Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Dětská nenávist k au-pair
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Napsat příspěvek
Velikost písma:
10.11.14 11:38
@martina.se píše:
já hlídala děcka v 18cti v německu.. zkušenost jsem měla tak max z rychlíkuale prostě to dítě má rodiče, tudíž na to není sama
je jasný, že cizího dítěte se nesmíš dotknout, o tom nikdo nemluvil.
Já na dítě v Anglii nesměla ani zvýšit hlas. Co zvýšit, nemohla jsem mu ani nic říct trochu důrazněji. Každá rodina je jiná, nemusí to být zrovna lehké.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.11.14 11:40
@ElenaES Nebo nějak zjistit, co tomu mláděti vadí 
Při jakých příležitostech se jí nelíbíš. Nejsi třeba na jejich poměry moc náročná? (nemyslím to nijak zle, ale každý má ty hranice někde jinde). Já si třeba pamatuju, jak moje děti měly problém s jednou paní učitelkou ve školce. Ona byla hodná, ale přísná a velmi náročná. Prostě po nich chtěla strašně moc na to, že to byli tříletí caparti. Teď je u předškoláků a spokojenost je na obou stranách. Ono se to nezdá, ale tříleté dítě je ještě poměrně malé a ke slušnosti musí jakoby dojít samo. U nás je zvykem děti nutit prosit a děkovat, ale ve spoustě zemí a taky dle knihy Respektovat a být respektován, je lepší děti učit příkladem a ony začnou samy děkovat, zdravit atd. ve chvíli, kdy skutečně pochopí, proč se to vlastně dělá. Začnou vlastně napodobovat okolí.
Jinak já mám holčičku, které budou brzo 4 roky a taky se dost staví na zadní. Je dost vzdorovitá atd. Lepší je nechat ji být, pak je milionová, ale pokud se příliš tlačí na pilu, nehne s ní vůbec nic a nikdo. Takže je prostě dobré nastavit nějaké hranice, ale v rámci nich ty děti nechat poznávat svět, spíš směrovat, než zakazovat a tak. Tady v Čechách je přílišný sklon k pedantství a silné základy tu má příliš autoritativní výchova a pak s těmi jinými způsoby (ať už demokratickým nebo liberálním) máme problém.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.11.14 11:43
@ElenaES Já byla v Andalusii a nechci jim křivdit, ale přišlo mi, že se chovají jak neandrtálci a že si tam jejich děti můžou dělat, co chtějí. Seděli jsme v delfináriu, dítě nade mnou dělalo tak dlouho blbosti s pitím, až mě tím polilo, matka na mě koukla a pak dál dělala, že to nevidí. 
U snídaně ve 4* hotelu jejich děti lítaly kolem stolu, všude pohazovaly jídlo a po jejich stolování to tam kolem vypadalo jak po boji. Mládež naproti v pokojích vedle sebe si v noci dělala party tak, že měla oba pokoje otevřené a házeli po sobě lahvema a skákali z postelí. Muziku na plný koule, aby bylo slyšet do druhého pokoje. Recepční na mě koukala jak na zjevení, co že to po ní chci, když jsem to s ní přišla v půl čtvrté ráno rozespalá v pyžamu řešit.
Jinak památky a moře mají hezký, to se musí nechat. Mám tam převážně krásné zážitky, třeba z Alhambry.
Musím však řici, že jsem toho procestovala v životě dost, ale tento národ mi nějak nepřirostl k srdci. Nejlepší zážitek byl, když se mi u katedrály v Granadě vnucovala kartářka, že mi bude hádat z ruky a když jsem odmítla, protože nejmenší obnos jsem měla u sebe 5 EUR, svolala na mě snad všechny kletby světa.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.11.14 11:59
@jessikka píše:
Já na dítě v Anglii nesměla ani zvýšit hlas. Co zvýšit, nemohla jsem mu ani nic říct trochu důrazněji. Každá rodina je jiná, nemusí to být zrovna lehké.
to nikdo neříká. Pak je ale možnost změnit rodinu
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Pláč ze spaní
- 05.02.25
- Natalusaa
Plavání po nemoci (tříleté dítě)
- 03.02.25
- Scamp
Léky na kašel
- 02.02.25
- Simčes
