Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Fyzický dotek v domácnosti
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymní
27.12.22 17:57
- Citovat
- Upravit
Anonymní
28.12.22 00:14
@Anonymní píše:
Ahoj, zaujal mě Tvůj příspěvek, potyčkám se s tím samým problémem - extrémní strach a odpor k dotekům - zvláště lékařských, avšak stále neznám příčinu a nelepší se to i přes rok terapie. Mohu se zeptat, jak s tím bojuješ, co Ti pomáhá? Já už začínám být bezradná a přípravám si do života nepoužitelná
Pracuji s tím po vrstvách dlouhé roky. A teď budu pro některé poznatelná i jako anonymní. V minulosti jsem nebyla vůbec schopná podstoupit gynekologické vyšetření. Přesto jsem víc než jednu dekádu vdaná a mám dítě. Moje osobní historie i současnost se netýká pouze traumatu zneužití.
Terapeuta jsem netrefila napoprvé, v minulosti jsem narazila i na neprofesionální jednání. V porodnici jsem si předem domluvila nepřítomnost mužského zdravotnického personálu při veškeré péči, která se mě týkala. Moji lékaři jsou o mojí osobní historii informováni, protože mohu reagovat v různých situacích nestandardně.
Rok terapie je málo a stejně je nejdůležitější si s terapeutem lidsky sednout a navázat skutečně blízký vztah. Pro mě je důležitý i psychoterapeutický směr. Vyzkoušela jsem si i to, co mi vůbec nevyhovovalo. Podle mě je důležitá i frekvence terapie, jednou týdně je v některých případech málo. Mám nesmluvního terapeuta, takže si vše platím. I to může být dobrá motivace. Nebudu ti doporučovat žádné relaxační techniky, protože nemusí být pro někoho, kdo se potýká s podobnými potížemi, vůbec vhodné. Je to individuální. Pomáhalo mi se vypsat, vymalovat. Podle mě je důležitá sebepéče. Dříve jsem jí nebyla vůbec schopná. Nauč se si ji dopřát v jakékoliv podobě, která ti dělá dobře. Mně pomáhají o samotě dlouhé procházky přírodou. Také je důležité o tom, v rámci svých možností, mluvit s nejbližšími lidmi. Celé se to proměňuje s přibývajícím věkem. Psychofarmaka mohou také někomu přinést v některých těžkých momentech úlevu, i když neřeší příčinu. Já jim osobně příliš nakloněná nejsem, ale ani je nezatracuji. Nevím, je to všechno strašně individuální. A když neznáš ani příčinu, tak je to o to těžší. U mě je příčina jasná. Byla jsem extrémně týrané a násilnou formou zneužívané dítě. A také už nejsem úplně nejmladší. Fakt je to celé přirovnatelné k cibuli, kdy sloupneš jednu vrstvu. Mylně se domníváš, že už je to ošetřeno. Jenže po čase se začne odlupovat další vrstva.
Nevím, jestli ti něco z toho, co jsem napsala, pomůže.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
28.12.22 01:51
@Anonymní píše:
Pracuji s tím po vrstvách dlouhé roky. A teď budu pro některé poznatelná i jako anonymní. V minulosti jsem nebyla vůbec schopná podstoupit gynekologické vyšetření. Přesto jsem víc než jednu dekádu vdaná a mám dítě. Moje osobní historie i současnost se netýká pouze traumatu zneužití.
Terapeuta jsem netrefila napoprvé, v minulosti jsem narazila i na neprofesionální jednání. V porodnici jsem si předem domluvila nepřítomnost mužského zdravotnického personálu při veškeré péči, která se mě týkala. Moji lékaři jsou o mojí osobní historii informováni, protože mohu reagovat v různých situacích nestandardně.
Rok terapie je málo a stejně je nejdůležitější si s terapeutem lidsky sednout a navázat skutečně blízký vztah. Pro mě je důležitý i psychoterapeutický směr. Vyzkoušela jsem si i to, co mi vůbec nevyhovovalo. Podle mě je důležitá i frekvence terapie, jednou týdně je v některých případech málo. Mám nesmluvního terapeuta, takže si vše platím. I to může být dobrá motivace. Nebudu ti doporučovat žádné relaxační techniky, protože nemusí být pro někoho, kdo se potýká s podobnými potížemi, vůbec vhodné. Je to individuální. Pomáhalo mi se vypsat, vymalovat. Podle mě je důležitá sebepéče. Dříve jsem jí nebyla vůbec schopná. Nauč se si ji dopřát v jakékoliv podobě, která ti dělá dobře. Mně pomáhají o samotě dlouhé procházky přírodou. Také je důležité o tom, v rámci svých možností, mluvit s nejbližšími lidmi. Celé se to proměňuje s přibývajícím věkem. Psychofarmaka mohou také někomu přinést v některých těžkých momentech úlevu, i když neřeší příčinu. Já jim osobně příliš nakloněná nejsem, ale ani je nezatracuji. Nevím, je to všechno strašně individuální. A když neznáš ani příčinu, tak je to o to těžší. U mě je příčina jasná. Byla jsem extrémně týrané a násilnou formou zneužívané dítě. A také už nejsem úplně nejmladší. Fakt je to celé přirovnatelné k cibuli, kdy sloupneš jednu vrstvu. Mylně se domníváš, že už je to ošetřeno. Jenže po čase se začne odlupovat další vrstva.
Nevím, jestli ti něco z toho, co jsem napsala, pomůže.
Moc děkuji za odpověď. Je mi líto, čím sis v minulosti prošla a obdivuji Tvoji sílu. Je úžasné, že i přes to všechno jsi dokázala navázat vztah a porodit dítě 
Já příčinu neznám a i přes to nejsem schopná podstoupit běžné gynekologické vyšetření a přesně jak píšeš, reaguji dost nestandardně.
Terapeutku sháním jinou, i po několika měsících jsem se u ní nedokázala uvolnit a některá témata otevřít. Uvědomila jsem si, že v ní nemám příliš velkou důvěru, i když působí sympaticky 
Zatím jsem vše řešila tak, že jsem se snažila být co nejvíce pracovně vytížená - mít naplánovaný celý den od rána do večera, abych neměla čas na přemýšlení, abych permanentně byla zaměstnaná, ale uvědomuji si, že do budoucna to není příliš udržitelné.
Přirovnání k vrstvám cibule je zajímavé, tento postřeh by mě nenapadl 
- Citovat
- Upravit
Anonymní
28.12.22 02:12
@Anonymní píše:
Moc děkuji za odpověď. Je mi líto, čím sis v minulosti prošla a obdivuji Tvoji sílu. Je úžasné, že i přes to všechno jsi dokázala navázat vztah a porodit dítě
Terapeutku sháním jinou, i po několika měsících jsem se u ní nedokázala uvolnit a některá témata otevřít. Uvědomila jsem si, že v ní nemám příliš velkou důvěru, i když působí sympaticky
Přirovnání k vrstvám cibule je zajímavé, tento postřeh by mě nenapadl
Ta gynekologická péče je důležitá, mně tehdy hrozila akutní břišní příhoda, která mohla vyústit v definitivní konec života. Gynekoložku mám od prvopočátku stále stejnou. Byla mi citlivě doporučena jiným lékařem, který se v ní nemýlil. Mohla bych ti na ni dát kontakt.
Nevím, zda jsem či nejsem silná. Například stále hledám spojitost mezi transgeneračním přenosem traumat a postižením našeho dítěte, ačkoliv bych to dle odborníků, se kterými na toto téma neustále diskutuji, neměla dávat vůbec do souvislosti. Mě tedy navíc zaměstnává i dítě, které je velmi náročné na péči. S workoholismem jsem se setkala u spolužačky, kterou v dospívání zneužíval otčím. Jinak přeji hodně štěstí při hledání lépe sednoucího terapeuta.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
29.12.22 23:53
@Anonymní píše:
Ta gynekologická péče je důležitá, mně tehdy hrozila akutní břišní příhoda, která mohla vyústit v definitivní konec života. Gynekoložku mám od prvopočátku stále stejnou. Byla mi citlivě doporučena jiným lékařem, který se v ní nemýlil. Mohla bych ti na ni dát kontakt.
Nevím, zda jsem či nejsem silná. Například stále hledám spojitost mezi transgeneračním přenosem traumat a postižením našeho dítěte, ačkoliv bych to dle odborníků, se kterými na toto téma neustále diskutuji, neměla dávat vůbec do souvislosti. Mě tedy navíc zaměstnává i dítě, které je velmi náročné na péči. S workoholismem jsem se setkala u spolužačky, kterou v dospívání zneužíval otčím. Jinak přeji hodně štěstí při hledání lépe sednoucího terapeuta.
Děkuji a přeji hodně sil
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Pláč ze spaní
- 05.02.25
- Natalusaa
Plavání po nemoci (tříleté dítě)
- 03.02.25
- Scamp
Léky na kašel
- 02.02.25
- Simčes
Pokud to myslíš vážně, tak je Tvůj názor doslova k