Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Děti téměř bez prarodičů
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
28.11.16 22:23
No jo, člověk to chápe, vždyť v tom vyrůstá od mala, že je prostě mladší. Ale tak nějak musíme být rozumější, no protože: jí přece musím pomoct, jak by to udělala, když je v práci atd.
Takže syndrom mladšího sourozence, co?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
28.11.16 22:32
@dedrichov píše:
No jo, člověk to chápe, vždyť v tom vyrůstá od mala, že je prostě mladší. Ale tak nějak musíme být rozumější, no protože: jí přece musím pomoct, jak by to udělala, když je v práci atd.
Takže syndrom mladšího sourozence, co?
ty já nevím, mívala jsem pocit, že nás mamka bere stejně, ale když si vybavím pár situací… 
Ale ony mají i podobnou povahu, prudší, zhádají se jak koně, řeknou si fakt ošklivý věci, ale za chvíli o tom nevědí. Kdežto já jsem i z té jejich hádky, které jsem jen svědkem, nesvá ještě několik hodin, ne-li dní. Víc si rozumí, to jo. Přijdu si tu hodně sama, na druhé straně republiky, z rodiny tu mám jen manžela, který je dost v práci. Navíc jsou ted deti hodně nemocné, takže se ani nikam nedostanu. Druhá část rodiny se neozve, pokud jim muž nezavolá, nedají o sobě vědět. Teda švagrová jo, ta je fajn, ale taky toho mají hodně a málokdy se vidíme.
- Citovat
- Upravit
28.11.16 22:46
U nás na vesnici dost potkávám babičky, co už jsou v důchodu, tak říkám dětem: to je paní ta a ta a má vnoučka nebo vnučku tu a tu. Tak děti poslouchají, už sami říkají, že jde paní D…á, ony jsou rády, když prohodíme pár vět a přijde mi, že dětem se líbí, že to jsou něčí babičky a projevují o ně zájem.
Třeba máte také někoho v okolí, kdo by byl rád za takový malý kontakt, i když není z rodiny
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
28.11.16 22:59
@dedrichov píše:ano, ona hlavně dcera má ráda staré lidi a právě mi přijde, že je i vyhledává a ráda se s cizími dává do řeči. Třeba na jeden kroužek, kam chodíme, vozí dvě vnučky jedna babička. Fakt moc milá paní, sama se s ní dám často do řeči a dcera k ní hodně tíhne. Mává jí už na dálku. Nebo když jedeme k manželovo babičce, která má 85 let, ráda si jí sedne na klín a vykládá si s ní, hladí ji po tváři a je fascinovaná její suchou pokožkou, čemuž se prababička směje.
U nás na vesnici dost potkávám babičky, co už jsou v důchodu, tak říkám dětem: to je paní ta a ta a má vnoučka nebo vnučku tu a tu. Tak děti poslouchají, už sami říkají, že jde paní D…á, ony jsou rády, když prohodíme pár vět a přijde mi, že dětem se líbí, že to jsou něčí babičky a projevují o ně zájem.
Třeba máte také někoho v okolí, kdo by byl rád za takový malý kontakt, i když není z rodiny
To jsou takové milé momenty. I proto je mi líto, že naše děti vyrůstají v podstatě bez prarodičů, samy se s tím tak nějak perou po svým…
- Citovat
- Upravit
28.11.16 23:09
To je ale moc hezký, takovýhle kontakt. A určitě ty chvilky dají holčičce víc, než když je zavřená v pokojíčku u vlastních prarodičů, když nemají zájem.
V některých městech existují projekty, jak chodí třeba děti ze škol nebo školek do pečovatelských domů nebo opačně, že babičky a dědové jim chodí třeba číst… Třeba máte něco takového poblíž a uvítali by dobrovolníky
A člověk se často setká jen tak na ulici a dá do řeči, udělá to radost a potěší
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
28.11.16 23:11
@dedrichov píše:
To je ale moc hezký, takovýhle kontakt. A určitě ty chvilky dají holčičce víc, než když je zavřená v pokojíčku u vlastních prarodičů, když nemají zájem.
V některých městech existují projekty, jak chodí třeba děti ze škol nebo školek do pečovatelských domů nebo opačně, že babičky a dědové jim chodí třeba číst… Třeba máte něco takového poblíž a uvítali by dobrovolníkyA člověk se často setká jen tak na ulici a dá do řeči, udělá to radost a potěší
děkuji za tip, zagooglím a já chtěla chodit ke starým lidem s canis. psem
- Citovat
- Upravit
28.11.16 23:20
Holky, tak já vás potěším, jsem na tom mnohem hůř 
Moji rodiče jsou starší, oba v důchodu, bydlí od nás 100 km daleko a děti si užívají spíš z pozice praprarodičů. Jezdí k nám 2× za rok, my k nim častěji, ale vždy na otočku. Nikdy nehlídali, nikdy nechtěli.
Tchán s tchýní jsou rozvedení. Tchán bydlí od nás 350 km daleko se svou novou manželkou. Jsme vítáni maximálně na 2 hodiny na kávu. Takže tam nejezdíme. Dřív jsem měla ambice plánovat dovolené poblíž nich, aby děti poznali dědu. Vždy jsme si dali jen to kafe.
Tchýně bydlí ve stejném městě jako my. Ale je plně vytížená hlídáním dětí od švagrové. Naše nikdy nehlídala, ale má je ráda. Chodíme tak 1-2× měsíčně na procházku.
Já sama jsem celé prázdniny trávila u babičky, s bráchou a sestřenicema. Bylo to skvělé. Sranda je, že nás tam hlídala mámina máma, která byla starší a zdravotně na tom byla mnohem hůř než je moje máma teď. A byla to naprostá samozřejmost, že nás tam měla celé léto. To samé nemoci, vždy nás hlídala babi.
Je mi z toho úplně smutno. Ale nic s tím človek neudělá, může to akorát přijmout a na stará kolena se to snažit dělat jinak. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
28.11.16 23:35
@kotluse píše:
Holky, tak já vás potěším, jsem na tom mnohem hůř
Moji rodiče jsou starší, oba v důchodu, bydlí od nás 100 km daleko a děti si užívají spíš z pozice praprarodičů. Jezdí k nám 2× za rok, my k nim častěji, ale vždy na otočku. Nikdy nehlídali, nikdy nechtěli.
Tchán s tchýní jsou rozvedení. Tchán bydlí od nás 350 km daleko se svou novou manželkou. Jsme vítáni maximálně na 2 hodiny na kávu. Takže tam nejezdíme. Dřív jsem měla ambice plánovat dovolené poblíž nich, aby děti poznali dědu. Vždy jsme si dali jen to kafe.
Tchýně bydlí ve stejném městě jako my. Ale je plně vytížená hlídáním dětí od švagrové. Naše nikdy nehlídala, ale má je ráda. Chodíme tak 1-2× měsíčně na procházku.
Já sama jsem celé prázdniny trávila u babičky, s bráchou a sestřenicema. Bylo to skvělé. Sranda je, že nás tam hlídala mámina máma, která byla starší a zdravotně na tom byla mnohem hůř než je moje máma teď. A byla to naprostá samozřejmost, že nás tam měla celé léto. To samé nemoci, vždy nás hlídala babi.
Je mi z toho úplně smutno. Ale nic s tím človek neudělá, může to akorát přijmout a na stará kolena se to snažit dělat jinak.
a co děcka? nechybí jim prarodiče? těší se za nimi? naše se těší akorát k mé mamce, protože ona se jim fakt věnuje, když už se vidíme, lehne si s nima na koberec, hrajou hry, nechá se česat atd. K druhé babičce s dědou se tolik netěší, posledně, jak zjistily, že tam nebudou synovci, se syn bránil, že tam nechce, když na tom manžel trval, tak se rozplakal a šel do auta skleslý a slzy mu kapaly po bradě. A to je skutečně nenavádíme, ještě je motivuju, jak to tam bude fajn atp. Jako upřímně nevím, jak toto (ten pláč) příště zase řešit. Když nepojede, babička se určitě urazí, ale na druhou stranu možná by změnila chování, kdyby viděla, s jakým elánem tam vnoučata jezdí. Ale spíš by jí to bylo jedno… asi. Zas by to vypadalo jako nějaký naschvál od nás, když nepojede.
- Citovat
- Upravit
28.11.16 23:47
@Anonymní píše:
Co k tomu napsat. Moje máma děti nechce a kvůli nemocem ani nemůže. Táta mi už umřel. Tchán žije v zahraničí a tchyně sice v ČR, ale pracuje a bydlí v paneláku, takže ani prázdniny u ní nepřicházejí v úvahu. Prostě to tak bereme a volna a ty prázdniny pytlíkujeme, jak se dá. Taky mě to mrzí, protože jsem sama v dětství trávila celé prázdniny u babička, ale holt co se dá dělat!
Náhodou, moje babička bydlela taky v paneláku 200km od nás, a jak jsme tam se sestřenicí rády jezdívaly na prázdniny. Na 14 dní a užívaly jsme si to. A taky chodila do práce, ale na tohle si brali asi s dědou dovolenou, oni nikam jinak nejezdili. No a když bylo hezky, sbalili nás do auta a jelo se na celý den k rybníku za město. Panelák není problém, spíš ochota prarodičů…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
28.11.16 23:53
@Fazulina píše:
Náhodou, moje babička bydlela taky v paneláku 200km od nás, a jak jsme tam se sestřenicí rády jezdívaly na prázdniny. Na 14 dní a užívaly jsme si to. A taky chodila do práce, ale na tohle si brali asi s dědou dovolenou, oni nikam jinak nejezdili. No a když bylo hezky, sbalili nás do auta a jelo se na celý den k rybníku za město. Panelák není problém, spíš ochota prarodičů…
no, tady často potkávám jednu starší paní, co bydlí sama, se třemi dětmi (cca 6 až 12 let). Vyprávěla, že jí dcera děcka vždy pošle vlakem a ona je tu má na pár dní (nebo v létě na déle), a to bydlí v bytovce, v malém bytě. Jezdí s nimi autobusy na výlety, chodí tu společně do lesa, k rybníku. Jako dá se i v paneláku, řekla bych. Je to o chuti a taky o zdraví prarodičů samozřejmě.
- Citovat
- Upravit
29.11.16 08:10
Moje mamka taky bydlí v paneláku a je to úplně fuk. Oni vezmou někam děti vlakem, nebo jedou do místní ZOO,…je to jen o tom chtění.
Ale já jsem v jiné pozici. Naše děti jsou jedinná vnoučata. Bráchovi je 19 let a manžel je jedináček. Navíc v rodině je to tak nějak nastaveno, že když umřela tchyně, tak její sestra se postavila do role takové náhradní babičky. Takže zrovna v sobotu šly naše starší děti spolu s jejíma dvěma vnučkama na balet do národního divadla. Ten kontakt není pravidelný, ale děti ho moc ocení, navíc ještě vidí děti z příbuzenstva. Fakt je mi líto, když ta pouta prarodiče x vnoučata nefungují.
Existuje ale program náhradních babiček a dědečků, tak bych zapátrala. Třeba se najde zase nějaká babička, která by moc chtěla být s vnoučaty, ale nemůže.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.11.16 09:21
@Anonymní píše:
no, tady často potkávám jednu starší paní, co bydlí sama, se třemi dětmi (cca 6 až 12 let). Vyprávěla, že jí dcera děcka vždy pošle vlakem a ona je tu má na pár dní (nebo v létě na déle), a to bydlí v bytovce, v malém bytě. Jezdí s nimi autobusy na výlety, chodí tu společně do lesa, k rybníku. Jako dá se i v paneláku, řekla bych. Je to o chuti a taky o zdraví prarodičů samozřejmě.
Jo a vlastně moje mamka taky bydlí v paneláku a s dcerkou tam jezdíme téměř každý týden. Já si vůbec nedovedu představit, že by to bylo jinak. Naše obě babičky jsou úplně super, kontakt je velmi častý, zajímají se, starají, užívají si to. Je tedy fakt, že obě jsou v důchodu, to je zase výhoda toho, mít dítě v 38:-)))).
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.11.16 09:58
@kotluse píše:já jsem s tím celkem smířená nebo mi spíš nenapadlo v tom něco hledat, prostě to tak je. To až poslední dobou mě každá další zmínka utvrdí, že si prostě vystačíme s manželem.
Manžel měl služební cestu náhodně do města k mým rodičům, tak jsem nabídla mamce, že ji doveze, aspoň ušetří jednu 200km cestu. Strašně ráda by jela, ale budou prázdniny, tak musí hlídat sestřiny kluky. Nedalo mi to a volala jsem sestře, jestli by mamce nedala propustku. Tak odpověď: no to v žádným případě, to je úplně blbej termín, máma musí hlídat …
Nakonec jsem vypochopila, že mají firemní večírek s přenocováním v horách a jdou na túru potom, takže samozřejmě se těžko domluví s někým cizím na noc domů. Což chápu, ale takhle to ona nepodala. Prostě vždy považovala za samozřejmé, že jí všichni pomůžou …
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.11.16 09:59
@kotluse píše:
jo a chtěla jsem zmínit, že i my se sestrou jsme hodně bývaly u obou babiček a měly jsme je velice rády. Každá byla jiná a každá dávala svou lásku a trpělivost.
Jedna babička mne dokonce od roku a půl do 5 let hlídala každé dopoledne, kdy byla mamka v práci. Však jsem k ní také měla blíž…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.11.16 10:05
@Fazulina píše:
Je tedy fakt, že obě jsou v důchodu, to je zase výhoda toho, mít dítě v 38:-)))).
to určitě ano, pokud nemáš před sebou staršího sourozence s malýma dětma, to pak moc právě nefunguje…
Za nás to bylo jinak, babičky šly do důchodu asi v 55 letech
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
