Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Děti téměř bez prarodičů
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
29.11.16 10:19
@dedrichov píše:
to určitě ano, pokud nemáš před sebou staršího sourozence s malýma dětma, to pak moc právě nefunguje…
Za nás to bylo jinak, babičky šly do důchodu asi v 55 letech
Mám staršího sourozence s 5 dětma a můj patner taky má sourozence, co má děti dřív. Možná jsem o úplně nepochopila… Jinak moje mamka šla do důchodu taky brzy, asi kolem 53 let. Teď je to jinak, to je fakt.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.11.16 10:22
@Fazulina píše:
Mám staršího sourozence s 5 dětma a můj patner taky má sourozence, co má děti dřív. Možná jsem o úplně nepochopila… Jinak moje mamka šla do důchodu taky brzy, asi kolem 53 let. Teď je to jinak, to je fakt.
Tak to je teda babička s „B“, gratuluju 
nemyslela jsem to nijak rejpavě nebo tak. U nás se prostě ta pozice, že máme děti později, moc neosvědčila.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.11.16 11:20
@dedrichov píše:
Tak to je teda babička s „B“, gratuluju
Jsou to obě babičky s velkým B:-). Jak moje mamka, tak tchyně. Ale s těmi vnoučaty od mého sourozence je to tak, že jsou o hodně starší než moje dcerka, sestra měla 1. v 18, té je teď 32:-), je spíš jako moje sestra než neteř. To ještě mamka samozřejmě pracovala, ale tam byly velmi nestandardní vztahy ze strany sestry, která odešla z domu a zpřetrhala vztahy, mamka měla v podstatě možnost si vytvořit vztah jen s tou nejstarší, pak dlouho nic a pak s nejmladšíma holkama, ty k nám jezdily na prázdniny a na návštěvy. Ale to už byly větší, tak od těch 10 let… No a pak přišla pozdě moje dcerka a mamka je už úplně plnohodnotná babička se vším všudy a dokonce prababička, protože ta moje nejstarší neteř má dítě ve věku mé dcerky:-))). Je to zapeklité, ale je to o lidech, co chtějí a tak. Druhá babička má zatím 4 vnučky (2,5 - 13 let) a je úžasné, jak se jim všem věnuje a nedělá rozdíly. Teď čeká nejmladší brácha od partnera, takže bude 5. vnouče.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.11.16 12:20
@Anonymní píše:
a co děcka? nechybí jim prarodiče? těší se za nimi? naše se těší akorát k mé mamce, protože ona se jim fakt věnuje, když už se vidíme, lehne si s nima na koberec, hrajou hry, nechá se česat atd. K druhé babičce s dědou se tolik netěší, posledně, jak zjistily, že tam nebudou synovci, se syn bránil, že tam nechce, když na tom manžel trval, tak se rozplakal a šel do auta skleslý a slzy mu kapaly po bradě. A to je skutečně nenavádíme, ještě je motivuju, jak to tam bude fajn atp. Jako upřímně nevím, jak toto (ten pláč) příště zase řešit. Když nepojede, babička se určitě urazí, ale na druhou stranu možná by změnila chování, kdyby viděla, s jakým elánem tam vnoučata jezdí. Ale spíš by jí to bylo jedno… asi. Zas by to vypadalo jako nějaký naschvál od nás, když nepojede.
Já mám děti mladší. Synovi bude rok, takže ten to zatím nijak nevnímá. Dceři je 4,5 let, je velmi rodinně založená, na návštěvy se těší a náležitě je využívá. Ona má v sobě takový… asi šarm to je a dokáže odměkčit jejich srdce. Ale je to pouze okamžik té návštěvy, rozhodně to prarodičům nevydrží.
Jediný kdo je z ní dlouhodobě paf je tchýně, ale ta toho má fakt nad hlavu.
Já jsem to hodně řešila na prvním rodičáku s dcerou a zaujala jsem k tomu tento postoj:
1. Nemám žádná očekávání. Tchán třeba letos prvně manželovi volal, co chtějí děti na Vánoce. Je to od něj hezké, předání a ostaní věci ať si zorganizuje on.
2. Politicky korektně. Stále jsme rodina i když velmi chladná, takže slušně, bez urážek nemám problém říct že se mi něco nehodí. Ale nikomu v ničem nebráním - chcete přijet? Budem se těšit.
3. Žádná propaganda. Ani dětí, ani prarodičů. Ze začátku jsem posílala kvanta fotek, teď pokud nějakou chtějí, tak si musí říct. Nevychvaluji babičku, jak to tam bude určitě super. Prostě se jedem podívat, jak se babi s dědou mají.
4. Na návštěvy mám vždy vymyšlený program. Mám být hnusně, vezmu knížky. Příště už tam jedna knížka byla nachystaná.
A ptala si se proč tam syn nechce? Co by chtěl místo návštěvy dělat?
Mě ještě napadá, že u nás ty návštěvy teď probíhají přesně jako když jsme byli malí my (já a manžel). U našich návštěva na otočku, po o nás vzal děda ven. Máma umyla nádobí. Na celé prázdniny nás měla babi když mi bylo 2,5 roku a to chodila ještě do práce, vlastně i děda. Jak to dělali, to vůvec nechápu. Manžel vzpomíná, že když jezdili za otcovo rodinou, tak tam byl zájem pouze o otce. Tchána taky zajímá pouze to, jak se má manžel. Dcera se mu nacpe na klín, pohladí ho a začne vykládat. On je z toho úplně hotový, dokonce jí občas i pochválí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
29.11.16 13:47
@kotluse píše:
Já mám děti mladší. Synovi bude rok, takže ten to zatím nijak nevnímá. Dceři je 4,5 let, je velmi rodinně založená, na návštěvy se těší a náležitě je využívá. Ona má v sobě takový… asi šarm to je a dokáže odměkčit jejich srdce. Ale je to pouze okamžik té návštěvy, rozhodně to prarodičům nevydrží.
Jediný kdo je z ní dlouhodobě paf je tchýně, ale ta toho má fakt nad hlavu.
Já jsem to hodně řešila na prvním rodičáku s dcerou a zaujala jsem k tomu tento postoj:
1. Nemám žádná očekávání. Tchán třeba letos prvně manželovi volal, co chtějí děti na Vánoce. Je to od něj hezké, předání a ostaní věci ať si zorganizuje on.
2. Politicky korektně. Stále jsme rodina i když velmi chladná, takže slušně, bez urážek nemám problém říct že se mi něco nehodí. Ale nikomu v ničem nebráním - chcete přijet? Budem se těšit.
3. Žádná propaganda. Ani dětí, ani prarodičů. Ze začátku jsem posílala kvanta fotek, teď pokud nějakou chtějí, tak si musí říct. Nevychvaluji babičku, jak to tam bude určitě super. Prostě se jedem podívat, jak se babi s dědou mají.
4. Na návštěvy mám vždy vymyšlený program. Mám být hnusně, vezmu knížky. Příště už tam jedna knížka byla nachystaná.
A ptala si se proč tam syn nechce? Co by chtěl místo návštěvy dělat?
Mě ještě napadá, že u nás ty návštěvy teď probíhají přesně jako když jsme byli malí my (já a manžel). U našich návštěva na otočku, po o nás vzal děda ven. Máma umyla nádobí. Na celé prázdniny nás měla babi když mi bylo 2,5 roku a to chodila ještě do práce, vlastně i děda. Jak to dělali, to vůvec nechápu. Manžel vzpomíná, že když jezdili za otcovo rodinou, tak tam byl zájem pouze o otce. Tchána taky zajímá pouze to, jak se má manžel. Dcera se mu nacpe na klín, pohladí ho a začne vykládat. On je z toho úplně hotový, dokonce jí občas i pochválí.
Taky to líp beru, když nemám očekávání. Jinak já u nich už půl roku nebyla, pořídili jsme si psa a děda zakázal, abysme ho k nim vozili, takže jsem tam zatím nebyla a tak trochu mám i pocit, že tam už mají i naše děti zákaz trávit prázdniny. Děda je dost generál (není to otec mého manžela, babička se s ním dala dohromady, co ovdověla, je to asi 20 let). Máme s mužem oba pocit, že děda moc nemusí naši dceru. Nepamatuju si, kdy na její adresu řekl něco pěkného, že by ji pochválil a tak. Vezme třeba kluky ven a k ní řekne, že ji s sebou nebere. Takže šel muž s nimi a dcera celou dobu hnala za klukama, děda prostě nepočkal, až se mi domů vrátila celá odřená (loket, dlaně, kolena), jak 2× spadla, když je doháněla. Po návratu ještě babičce nahlas oznámil, že je rád, že si ji s sebou nevzal. To měl skutečně štěstí, že jsem u toho nebyla, páč bych asi bouchla a z plných plic bych si po těch letech ulevila. Nebo si pamatuju, jak mu jednou něco ukazovala, usmívala se a vykládala u toho, babička jí úsměv opětovala, švagrová chválila a děda kamenný přísný výraz. Tolikrát jsem odjížděla s pocitem, že máme strašný děti. Když pak jedem na druhý konec republiky k mé mamce, tetě a babičce, jsem celá paf, jak nám děti chválí a jak srdečně se k nim chovají. 
Jinak syn tam, pokud nedojedou k babičce a dědovi bratránci, nechce a říká, že radši bude doma nebo se mnou půjde na procházku, na hřiště kamkoliv. Že se tam nudí a že ho to tam nebaví.
- Citovat
- Upravit
29.11.16 20:35
@Anonymní píše:
Taky to líp beru, když nemám očekávání. Jinak já u nich už půl roku nebyla, pořídili jsme si psa a děda zakázal, abysme ho k nim vozili, takže jsem tam zatím nebyla a tak trochu mám i pocit, že tam už mají i naše děti zákaz trávit prázdniny. Děda je dost generál (není to otec mého manžela, babička se s ním dala dohromady, co ovdověla, je to asi 20 let). Máme s mužem oba pocit, že děda moc nemusí naši dceru. Nepamatuju si, kdy na její adresu řekl něco pěkného, že by ji pochválil a tak. Vezme třeba kluky ven a k ní řekne, že ji s sebou nebere. Takže šel muž s nimi a dcera celou dobu hnala za klukama, děda prostě nepočkal, až se mi domů vrátila celá odřená (loket, dlaně, kolena), jak 2× spadla, když je doháněla. Po návratu ještě babičce nahlas oznámil, že je rád, že si ji s sebou nevzal. To měl skutečně štěstí, že jsem u toho nebyla, páč bych asi bouchla a z plných plic bych si po těch letech ulevila. Nebo si pamatuju, jak mu jednou něco ukazovala, usmívala se a vykládala u toho, babička jí úsměv opětovala, švagrová chválila a děda kamenný přísný výraz. Tolikrát jsem odjížděla s pocitem, že máme strašný děti. Když pak jedem na druhý konec republiky k mé mamce, tetě a babičce, jsem celá paf, jak nám děti chválí a jak srdečně se k nim chovají.
Jinak syn tam, pokud nedojedou k babičce a dědovi bratránci, nechce a říká, že radši bude doma nebo se mnou půjde na procházku, na hřiště kamkoliv. Že se tam nudí a že ho to tam nebaví.
Tak to mi je dcery moc líto. To je hnus.
Vnímá to nějak? Vysvětluješ? Kdyžtak jak?
Ptám se proto, že tchán holky taky nepočítá. Netroufne si na nějaký podobný výstup, protože by dost narazil u manžela a hlavně my se opravdu vidíme tak málo, že se to nedá stíhnout, ale jeho nespokojenost na něm jde vidět.
Hlavně od té doby, co se narodil syn, tak dělá rozdíly. Já jsem tuto teorii (preference kluků) měla už dlouho, teď s ní přišel i manžel (celkem často si telefonují).
A pocit, jak je dcera nemožná a špatně vychovaná a nejhorší na světě, znám taky moc dobře. A je to i další věc, kterou jsem si slíbila - vždycky budu na straně dětí. A je mi jedno, co si o nich tchán myslí.
Jestli tam syn jezdit nechce, protože se tam nudí, tak bych ho nenutila. Dopředu si ověřila přítomnost bratranců třeba u švagrové a podle toho bych se rozhodla. Samozřejmě pokud by se jednalo o návštěvu za účelem popřání narozenin, tak bychom jeli všichni. A ani bych nezavrhovala variantu vyslat manžela občas samotného. Ono dát najevo, že z takových návštěv nejste na větvi a raději strávíte čas jinak, taky není na škodu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
29.11.16 22:53
@kotluse píše:
Tak to mi je dcery moc líto. To je hnus.
Vnímá to nějak? Vysvětluješ? Kdyžtak jak?
Ptám se proto, že tchán holky taky nepočítá. Netroufne si na nějaký podobný výstup, protože by dost narazil u manžela a hlavně my se opravdu vidíme tak málo, že se to nedá stíhnout, ale jeho nespokojenost na něm jde vidět.
Hlavně od té doby, co se narodil syn, tak dělá rozdíly. Já jsem tuto teorii (preference kluků) měla už dlouho, teď s ní přišel i manžel (celkem často si telefonují).
A pocit, jak je dcera nemožná a špatně vychovaná a nejhorší na světě, znám taky moc dobře. A je to i další věc, kterou jsem si slíbila - vždycky budu na straně dětí. A je mi jedno, co si o nich tchán myslí.
Jestli tam syn jezdit nechce, protože se tam nudí, tak bych ho nenutila. Dopředu si ověřila přítomnost bratranců třeba u švagrové a podle toho bych se rozhodla. Samozřejmě pokud by se jednalo o návštěvu za účelem popřání narozenin, tak bychom jeli všichni. A ani bych nezavrhovala variantu vyslat manžela občas samotného. Ono dát najevo, že z takových návštěv nejste na větvi a raději strávíte čas jinak, taky není na škodu.
dcera, bych řekla, to nevnímá. dokonce se na něj těší, je to její jediný děda. On si s ní občas i hrál, ale přijde mi, že je k ní méně shovívavý než k ostatním dětem. Upřímně řečeno, mám ho dost, brzy mu asi něco řeknu, jestli nepřestane. Muž tam jezdí kvůli mámě, ona sama si s dědou docela vytrpí, řekla bych. Jinak já už tam od jara nejezdím, jak jsem psala…
V poslední době se i návštěvy odsouvaly, pokud tam neměli být synovci. Už takhle se vidí málo, tak případně jel muž o týden později, když mohla i švagrová a spol.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
