Důležité pracovní rozhodnutí...
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Důležité pracovní rozhodnutí...
Zdravím všechny v tento krásný nedělní den. Přejdu rovnou k věci. Při nástupu do své první práce na hlavní pracovní poměr jsem se rozhodoval mezi dvěmi pozicemi. Jedna byla ve firmě, kde nadřízený na pohovoru byl velice upřímný a říkal, že sledují celou pracovní dobu práci svých zaměstnanců a na základě toho potom zhodnotí, jestli mu dát plnou výši mzdy nebo jen částečnou, na této první pozici nabízeli 38 tisíc hrubého. Druhá pozice, ta kterou jsem ve finále vybral, byla za 30 tisíc hrubého, a po zkušební době 33 tisíc hrubého, ale na druhou stranu to mám o 40 minut cesty blíže a cítil jsem, že to prostředí bude pro mě lepší. Řekl jsem si v tu dobu, že pro svou první dlouhodobou pozici si raději vyberu srdcem, a nebudu koukat na příjem, jelikož to tak v začátku bývá, tj. člověk je mnohdy rád, že nějakou práci vůbec má.
Již jsem zde 9 měsíců a situace už je trochu jiná. Od nového roku jsem přibral více kompetencí za vidinou zvýšení mzdy, jelikož jak mi sami řekli „buďto se tou cestou vydáte a z toho pramení více peněz, nebo budete na čem jste“, tak jsem řekl, že se chci samozřejmě posouvat a peněz samozřejmě chci mít také více. K navýšení došlo, ale pouze o 1300… Naopak stresu vzrostlo mnohonásobně více, že to za těch 1300 rozhodně nestojí. Kolegyně na recepci mi říkala svůj příběh a řekla, že na ní toho taky házeli více a více, a že už po půl roce si řekla více peněz a nakonec z toho dostala po roce navýšení o 8 tisíc. Proto mi přišlo to neoznámené zvýšení o 1300 pouze jako prostředek, abych za nimi nechodil.
Jelikož mi za 3 měsíce končí smlouva, tak jsem s nimi měl sezení. Mým cílem bylo, abych za činnost kterou provádím dostal o 5 tisíc více, jelikož mimo tuhle firmu bych si zvládl najít práci na pozici junior účetního za 40 tisíc hrubého, což je v čistém o 5 tisíc více, než teď. Teď mám jen 28 tisíc, a kdybych nebydlel u mámy, tak bych žil z ruky do huby.
Na schůzce jsem poslouchal opět věty jako v prosinci. „Buďto budeš v životě "líný“ a budeš brát průměrnou mzdu, nebo se dostaneš pod tlak a budeš brát více" nebo „S větším množstvím práce rostou i peníze“ nebo co mě zarazilo nejvíce „Jirko, já si nemyslím, že bys té práce měl tolik, že bys toho nestihl více…“ nebo „Nechci abys to byl jen 8,5 hodiny a pak šel domů, chci abys to byl někdy o do devíti večer“ - přitom přesčasy neproplácí a člověk pak dělá zadarmo. Zkrátka jsem z toho cítil hnusný psychický nátlak, kdy mě chtěli nalomit, abych se cítil teď jako bezvýznamný a zároveň shazovali to, co vykonávám teď… „Jsi mladý a nemáš závazky… Neměl bys mít problém tu být celé dny…“ nebo „V pondělí nám řekni odpověď, ale odpověď je doufám pro tebe jasná..“
Na konci celé schůzky, která mě psychicky hrozně nahlodala jsem si přeci jen našel prostor k tomu jim říct, že bych měl dostat více peněž, jelikož jsem jim ukázal, že je na mě spolehnutí a že odvádím svou práci dobře a zároveň jsem i perspektivní a kompetence se mi od té doby zvýšila. Nebylo mi přímo odpovězeno, bylo to pouze zakecáno „Tak to je samozřejmě na tobě, když budeš chtít jít dál, tzn. růst a nebýt na místě jako jsi teď, tak ty peníze vyšší budou…“ plus mi řekl „Já bych v tvém věku řešil více svoje duševní zdraví než peníze…“
Celý rozhovor mi přišel celkově jako hrozně neuctiví až mě hodně urazil, jelikož vím, kolik berou lidi okolo a vím, kolik brala paní přede mnou (cca 35 tisíc čistého), která byla jen na půl úvazek a dělala o hodně činností méně.
Já vím, že si lépe placenou práci najdu vždy a myslel jsem si, že když nechtějí přijít o recepční a během roku ji přidají 8 tisíc, tak že o mně nebudou chtít přijít už vůbec a těch 5 tisíc bude pro ně v pořádku, ale pro ně to není téma. Ještě když řeknou, že peníze nejsou pro mladého člověka důležité a že určitě té práce nemám tolik… Při tom dělám navíc věci, kterých se moje nadřízená chtěla zbavit, jelikož ji zabírali příliš mnoho času. Jsem zaměstnaný jako asistent účetního oddělení a polovinu svojí pracovní doby věnuji činnostem, které spadají pod jiné oddělení, které nespadá do mé pracovní smlouvy.
Zítra mám říct své rozhodnutí a já vím, že v téhle jsem pro ně jen levný prostředek, který má vykonat co nejvíce práce, za co nejméně peněz, aby se mohli přidávat potom jiným a v takové firmě pracovat nechci, když vím, že tam vždy budu na té kratší straně provazu. Zaměstná se nový externista a jen proto, že je to známá něčí manželky, tak dostane pohádkové peníze, aby byla známá šťastná…
Mám v plánu říct, že růst nechci a vyjmenovat ty důvody, které jsou z jejich jednání patrné. Doslechl jsem se také, že říkali, že potřebují mladé zaměstnance jako jsem já, protože my mladí vykonáme hodně a nemusí se nám dávat hodně peněz, protože si o ně neřekneme. Ale když si o ně řeknu, tak to ignorují…
Co mám dělat? Cítím se v pasti, i když mám mimo tuhle firmu dveře otevřené, ale prostě bojím se toho, co se stane, když nebudu chtít prodloužit smlouvu, s čím oni počítají na 100%, jelikož jsem pro ně samozřejmost.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Reakce:
Nepracoval bych ani pro jednoho zaměstnavatele, pokud si to neprikraslujete a píšete realitu. A pokud ano, tak ať za to tržně zaplatí, tj. řekněte si o zvýšení, které vy sám považujete za odpovídající odměnu za vaši práci + něco navrch, abyste mohl slevit. Důležité v komunikaci se zaměstnavatelem je zdravé SEBEVĚDOMÍ. Vlastní zkušenost. Důležité hledisko ovšem je, jak jednoduše je místo nahraditelné někým jiným. Čím více jsou na vás závislí, tím lehce jsou „vydiratelní“ a zaplatí, co si řeknete, ale nevím, jak je to ve vašem případě. To víte nejlépe sam
Příspěvek upraven 05.05.24 v 17:04
- Citovat
- Upravit
Já bych zkusila hledat jinou práci. Ty přiblblé řeči by mě znechutily natolik, že bych tam asi nechtěla nadále být a to na lecčím mávnu rukou.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Upřímně? Trošku bych si je vychutnal a šel jinam, protože takový rádoby motivační kecy bych neposlouchal ani za 150 tisíc hrubého.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Za ty jejich blbý pindy bys měl dostávat extra bonus.
Pokud ti za 3 měsíce končí smlouva, nemáš žádnou povinnost jim zítra cokoliv sdělovat, ale pokud chceš nebo se dotěrně připomenou, řekni, že smlouvu prodlužovat nebudeš.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Sdělila bych jim, že si při stávajícím objemu práce představují plat 40 hrubého a nemáš v plánu neplacené přesčasy.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Okamžitě odejit, když mi bylo 20 let nechal jsem se sebou zametat stejně jako ty.
Odejit!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Já jsem z práce kde šéf měl plnou hubu keců, co všechno nejde (hlavně prachy) a co bych naopak já měla dělat a jak bych měla být vděčná za takovou práci…odešla a mám svatý pokoj 
Po 5 letech jsem na dvojnásobku peněz a nikdo se mnou nejedná jak s hadrem na podlahu. A to už jsem byla stará bréca s dvěma dětmi. Jsi mladý, prespektivní a bez závazků, takže na tvém místě bych ani chvilku neváhala a řekla jim, že buď vysolí 40k (nebo kolik si představuješ) anebo půjdu za 3 měsíce o dům dál. Neboj se změny, tady to může být jen k lepšímu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
To, že ještě nemáš rodinu, neznamená, že se pro práci obětuješ 24/7 
hnusné vydírání. Hledej si lepší práci v oboru. Praxi už jsi získal.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Odešla bych. Ten plat, co máš ty, jsem brala ještě před inflací ve státním sektoru a práce byla úplně pohodová - bez stresu, flexibilní, bez přesčasů, bez buzerace, nikdo mě neúkoloval, ani nehlídal… 
- Citovat
- Upravit
Tak za 40 000 tisíc hrubého můžeš prakticky pracovat kdekoliv. Chlap, bezdětný, mladý, šikovný.
Já bych se sebou zametat nenechala nikdy, a to narozdíl od tebe nejsem chlap, nejsem bezdětná, nejsem mladá a šikovná no to možná jsem, ale nejsem vysokoškolák, nemluvím plynně cizími jazyky a nemám auto 
, takže toho moc taky nenabízím. Ale kdo se bojí, nesmí do lesa, víš? Ty asi vyzařuješ takovýto „prosím, nechte si mě tu, já už budu hodný “
Kdybych byla chlap a neměla děti, šla bych dělat kuchaře. Jen bych si musela udělat učňák… A budeš mít i kde bydlet, stravu, hezké prostředí protože hotel někde v horách 
nebo bych jako chlap šla makat rukama. Účetnictví, kanceláře, papíry, to je pro baby.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Neboj se jim rict, ze:" nezijes proto abys pracoval, ale ze pracujes proto aby jsi zil!" Jak to mel/ma kdo jiny, jsou jen plane plky a odporny reci, kterymi ti davaji najevo, jak pracovitym clovekem pohrdaji a ze je to vladtne pro ne jen povl a obyc. otrok, ba coz uz jsi prisel sam.
Dale jim jasne a asertivne sdel:
- svuj mzdovy pozadavek a to s platnosti h ed od nasledujiciho mesice
- pripomen, ze u tebe, co by muze nehrozi ocr, odchod na md, ze necetpas neschopenku
- zvyrazni sve odbotne znalosti a dovednosti
- a zaverem tedy konstatuj, ze pokud tvoje podminky nebudou chtit akceptovat, vase spoluprace timto skonci, jelikoz mas uz n ni mnohem zajimavejsi nabidky bez neplacenych prescasu. atd.
Klidne si to, co jim chces vse zminit sepis na papir a vyzadej si prostor pro to, co jim hodlas sdelit a prednes ti hlavne sebejiste s tim, aby byli poznat, ze nejsi zadna jejich zemova hadra, ale clovek ktery si sam sebe a svych znalosti, sveho osobniho casu, ceni. Pokus se u nich vyvolat autoritu smerem k tobe, jakmile clovek ukaze, ze je slaby, neumi se sam za sebe postavit a neumi trvat na svych pozadavcich, takiveho si nikde vazit a preplacet fakt nebudou a budes dal jen za fackovaciho panaka.
V teto firme mam dojem ze uz nemas o co prijit,(asi budou trvat na svem a za takivych podm. bys byl padly na hlavu tam dal otrocit), tak se nemas proc bat s nimi mluvit na rovinu a od plic; az budes menit praci podruhe, potreti uz se otrkas a pujde to hladce, ty prestupy.
Ja menila misto mnohokrat a vzdy jsem si polepsila, nez jsem zjistila, ze jsem indivindy hrac zamereny na tah na branku spojeny s vydelavanim penez a ne otrocit na nekoho cely zivot, a od te doby mi zaclo dosliva zlate obdobi, jako zamestnanec jsem se jen trapila.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Bydlíš u rodičů, takže nemáš žádné finanční závazky a povinnosti. Normálně jim řekni že ti dají XY hrubyho bez prescasu nebo že jdeš jinam. Nebo jim neříkej nic a jdi prostě jinam.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
