Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Tak tu jsem zpět…
Po mém prvním povedeném pokusu o mimi, pomocí sil lékařů(po dvou letech snažení, testů a všeho konečně ortel neplodnosti-imunita na manžela-a zároveň z ničehož nic zhoršená pohyblivost manželových spermií) a zdařilé inseminaci a následném spontálním potratu jsem v naprostém pořádku (snad), takže jsme dne 9. 7 šli na další insminaci…čeká mě tedy 14 dní čekání a slova gynekologa,že se to povede asi 1. ženě ze 100. moc povzbudivá nejsou…Ale i přesto věříme,že se to povede. Narozdíl od prvního pokusu, mám teď jako úča prázdniny, žádný shon a stres, tak snad to pomůže…;)
19.7. jdeme na další imunologické testy…výsledky až za měsíc…tak trochu doufám,že se mi má imunita na manžela umoudřila a třeba to budeme moci zkoušet přirozeně…ale kdyby to vyšlo teď,objala bych celý svět
......nemáte někdo nápad, jak vydržet to čekání na ortel?
Či jak rozpohybovat manželovy prcky, když ještě před rokem byly jako rybičky?
Na tento dotaz zatím nikdo nereagoval, buďte první!