně napadlo, že až půjdou rodiče do důchodu, tak by se mohli přiblížit k nám.. aktuálně mají práci poblíž jejich bydliště, tak dává smysl aby tam ještě 10,15 let pobyli. Jsou tam v pronájmu, takže pokud by nám chtěli být víc na blízku, tak se můžou posunout směrem k nám, ale to jsem jim zatím neříkala. Je to jen má myšlenka. Nic je tam totiž nedrží.
@Anonymní píše: Více
Když jezdí přímý bus, tak je to super. Kdo nechce/ nemůže řídit, může jet autobusem
třeba i děti až budou velký. U nás je komplikace, že mamka nemá řidičák a bus jezdí do města vedle. K nám by musela přestoupit a ještě bydlíme na opačném konci města než je nádraží a je to do kopce
to po ní fakt nemůžu chtít. Ale když jezdím do vedlejšího města třeba k zubaři, tak mi tam dojede a vozí tam kočárek
vesměs ale jezdíme my k našim. Hodně dělá i to, že u nás není místo na přespání hostů. Což v domě je a to je super. Otázka je, jak se bude tvářit manžel na home office, až tam bude mít tchýni 3 dny v kuse. Na druhou stranu je otázka, jestli by vám rodiče opravdu hlídali. Ono se o tom dobře mluví, když dítě není na světě a pak až se narodí, kolikrát po novopečené máme neštěkne ani pes. Spíš by mě znepokojoval ten manžel, aby ti se svým přístupem nevyčítal, když tě bude rodičovství zmáhat. Ale jak popisujes ten dům tak já bych do toho šla. Koneckonců odstěhovat se dá vždycky. A maminka, která pláče, jak ji opouštíš, je možná lepší, že nebude za vraty. Aby pak nenastal druhý extrém, to je taky dost časté, že babička se snaží převzít roli matky, protože dotyčná by to dle jejího mínění nezvládla.
@veria píše: Více
přesně. já tam vidím jiný problém a to je sobecké chování tvé rodiny… ne půl hodina cesty navíc.
U nemovitosti musis delat vzdy kompromisy, nikdy nebude vse na 100%.
Tvoje mati.je misuge, ze tak vyvadi? Ani me nenapadlo takhle vyvadet, ze 1.vnouce se narodilo a bydli od nas 200 km, a je to na pohodu. Ve svem zajmu si matku zklidni, to fakt neni normalni takhle vyvadet.
@anavi13 píše: Více
Nekteti se stale boji prestrihnout pomyslnou pupecni snuru a zacit se konecne chovat jak svepravni dospeli rodice, ne jak mali parchanti, kolem kterych furt musi nekdo krouzit ![]()
@veria píše: Více
Zejo…my se taky vzdy museli spolehat jen sami na sebe a fakt to ma cosi do sebe. A pritom s rodici vztahy ok, ale furt jsme je nebo oni nas taky v zadech mit nemuseli.
Pokud jsou vaši teď zvyklí k vám jezdit půl hodiny, tak mi půl hodina navíc nepřijde nijak tragická. To už je podle mě nic. Já když čekala první dceru, tak jsem bydlela od našich taky tak nějak hodinu autem. My už od narození dcery jezdili k našim na celé víkendy docela často, takže si babička užila až až. Ale já jsem na rodinu hodně fixována. Teď, po 15 letech, čekáme druhé a bydlíme už pár let v baráku hned vedle našich a je to naprostá bomba. Za mě je to teď ideální. Můžeme si navzajem pomahat, když chceme, tak se navštívíme, když nemáme náladu, tak jsme každý ve svém..s hlídáním to bude taky úplně něco jiného, než tehdy poprvé. Navíc naší jsou už v důchodu, ale oba relativně mladí, takže i po mem návratu do práce si myslím, že nám to hodně s malým pomuze, když bude třeba nemocný apod.
Prostě, musíš sama zvážit pro a proti a rozhodnout se podle sebe. Ale jak jsem psala v úvodu, stran té vzdálenosti mi to přijde úplně ok.