Dobrovolně druhé dítě?

Já s druhou dcerou otěhotněla v 19 měsících starší. A to jsem chtěla už dlouhou, ale manžel mě brzdil. Holky mají mezi sebou 2roky a 3 měsíce. Jako občas si říkám, že kdyby byly holky narozené obráceně, tak je nemáme tak brzo po sobě. Starší byla hodně nesamostatná a šikovná

Mám taky prvorozenou dceru a s přítelem jsme byli domluvený na jednom dítěti (on už měl tři dcery z předchozích vztahů). A já tedy byla šťastná, že mám holčičku, ale hned pár hodin po porodu jsem věděla, že chci ještě jedno, ta touha tam prostě byla. Takže jsem přemlouvala, přemlouvala a přemlouvala, až jsem ho nakonec ukecala. A když bylo dceři 3,5 roku, narodil se nám syn. Přítel je šťastný, že má kluka a je rád, se nechal ukecat. A já jsem spokojená a šťastná, že mám dvě děti. Cítím se naplněně. Ale kdybych nebyla stará (42 let) a přítel neměl tolik dětí, šla bych dobrovolně a s nadšením do třetího.

@Anonymní píše:
Zdravím maminky emimina Mám 2,5letou holčičku a uz pomalu vyvstává otázka- druhé dítě? A tak si říkám, jde někdo do druhého dítěte, protože fakt chce? Upřímně, vstaneme kolem 5-6 hodiny, nasnidame, pohrajeme, nakoupíme, uvaříme a šup spinkat.. Pak si konečně v klidu s ním oběd a za hodinu na novo. Večer padam na hubu. Představa druhého dítěte mě celkem děsí..každý den jeste s jednim ditetem navic dohady, udělej tohle, tamto a pro zmenu tamto nedelej, scény v obchodech…, vztekání, řev, protesty při oblékání… Ja na to asi fakt nemám, jsem vyštavena. Ale zároveň, mě mrzí, ze nebude mít malá sourozence. Má nebo měl to taky někdo tak? Opravdu jsou všechny další děti tak chtene? Nebo to deláte/dělají lidi pro ty deti, aby nebyly sami a třeba z důvodu, ze je to taková klasika mít dvě děti?

Mám to stejně jako ty a červík hlodá už od porodu, navíc já mám syna… Tak aspoň ještě jednoho nebo by mohla být nakonec ta holka. Rozum říká velké ne a srdce malé ano.

Dobrovolně a chtěne dvě. Unavená jsem, ale šťastná. Děti jsou partaci, vyhrají si, malému už by bylo smutno. Vidím to na 8 letem synovci, jak mu nějaký ten parťák chybí.

Ano, odpoledne tu byl boj a rev a nervovali me, ale večer při usínání leželi vedle sebe, sama pusinka, starší malé říkal, že je jeho miminko Ježíšek panáček. Prostě úžasný, až jsem měla na krajicku

Mam deti fakt brzo po sobe. Myslela jsem si u prvniho, jak nejsem strasne unavena atd… no ted se tomu smeju jak jsem byla naivni. Za par mesicu me cekalo prave peklicko. Ted maji 3 a 4 roky a zacina si to krasne sedat a kdyz vidim, jak si spolu hraji, vymysli blbiny a hlavne maji radi jeden druhyho… tak to vsechno za to stalo a stoji i kdyz se samozrejme hadaji a delaji blbiny. Ale myslim, ze mit sourozence je k nezaplaceni, takze za me jo, jdi do toho.

U mě přišla touha po druhém dítěti až když bylo dceři kolem 5let, driv se mi prostě nechtělo, právě proto, že mi přišlo, že je i s jedním dítěm dost práce. Další důvod byl, že jsem dceru tolik milovala a měla jsem pocit, že víc lásky pro další už nemám.. Takže ano pro mě bylo další dítě přímo vysnené, protože vzhledem k okolnostem jsem si na ni počkala déle, než jsem chtela.