Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Děti ničí rodinu
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
4.6.22 22:06
Kolik jim je? Škoda, že jste příměšťáky nepořešili dříve. A co normální tábory? Na takové divochy je dobrý skaut. Ale ono teď bude plno asi všude
Příspěvek upraven 04.06.22 v 22:07
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.6.22 22:07
Děti neničí rodinu. Děti se zajdou tak daleko jak jim rodiče dovolí. Nenastavili jste hranice a to je výsledek. Jestliže jsem to dobře pochopila tak oba chodí do školy, to už by měli dostatečně chápat co se os nichž čeká. Záleží jen na tom jakým stylem jste je vedli. Taky mám 2 děti. Malé - dcera 4 roky, syn 11 měsíců. Ale už teď se přetahují o hračky a podobně. Učím je, že musí najít kompromis - nejdřív si prohraje ten co měl hračku první pak jí půjčí sourozenci. Jasně že syn to nechápe ale dělám to spíš kvůli dceři. Hranice nastavujeme průběžně celou dobu. Nechci aby mi jednou přerostli přes hlavu.
Tresty nefungují? Jste důsledný? Myslím si, že kdyby jste jim párkrát zakázali televizi nebo cokoli jiného co mají rádi a dodrželi to, tak by si příště rozmysleli chovat se jak zvířata.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.6.22 22:14
Tábory pořád jsou, jen už to nejsou ty levné od DDM. Děti bych si co nejvíce s mužem rozdělovala, případně i přes prázdniny zařazovala aktivity, kdy jeden je sám a já s druhým, poté si tldeti vyměnit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.6.22 22:18
K babicce po jednom a nejaky sport s hodne treninky a dobrymi vedoucimi.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.6.22 22:20
A psychologa jste zkoušeli? Třeba mají děti nějakou poruchu a poradili by Vám, jak s nima pracovat.
Nechci jako hned za zlobením dětí vidět nějakou poruchu, třeba žádnou nemají a udělali jste chybu ve výchově, ale je dobré to nějak řešit. To že děti pošlete na tábor a jste raději v práci není dobré řešení.
Prostě zajít někam do poradny a poradit se.
Mnoho zdaru. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.6.22 22:21
@VitaminC Pokud na chůvu mají pak je to dobrý nápad…jinak chůva není levná záležitost
Příspěvek upraven 04.06.22 v 22:25
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.6.22 22:23
Jezis je mi z tech slov uplne spatne… co budou vase deti delat v puberte, to vas pomalu vyhodi z baraku ne? zacnete fofrem vychovavat a nastavovat hranice… jak jako ze nebudpu delat praci, kterou jim zadas?? to snad neexistuje ne? zajdi ty s manzelem do poradny a hodne rychle jim nastavte rad 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.6.22 22:24
@Anonymní píše:
Zdravím všechny maminky co mají děti..
Když jsem měla jedno dítě, život byl takový pohodový, ale chtěla jsem pořídit sourozence a pak začal teror.. Jak kluci stárnou, dají pořádně zabrat, hlavně teda dělají si zle navzájem a dělají samé blbosti, neumí se chovat doma ani u babičky ani v obchodě. Jsme už s manželem psychicky vytížení a náš pohodový rodinný vztah se rozpadá.. Když jsme někde na výletě, kluci houkají, bijí se, utíkají. Když jsme doma je to snad ještě větší teror. Co řeknu nepomáhá, trest nezabírá.. Opravdu už padám na dno a nejraději jsem v práci a když jsou děti ve škole. Za chvíli budou prázdniny a já řeším co s nimi.. Příměstské tábory jsou plné, babička hlídat nechce, tak mi nezbyde než vyčerpat dovolenou.. Ale že bych z toho byla nadšena to nejsem. Vzít děti někam na výlet? Ostuda.. zahrát si s nimi hru? To vydrží max 5 minut a pak se řve jak jeden byl horší než ten druhý, nějak je zaměstnat prací? To oni dělat nebudou.. Tak asi je to naší výchovou, ale opravdu se snažíme být dobrými rodiči, ale nějak mi dochází už síla..
Až tak? nemají nějakou poruchu?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.6.22 22:27
Vaše děti jsou vaše zrdcadlo - vaše genetika a vaše výchovat
Takže za to může tvůj přístup a přístup tvého muže. To jak spolu ne-umíte řešit problémy a jaký máte výchovný přístup k dětem.-
Je nejvyšší čas si přiznat, že děláte co můžete, ale zjevně to je mimo možnosti toho, že budete pokračovat v tom, co děláte a nevezmete si k tomu nikoho na pomoc.
Domlvute se s mužem, že máte problém a potřebujete pomoc a začněte chodit do poradny pro rodinu a postupně se zorientujte v tom co se děje a jak z toho ven.
V případě že problém je tam kde bývá - tedy primárně mezi tebou a tvým mužem a tvůj muž nepřistoupí na to, že i on potřebuje pomoc, zajdi tam klidně sama.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.6.22 22:29
Je zvlastni napsat, ze deti nici rodinu, protoze bez deti by to nebyla rodina, ale jen manzelky par. To jen, ze me ten nadpis zaujal. A s detmi ve skole nejsou problemy? Jsou ty problemy jen doma? A jak to resite? Kde jste se uz byli poradit? Resis prazdniny. Ze budou vis a primestske tabory uz mohly byt rezervovany davno, ikdyz to urcite neni reseni. Obchod, kdyz zlobi v obchode, tak bych jednoho nechala cekat pred obchodem(uz jsou velci, kdyz chodi do skoly). Utikaji na vylete? Tak at utikaji, ne? Uz to nejsou batolata, aby se clovek bal, ze skoci pod auto. Hluci? Reknu at nehluci, jinak odchazime. Biji se? Tak jeden pujde s naminkou a druhy s tatinkem. Nechtej pracovat? Tak ja taky nebudu pracovat az neco budou chtit. Hraj hru jen s jednim. Druhy, at dela neco jineho a pak naopak. Chcete hrat oba? Tak to bude bez hadani. Jinak bohuzel. Takze bych takto pritvrdila. Taky mam 2 kluky. Starsi s diagnozou - poruchou chovani. Nedelaji ostudu na vylete a ani v obchode. Nerikam, ze je to idealni, ale na dne nejsem .
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
Zdravím všechny maminky co mají děti..
Když jsem měla jedno dítě, život byl takový pohodový, ale chtěla jsem pořídit sourozence a pak začal teror.. Jak kluci stárnou, dají pořádně zabrat, hlavně teda dělají si zle navzájem a dělají samé blbosti, neumí se chovat doma ani u babičky ani v obchodě. Jsme už s manželem psychicky vytížení a náš pohodový rodinný vztah se rozpadá.. Když jsme někde na výletě, kluci houkají, bijí se, utíkají. Když jsme doma je to snad ještě větší teror. Co řeknu nepomáhá, trest nezabírá.. Opravdu už padám na dno a nejraději jsem v práci a když jsou děti ve škole. Za chvíli budou prázdniny a já řeším co s nimi.. Příměstské tábory jsou plné, babička hlídat nechce, tak mi nezbyde než vyčerpat dovolenou.. Ale že bych z toho byla nadšena to nejsem. Vzít děti někam na výlet? Ostuda.. zahrát si s nimi hru? To vydrží max 5 minut a pak se řve jak jeden byl horší než ten druhý, nějak je zaměstnat prací? To oni dělat nebudou.. Tak asi je to naší výchovou, ale opravdu se snažíme být dobrými rodiči, ale nějak mi dochází už síla..