Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Děti ničí rodinu
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
4.6.22 22:32
Mají koníčky?
Potřebuji se očividně někde vybít, vybehat, florbal, fotbal??
Dala bych je na normální tabir, ale obávám se, že už je vše plně
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.6.22 22:33
@Oriseka kdybych moje adhade, když má svůj den, za trest nechala před obchodem, tak buď by šel stejně s námi, nebo už bych ho po návratu venku nenašla.. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.6.22 22:40
@Cuddy píše:
Tábory pořád jsou, jen už to nejsou ty levné od DDM. Děti bych si co nejvíce s mužem rozdělovala, případně i přes prázdniny zařazovala aktivity, kdy jeden je sám a já s druhým, poté si tldeti vyměnit.
Tak to je hodně smutnej příběh. Fakt.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.6.22 22:41
@Tamtama píše:
@Oriseka kdybych moje adhade, když má svůj den, za trest nechala před obchodem, tak buď by šel stejně s námi, nebo už bych ho po návratu venku nenašla..
No, vidis a ja sve ADHDe nechavala pred obchodem celkem casto. Chces do obchodu? Budes dodrzovat pravidla a kdyz ne, tak tady si stoupnes a pockas. Ne, ze by v obchode zlobil, ale mel problem nosit rousku, kdyz byla povinna. Kazdy rodic zna sve dite a vi, co si muze dovolit. Zase vetsina skolnich deti podle me je schopna pockat pred obchodem 
. Me starsi hlidal i mladsiho v kocarku par minut pred obchodem, kam neslo zajet s kocarkem.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
ludmilaadamkova
4.6.22 22:44
Děti neničí rodinu ničí možná tak tebe a váš vztah s mužem ale rodinu tvorite právě ty s dětma a mužem dohromady 
Tak je rozděl a dej k babička zvlášť. Tábory jste měli určitě řešit dostatečně s předstihem. Nechat vyšetřit psXhologem a začít tvrdé vyhovavat
- Citovat
- Upravit
4.6.22 23:11
Jako.. může být problém ve výchově nebo v nějaké poruše, ale to z tvého popisu nejde poznat.
Ono to totiž může být jen dramaticky vylíčené úplně normální chování úplně normálních dětí. Které občas křičí, občas se hádají, občas neposlouchají.
Působí to na mě tak (ale jsou to jen moje domněnky a projekce), že máš od dětí moc velká očekávání. Děti tu nejsou proto, aby se chovaly podle našich představ. A to, že se podle našich představ nechovají, není nic, co bychom si měli brát osobně.
Máte možnost dát děti aspoň na víkend někomu na hlídání? Jestli ne, tak si dej aspoň ty víkend sama pro sebe (a další víkend třeba manžel). Třeba to po (zaslouženém) odpočinku budeš vidět zase trochu jinak.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Stará známá
4.6.22 23:34
Pokud jsou deti zdrave, je s vasi vychovou neco hodne spatne.
- Citovat
- Upravit
4.6.22 23:39
@Anonymní píše:
Zdravím všechny maminky co mají děti..
Když jsem měla jedno dítě, život byl takový pohodový, ale chtěla jsem pořídit sourozence a pak začal teror.. Jak kluci stárnou, dají pořádně zabrat, hlavně teda dělají si zle navzájem a dělají samé blbosti, neumí se chovat doma ani u babičky ani v obchodě. Jsme už s manželem psychicky vytížení a náš pohodový rodinný vztah se rozpadá.. Když jsme někde na výletě, kluci houkají, bijí se, utíkají. Když jsme doma je to snad ještě větší teror. Co řeknu nepomáhá, trest nezabírá.. Opravdu už padám na dno a nejraději jsem v práci a když jsou děti ve škole. Za chvíli budou prázdniny a já řeším co s nimi.. Příměstské tábory jsou plné, babička hlídat nechce, tak mi nezbyde než vyčerpat dovolenou.. Ale že bych z toho byla nadšena to nejsem. Vzít děti někam na výlet? Ostuda.. zahrát si s nimi hru? To vydrží max 5 minut a pak se řve jak jeden byl horší než ten druhý, nějak je zaměstnat prací? To oni dělat nebudou.. Tak asi je to naší výchovou, ale opravdu se snažíme být dobrými rodiči, ale nějak mi dochází už síla..
Tak tahle věta mi úplně stačí. Jak nebudou?? Zajímalo by mě opravdu, co podle tebe znamená být dobrými rodiči. Na poruchu bych rozhodně nic nesváděla - prostě nemáte respekt, nedokážete být důslední a klukům nastavit hranice a dát pravidla. Jako že nebudou dělat, co jim řeknete? No to se holka nediv, že máte doma sajgon a nikdo je nechce hlídat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.6.22 01:18
Hm… Napsala jsi toho příliš málo, aby bylo jasné, o co jde. Možná ani není potřeba, aby jsme my více rozuměli, ale aby pro Tebe byla situace srozumitelnější.
Co to děti ničí? Jejich vztahy navzájem jsou špatné? Nebo tobě se k nim těžko přistupuje? Nebo váš vztah s mužem se zhoršil?
Co se to Tobě děje? Chodit do práce a mít děti v mladším školním věku je někdy strašný záhul. Jsi vyřízená? Nebo je to spíš o špatné spolupráci s manželem a trápíš se? Jsi s klukama až příliš a chybí ti čas pro sebe? Nebo naopak od kluků spíš zdrháš, protože máš pocit, že jako matka selháváš a chceš v té roli být co nejméně? Nebo ještě něco úplně jiného?
Děti se jen učí ve vztazích kooperovat ( a že ani my dospělí to zas tak neumíme), bez sourozeneckých hádek to moc nejde. A že je to strašné, vím sama od svých dětí. Co ti na tom tak překáží? Opět - jsi unavená? Hádáte se s manželem? Jsi zamilovaná do jiného? Těžko zvládáš, že věci nemáš pod kontrolou? Vadí ti hlasité zvuky? Bolí tě hlava nebo něco jiného? Vadí ti, co si o tobě kdo pomyslí? Záleží ti až moc na dojmu druhých?
Až když budeš rozumět sobě, a nebude v tom jen sebekritika, že jako matka jsi naprd, zaměř se na děti. Co se to jim děje? Jde jen o běžné dětské reakce? Chvíli si spolu hrají a pak se delší chvíli hádají a perou, pořád dokola? Ale jejich nálady se střídají a vidíš je i šťastné? Nebo přes zlobení si říkají o tvou pozornost, máš na ně zrovna malou kapacitu? ( Mé děti často zlobí, když mě potřebují víc). Žárlí na sebe? Žárlí přiměřeně, nebo je to velké téma? Žárlíme, když po něčem toužíme. Po čem touží tvé děti? Co jim chybí?
Co to znamená, že zlobí a neposlechnou tě? Poslechnou adekvátně svého věku, jen těžko snášíš, že to nejsou naprosto spolehliví roboti na povel ( já to tak někdy mám)? Nebo vážně tvé instrukce ignorují? Proč? Škádlí tě? Mstí se ti za něco? Je těch příkazů až moc na ně? Normálně zkoušejí hranice? Nebo prostě neposlechnou, protože vědí, že na hranice nemáš sílu? Tu sílu nemáš teď? Nebo pravidelně? Být autoritou je role, ve které se cítíš samozřejmě, nebo moc ti nejde? Jsi fajn, schopná žena sama pro sebe a zasloužíš si byť respektována?
Kluci mají až moc energie? Některé děti z mnoha důvodu vážně dají zabrat.
A co to teda vlastně ty děti kazí? Když se s manželem nebudete vymlouvat na děti, co to máte za problém? Co můžete udělat, aby Vám společně bylo lépe?
A co teda s tou dovolenou? Jak by jsi si ji ideálně chtěla vybrat? Jaké máš reálné možnosti? Jak půjde během dovolené naplnit potřeby vás jako rodiny? Aby jsi si odpočinula? Jak tě může podpořit manžel? Jak tě mohou opečovat děti? ( Když jsou tak akční, zvládli by ti podle receptu udělat krupičnou kaši, pudink, nebo natrhat a umýt ti jahody? Jít koupit pečivo do obchodu a připravit ti snídani? Zvládli by něco takového pravidelně? A jinak dostávat příkazy a dělat malé úkoly nesnášíme všichni. Mít odpovědnost za velký projekt, který si rozvrhneme sami, nás ale často těší. ) Jak můžeš podpořit sama sebe, aby ti v roli mámy bylo lépe a neměla si potřebu tolik zdrhat od dětí? ( Někdy vážně aspoň na chvíli potřebujeme zdrhnout a odpočinout si, aby jsme mohly být znovu plně k dispozici).
A jen tak pro útěchu. Mé děti dnes zlobili tolik, že manžela s nimi vyhodili z prohlídky zámku.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.6.22 02:55
Mám kamarádku, která má 3 dnes již dospělé syny. První dva se narodili v rychlém sledu po sobě (plánovaně), třetí byl pokus o holčičku - nevyšlo to, zase kluk.
Od počátku měla tendence vychovávat stylem, že děti se nebijí, že se na děti nekřičí, že láskou, trpělivostí a vysvětlováním se docílí všeho, nakoupila si „moudré“ knihy a jela přesně podle nich, o dětech mluvila vždy jen něžně, v superlativech atd.. Viděli jsme se pak až po dalších skoro pěti letech. Tehdy přijela s kluky, jeden z nich už nevím co udělal (něco nevhodného), seřvala ho na dvě doby, pak se uklidnila, sedla si ke kafi a začala vyprávět, že neví, který psychopat psal ty knihy, ale zřejmě někdo, kdo v životě neměl a nevychovával dítě, že krásně hořely v krbu poté, co jí už kluci silně přerůstali přes hlavu, absolutně nerespektovali jakákoliv pravidla, z rodičů si dělali srandu a navíc začali rodičům i fyzicky ubližovat. Takže od něžné metody odstoupila, nastoupil tvrdý režim, občas přistál prý i výprask, ale kluci se srovnali do latě a od té doby pak již byl klid. Bod zlomu bolel prý tehdy jí i je, ale nedalo se prý jinak, pokud nechtěla mít z dětí nevychované spratky. Dnes je na svoje kluky náležitě hrdá, vychovala z nich správné chlapáky, ale prostě tehdy s tou cukrovou metodou těžce narazila.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.6.22 05:39
Pokud jsou vaše děti zdravé, je to vaše nedůslednost.
Mám hyperaktivniho 8 letého, 11 letou kliďasku. Jsou na sebe hodní, skutečně hodní. Ale je to o tom, že jsme jim od malá vštěpovali lásku k sobě.
Ty zde píšeš o svých dětech jako o vetřelcích, co ti ničí rodinu. Divné no. Rodina jste vy čtyři, dokud jste je neměli, byli jste pouze pár.
Nechápu, že děti nejdou dělat, co řekneš. To prostě neexistuje. Kde je autorita? Jak chceš, aby jednou plnili zadané úkoly v práci? Skutečně toto je vzor dnešní společnosti, která nás přivede do záhuby. Všichni na všechno dlabou, nikdo nic nemusí a vše jen může… 
Nejsem pro řezat děti hlava nehlava, ale někdy je dobře načasovaný pohlavek, lepší než tisíc domluv.
Myslím, že generace 35 plus na emiminu na tom vyrostla a jsme v pohodě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.6.22 06:40
Máme 2 holky. Zlobí taky hrozně. Včera měly uklízet pokoj. To bylo řevu. Jojo člověka to pěkně vyřídí… Ale co se dá dělat no. Nejste v tom sami.
My se snažíme co nejvíce zaměstnat - doma utírají nádobí, starají se o mazlíčka, pomáhají s obědem,…, potom vybít venku. Negativní je, že se z toho vybijeme i my takže partnerský život jde trochu do háje když v 9 večer usínáme 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.6.22 06:45
Teď čtu, že tresty nezabírají. Tak musíš vymyslet účinný trest co zabere - nebude sladkost po obědě, nebude zmrzka venku, nepojedeme na výlet atd…
My jednou kvůli zlobivosti opravdu zrušili naplánovaný výlet a jak si to pamatují 
teď ví, že je to za odměnu. Každopádně určitě vliv má i věk, který nevíme. Něco jiného je pětileté dítě anebo desetiletý puberťák.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.6.22 06:50
Nechte si od někoho cíleně poradit. Co píšeš, tak je hodně smutné. Když kluci nevydrží spolu, nejezděte s nimi oběma na výlety, ale rozdělte si to. Manžel pojede někam jinam s jedním a ty s druhým. Jestli máte jen jedno auto, tak si ho třeba jednou vezme manžel a pojede dál a příště zase ty nebo využije jeden z vás bus. Nebo pojedete někam společně, ale pak nebudete chodit pohromadě, ale každý z vás s jednim dítětem zvlášť. A kilometr dva daleko od sebe 😁 A pokud budou protestovat, tak vysvětlit, že to tak bude, dokud se nenaučí k sobě chovat lip. Stejné pravidlo i u her atd. Jo, je to opruz, na výlety je fajn jezdit společně, ale když tak vyvádějí…? A stejně si ty výlety ve 4 neuzijete, když se tak chovají. Vytrvat v tom, počkat a věřím, že by to mohlo pomoct.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.6.22 07:53
Já sem jednou své ratolesti ve věku cca 5 a 6 let při jedné z 1000ce hádek o ničem vysadila z auta a poslední kilometr - už obci - museli hoši dojít sami 
Když pak začali svojí oblíbenou hru na dohadování znovu, stačilo přibrzdit , nebo úplně zastavit a pamatují si to do dnes.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
