Hádka po internetu
- Fotoalbum (0)
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Reakce:
Možná by's měla přijmout, že prostě něco nechce, a přestat ho s tím prudit. Nechápu, proč mají někteří lidé potřebu pořád někoho lámat až k úplnému přizpůsobení.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@Anonymní píše:
Ahojte, teď se cítím hrozně špatně. Včera jsem se pohádala s přítelem na messengeru (já vím… internet, ale dost se to vyhrotilo, že to sní jeden z nás nečekal). Začalo to tím, že jsem mu napsala, že o víkendu mám rodinnou oslavu babičky a že bych byla ráda, aby jel se mnou a jednu noc přespal u mě (on u mě nikdy nepřespává, protože s rodiči měli nějaké neshody kdysi v minulosti, nechtěli ho přijmout, ale teď jsou s ním úplně v pohodě). Jeho reakce byly, že začal vymýšlet, proč tu nechce, nechce tu spát, protože se tu necítí dobře atd… Říkala jse, že se opravdu nemá čeho strachovat a že já když jsem začínala spát u něj, tak mi jeho rodiče taky zrovna moc nesedli a styděla jsem se před nimi, ale můj argument byl, že jsem nejezdila za jeho rodičma ale za ním a okolnosti jsem hodila za hlavu, hlavně že jsem s ním. Na to nic neřekl a psal že už na to nemá, že jo to nebaví… Vždy si na dobrou noc píšeme zprávu, včera napsal jen “Ahoj” a nic víc. Mě mrzí, že jsem dělala všelijaké vyjímky, abych mohla být se svým klukem a on nic - jen jeno ego. A když se rozhodnu pro rodinu (a on se prostě nechce angažovat asi v mě rodině - oslavy, návštěvy,.. není to furt) tak on se cítí ublíženě, že mi nestačí, i když pozvání má a jet se mnou může, já taky se zúčastňují akcí v jeho rodině, ale oni nic moc neslaví. Takže jsme se pohádali a já teď druhý den mám špatné svědomí, i když včera večer jsem si říkala “no a co”. Jen dodám, že oba ještě bydlíme u rodičů, je nám 20 let a spolu jsme skoro 3 roky.
@Anonymní píše:Řeknu to krátce. NIKDY jsem nespala pod střechou rodičů mého chlapce. Za 20 vztahu s tím posledním jsme na jejich „území“ spali jen ve stanu - bylo léto a dávno jsme měli dítě. Jestli u vás nechce být na noc, tak to snad respektuj. Takových neshod budes mít v budoucnu víc. Muž a žena nejsou siamská dvojčata a nemají na vše jednotný názor. Někdy je třeba i ustoupit. Vidět problém jeho očima.
Ahojte, teď se cítím hrozně špatně. Včera jsem se pohádala s přítelem na messengeru (já vím… internet, ale dost se to vyhrotilo, že to sní jeden z nás nečekal). Začalo to tím, že jsem mu napsala, že o víkendu mám rodinnou oslavu babičky a že bych byla ráda, aby jel se mnou a jednu noc přespal u mě (on u mě nikdy nepřespává, protože s rodiči měli nějaké neshody kdysi v minulosti, nechtěli ho přijmout, ale teď jsou s ním úplně v pohodě). Jeho reakce byly, že začal vymýšlet, proč tu nechce, nechce tu spát, protože se tu necítí dobře atd… Říkala jse, že se opravdu nemá čeho strachovat a že já když jsem začínala spát u něj, tak mi jeho rodiče taky zrovna moc nesedli a styděla jsem se před nimi, ale můj argument byl, že jsem nejezdila za jeho rodičma ale za ním a okolnosti jsem hodila za hlavu, hlavně že jsem s ním. Na to nic neřekl a psal že už na to nemá, že jo to nebaví… Vždy si na dobrou noc píšeme zprávu, včera napsal jen “Ahoj” a nic víc. Mě mrzí, že jsem dělala všelijaké vyjímky, abych mohla být se svým klukem a on nic - jen jeno ego. A když se rozhodnu pro rodinu (a on se prostě nechce angažovat asi v mě rodině - oslavy, návštěvy,.. není to furt) tak on se cítí ublíženě, že mi nestačí, i když pozvání má a jet se mnou může, já taky se zúčastňují akcí v jeho rodině, ale oni nic moc neslaví. Takže jsme se pohádali a já teď druhý den mám špatné svědomí, i když včera večer jsem si říkala “no a co”. Jen dodám, že oba ještě bydlíme u rodičů, je nám 20 let a spolu jsme skoro 3 roky.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Když nechce tak nechce.. tím, že ho budeš pořád nutit se mu akorát tak
zprotivíš. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@MrsNorris
Ne, toto nechcu, úplné přizpůsobení je hloupé. Ale když já jsem schopna
něco málo vydržet (jeho občasné oslavy s jeho rodinou), tak by mohl i on
ty mé. Je to jeho věc, to chápu, ale všichni z mé rodiny jsou s ním
v pohodě, pořád se mě ptají, proč můj přítel nedojel, když byl
pozvaný… Myslím, že alespoň minimálně by se ve vztahu měly dělat
nějaké kompromisy.
- načítám...
- Citovat
- Nahlásit
@Anonymní píše:
@MrsNorris
Ne, toto nechcu, úplné přizpůsobení je hloupé. Ale když já jsem schopna něco málo vydržet (jeho občasné oslavy s jeho rodinou), tak by mohl i on ty mé. Je to jeho věc, to chápu, ale všichni z mé rodiny jsou s ním v pohodě, pořád se mě ptají, proč můj přítel nedojel, když byl pozvaný… Myslím, že alespoň minimálně by se ve vztahu měly dělat nějaké kompromisy.
Tak se občas taky šprajcni.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Pozvat ho bylo správné, ale nenuť ho, když nechce přijít ani na něj
nevyvíjej tolik nátlak a výčitky, což mi docela přišlo. Je to takové
manipulativní a je to na škodu a muži/kluci se častokrát zaseknou a čím
víc naléháš a vyčítáš, tím víc nechtějí na to přistoupit. 
Jezdí k vám na denní návštěvy normálně? Možná mu to můžeš dávkovat po menších troškách, aby se tam víc sžil.
A s tím, že se cítí ublíženě, když jsi s rodinou, protože je nějaká akce a ne s ním, mi přijde docela…nevyzrálé. Přece na tom není nic špatného. Pozvánku měl, tady bych neustupovala.
Btw. Dnešní doba není moc vhodná na oslavy, tak opatrně, ať babičce nepřinesete i něco jiného než dárky.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@Russet
Jako asi bych začla taky s tímto. Nejsem ten typ, co dělá naschvaly, ale co
už… A říct mu “no, nechodíš ty, nechodím já” bude pro něj asi
dost tvrdé a vyvolá to další hádku, že to dělám naoplátku.
- načítám...
- Citovat
- Nahlásit
A negativní testy jistě všichni máte, když se chytáte na rodinnou
oslavu?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Tak „řešit“ tohle naschválem je zaručeně nejhorší možná volba.
To bude vztah jak víno.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Kdyby byl trochu chytrej, vymluvil by se na lockdown. Ale asi ho to nenapadlo, je vidět, že to moc neřešíte.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@Ayo
Nebojte, vše ohledně doby máme zmáknuto. 
Prostě si myslím, že občas se ukázat rodině druhé polovičky není na škodu. On ti jezdí na pár hodin jen jednou za měsíc, to je vše. Asi budu muset přijmout, že rodina pro něj dulezita moc není.
- načítám...
- Citovat
- Nahlásit
@Anonymní píše:
@Russet
Jako asi bych začla taky s tímto. Nejsem ten typ, co dělá naschvaly, ale co už… A říct mu “no, nechodíš ty, nechodím já” bude pro něj asi dost tvrdé a vyvolá to další hádku, že to dělám naoplátku.
A ne snad 
?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Další podobná témata podle názvu
- Mohu poprosit o diagnozu po internetu :-)?
- Dítě vjelo na přechod a hádka na ulici
- Hádka v rodině. Kdo má pečovat?
- Hádky doma
- Zbytečné hádky a nepochopení
- Zbytečný vztek, hádky, stres
- Hádky ohledně sexu po porodu
- Herní casina přes internet za reálné peníze
Ahojte, teď se cítím hrozně špatně. Včera jsem se pohádala s přítelem na messengeru (já vím… internet, ale dost se to vyhrotilo, že to sní jeden z nás nečekal). Začalo to tím, že jsem mu napsala, že o víkendu mám rodinnou oslavu babičky a že bych byla ráda, aby jel se mnou a jednu noc přespal u mě (on u mě nikdy nepřespává, protože s rodiči měli nějaké neshody kdysi v minulosti, nechtěli ho přijmout, ale teď jsou s ním úplně v pohodě). Jeho reakce byly, že začal vymýšlet, proč tu nechce, nechce tu spát, protože se tu necítí dobře atd… Říkala jse, že se opravdu nemá čeho strachovat a že já když jsem začínala spát u něj, tak mi jeho rodiče taky zrovna moc nesedli a styděla jsem se před nimi, ale můj argument byl, že jsem nejezdila za jeho rodičma ale za ním a okolnosti jsem hodila za hlavu, hlavně že jsem s ním. Na to nic neřekl a psal že už na to nemá, že jo to nebaví… Vždy si na dobrou noc píšeme zprávu, včera napsal jen “Ahoj” a nic víc. Mě mrzí, že jsem dělala všelijaké vyjímky, abych mohla být se svým klukem a on nic - jen jeno ego. A když se rozhodnu pro rodinu (a on se prostě nechce angažovat asi v mě rodině - oslavy, návštěvy,.. není to furt) tak on se cítí ublíženě, že mi nestačí, i když pozvání má a jet se mnou může, já taky se zúčastňují akcí v jeho rodině, ale oni nic moc neslaví. Takže jsme se pohádali a já teď druhý den mám špatné svědomí, i když včera večer jsem si říkala “no a co”. Jen dodám, že oba ještě bydlíme u rodičů, je nám 20 let a spolu jsme skoro 3 roky.
Tento problém asi není jen ta hádka, ale to, že on asi nechce mít nic společného s mou rodinou. Já se pro něj vždy roztrhala, abych byla s ním, on vůbec. Jsem asi kráva. Nevím už, co mám dělat, protože jak můj přítel tak i moje rodina jsou pro mě velmi důležití.
Příspěvek upraven 17.03.21 v 10:44