Finance a rodina
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Reakce:
Ano, máme to podobně z obou stran. Beru to tak, že až zase budou rodiče staří tak se na oplátku o ně postaráme my.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Naši mi taky dovezou jednou nákup, jindy maso do mrazáku, často nám dají oběd 
přidají dětem na výlety…a není to proto, že bychom to doma nezvládali, ale proto že nám chtějí přidat a taky nám hodně pomáhají s logistikou okolo dětí, starší berou na leteckou dovolenou…
- Citovat
- Upravit
@Anonymní píše: Více
buď ráda, tak to má v rodině být, že si lidé navzájem pomáhají, za pár let se třeba karta obrátí a budete vy pomáhat jim, třeba ne finančně, ale já nevím třeba nastavit mobil, počítač, zavézt je k lékaři, pomoci jim něco nakoupit, až bude dítě velké a manžel zdravý, tak jim pomoci na zahradě, jestli mají nebo při malování
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Zakladatelka
Děkuji vám za reakce. Mám problem přijímat pomoc… mam pocit, ze musím vše zvládnout sama, jinak nestojím za nic.
Nevěděla jsem, zda to tak funguje i jinde. Uklidnily jste mě. Děkuji moc!
Jsem jim neskutečně vděčná, ale cítila jsem se vždy jako nějaká vyžírka.
- Citovat
- Upravit
Představ si, až bude jednou tvůj syn dospělý, manželka bude s vnoučetem na rodičáku a on bude mít zdravotní problémy… taky svému dítěti pomůžeš, že? Pokud rodiče vidí, že sis vzala normálního pracovitého muže, jen vám teď osud nepřál, takže pokud oni sami mají, rádi pomohou. Neměj výčitky, určitě bude v životě dost příležitostí, kdy jim to budeš moct „oplatit“.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Rodiny si pomahaji. Vyse pomoci byva ruznoroda. Nektera pomahani nedavaji smysl. Nekdy se za soucasnou pomoc ocekava vraceni pomoci v jine podobe v budoucnosti. Jaky si to udelas, takovy to mas. V tvem konkretnim pripade se mi to zatim zda ok.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Taky to tak mám, mamka si nedá říct… když jsme v restauraci platí ona, nebo v obchodě si něco kupuji, tak „ukaž, já ti to koupím“ I oběma mým synům kupuje a přilepšuje.
Prý, že oni už všechno mají, nic nepotřebují, tak ať my si šetříme.
Já jím občas donesu nákup (zaplatí mi ho), pomůžu s větším úklidem, obvolávám doktory, chodím s mamkou po doktorech. Zatím jsou naši schopní, počítám, že časem toho bude víc
Ono vlastně stejný postoj mám je svému už dospělému vydělávajícímu synovi, taky mu koupím, přidám třeba na oblečení, boty, na cokoliv… dělám to ráda. On mi zase koupil k narozeninám nový mobil.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Taky k mamce nosím nákup. Když vidím, nebo řekne, že něco dosluhuje, koupím. Mobil, postel, baterii do koupelny a tak… Příjde mi to normální. Teď když jsem jí řekla, kdy si má nahlásit dovolenou, že ji beru k moři, dostala jsem sprda, že si připadá hrozně a že jestli mi je jedno jak z toho má špatný pocit, že já za ní platím násobně víc než ona si může dovolit. Hele vůbec mě to nenapadlo, já to dělám aby měla radost, né aby se cítila blbě. Vlastně se cítím blbě, že se ona kvůli tomu cítí blbě. Kdybych nechtěla tak to nedělám, nic špatného na tom, nechat si pomáhat, když někdo pomoci chce, nevidím. 
Buď ráda, že vám to ulehčí, oni jsou rádi, že můžou pomoct, není důvod se v tom pitvat.
- Citovat
- Upravit
Mají vás rádi, jsou empatičtí vůči vaší situaci a vstřícní k vašim potřebám. Udělají to rádi, mají možnosti to dělat. Moje dcera na MD byla občas na konci měsíce taková vysypaná. A já to taky viděla. Nikoho jiného nemají, kdo by tu pomocnou ruku podal. Vzpomínám si, že jednou jsme se zetěm někam museli jet a stavili se v marketu. Dcera ho poprosila o dovezení jedné věci pro dítě. Do společného vozíku jsem dala věci, které by určitě koupil, kdyby neměl u sebe poslední jejich peníze. Mlčel, myslel, že to kupuju pro sebe. Zaplatila jsem to všechno, dala mu to do tašky a řekla, vem to domů. Ten překvapený výraz stál zato…a taky jsem to udělala ráda. Oni mi taky pomáhají. Je fajn, když je vztah vzájemný, vyvážený a obě strany vědí, že se na sebe můžou spolehnout. Asi jako u vás. Tak buď za to ráda a dopřej si pocit radosti místo pocitu výčitek…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Anonymní píše: Více
To co popisuješ je normální rodinná výpomoc. A opravdu buď ráda, že to tak máte. Nemá to tak každý. Například u nás já rodiče už nemám, ale se sourozenci si pomáháme. Rodiče od manžela to je ale des. Sami nám s ničím nepomůžou. Našemu dítěti dají max na narozeniny nějaký bonbóny, ale nákupy na rohlíku si zaplatit nechají. Přitom důchody nemají male. Ale většina konci u dcery.
- Citovat
- Upravit
@Anonymní píše: Více
Buď ráda, že ti pomáhají. My na tom byli před lety finančně špatně a máma si nechala od nás platit i pobyt u ní na chalupě, dokonce i vymyslela, že nám bude vařit a my jí budeme platit - prý jen za suroviny, suroviny měla ve špajzu.
- Citovat
- Upravit
Platit pobyt na mámině chalupě…já husa. Těch peněz, co jsem mohla za ty roky mít…! 😁
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Takhle by to mělo v rodině fungovat a doufám, že to tak jednou budeme mít s naším dítětem. 
U nás bohužel platí takové to pravidlo, že kdo měl pomoci přebytek a sám se nikdy snažit nemusel, tak neví jaké to bez té pomoci je a tak ji dál neposílá.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Buđ ráda. Já tohle neznám. Ač mám rodiče 15minut chůze od místa mého bydliště. Rozešla jsem se s manipulátorem a zůstala sama se synem 7let. Táhla jsem vše sama z malého platu a našetřených něco málo peněz + 2000alimenty. A ani jednou malému nepřinesly např. balení přesnídávek. Zato matka rvala peníze zadluženému bratrovi 19let. Takže doufám, že až naši budou na tom třeba hůře, že se postará pan bratr, který má co vracet a mě daj pokoj. Už tak, že když byli naši nachlazení, že jsem jim šla já na nákup, místo aby se postaral dotovaný bratr.Tak ber, když dávají. V normálních rodinách je normální si pomáhat.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Aktuálně na Instagramu
Revoluce v medicíně? Japonským vědcům se podařilo odstranit chromozom, který způsobuje Downův syndrom. Zjistěte jak!
Zdravím Vás,
zajímal by mě Váš pohled na mou situaci.
Mam 24 let, 2 letého syna a manžela uz delší dobu v pracovní neschopnosti.
Stale přemýšlím nad jednou veci. Nemáme to s penězi tak, jak bychom chtěli, každopádně zvládáme všechno potřebné platit atd.
Ovšem pokaždé, když k nám přijedou rodiče, pokaždé přijdou s nákupem, kdyz si od nas například půjčují auto, vždy jej vrati s plnou nádrži, když přijedeme k babičce, hned mi vrazí peníze “na přilepšenou”, atd.
Nikdy mi nikdo nic nevyčetl a já od nich takovou pomoc nečekám, nicméně nad tim stále přemýšlím a cítím se provinile, nebo jak to říci? My bychom to nějak zvládni uhradit vše sami, ale oni nám prostě chtějí pomoci, čehož si nesmírně vážím, ale připadám si kvůli tomu špatně. Mam v hlavě, ze vse musím zvládnout sama.
Nevim, zda se to tak normalne dela, kdyz ma rodina možnosti.
Mate to nekdo podobne?
Diky!