Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Dát dítě do adopce nebo ne :(
- Fotoalbum (1)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Téma je zamknuté a nelze do něj již dále přispívat
Velikost písma:
7.8.11 10:25
Pak není vůbec žádný důvod si myslet, že mu bude jinde líp, než s milující mámou. To zvládneš, neboj se. Láska k dítěti pomůže překonat i ty největší těžkosti. Držím ti pěstě 
Anonymní píše:
Miluji ho tak moc že chci aby měl normální život a mohl mít šanci na pořádnou rodinu a na vše co bude chtít což semnou nemá ani kdybych se snažila jak chci nemužu mu dát co by si zasloužil
25.9.11 11:04
Jak to dopadlo
Zajímalo by mě, jak to celé dopadlo. Ale řeknu Ti jediné. Nikdy bych neodsuzovala nikoho, kdo se rozhodl dítě dát k adopci. Já mám první dvě děti adoptované. Dcera(už ji bude 18) byla matce odebrána a strávila v kojeňáku 10 měsíců než proběhl nezájem a zbavení rodičpovských práv. Den po té, co jsme si ji odvezli, maminka dorazila do kojeňáku.Dělala děsné scény. Letos si ji anše holčička našla a navštívili jsme ji. Dcera mi pak děkovala, že směla vyrůst u nás. Matka i dnes na nás ječela, že jsme ji Báru ukradli a přitom se nikdy nesnažila,aby pro n připravila domov. Její druh dcera střídavě rostla u babičky, v dětském domově a u matky. Když nám to popisovala, tak to byl strašný život.Můj druhý syn(15) je pátým dítětem v sociálně slabé rodině. Rodiče věděli, že by ho neuživili, tak mu podepsali adopci. Kluk k nám přišel ve 3 měsících. Hned jak byl právně volný.Pro něj i pro nás neskutečný přínos. jsem jeho rodičům vděčná a smekámpřed nimi klobouk, že měli tolik soudnosti, že když věděli, že už dítě nezvládnou, tak mu dají šanci na rodinu. Já bych pro své děti dýchala(i když dnes už to jsou prudící puboši). Jsem za ně staršně ráda, můj život by bez nich neměl cenu. Když se nad tím zamyslím, tak bez dětí bych asi skončila někde u alkoholu nebo žila naprosto planě. Z mých dětí jsou skvělí mladí lidé.Nekradou, nefetujou a nepřepadávají důchodce. Já miluju je a jak oni píší tak oni milují mě.A naše láska ještě narostla po té, co se nám loni v září podařilo přivést na svět vytouženpou dcerku Terezku. Ti dva habáni a to mrně jsou fakt skvělá parta. Bála jsem se, že budou žárlit, že ji jsme porodila a je dva ne.Ani omylem! Nesmím na tu cácoru ani zvýšit hlas.Ti dva by ji nedali za celý svět a moc mi dobrovolně pomáhají. Takže já děkuji všem rodičům, kteří se rozhodli dát svoje dítě k adopci.(samozřejmě pokud ho nemohli vychovávat sami) Udělali šťastným někoho hodně neštastného.
25.9.11 11:25
PetS píše:
Zajímalo by mě, jak to celé dopadlo. Ale řeknu Ti jediné. Nikdy bych neodsuzovala nikoho, kdo se rozhodl dítě dát k adopci. Já mám první dvě děti adoptované. Dcera(už ji bude 18) byla matce odebrána a strávila v kojeňáku 10 měsíců než proběhl nezájem a zbavení rodičpovských práv. Den po té, co jsme si ji odvezli, maminka dorazila do kojeňáku.Dělala děsné scény. Letos si ji anše holčička našla a navštívili jsme ji. Dcera mi pak děkovala, že směla vyrůst u nás. Matka i dnes na nás ječela, že jsme ji Báru ukradli a přitom se nikdy nesnažila,aby pro n připravila domov. Její druh dcera střídavě rostla u babičky, v dětském domově a u matky. Když nám to popisovala, tak to byl strašný život.Můj druhý syn(15) je pátým dítětem v sociálně slabé rodině. Rodiče věděli, že by ho neuživili, tak mu podepsali adopci. Kluk k nám přišel ve 3 měsících. Hned jak byl právně volný.Pro něj i pro nás neskutečný přínos. jsem jeho rodičům vděčná a smekámpřed nimi klobouk, že měli tolik soudnosti, že když věděli, že už dítě nezvládnou, tak mu dají šanci na rodinu. Já bych pro své děti dýchala(i když dnes už to jsou prudící puboši). Jsem za ně staršně ráda, můj život by bez nich neměl cenu. Když se nad tím zamyslím, tak bez dětí bych asi skončila někde u alkoholu nebo žila naprosto planě. Z mých dětí jsou skvělí mladí lidé.Nekradou, nefetujou a nepřepadávají důchodce. Já miluju je a jak oni píší tak oni milují mě.A naše láska ještě narostla po té, co se nám loni v září podařilo přivést na svět vytouženpou dcerku Terezku. Ti dva habáni a to mrně jsou fakt skvělá parta. Bála jsem se, že budou žárlit, že ji jsme porodila a je dva ne.Ani omylem! Nesmím na tu cácoru ani zvýšit hlas.Ti dva by ji nedali za celý svět a moc mi dobrovolně pomáhají. Takže já děkuji všem rodičům, kteří se rozhodli dát svoje dítě k adopci.(samozřejmě pokud ho nemohli vychovávat sami) Udělali šťastným někoho hodně neštastného.
Krasny priklad,dekuju 
Anonymní
25.9.11 20:22
Nevím, zda si reakce zakladatelka vůbec ještě přečte, ale já bych zkusila všechno, jen abych mohla zůstat se svým dítětem. Kor ještě v případě, jak psala zakladatelka, že nikoho nemá. Takto by už někoho měla a s životem by se poprali spolu. Existují různé domy a sdružení, kde jí určitě pomohou. A kdo ví, časem si k sobě najde třeba nějakého milého přítele a budou rodina. Myslím, že by nikdy nezapomněla a měla by celoživotní výčitky.
Je to samozdřejmě jen můj názor a ať už se rozhodne jak chce, tak jí přeji hodně sil
- Upravit
cher
25.9.11 21:59
Pets
Krásný příběh, myslím, že v poslední Poště pro tebe bylo, jak maminka vyhledala po dvaceti letech dceru a taky spokojenost na všech stranách. Dcerka byla ráda, že má skvělou adoptovanou rodinu a pravá matka byla ráda, že bylo o ni dobře postaráno, pač ona by jí to v té době nemohla zajistit.
- Upravit
25.9.11 22:27
Tak koukam ze vetsina nazoru tady je ze diteti je nejlepe s matkou, to nemuzu souhlasit, jsou matky se kterymi detem opravdu dobre neni. Ja vyrostla u prarodicu a pak v decaku a nic mi nechybelo, vim jaky je zivot v rodine i v decaku a taky muzu podle manzela porovnat jake je asi zit s vlastnimi rodici. Ja nemela nic a manza je z bohate rodiny s vlastim tatou a mamou, a muzu vam rict ze jsem rozhodne mnela bohatsi detstvi nez on (nemluvim o penezich).
Zakladatelce preji stastnou ruku pri rozhodovani, pokud si dite necha ma vyhodu v tom ze tohoto rozhodnuti nikdy v zivote litovat nebude i kdyz to bude tezke, pokud ho da k adopci, bude mit mimi mozna lepsi zivot, a ona lehci, ale muze si to dlouho vycitat. Je to hodne individualni, tezko radit, kazdy jsme jina osobnost.
JESSIKA138
8.12.11 12:57
Ahojte.Já to nechápu.Jak může žena vůbec přemýšlet odložit své dítě?mě umřelo děťátko v květnu hned po porodu a dala bych za to bůh ví co,abych ho měla u sebe.A ne nadarmo se neříká:„Kdo děti nechce,tak jich má kupu a kdo chce,nemá žádné!!!“ JE TO NESPRAVEDLIVÉ!!!!!
- Upravit
8.12.11 19:49
Jessi, to nemůžeš tak brát! Vím, je to svým způsobem nespravedlivé, ale tak to je, a díky bohu za to, že to tak může být. Jsou páry, které nemůžou mít své vlastní miminko a pro ně to je jediný způsob, jak vychovávat dítko. Prostě, to že k nám příroda nebyla náklonná, je hold osud a s tím nic neuděláme. Musíme to tak brát, že i na nás se usměje štěstí a i my se staneme šťasnými rodiči! Neodsuzujme jiné za jejich rozhodnutí, lepší, než aby ho utopili jako kotě!
22.12.11 18:29
Nečetla jsem všechny příspěvky,možná mě většina ukamenuje.
Nemyslím si že je dítěti vždy lépe s matkou.Já mám dítě adoptované,chceme ještě jedno.Rada nehleď na peníze je krásná-ale v dnešní době 
.Bez peněz je hrozně zle,pokud není i zázemí nevím.taky jsem si kde čím prošla,kde co zažila-už je to doufám pryč.To neznamená že bych zakladatelce radila adopci.Ona je hrozně zlá doba takže chce to dobře projít.Jen bych ti radila zvaž pro a proti-hlavně rozhodni se srdcem a rozumem.Hodně štěstí.
Anonymní
24.1.12 15:20
Anonymní píše:
Vhodných miminek k adopci je málo. Čekatelů spousta.
Máš pravdu. Problém je v právním uvolnění dětí od bio rodičů.
30.3.12 21:00
ahojky vůbec nevím co napsat já mám problémy se srdcem a nevím jestli vůbec budu moci mít vlastní děti a adopce v tom případě bude má jedinná šance ale pokud to aspoň trošku jde malého sy nechej a pokud budeš chtít tak mi napiš sz sice ti moc nepomůžu (ale občas bych nějaké oblečení nebo co by bylo třeba taky ráda poslala) ale každopádně tě moc ráda aspoň na dálku vyslechnu a pokud mi napíšeš ve kterém městě bydlíš mohla bych ti i osobně pomoci pokud o to budeš stát
4.6.13 16:03
@JESSIKA138 píše:
Ahojte.Já to nechápu.Jak může žena vůbec přemýšlet odložit své dítě?mě umřelo děťátko v květnu hned po porodu a dala bych za to bůh ví co,abych ho měla u sebe.A ne nadarmo se neříká:„Kdo děti nechce,tak jich má kupu a kdo chce,nemá žádné!!!“ JE TO NESPRAVEDLIVÉ!!!!!
Neco je na tom pravdy
Téma je zamknuté a nelze do něj již dále přispívat
Další témata z kategorie
Prázdná náruč, deníčky na eMiminu
Tolik naděje a zůstal jen smutek?
Sdílejte své pocity, vypište se z trápení nebo načerpejte útěchu v deníčkách s podobnou zkušeností.
Krvácení po zavedení Mireny
- 14.10.26
- Anonymní
Zpožděná menstruace 22 dní
- 05.10.26
- Anonymní
Krvácení mimo cyklus při braní antikoncepce
- 03.09.26
- Anonymní
Chloprothixen 50 mg
- 07.09.26
- Anonymní
