Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Dcera je problematická, co s ní?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
30.4.25 13:32
@eumedon píše: Více
O jakých „temných narážkách“ se to bavíme? To, že se něco špatně poslouchá (jelikož je to často tak, jak to skutečně je), přece neznamená, že jsou to nějaké „temné“ věci. Imo spíš naopak.
To, že žádné dítě „nezlobí“ jen tak, je vědecký fakt: https://psychologie.cz/…te-se-chova/
Já jej mohu potvrdit jakožto bývalá sociální pracovnice, která s těmito „problémovými“ dětmi pracovala: u téměř 100 % z nich byl ten hlavní problém nemilující rodina, resp. nevyhovující rodinné zázemí či jiný obdobný problém (šikana ve škole, zneužívání vychovatelem na kroužku/táboře apod.), nikoli to, že je dítě „nějaké rozmazlené“.
A ano, to, jak daná osoba o celém problému přemýšlí, se opravdu dá poznat zpravidla už podle prvního příspěvku.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.4.25 21:49
@ugluk píše: Více
tak znovu - zadala diskusi, tak jí lidé píšou, píšou jí ze své vlastní zkušenosti nebo vlastní názor - to už tak v diskusích chodí, tak jako jaké odpovědi jsou přípustné? v podstatě asi žádné
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.4.25 21:51
@Freya_H píše: Více
kde mě od prvního příspěvku zarazila nutnost stále zdůrazňovat, že se dcera podílí na domácích pracech a péči o mladšího sourozence, což mi nepřijde zrovna košer,
a úplně z toho čpí klasika - starší holka je malá služka a pečovatelka a mladší kluk opečovávané princátko
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.4.25 21:59
@eumedon, @ugluk - a v každé diskusi tady, která se týká vztahů, tak když manžel, přítel má jediný problém a třeba jinak je super chlap, tak sborem tu zní rada - rozvést se, rozvést se, rozejít se,
když má děcko ve škole jeden problém - okamžitě měnit školu,
to je tady taková klasika, v podstatě se nikdo tu radu nedozví, berme ty diskuse jako zábava na ukrácení volného času, nikdo tu není odborník placený za kompetentní odpovědi, prostě je to, jako když kamarádky plkají u kafíčka
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.4.25 23:01
@stinga a máte s problémovým dítětem zkušenosti? Ano slovo perfektní jsem možná špatně napsala, protože dcera bude perfektní kdykoliv, ale nikdy nebyl sebemenší problém a najednou se změnila a nechápala jsem, co se děje. Ale situaci řeším, chtěla jsem znát pouze zkušenosti jiných. Díky matkám, jako jste vy, psát diskuzi radši nebudu a už tady končím. Děkuji maminkám, které podpořily nebo napsaly zkušenost a vy si běžte buzerovat a plodit moudra zase na jinou diskuzi 🙂moje dítě není služka, ale naučit ji základům uklízet po sobě je normální. 
A syn rozhodně není žádné princátko, ona péče o dítě, který je opožděný ve vývoji a vše s ním ve volném čase po práci doháníte taky není sranda, ale to nepochopíte.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.4.25 23:03
@KlaraK12 píše: Více
ale tu péči o opožděné dítě máš dělat ty a manžel, ne tvoje dcera - ona je také dítě a potřebuje si užít dětství, vy jste se rozhodli mít další dítě, ne dcera
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.5.25 00:28
@stinga píše: Více
Přípustné je cokoliv, ale jestli tu zazněla dobrá rada, tak zazněla mezi tunou zcela protichůdných. byť souhlasím, že emimino fakt není pro hledání rady ta nejlepší platforma, tak nemyslím, že zkusit na ní najít radu na svůj problém je zrovna zábava na ukrácení času.
A tak trošku tipuju, že zakladatelka zmínila to, že dítě pomáhá doma, proto, že jinak by hned prvních deset odpovědí bylo, že určitě doma nic nemusí a je třeba ho zapřáhnout, aby nevymýšlelo kraviny. No tak má místo toho služku, to si pomohla.
Zakladatelko, já bych krom všeho fakt poradila, zkusit si pokecat s psychologem sama. Koneckonců nervy tečou tobě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.5.25 01:06
@Ketris píše: Více
My šli s dítětem k psychologovi z jiného důvodu než zde zakladatelka.
Byl velmi vstřícný a myslím že nám s manželem velmi dobře vysvětlil, proč je naše dítě takové jaké je, co si máme v přístupu k němu ohlídat a co jsou varovné signály.
Velmi podobně o něm mluvila i psycholožka ve škole a jsem za konzultace s nimi velmi ráda…
Takže návštěvu psychologa bych určitě doporučila
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
1.5.25 01:44
@Freya_H píše: Více
TESAT DO KAMENE.
Jako speciální pedagog naprosto souhlasím. Žádné dítě nezlobí jenom tak, vždy za tím něco je. V drtivé většině nefunkční rodina.
- Citovat
- Upravit
1.5.25 11:12
@Anonymní píše: Více
Ano, nefunkční rodina v mnoha případech může za „zlobení“ dítěte. A dále nesouhlasím.
U předškolních dětí : nijak zvlášť „nezlobí“ citově deprivované děti a ani týrané děti. Naopak „zlobí“ děti, které k tomu mají povahové - genetické předpoklady - temperament, zvídavost, nižší úzkostnost, nižší závislost na sociální odměně, chlapečci (testosteron) proti holčičkám… „zlobí“ téměř všechny děti, kterým se narodil sourozenec a potřebují přitáhnout pozornost mámy - a ze zkušeností vědí, že zlobením ji přitáhnou - to znamená, že mají napoutané mámy uspokojující emoční potřeby dětí.
u starších dětí :
- „zlobí“ děti, u kterých se vyskytla deprese, kde je potřeba nasadit léky (ne ve smyslu, že děti reagují emočně na špatné rodinné prostředí, ale ve smyslu, že jim v mozku špatně fungují neurotransmitery).
- „zlobí“ děti, které nevydrží s pozorností (ADHD)
- „zlobí“ děti, které se v prepubertě začnou vymykat proti jiným dětem tím, že jejich emoce jsou velmi silné a nejsou schopné je dostatečně korigovat - jednou budou mít nálepku emočně nestabilní poruchy osobnosti. Můžete namítat, že to je výchovou, ale ukazuje se, že mnohem více to souvisí s genetikou. Ty děti nejsou špatně vychované, jejich emoce jsou silné jako drak - a naše jako pejsek. Oni musí zkrotit draka, my vycvičit pejska.
- doopravdy zlobí děti, které necítí soucit (také mají jiné mozky), jednou budou mít antisociální poruchu osobnosti. Stačí mluvit s vychovateli výchovných ústavů, kde jsou tyto děti koncentrované. Vážně existují děti, které jsou už v dětském věku hrozbou pro společnost. Naštěstí jich je málo a já je jen občas z dálky zahlédla. Ale mám dobrého kamaráda psychologa, který s nimi pracoval a dokáže o nich s láskou - a obavou - mluvit hodiny. (A musel z té práce po několika letech odejít, jak náročná ta práce byla).
A naopak. Pokud mi v psychoterapii člověk sděluje, že pubertu téměř neměl, případně mi rodiče sdělují, že toto dítě pubertou prošlo hladce, vůbec nezlobilo, okamžitě zbystřuji. To je pro mne znakem v něčem křehké rodiny. Třeba ze včerejšího dne : jedna paní mi sdělovala, že stačilo, aby jednou v pubertě hodila ramenem, aby dostala zaucho od mámy.(problém není to zaucho, bylo slabé a bylo jich jen pár za život, problém byl ten tlak mámy na to, aby její dítě bylo dokonalé a hodné. To nepřijetí, když nebyla dokonalá. To odsouzení a zahanbení, tato máma hodně pracovala se zahanbením.) Samozřejmě, že si vůbec nemohla dovolit zlobit. Dodnes má potíž s tím, že je hodná, ustrašená holka až příliš myslící na to, co na její chování řeknou ti druzí. Dobře jí tak není. Pokud by jste chtěli jednoduše odsoudit mámu jako neschopnou - tato máma měla v té samé době, kdy vychovávala tuto holčičku (dnes ženu), také jiné dítě, vážně nemocné, ne zas až tak, aby se nedal doufat v dlouhý život až do stáří, které pak navíc umřelo. Nutně potřebovala mít další dítě co nejméně údržbové.
Anebo adolescentní dívka ze včerejška - ta nemůže zlobit, protože její máma je tak úzkostná, že by se zhroutila. Má svou mámu ráda a nechce jí ubližovat, proto vůbec nijak nezlobí a dává do toho hodně energie, aby to tak bylo. Vysloveně se kontroluje, jak jedná, co říká. Ale své panické ataky pak zastavit už neumí ( a těmi úzkostnou mámu - ano, také genetická linka- také dost potrápí). Ta úzkostná máma nemůže za svou úzkostnost a moc jiná nebude. A jinak je to hodně fajn máma.
Děti v pubertě mají v popisu práce zlobit - hlavně pokud se bavíme jen o slovním hubování.
Co s dětmi, které zlobí - potřebují naše hranice, ale ještě více naší pozornosti a péči. A v pubertě zlobení dětí slouží k tomu, aby se celý náš vztah s dítětem proměnil do jiné roviny.
A ještě - žádný rodič není dokonalý a mnoho věcí nedává a nezvládá. Pokud někdo z této diskuze má pocit, že on je dokonalý nebo téměř dokonalý, má nejspíš dost velké slepé skvrny, které nevidí. A naše děti naštěstí nepotřebují dokonalé rodiče.
A ještě - děti se výrazně liší v tom, jak náročné jsou na výchovu. To, že zvládáte, možná neznamená nic jiného, než že Vám přiroda nadělila „lehký materiál“.
A ano, zvýšit výchovné kompetence rodičů v problémech dětí hodně pomáhá. Ale to nespravíte nepochopením a odsouzením rodičů - a přílišným zjednodušením situace.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.5.25 14:09
Mám dvě děti a už od batolat vidím ohromný rozdíl. Stejné geny, rozdílná povaha. První šlo od mala za svým, nebálo se prosadit, kolikrát i snaha na úkor ostatních (námi korigována). Neustále to bylo o hledání hranic a zkoušení, zda projde, co neprošlo minule. Puberta je divoká, dítě permanentně zkouší, co ještě projde, dělá si, co chce. Fungujeme, školou proplouvá, vlastně si nestěžuju, někdo to tak má. Druhé dítě je vzornas, vždycky stačilo poprosit, vysvětlit, co a jak bude třeba. Mít ho jako první, bože, já bych byla chytrá matka, já bych věděla, jak vychovávat děti, stačí dost lásky. Jaká bude puberta, nevím. Ale tuším, že jednou v dospělosti bude mít v naší společnosti starší dítě o dost snazší život.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.5.25 16:52
@ugluk píše: Více
přesně, každé dítě je prostě jiné.. někdy se člověk může prostě pos-rat a neudělá nic 
nemusí to vůbec být vina a chyba rodičů.. prostě povaha dítěte, třeba geny po nějakém lotrovi pradědovi, o kterém se už ani neví-nemluví… věci v životě nejsou jen černo-bílé
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.5.25 17:16
@Lucy75 píše: Více
až na to, že přece být málo stádovitý, se svou hlavou, málo úzkostný, se silným vnitřním pocitem pro spravedlivost, který se dokáže ozvat a případně si i vybojovat to své… přece nejsou špatné geny po lotrovi pradědovi. I když paní učitelce se líbit nemusí.
také „zlobivé“ hypersenzitivní děti nemají žádné lotří geny.
prostě dítě může být náročné pro rodiče i paní učitelku a stejně to není žádný „lotr“ a také to není selhání, že takové zrovna je.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
