Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
2letý syn se teď denně vzteká
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
16.8.15 21:22
Nevsimat si ho. Já mám taky vztekleho dvouletaka a doufám, že ho to přejde. K tomu mám ještě 8 měsíční miminko, tak je to někdy sranda 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
16.8.15 21:31
Jsem vazne zoufala. Partner mi s malym nepomaha, jelikoz syn je mamanek a vysi na me.Ke svemu otci se moc nema, coz muzi nahrava k tomu, aby maleho nechal na me.Do toho kecy rodiny, ze si neumim poradit, ze je syn nezvladatelny, ze sem ho rozmazlila. Nemam nikde zastani…Uz si i rikam, ze sem mela byt bezdetna.Vim,je to hnusne takto uvazovat, ale uz nemuzu. Zaroven vim, ze je to moje dite a nesmim nad nim zlomit hul. Jedine co na ty jeho zachvaty zabira je ignorace.Muz ale to jeho vresteni spatne snasi…Coz o to, ja to taky spatne nesu, jenze omuz se sebere a jde pryc. Kdezto ja zustavam se synem sama-nepochopena. 
Kdyz se syn nevzteka, tak si stejne neodpocinu.Syn je asi hyperaktivni. Chvili neposedi, proste si vubec neodpocinu. Nekdy bych nejradsi utekla nekde pryc.
- Citovat
- Upravit
Bebuu
16.8.15 21:35
Bude hůř. Holt první puberta. Ale prý to po čtvrtém roce většinu dětí přejde 
Můj syn se vzteká tisíckrát denně Ráno řve, že nechce pyžamo, další scéna, že nechce tohle triko/slipy/kalhoty/ponožky. Pak jekot, že nepůjde na nočník (i když se mu evidentně chce) a za chvíli beží s křikem, že honm nočník… Snídaně je taky peklo. Křičí, že chce jogurt. Vyndám ho, křičí, že si ho chtěl vyndat sám. Vracím jogurt do lednice, spokojeně si ho vyndá. Otevřu ho, jekot, chtěl si ho otevřít sám. No nějak se domluvíme, sedá si ke stolu, namočí lžičku do jogurtu a brečí, že to jíst nebude 
No a takhle to pokračuje celý den… Na některé děti platí si jich nevšímat, některé potřebují dostat na zadek, některé potřebují všechno dopodrobna vysvětlit… Prostě každé dítě je jiné, ale tohle období mívají skoro všechny. Začnou si uvědomovat sami sebe a musí se naučit pracovat s emocemi. Je důležité to nějak přežít, ale tohle jsou takové „nevinné hrátky“. Pak začnou zkoušet hranice a to je teprve něco.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.8.15 21:36
Mám dvouletou dceru a se vztekanim to máme asi podobne. Když se ji něco nelíbí, tak začne. Všimla jsem si, že na mě si dovolí víc než na manžela. Snad to přejde. Takto vztekla je ještě nejstarší a bohužel to dělá dodnes. Přitom přísní jsme dostatečně. 
Příspěvek upraven 16.08.15 v 21:40
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
16.8.15 21:37
Tak snad tě uklidím a to jediným : PŘEJDE TO. Moje malá skoro dvouletá (to mám ještě 4letou ) měla tyto záchvaty 14dnů, já byla na dně, byla nesnesitelná, otřesná, jen řvala, vztekala se, přebalit nešla, oblíct se nechtěla…dávala jsem jí na zadek, řvala po ní, pak mi to bylo líto a brečela jsem. Začalo to tím, že slintala, tak jsem si myslela, že poslední stoličky, ale nevím…pak to nějak ze dne na den přešlo. Měla jsem už takové stavy, že jsem jí měla chut ublížit, takže jsem udělala jediné…Při záchvatu-bezdůvodném, jsem prostě odešla vedle do místnosti a nechala ji vyvztekat, nevšímala jsem si jí, neřvala jsem po ní…prostě jsem ji ignorovala. Bylo to taky šílené, pořád poslouchat ten řev, do toho ta starší to taky nechápala, co se děje…no byla jsem zralá na Chocholouška. Tak snad to taky malého přejde a je to jen blbý období, nebo ho třeba taky trápí nějaký zoubek. VYDRŽ SOUCÍTÍM S TEBOU. Můj chlap to se mnou taky nezažil…byl pryč a já si to vyžrala sama.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
16.8.15 21:39
Je to tezke, kdyz ze vsech stran slysim, jak je syn mamanek a chvili nevydrzi v klidu. Manzelstvi se rozpada, jelikoz muz utika z domu a ja se citim sama a nepochopena. Nikdo nechce syna hlidat, protoze se vzteka a vlastne ani s nikym jinym nez se mnou nechce byt. Obcas ho pohlida mama moje, ale vidim na ni, ze ji to hlidani zmaha a pokazde rika, ze se s nim nedalo nic udelat. Jelikoz ho musi porad hlidat aby neco nerozbil, aby si neublizil. Nevydrzi chvili v klidu, takze se pri nem neda ani umyt nadobi.
- Citovat
- Upravit
16.8.15 21:40
@Anonymní píše:
Jsem vazne zoufala. Partner mi s malym nepomaha, jelikoz syn je mamanek a vysi na me.Ke svemu otci se moc nema, coz muzi nahrava k tomu, aby maleho nechal na me.Do toho kecy rodiny, ze si neumim poradit, ze je syn nezvladatelny, ze sem ho rozmazlila. Nemam nikde zastani…Uz si i rikam, ze sem mela byt bezdetna.Vim,je to hnusne takto uvazovat, ale uz nemuzu. Zaroven vim, ze je to moje dite a nesmim nad nim zlomit hul. Jedine co na ty jeho zachvaty zabira je ignorace.Muz ale to jeho vresteni spatne snasi…Coz o to, ja to taky spatne nesu, jenze omuz se sebere a jde pryc. Kdezto ja zustavam se synem sama-nepochopena.
Nech syna na odpoledne tatínkovi a někam vyraž (na bazén, na nákup, do cukrárny…), odpočineš si a kluci se aspoň trochu sblíží.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
16.8.15 21:47
Dekuji holky za podporu.Taky se uklidnuji tim, ze to prejde. Nekdo mozna nechape, co resim.Jde o to, ze sem vazne na vse sama. Kdyby mi pomahal muz, bylo by vse snazsi. Takhle to o to hur snasim.Mam prvni dite, takze si nevim rady. Kamaradka mi rekla at jdu s malym k psychologovi. Jenze co ten pozna? Kor kdyz syn toho moc nepovi.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
16.8.15 21:47
Do těchto diskuzí nepřispívám, mám hodné dítě a do výchovy nikomu mluvit nechci. Ale něco podobného má doma kamarádka. V podstatě vymodlené dítě a z mého pohledu spíše nevýchova. Myslím si, že ve dvou letech je na nějakou přísnější výchovu již pozdě. Asi bych zkusila ho ignorovat. Jinak je mi líto že to odnáší vztah, ale manžel by neměl utíkat, ale spíš uplatnit svoji autoritu. Co se týče hlídání asi tvou rodinu chápu, je to s takovými dětmi náročné. držím palce at se ti to podaří nějak vyřešit.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
16.8.15 21:51
Jsem vdecna, ze muzu sem napsat a precist si vlidna slova.Dekuji.Kdyz sem u nasich a postezuju si, vyslechnu si toto: Jedno dite, zadne dite. 
- Citovat
- Upravit
16.8.15 21:54
Hele a zkoušela jsi ho při tom vztekání vzít do koupelny a omýt mu obličej a v okamžiku kdy přestane, což třeba dcera po tomto se zklidní, tak mu vysvětlit tak aby to pochopil že se to nedělá, kamarádce zase pomáhalo když malého postavila před zrcadlo aby na sebe viděl jak se vzteká.
Jinak v tomto období to opravdu chce důslednost a hlavně pořádně zapojit manžela, pokud on bude odcházet a nebude ti pomáhat tak manželství v kopru a ty naprosto vyřízená
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.8.15 21:56
@Anonymní píše:
Jsem vdecna, ze muzu sem napsat a precist si vlidna slova.Dekuji.Kdyz sem u nasich a postezuju si, vyslechnu si toto: Jedno dite, zadne dite.
což ve výsledku mají pravdu, možná bys některé věci řešila jinak a víc rázněji protože bys na ně neměla čas je řešit a zabývat se tím tak jako teď, na druhou stranu otázka jestli kdybys tohle řešila křikem nebo jednou přes zadek jestli by to nějaký efekt mělo 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.8.15 21:57
Ve dvouletech je období vzdoru, první. U nás to trvalo jen pár týdnů. Kdy to bylo zlé. Jedna z nejlepších scén byla dokonce natočena několika skupinkama cizinců v centru Prahy.
Bezduvodné scény časem zmizely a vystřídaly je ty odůvodněné - je unavený, není po jeho, oblékání, jídlo.
A noční běsy při příliš emotivním dnu.
Nejvíc se mi osvědčilo scéně předcházet. Vysvětlováním, vyhýbání se příliš rychlým změnám a tvrdým požadavkům.
Když scéna přijde má různé fáze a dle důvodu, lze občas zastavit, ve správném okamžiku.
Pokud je to z únavy což je nejčastější. Většinou to musím ignorovat, když je to z toho, že něčemu nerozumí, tak vysvětlovat. Pokud něco nechce dělat tak zkusit ho vmanipilovat oklikou.
Občas výhrůžky a v krajním případě i tělesné tresty.
Podle toho o co jde.
Nicméně, v tom druhém roce je jeden čas horší, protože najednou chápou svět přes sebe samé a neví co s tím. Je třeba vědět, že oni sami jsou na sebe naštvaní, že brečí. Cesta ven je často v pochopení a pozitivní motivaci.
Zkus se do knihkupectví podívat po knížce "zkoušeli jsme všechno ", jsou tam hezké případy.
Občas ta scéna je jedno velké nedorozumění.
Jinak pevné nervy a neboj, bude zas líp, aby po chvíli mohlo být zase hůř
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Pláč ze spaní
- 05.02.25
- Natalusaa
Plavání po nemoci (tříleté dítě)
- 03.02.25
- Scamp
Léky na kašel
- 02.02.25
- Simčes
Holky syn spinka a ja si uzivam chvilu klidu.Syn je uzasny, vymodleny a miluju jej.Jen me trapi to jeho vztekani.Jsou mu 2 roky a pripada mi nezvladatelny nekolikrat dene. Z niceho nic se zacne vztekat a vazne me prijde, ze se vzteka bezduvodne. Pokazde se vzteka v jine situaci. Nekdy se asi spatne vyspi, tak vstane s tim, ze se vzteka. Jindy se vzteka, kdyz ho chci prebalit. Nekdy ma zachvat, kdyz ma jist nebo jenom proto, ze jdu curat a on musi pockat az prijdu. Nekdy se ale vzteka a duvod nevim. Zkratka z niceho nic hysterci.Uz me to ubiji.Je to cim dal horsi.Uz si me dobira i moje rodina, ze je nezvladatelny a ja jsem neschopna ho vychovat. Proto prosim anonym. Partner nema na ty sceny nervy, takze jsem defakto na synovy vylevy sama. O to vic uz nemuzu…Nevim co delat.Jak se chovat kdyz ma syn hysteri kyzachvat? Jsem zoufala a unavena. Nekdy uz me napada, ze mi hrabne a skoncim v blazinci.