Deprese, schíza, psychóza, léky

3
9.6.24 16:21

Deprese,schíza, psychóza,léky

Dobrý den všem,
již delší dobu si všímám že se zde hodně probírají léky, jejich vedlejší účinky a jiné. Což mi dost potvrdilo i to co občas sama zažívám…

Vrtá mi to hlavou už hrozně dlouho a chci zjistit příčinu. Ano. Nevěřím totiž na to, že by z ničeho nic vznikla „psychiatrická nemoc“. Je to důsledek čehosi, ať už traumat, nesprávného žití nebo zahrávání si s něčím…

Sama se léta léčím nejprve to začalo s úzkostí, po letech deprese a za několik let sem zažila něco jako psychózu a schizo. No hrozné.
Mám za sebou ledaccos, s tím nechci zdržovat. Spíše pomoci druhým, ale i sobě.

Vím že léky jsou svinstvo a xy vedlejších účinků člověku někdy víc uškodí než pomůže.

Spíše se tu chci zeptat, zda-li jste ochotné, třeba anonymně sdílet co Vám nemoc rozjelo, jestli se ji podařilo vyléčit, stabilizovat? Popřípadě sdílet jakou máte diagnózu a léky a co se Vám děje.
Pokud je tu někdo, kdo je zoufalý a ještě nenašel po x letech pomoc ani u lékařů, léků a psychologů, tak klidně napište anonymně. Třeba zkusím poradit něco z toho co pomohlo, pomáhá mě.

Nechci nic prodávat, nabízet atd ani nikoho zrazovat od léků. Nejsem lékařka.

Pokud se potýkáte s psychózou, schizofrenií, zkoušely jste někdy věci z ezoteriky, horoskopy, kartářky, církev a jiné? Pomohlo něco z toho, nebo uškodilo?
Ptám se, protože mě tyhle věci spíše uškodili a spustili právě některé stavy.

Proto mne zajímá, jestli to má někdo podobné, nebo ne.
Pokud se nikdo neozve, tak přeji všem dobré zdraví a omlouvám se za spam.

Děkuji

Terry (přezdívka).

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
9189
9.6.24 18:26
@Terry90 píše: Více

Ahoj, taky mi to začalo úzkostmi (konkrétně panická porucha), pak se to taky různě nabalovalo přes deprese, HPO až do schizofrenie.

Myslím, že za rozvojem u mě stálo víc faktorů - od dětství nepřiměřený tlak na výkon ze strany otce, šikana na základní škole - několik let, můj perfekcionismus, nadměrné učení se, zejména na VŠ (studovala jsem medicínu), ve třeťáku patologie - pitevny, poprvé setkání se smrtí, do toho úmrtí spolužačky z gymplu, pohřeb na Vánoce, pak úraz otce a poslední kapka byla, když jsme zapíjeli zimní zkouškové ve třeťáku (hlavně mikrobiologii) a já se hrozně opila. Druhý den jsem byla na rehabkách a tam přišla panická ataka jako hrom. A od té doby se to vleče už skoro 17 let.

Jako léky jsem brala skoro vše, pak opakovaně ECT, rTMS, hypnóza, psychoterapie - různé směry a přístupy. Z ezo jsem byla jen u léčitelky párkrát už dávno, ale bylo to úplně o ničem.

Jinak příznaky se mi pořád různě střídají, ale bez nich nejsem celou dobu. Je to náročné.

A můžu se zeptat, co byly spouštěče u tebe, jak na tom jsi a co jsi vše zkoušela?

Díky a přeji hodně zdraví. :srdce:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
3
9.6.24 21:45
@Lollitka píše: Více

Ahoj Lolo,
tak jsem měla napsanou odpověd (skoro slohová práce) a vypnul se mi počítač a vše smazalo… Tak znovu.

U mě bylo do 22 let vše cca v pořádku, ale nízké sebevědomí, toxické vztahy s muži a náročný vztah s jedním z rodičů. Takže sem občas měla emoční výkyvy.

Žila sem x let v zahraničí a byla v pohodě, ale po 10ti letech návrat do ČR první hospitalizace dobrovolná terapeutická, tam mi nasadili nějaké léky a za 2 měsíce jsem bojovala o život na JIP a tam se mi otevřel svět do spirituálna a poprvé jsem zažila halucinace, bludy, hlasy a jiné. Doktor mi řekl, že ty léky byly nebezpečné a mohla sem umřít…

Skončila sem na psychiatrii a bylo to peklo. Tam mi jedna sestřička řekla, že to můžou být i přivtělené duše a že je přitahuji a začala sem hledat kde se dalo. To že sem nalítla lidem co tahají z lidí peníze je jasné…

Skončila sem u toho, že sem začala chodit do kostela. Sedět, modlit se, prosit o vysvobození z těch stavů. Byla sem na tom tak, že sem nechtěla žít, protože to bylo utrpení a medikace nepomáhala, terapie už vůbec ne.

Po roce se stav zlepšil, začala sem normálně fungovat, žít, pracovat mít radost. Nechala sem se pokřtít. Jenže… Nežila sem jako křesťan, takže jsem sem tam šlápla vedle, udělala blbost… Ale největší byla asi ta, že jsem začala jezdit na různé semináře na doporučení psycholožky šla na regresi a ta mi rozjela psychózu.
Trvalo měsíce se z toho dostat, odjezd do zahraničí pomohl… A zase šlo všecho fajn.

Další toxický vztah, další deprese a potrat. Nechtěla sem na ten potrat jít, miminko sem si moc přála, ale pod nátlakem sem šla. Lituji toho do dneška a tři roky oplakávám svoje nenarozené miminko. Ano, 3 roky! Bolí to pořád a to jsem utratila tisíce za psychoterapie… Potrat je prostě vražda a to je dost těžká spirituální zátěž…

Ojezd do zahraničí zase pomohl, jenže jsem chtěla pomoci muži do kterého sem se zakoukala a ten mě stáhl do bláta. Vysál ze mě energii, byl to manipulátor a tyranizoval mě psychicky…
Před rokem přišel obrovský propad a jelikož sem naletěla někomu kdo mi sliboval pomoc, po jeho " zásahu" jsem začala mít stavy o démonech, dáblu a td… no strašné. Málem sem se 3× pokusila o sebevraždu. Doktor ten už neví co semnou…

Tak jsem se začala pídit, hledat, protože to není normální a ono není a má to všecho svoje vysvětlení…
Léky jsou droga, to víme a to že nejsou spása také.
Lékaři nikdy nepřistoupí na to, že existuje spirituální svět, něco jako bílá a černá magie a jiné… Člověk by se měl těmto věcem jako regrese, hypnoza a jiné vyhnout, žádné meditace do čaker, otevírání třetího oka, věštkyně. Vím o čem mluvím…

Další věc je ta, že jsem našla spousty článků o lidech co prožívají totéž, co se ale z toho dostali, jenže ti mají víru. Já víru skoro ztratila, protože jsem nalítla i v církvích co jsou v podstatě sekty, tam jsem taky hledala pomoc…
Ale, jedna paní co zažívala roky to samé, byla ji diagnostikována deprese, porucha osobnosti, disasociace a spousty dalších se z toho dostala. Napsala knížku a jsem s ní v kontaktu. I ona na 100% že je to sprituální záležitost. Jenže cesta ven není tak jednoduchá. teda ne u mě, protože u mě se víra změnila a bez ní to jde velice těžko.

Já jsem utělala chyby a nechci aby je někdo opakoval a třeba něco z toho co napíšu pomůže dalším.

Takže- žádné duchovno, ezo, žádné placení lidem co chtějí fotku na nějaké léčby. ¨
Zmapovat jak žiji, co říkám s kým se stýkám. Alkohol, drogy, cigarety, ne. Prostě toho se člověk musí vzdát určitě.
Dále se obklopit co nejvíc optimistickými lidmi, chodit do přírody, třeba pomáhat zvířatům. Rozhodně nesledovat tv, žádné zprávy, žádné horory, detektivky, nic negativního. To co vidíme, i nasáváme. Je to jako s jídlem.

Mít se ráda. Říkat si, že jsi silná žena, protože jsi, a dokázala jsi zvládnout stavy o kterých většina lidí nemá ani ponětí.

Udělat si v životě pořádek. Odejít od lidí co jsou toxičtí a táhnout tě dolů.
A najít si víru. Prostě se modlit nebo se upnout na dobro, lásku, světlo… Já vím, zní to divně. Neříkám jít k nějaké církvi, nebo do kostela, ale prostě věřit. Mě to tenkrát moooooc pomohlo.
Věřím že je dobro a zlo, a to zlo chce člověka zbavit radosti, ztáhnout ho dolů a v našem případě je to někdy hra s časem, protože jsou i lidé, co ty psychické poruchy neustojí.
Mě se zabila kamarádka, ta měla strach ze tmy a asi ji něco v noci děsilo. I přes léčbu na psychiatrii spáchala sebevraždu. Takže vím, že psychiatrie není spásná… Kdyby byla, jsou lidé vyléčení, a ne zaléčení pod léky.

Chce to bojovat a přestat věřit tomu, že ti někdo dal nálepku, diagnozu. Lékaři nevědí jak lidský mozek funguje, sami na duchovní a spirituální svět nevěří a farmaceutické firmy by přišly o obrovské peníze, kdyby nebyly antidepresiva, antipsychotika a jiné…
Pokud toho máš za sebou už tolik, zkus se nad tím zamyslet.
Rozhodně nechod do nějaké církve, to mi radši napiš. Už jich pár znám a vím kde jsou sekty a jak si dávat pozor.
Můžeš to zvládnout i bez pomoci druhých, jen najít ten směr.

Na facebooku sem se náhodou i když náhody neexistují seznámila s holčinou co měla psychozu a zvládla to bez léků! A psychozu ji rozjelo něco z ezoteriky, nějaké ženské kruhy. Zvládla se z toho dostat. Teď má tak krásnou víru, je spokojená a žije, žádná psychoza, žádné léky…

Třeba ti můj příspěvěk aspoň trochu pomůže. Mám toho za sebou hodně, utratila sem tisíce za léčitelé, podvodníky, za vymítaní démonů a mám za sebou exorcismus u katolického kněze. Neboj, exorcismus je jenom modlitba… Nic jiného se u toho neděje.

Z nejhorších stavů jsem venku, bylo to doslova o život, ale věděla sem, že na něj si už sáhnout nesmím, protože je to ten největší hřích a smrtí to nekončí…

Opatruj se a hlavně ať taky najdeš cestu a naději, že to třeba zvládneme a bude lépe :andel: :andel: :andel: :andel:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
9189
10.6.24 19:03
@Terry90 píše: Více

Ahoj,
díky za tak rozsáhlou odpověď. Mrzí mě, s čím ses vším musela potýkat. A že ses i při léčbě potýkala s podvodníky a podobně. Já upřímně bych vymítání démonů, exorcismus atd. nepodstoupila, ale chápu, že tonoucí se stébla chytá.

O tom, za je, či není psychóza a jiné stavy i spirituální záležitost, nevím, narazila jsem na to už někde, ale moc jsem to nestudovala, tak k tomu se nemohu vyjádřit.

Jediné, co se mi takhle stalo, bylo, že když jsem byla na starém bohnickém hřbitově před 3 lety, tak od té doby mám prakticky každou noc hroznou noční můru. Už mě i napadalo, že se na mě nalepily nějaké duše tam, protože tohle tvrdí dost lidí a trochu jsem si říkala, zda s tím nemám někam zajít, jedna kamarádka mi i dala kontakt, ale pak jsem si řekla, že je to asi blbost, i když někdy mám takový divný pocit.

Ale jinak já se snažím věřit „klasické“ medicíně, beru léky, chodím na terapie a snažím se na sobě pracovat.

Jak píšeš, mít se ráda, ale u mě je to problém, protože se nenávidím. Pak toxické lidi snad ve svém okolí ani nemám, i když na pár jsem už narazila. Víru nemám, ale spíš mám pocit, že kdybych si dovolila se třeba z něčeho radovat, že by nějaká vyšší síla (osud?) zasáhla a potrestala mě za to. Tak to je asi jediné, v co nějak věřím…

A ty se tedy teď léčíš jak? Bereš léky? Chodíš na terapie? Nebo na to jdeš teď
pomocí nějaké „samoléčby“?

Moc ti držím palce, aby po tom všem bylo už jedině lépe :srdce:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
3
11.6.24 09:47
@Lollitka píše: Více

Ahoj,
s tím Bohnickým hřbitovem to nemusí být lež, protože když sem byla v Bohnicích, neustále sem tam cítila energie. Mám to prostě nějak dané, že ty věci cítím - fyzicky (může to být z ničeho nic chlad na kůži když je teplo, těžký batoh na zádech, únik energie), pálení na kůži, myšlenky co víš že nejsou tvoje (například, pokud jsi nekuřák, tak začneš mít třeba chut na cigaretu…)

Ano, jsou i lidé co odvádí duše tzv do světla. To mi také jedna paní dělala.
Když na to půjdeme racionálně, tak si vezmi jak jsou Bohnice energeticky zatížené smutkem, zlem, protože se tam dříve děli opravdu ošklivé věci a dobrá energie tam rozhodně není. Když tam za mnou byli kamarádi, kteří mají hezký život a nemají psychické problémy, sami řekli že se tam cítí špatně…

Terapie jsem zkusila, léky beru i když se snažím si je vysazovat, protože buď jsem otupělá, nebo mám depresi stav kdy tu nechci být, nebo jiné. Přibrala sem a ty vedlejší účinky mi nedělají dobře. Koupila sem si CBD kapky, tak je teď zkouším.

Vymítání ani církve ti nedoporučuji. Mě to akorát uškodilo.
Nevím jestli mluvíš anglicky, ale v angličtině se těch informací dá najít mnohem víc, hlavně na youtube.

Pokud ti léky pomáhají a je ti dobře, tak ti to jedině přeji.
Já už za ty léta brala léků nespočet, ale vždy jen na deprese, úzkosti. Tohle mi začalo prostě po těch „rituálech“

Pokud ti chodí myšlenky že bys byla potrestána, tak to je lež. Všichni jsme se narodili proto, abychom ten život žili štastně a když je člověk štastný, může rozdávat radost dál, pomáhat, nebo něco hezké tvořit. Takže tyto lži odmítej a říkej místo toho, zasloužím si být štastná!
Když se díváš do zrcadla, tak na ni polož ruku a řekni „mám tě ráda“. Dobré je si psát deník a třeba 5 věcí co se ti povedlo…

Držím palce.
Drž se.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
9189
11.6.24 15:39
@Terry90 píše: Více

Ahoj,

no já právě četla, že starý bohnický hřbitov je místo s nejděsivější energií v ČR. A měla jsem tam pocit, že nemůžu dýchat, že mě někdo škrtí. Byli jsme tam s psychiatrickou sestrou a pak nám četla, že se tam lidem může blbě dýchat. Sice moc nechápu, proč nás tam vzala, ale asi jsem byla jediná, kdo z toho pak měl schízy.

V Bohnicích jsem byla hospitalizovaná hodněkrát, naposledy letos a je fakt, že to tam vůbec nemám ráda a hrozně se tam cítím vždycky a z těch starých polorozpadlých pavilonů se nedělalo taky dobře ani kamarádům a celkově z tamější atmosféry. I když uznávám, začínají postupně opravovat, pavilon 26 a 36 už jsou ok.

Tak dej vědět, co CBD kapky, já beru léků hodně a taky jsem po nich přibrala až moc a nejde to dolů. Ty bereš teď co? Já vystřídala snad všechny psycho léky, s výjimkou tricyklických AD, která nemůžu. Neříkám, že mi léky úplně pomáhají, ale bez nich by to bylo ještě horší.

Anglicky umím, i když ten jazyk nemám ráda a maturovala jsem z francouzštiny a na VŠ jsem si taky dala odbornou terminologii ve francouzštině.

Držím palce, ať je ti lépe a opatruj se :hug:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Zkušenosti a hodnocení

Krém

  • (4) + 140 recenzí

Dětská mast

  • (4) + 115 recenzí

K2 Complex

  • (4.8) + 80 recenzí

Poradna očního lékaře

Ikona - Vladimír Korda

MUDr. Vladimír Korda Ph.D.