Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Extrovertní přítel
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
6.8.21 23:45
Ahoj, zdlouhavé to vůbec není 
A proč přítel tě nebere s sebou do party?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.8.21 00:07
Pokud máš pocit, že tě rodiče zbytečně zavírají doma a nedovolují ti to, co by spíš měli, tak zvaž osamostatnit se. Jsi dospělá. Uleví se ti a budeš mít svobodu. Jinak ti asi těžko radit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
7.8.21 00:15
@AnastazieB píše:
Pokud máš pocit, že tě rodiče zbytečně zavírají doma a nedovolují ti to, co by spíš měli, tak zvaž osamostatnit se. Jsi dospělá. Uleví se ti a budeš mít svobodu. Jinak ti asi těžko radit.
Oto se snažím mám plno brigád a tak, a vím že to není jen pocit, velká část rodiny to ví hlavně tedy to jaký je můj taťka, protože i k moji mamce se nechová zrovna dobře( ona se ho bojí, už kolikrát měla nachystanou tašku že odejde, ale nikdy to nezvladla)
Je mi jasné že asi moc radit nejde (spiš vubec) ale jde mi spíše o zkušenosti s něčím takovým
Ale děkuji
- Citovat
- Upravit
7.8.21 00:28
@Anonymní píše:
Oto se snažím mám plno brigád a tak, a vím že to není jen pocit, velká část rodiny to ví hlavně tedy to jaký je můj taťka, protože i k moji mamce se nechová zrovna dobře( ona se ho bojí, už kolikrát měla nachystanou tašku že odejde, ale nikdy to nezvladla)
Je mi jasné že asi moc radit nejde (spiš vubec) ale jde mi spíše o zkušenosti s něčím takovým
Ale děkuji
No tak to se obávám, že i v tom bude zakopaný pes, že nemáš tolik přátel. Obvykle děti z problematických rodin můžou mít nízkou sebeúctu a hůř se jim navazují vztahy. Zkuste s maminkou popřemýšlet, jestli byste třeba neodešly spolu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.8.21 00:41
A s ním nejedeš, protože tě vaši nepustí?
Myslím, že je běžné se ukazovat v partě svého partnera a jeho zas brát mezi své kamarády (aspoň někdy).
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.8.21 00:41
Zkoušela jsem to, ona je jaká je a neodejde od něj ( nebudu tu vice o ni zmiňovat )
Já byla jako malá s kamarady kvuli tomuhle, ale jak jsem vyrostla tak všichni oděsli na ruzne školy a stěhovali se, a rodiče mi žačali zakazovat skoro vše( lepe řečeno co řekne taťka ne svaté, nikdo jiný slovo nemá, natož já, ani u mamky už)
Ale přesto jsem se přenesla u nich, vím že zrovna s tím nic nenadělám
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.8.21 00:46
@iila píše:
A s ním nejedeš, protože tě vaši nepustí?
Myslím, že je běžné se ukazovat v partě svého partnera a jeho zas brát mezi své kamarády (aspoň někdy).
No s našima je to těžké, to je ten hlavní problém, já se ho snažím brát mezi těch pár lidí co mám, ale oni jsou fakt tak postěžoval si a odejít.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.8.21 01:20
A za co se v závěru založeného příspěvku omlouváš?
Je ti 18 let, je zcela zřejmé, kde je problém.
Je čas se alespoň částečně osamostatnit. Chtělo by to možná studovat VŠ v jiném městě, kde tě nebude mít otec až tak pod kontrolou. Nebo máš zakázáno i vzdělávání?
Každopádně i tak bych se o studium VŠ pokusila a u toho brigády, bydlení z počátku na koleji, později spolu bydlení. Lépe zapadnes do života, získáš potřebné sebevědomí.
Pokud je otec despota, tak nepočítej, že se něco znění. Pokud chceš mít svůj život, musíš jednat. Jak to dopadne vidíš u mamky. Jednou taky už nebudeš mít sílu odejít.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.8.21 01:27
Jako, jedna slečna, co nám párkrát hlídala děti, to taky u rodičů nemohla vydržet (asi z jiných důvodů, ale nepátrala jsem po tom). Vyřešila to tak, že od nich odešla. Našla si taky různé brigády - hlídání dětí, venčení psů, v supermarketu… z toho platila podnájem, kde byla s dalšími lidmi. Snažila se do toho studovat VŠ… bohužel nevím, jak to s ní dopadlo.
Když máš ty brigády, co s těmi penězi děláš? Máš to čistě pro sebe, nebo musíš přispívat na bydlení…?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.8.21 01:28
@Trojlístek píše:
Pokud je otec despota, tak nepočítej, že se něco znění. Pokud chceš mít svůj život, musíš jednat. Jak to dopadne vidíš u mamky. Jednou taky už nebudeš mít sílu odejít.
Já teda věřím tomu, že jako dcera má na osamostatnění větší šanci než její maminka.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.8.21 06:49
@Neprezentujise píše:
Zkoušela jsem to, ona je jaká je a neodejde od něj ( nebudu tu vice o ni zmiňovat )
Já byla jako malá s kamarady kvuli tomuhle, ale jak jsem vyrostla tak všichni oděsli na ruzne školy a stěhovali se, a rodiče mi žačali zakazovat skoro vše( lepe řečeno co řekne taťka ne svaté, nikdo jiný slovo nemá, natož já, ani u mamky už)
Ale přesto jsem se přenesla u nich, vím že zrovna s tím nic nenadělám
Opravdu s tim pohni, je ti 18, mas nejvyssi cas. Nebo te to znici.
Znam jednu, kterou despoticky otec vydeptal natolik, ze nikdy nebyla schopna navazat vztah a zalozit rodinu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.8.21 13:04
@iila píše:
Jako, jedna slečna, co nám párkrát hlídala děti, to taky u rodičů nemohla vydržet (asi z jiných důvodů, ale nepátrala jsem po tom). Vyřešila to tak, že od nich odešla. Našla si taky různé brigády - hlídání dětí, venčení psů, v supermarketu… z toho platila podnájem, kde byla s dalšími lidmi. Snažila se do toho studovat VŠ… bohužel nevím, jak to s ní dopadlo.Když máš ty brigády, co s těmi penězi děláš? Máš to čistě pro sebe, nebo musíš přispívat na bydlení…?
Peníze si šetřím nato abych mohla co nejdříve odejít, kupuji si jen to co doopravdy potřebuju, na bydlení přispívat nemusím zatím, ale už o tom taťka mluvil.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Dobrý večer, omlouvám se že píši zde a pod touto kategorií,
Chtěla bych se poradit a zeptat se,
Je mi 18 let, mám přitele už 3 roky, ale mám problém že nemám kamarády/ky a on je hrozně společenský “pořád někde lítá”,
lidé okolo mě jsou spiše takoví, že přijdou když potřebují pomoct hlavně psychicky(vztahy a tak),
kamarády co jsem měla od mala jsem ”ztratila “ tím že se odstěhovali a díky rodičům, protože i teď mi nedovolují s nimi být nebo za nimi jet.( ve zkratce)
(Omlouvám se, mé “problémy” nejspíše nepřísluší tomuto vebu)
Vůči mému přiteli se cítím špatně, protože on je furt někde a pak mi o tom vypráví, kdežto já nemám skoro žádné takové “zážitky “ jako on, velkou část “volného času” trávím tím že musím doma pomáhat rodičům (což mi nevadí, ráda pomůžu, ale do té míry kdy mi zbyde nějaký čas na mě samotnou (což mi rodiče moc nedovolují, nesmím skoro nikam) )
Ještě jednou se omlouvám za zdlouhavý příběh, chtěla bych vědět jestli nemáte s něčím podobným zkušenosti, popřípadě jak jste se s tímto vypořádaly.
Děkuji, a ještě jednou se omlouvám.
S pozdravem Kača