Dcera je problematická, co s ní?

Napsat příspěvek
Velikost písma:
44193
27.4.25 07:28
@Apolena05 píše: Více

Prepuberta. Období, kdy není dívka vůbec hormonálně aktivní, je asi do 7 let věku. Potom se začíná tělo postupně probouzet a vše se připravovat. Děje se to čím dál dřív. Některé studie tvrdí, že i díky hormonům nabité stravě.
Já to na pubertu nesvádím. Je ale nutné vzít v potaz zvláštností věkového období a problémy, které přináší. Méně závažné i závažné.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
10073
27.4.25 07:51
@Apolena05 píše: Více

Bohužel to ale začína být realita.. už i psychologové totiž zaznamenávají fenomén třeba čtecích a pocitacich děti ve věku 4 let (sama ho mám doma)..mají za to že se „posouvá“ evoluce tak proč by nemohlo dojít k dřívější pubertě? Ne samozřejmě v 9 letech, ale o něco málo dřív..

Zakladatelko: chtěli by to navštívit dětského psychologa.. hned.. ne online, osobně..je naprosto stěžejní aby z dcery dostal/a co jí žere a trápí.. rebélie může být důsledkem špatného vnitřního nastavení a dlouhodobého popírání reality (příchod sourozence)..

Držím palce!

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
10073
27.4.25 08:11
@BeaL píše: Více

Ale no tak.. skutečně tu už rozebíráme správný slovosled? :lol: já sama jako Slovenka někdy větu poskládám úplně mizerně :mrgreen: asi pro to že jsem trilingvista ;) vozit se po někom v momentě když potřebuje pomoct je fakt low :) a ano, za to jaké naše děti jsou můžeme my rodiče ale není všechno jen v rukách rodičů, viď 🔅? Rodič není Bůh a taky má své limity, neomlouvám zanedbanost ve výchově, ale myslím, že někdy je fajn polknout jizlivost a dát jen čistou radu..

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
2683
27.4.25 08:17

Taky bych to viděla na psychologa. Třeba by mohl zjistit co jí trápí.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
6160
27.4.25 08:20
@hanka.br. píše: Více

Přesně toto bylo to první, co mě napadlo a ani to nechci říkat nahlas.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
19788
27.4.25 08:34

Pedagogicko-psychologická poradna, nechte si napsat doporučení ze školy.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
65116
27.4.25 08:41
@eumedon píše: Více

nevím, proč zrovna tam. Navíc k tomu nepotřebuje doporučení jako takové, žádá rodič. Ale tady není důvod, je mnohem lepší řešit to případně cestou psychologa.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
5132
27.4.25 09:05

No, to už je zlý, když už rodičům přerůstá přes hlavu 8 leté dítě. A z příspěvku mám pocit, že vám to nijak nevadí, že se to svede na žárlivost a na pubertu :roll: Člověk by řek, že píšeš o nevychovaném dítěti :think:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
16227
27.4.25 09:22
@mokkk píše: Více

Taky to z roho čtu. Najednou není jen ona a nějak začíná strádat. Jakým způsobem s ní fungují, co s ní dělají, jak se jí věnují,… těžko říct :think:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
4634
27.4.25 09:28
@BeaL píše: Více

mě zarazila ta věta „byla vždycky perfektní…“
dítě musí být pro vás rodiče perfektní takové, jké je. není to zboží, které budete hodnotit. vy vychováváte a musíte hlavně bezpodmínečně milovat.
naše dcera hrozně zlobí, je svéhlavá a často rozbíjí věci, - a přesto je celkově skvělá, je prefekní. :nevim:

vidím problém v matce, a dítě už ten tlak nedává a bouří se.

ta láska tam nebude nebo bude podmíněná

(perfektní, pomáhat…)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1211
27.4.25 11:37

A co holka umí? V čem je zajímavá? Co ji baví?
Nabídla bych ji v tom větší realizaci. Nebo něco zkusila najít- ale ne pro výkon, spíš pro turadost. A zároveň na ni dala trochu zodpovědnosti. V životě je seberealizace důležitá. A seberealizace se ve škole zrovna asi nechce. Me se takhle problémová dcera (sebepoškozování, negativismus, hadovost) realizovala v péči o hříbě. Každý den musela k němu jít a pracovat s nim. Jednou týdně mela ve stáji klasicky trénink (diky péči byl levnější). Časem se dala dokupy. A časem jsme ji to hříbě (už dospělé) koupili. Na školu jsme tase tak moc netlačili - stačilo nám, že osmiletý gympl nejka prolézá. Dnes je to schopná mladá žena.
Ale i ja jsem musela na sobě pracovat - láska k ni byla trochu složitější. Řešila jsem to na vlastní terapii.
U syna také pomohl kroužek (tam karate). Byl divný zase trochu jinak…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
2490
27.4.25 11:53

@KlaraK12
Už nikdy nebudeš psát?

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1844
27.4.25 13:17

Tak :roll: v podobě zakladatelky se tetelí, jak jí tu v dobré víře poskytujeme dobré rady. Proč troll? Protože nereaguje. (Předem předesílám, že reakci trolla, „mám rodinu, nestíhám“, neberu.)

@TaLucie
To je silné nepochopení zakladatelky (v případě, že není :roll: - čemuž dávám max. 25 %): Ty jsi dceři chtěla pomoct zbavit se problémů, zakladatelka jí ty problémy vyvolala. Je to jasné i z toho minima, navíc nejasných informací.
Jde o obrannou reakci dcery na chování primárních pečovatelů. A ano, jak už pár psalo, chtělo by to psychologa/psychoterapeuta. Ale ne pro dceru, nýbrž pro její primární pečovatele: jak změnit své chování. Pokud to ovšem lze, pokud tomu nebrání jejich psychické nastavení (přesněji psychická porucha).

Příspěvek upraven 30.04.25 v 13:43

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
448
28.4.25 01:57
  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
952
28.4.25 05:16

Pro dámy nade mnou - tak drsně kritizovat a osočovat a vozit se po někom… O čem to svědčí u Vás?

A pro zakladatelku - můj osmiletý kluk zrovna dnes od rána neustále huboval, stěžoval se, byl proti všemu, i co si sám nejdřív zvolil, že odpoledne jsem to už nedala (po mnoha hodinách, kdy jo) a nakřičela jsem na něho, že pokud bude on znepříjemňovat den mně, já jemu taky. Nevím, co se děje. Doufám, že puberta ještě nehrozí (i když u Tvé holčičky klidně už může být, žel, některé dívenky menstruují už v deseti).
S manželem jsme si všimli, že se výrazně zlepšil v argumentaci. Ale proč si jí na nás všech cvičí od rána až do večera, vážně netuším. A co s tím… Někdy dávám hranice. Jindy naslouchám. Jindy dávám objetí. Hodně pozoruji a snažím se odtušit. A jindy už řvu. A pak hledám novu cestu.

Jinak holčičky mají nejhorší období od devíti do dvanácti let, někdy ve třinácti to prý u většiny končí. Pak zas začínají jiné věci, ale to neustálé vybíjení si emocí na rodičích už končí.

Jak můj kluk dnes celý den huboval, tak, že si nešlo všímat ostatní děti a mluvit s nimi, jak zabral úplně celý prostor rodiny… Vzpomněla jsem si na část svého dětství. Měla jsem o rok mladší sestru, která také neustále hubovala, odporovala, stěžovala si. A máma s ní někdy trpělivě celé hodiny mluvila a jindy už nevydržela a bouchla. A já jsem v tu chvíli byla ta hodná, neviditelná dívenka v pozadí, která se celý den nedostala ke slovu (jako jiné moje dítě dneska). Tímto chci říct, že se to dělo i někdy dávno před 30 lety. U některých dětí celé dlouhé roky. Možná zrovna u Vás, jen jste už zapomněli.
A vlastně i konflikty jsou pro dítě způsob velmi intenzivního kontaktu s rodičem.

Má sestra na to období svého neustálého hubování vzpomíná jako na období, kdy byla intenzivně nešťastná, až tak, že se chtěla pak později kolem 11 let zabít. Proč byla tak nešťastná, dnes neví, tehdy si myslela, že kvůli mně, že já jsem ta dokonalá, která má všechno a kterou všichni milují. Z dnešního pohledu dokáže vidět, že tak to nebylo, máma tehdy byla psychicky pořád u ní, doslova s ní promluvila celé dny a na mně vlastně nebyl prostor, zrovna tehdy jsem se cítila dost sama. A sice je pravda, že táta i babička se jí v té chvíli trochu stranili a mně ne, ale vlastně jen proto, že nevěděli, jak reagovat, co si s ní počít. Myslím si, že hormony u mé sestry spustili v té době depresi a bylo na místě řešit to léky. A popravdě dnes jsem hodně pozorovala svého kluka a vzpomínala. Má se během dne a jiné dny někdy i dobře, není depresivní? Není, jen občas je nešťastný a tak moc hubatý, že zvládne udělat nešťastnými i své sestry a nás rodiče. Dnes na celý den to spustil jeho strach, že sestry mu snědly jeho velikonoční nadílku sladkostí. Nesnědly a už o pár minut na to to věděl, ale to celodenní neštěstí už v něm nešlo zastavit. (Možná jim kupujeme málo sladkostí, tak, že v jejich očích jsou sladkosti pokladem, u kterého hrozí, že opět dojde a nebude).

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová