Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Dcera je problematická, co s ní?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
4.5.25 13:26
@Bramborova
Vždy jsme Ti lezla na nervy a vždy si zdůrazňovala, že píšu příliš a špatně ( ani jedno nezpochybňuji).
Ne, vždy jsem s Tebou doteď, možná i do bodky, souhlasila. Ale moc dávno jsem od Tebe už nic nečetla. (Nepamatuji, že by jsem na Tebe někdy reagovala ve smyslu, že s Tebou nesouhlasím.) Proto teď nevycházím z údivu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.5.25 13:43
@BeaL
https://www.emimino.cz/…rankovani/7/?…
Toto jsem našla někdy v úvodu mého působení zde. Je toho víc, jen zrovna vařím a už fakt musíme pryč.
Ale lichotí mi,, že i když jsem od Tebe často dostala kritiku, a nikdy ne opak, pamatuješ si mě jako inteligentní a empatickou.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.5.25 14:25
@Bramborova píše: Více
Pane bože! Já jsem si tě s někým spletla. (Myslím, že nedokážeš napsat rozumný komentář. Já zas koriguji texty, tak vím, o čem mluvím. A nevadí, že slovenské.)
Na základě té diskuse, na kterou sama upozorňuješ, vím, že ty jsi strašně zlá osoba. Do té diskuse ses zapojila později, stejně jako zde, a vyvolala jsi v ní svými chaotickými, nepravdivými a odsuzujícími komentáři tolik zloby, až některé z nás ve snaze oponovat tvým blábolům začaly používat vulgarizmy a zasáhl admin. Až tam si dovedla tu diskusi.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.5.25 14:49
Já teda nejsem psycholog ani psychiatr, ba mé vzdělání je velmi technické. Ale přijde mi, že když se chce, ono se vždycky něco najde. Zpětně. Jasně, je rodičovské chování velmi patologické, které je asi dost jasné, ale takových je minimum. Většina rodin funguje tak nějak normálně někde na ose někde mezi „rodiče mě mlátí a řvou kvůli každé prkotině“ a „rodiče mi povolí a koupí absolutně všecko, doma jsem středobod vesmíru“. Kdyby se dala výchova shrnout do jednoho bodu, tipuju tak nějak Gaussovu křivku. A ano, na obou koncích té osy bude o dost vyšší pravděpodobnost, že jedinec z toho vyjde nějak pošramocenej a neschopnej zapadnout do chodu normální společnosti. Ale…
Ony ty deprese a sebevraždy se vyskytují napříč celým tím spektrem, že. Ano, kolem prostředka asi o dost méně, ale vyskytují. Kolikrát ti lidé mívají sourozence „v pohodě“. A kolikrát se lidem kolem děly či dějí mnohem náročnější věci a lidi kvůli tomu sebevraždy nepáchaj. A pak ji někdo spáchá a ono se najednou ví, že vono to manželství nebylo až tak ideální a máma na něj občas řvala a slyšel jsem, jak byla naštvaná za tu trojku na vysvědčení a já nevím, co ještě. Jenomže takovéhle věci se dějí každému druhému a naprostá většina se z toho nehroutí, tak čím to.
Moje dítě je dost fatalista se sklonem k černobílému vidění. Tuhle jsme spolu (na jeho popud) poklidně hráli deskovku a pak mu píply známky v bakalářích. Z tý matiky a angličtiny mám dvojku - no super, skvělý! A z němčiny čtyřku - hele, tam asi bude potřeba zabrat, už je to třetí blbá známkav řadě, zvládáš to, nechceš s tím pomoc? A dítě se vším práskne a odchází s naštvaným - furt nejsi spokojená a cokoliv udělám, tak je vždycky blbě! A kdyby se jednou dítě octlo na prvních stránkách novin třeba ztracené, byla bych v očích veřejnosti ta příšerná matka, co furt řve a hrozně hrotí samé jedničky, jinak je doma peklo 
Jo, naposledy jsem řvala před týdnem v šoku z toho, že mému pubertálnímu dítěti přišlo jako fajn nápad zapalovat si v pokoji papíry dvacet centimetrů od záclon.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.5.25 14:58
Jo a taky jsem zapříšernou matku stíhačku, co dítě nikam nepustí a chce ho mít furt pod kontrolou poté, co muž odvezl dítě v osm ráno na akci mimo Prahu s tím, že akce je do tří a pak se dopraví domů samo vlakem a MHD (tak 45 minut celkem). A na první SMS, zda ještě žije, mi odpovědělo až v šest večer. Pro půlku veřejnosti bych byla matka, co nechá dítě růst jako dříví v lese a dělat si, co chce, pro druhou matka, co nedá dítěti dost volnosti a furt ho kontroluje, no a pro většinu bych byla strašná matka, co byla na dítě naštvaná. Jako řešení bych měla příště - vůbec nikam ho nepouštět, jet mu tam dělat doprovod nebo to nechat být, však je dítě velké, kousek od Prahy a domů se koneckonců vrátilo na večeři, ne?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.5.25 16:03
@BeaL
Až na to, že pokud tady někdo někoho hodnotí a uráží, nejsem to já.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.5.25 15:40
Já už se k diskuzi nechci dále vyjadřovat, přiznám se, že mi z toho, že se zoufalými dětmi pracuje někdo tak zjevně osobnostně vyosený, jako je přispěvatelka zde, bylo opravdu fyzicky nevolno.
Pokud to bude číst nějaká máma, která má doma tzv. problémové dítě a uvažuje nad návštěvou odborníka (psychiatra/psychologa/terapeuta): prosím, opravdu pečlivě zvažujte, na koho se obrátíte. Dejte na intuici, zjišťujte si reference.
Zkuste odborníka „otestovat“, jak reaguje na kritiku – možná byste nevěřily, jak často se v těchto situacích, doslova jako mávnutím kouzelného proutku, změní ta „hodná a empatická paní“ na manipulující fúrii.
„Psychoobory“ bohužel přitahují osoby s narcistní strukturou osobnosti, resp. alespoň narcistními rysy, jako světlo můry. Škoda, kterou tito „odborníci“ mohou – místo pomoci – na vašem dítěti napachát, může být už nevratná.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.5.25 21:09
@Freya_H píše: Více
Jediné, co lze považovat za mé útočení k Tobě, je větička, že tvůj názor považuji za strašný. A diskutovala jsem.
Ani jednou jsem neurážela Tebe celou. Jen tvůj názor - z mého pohledu nedomyšlený. A ani by mě to nenapadlo udělat, ponížit a hodnotit Tě celou, přes to, že už Tvůj příspěvek před tím, kde jsem psala, že máš strašný názor, byl ke mně dost drsný.
Rozhodně nevím, jaká jseš a rozhodně nejsi špatná. A teď se sice braním, ale také mě to ani nenapadne dělat, ponížit Tě, přes to všechno, co o mně píšeš Ty. Ani k Tobě, ani k Beal.
Také se sice braním, ale i to dělám jemně, neútočím. Neponižuji Vás. Neoplácím, co od Vás schytávám. Ne proto, že jsem slabá, ale proto, že já Vám nechci ublížit.
Naopak já jsem se dozvěděla, jak strašná jsem celá jako osoba.
Někdy tak moc očekáváme útok, že útočíme jako první.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
