Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Mantinell píše:
Manželovi taky ulítne sem tam slovo, ale já mu nenadávám zpětně taky, vždy ho upozorním, že nejsem jeho kámoš z dílny, ať si odpustí ta slova, že jsem jeho žena. On je potom naštvaný, odejde, ale opakovalo se to, dnes už to tak nepoužívá, asi mu to je už trapné. I kvůli malé, aby se to nenaučila. Chlap který mi řekne, že jsem pi** tak mu to dám hezky sežrat!! Je ale fakt že můj chlap se nerad hádá a většinou jsem to já, kdo začne
asi tak
@missmiri píše:
Jo, rozumím Ti, člověk je z těch hádek fakt unavený. Přitom to je vždy o kraviny, žádná vážná věc.
U nas je to taky tak.
Hadame se jen kvuli kravinam. A uz me to ubiji. U muze ale neni vule s tim neco delat. NEZAKLADATELKA.
Zakladatelko, ja do toho u vas absolutne nevidim, tak nemuzu soudit, ale pokud se po kazde hadce zbalis a uteces k rodicum, tak se nedivim, ze se zlobi. To neni reseni, rodina jste ted vy a musite na tom pracovat. Pripada mi, ze spolu neumite komunikovat v klidu bez emoci.
Si to představ opačně, že by ti on vykládal, že je mu u rodičů lépe než doma
Můj něco takového vypustil jednou. Upozornila jsem ho na to, že jestli to ještě jednou zopakuje, přání se mu vyplní. A je klid. Jenže já na něm nejsem závislá.
Ted sem zakladatelko docetla celou diskuzi a mam doma podobnou situaci.
Cim vic se snazim byt v klidu, tim vic vyletim.Pak se hadame, oba se urazi a nikdo se neomluvi.Ja davam vinu jemu a on me.Pak spolu mluvime jen o provoznich vecech a diteti. Defskto se vzajemne ignorujem aby nedoslo k dalsim hadkam. Takze v sobe dusim vztek, on zrejme taky.Pak se zase po 3 dnech bavime a ja rikam, co mi vadi a on zvysi hlas a jsme zase v sobe.
NEZAKLADATELKA
@Anonymní píše:
Ted sem zakladatelko docetla celou diskuzi a mam doma podobnou situaci.Cim vic se snazim byt v klidu, tim vic vyletim.Pak se hadame, oba se urazi a nikdo se neomluvi.Ja davam vinu jemu a on me.Pak spolu mluvime jen o provoznich vecech a diteti. Defskto se vzajemne ignorujem aby nedoslo k dalsim hadkam. Takze v sobe dusim vztek, on zrejme taky.Pak se zase po 3 dnech bavime a ja rikam, co mi vadi a on zvysi hlas a jsme zase v sobe.
NEZAKLADATELKA
Vytahovat staré konflikty je nesmysl
Jee, mam doma to same v bledemodrem, jen jednoho prcka (2 roky), manzelstvi 5 let. Zalezi, jestli ho mas rada a chces s nim zustat. Muj manzel je velky cholerik (ale fyzicke nasili nehrozi, nezabije ani kralika), ale nekdy po me vyjede a vyvolava hadky kvuli kazde veci, co reknu, kazdou vetu ohledne toho co dela, bere jako buzeraci, pak si to prekrouti podle sebe (vicemene mi vklada do ust, jak jsem to myslela a uz ma na zaklade svych domnenek nejaky sileny scenar, pritom ja se ho snazim upozornit na nektere veci, ktere mi vadi, aby na nich zapracoval-totez bych ocekavala od nej). Takze pri hadkach se dostameme taky k tomu, ze jsem blba a podobne, ja sprosta nejsem, v nejhorsim se dostanu k tomu, ze je sobec nebo ze se chova jako jeho otec (nesnasi jeho chovani, je ro neuveritelne protivny clovek). Navic mi rodice nam taky hodne pomahaji, kdyz je treba a proste moje rodina funguje, prijali ho za sveho (zatimco v jeho rodine si ani nezavóaji a nepopreji k narozeninam) a vi, ze za mnou vzdy rodina bude stat. Takze kdykoli se v hadce zminim, ze jestli se mnou nechce zit, tak pujdu, tak na me spusti, ze to tahne porad jej on, ze mam porad zadni vratka.
V posledni dobe mi trochu doslo, o co jde. Za prve nejistota si partnerem, nevi jestli jo opravdu miluji a nekdy asi premysli proc. Navic vztah k me rodine je takovy, protoze ma vnitrni komplex z te svoji (neprijde mu to normalni, nikdy nezazil, ze si vsichni pomahaji) a je pro nej konkurent. Je pravda, ze u hadek pak skonci se slovy, no jo, ty vis vsechno nejlip a ty musis mit posledni slovo nebo neco podobneho. To je dalsi vec. Ma pocit, ze nektere veci mi jsou lip, preci jen zenska je i pri vychove trpelivejsi nebo pri jednani s lidmi urady. A tohle ho stve ve chvili, kdy nejak opatrne upozornim na neco, co se mi nelibi treba pri jeho komunikaci nebo hrach se synem. Prisla jsem na to, ze on si svou nedokonalost uvedomuje, spis nevi, jak jinak to delat a ve chvili, kdy neco reknu, prechazi do opozice, protoze ma pocit menecennosti a mysli, ze ja ho timto zpusobem jeste shazuji a odsuzuji. Takze je chyba na obou stranach, musim se snazit komunikovat spis motivacne, chvalit za to, co udelal navic nebo spravne a v pripade, kdy se mi neco nelibi prijit s konstrukcnim resenim a ne tim, ze to je spatne, protoze ten druhy clovek asi vi, ze to neni ideal, ale nevi, jak jinak to udelat, rict.. a u hadek nezminovat rodinu, je to proste citlive tema a manzelstvi se tyka nas dvou. Lepe se tomu vyhnout tim, ze budu upevnovat jeho pocit, ze je pro me dulezity a necim vzacny a ne, ze bych ho mohla z fleku vymenit za jineho chlapa, protoze jich beha po ulici dost s byla bych na tom stejne. A nepovysovat se. Ano, v nekterych vecech mam asi navrch, obcas z nej vypadne pred nekym ve svetlych chvilkach, ze kdyz ma clovek IQ pres 130 a podobne, takze z toho usuzuji, ze si mysli, ze ma vedle sebe inteligentniho cloveka a nekdy ma pocit, ze si musi upevnit svou pozici, nejak me setrit a vyvysit sam sebe. Ale je to jen vnitrni vykrik, kdy si zrejme sam sebe dost nevazi, protoze ja mu jic takoveho nikdy nerekla. V tomto pripade je opravdu dulezite spolu jednat jako partneri na stejne urovni a manzelstvi nebrat jako mocensky boj. Me je uplne jedno, jestli umim neco lepe nez on, protoze ja neumim spoustu veci, ktere zase zvladne sam manzel a o tom to je, proste se doplnujeme a meli byhom byt schopni jeden druhemu pomoci, i kdyz ten deuhy strada, pokulhava, nevi kudy kam. Nekdy je potreba chlapovi jen dat duveru a ubezpecit ho, ze jako rodina stojime za nim, at se rozhodne jak se rozhodne, aby vedel, ze jsou veci, ktere v zivote dela spravne a neni vsechno jen cerna dira, ktera se snazi vsecko sezrat, pohltit a znicit.
Omlouvam se za dlouhy prispevek, preji hodne stesti a hlavne ciste hlavy pri dalsich hadkach. Obcasna vymena nazoru je ale uplne normalni, jakmile clovek ztrati zajem vztah a spolecny zivot resit, pak je to mnohem horsi. Timhle jen chlap upozornuje, ze jo neco trapi a je potreba nejake zmeny. Nejtezsi bod je zjistit, o co se vlastne jedna ![]()
Chlap se ke mně choval podobně a ukončit to s ním byl ten nejlepší nápad - taky spolu máme dítě, ale pro dítě je lepší když je doma klid a pohoda než když je každou chvíli dusno a vidí jak táta mámě vulgárně nadává. Ale jestli si myslíš že je to super prostředí pro vaše děti a dobrý vzor tak to je pak jiná. ![]()
@Lynette píše:
Chlap se ke mně choval podobně a ukončit to s ním byl ten nejlepší nápad - taky spolu máme dítě, ale pro dítě je lepší když je doma klid a pohoda než když je každou chvíli dusno a vidí jak táta mámě vulgárně nadává. Ale jestli si myslíš že je to super prostředí pro vaše děti a dobrý vzor tak to je pak jiná.
A proč seš jedovatá? To je snad normální že tomu chce dát šanci a najít řešení než to definitivně odpíská. Po bitvě je každý generál.
@blecha72 píše:
Vytahovat staré konflikty je nesmysl
Jenze my nikdy nic nevyresime, tak se k tomu vracim po par dnech, kdy je klid.
Jinak taky utikam k rodicum.
S chlapem se neda v klidu promluvit a domluvit na kompromisu. Nenavidim to jeho, ze laska je bezpodminecna.
Takze si mam od nej nechat kakat na hlavu a delat, ze zadny problem nemame.Pak mu vyhrozuju rozchodem a to tuplem se pozerem.
Uz s nim nebudu resit nic. Zacnem si asi dopisovat, jelikoz v klidu se bavime jen po smskach. NEZAKLADATELKA
@Anonymní píše:
Jenze my nikdy nic nevyresime, tak se k tomu vracim po par dnech, kdy je klid.Jinak taky utikam k rodicum.
S chlapem se neda v klidu promluvit a domluvit na kompromisu. Nenavidim to jeho, ze laska je bezpodminecna.
Takze si mam od nej nechat kakat na hlavu a delat, ze zadny problem nemame.Pak mu vyhrozuju rozchodem a to tuplem se pozerem.
Uz s nim nebudu resit nic. Zacnem si asi dopisovat, jelikoz v klidu se bavime jen po smskach. NEZAKLADATELKA
Pokud rozchod nemyslíte vážně, vůbec byste o něm neměli začínat. Akorát to nabourává důvěru ve vztahu, a když víte, že to neukončíte, více si k sobě dovolíte.
@Lynette píše:
Chlap se ke mně choval podobně a ukončit to s ním byl ten nejlepší nápad - taky spolu máme dítě, ale pro dítě je lepší když je doma klid a pohoda než když je každou chvíli dusno a vidí jak táta mámě vulgárně nadává. Ale jestli si myslíš že je to super prostředí pro vaše děti a dobrý vzor tak to je pak jiná.
Vidím, že máme obě stejné zkušenosti. Jen já mám ty děti dvě
.
@Anonymní píše:
Jenze my nikdy nic nevyresime, tak se k tomu vracim po par dnech, kdy je klid.Jinak taky utikam k rodicum.
S chlapem se neda v klidu promluvit a domluvit na kompromisu. Nenavidim to jeho, ze laska je bezpodminecna.
Takze si mam od nej nechat kakat na hlavu a delat, ze zadny problem nemame.Pak mu vyhrozuju rozchodem a to tuplem se pozerem.
Uz s nim nebudu resit nic. Zacnem si asi dopisovat, jelikoz v klidu se bavime jen po smskach. NEZAKLADATELKA
Zkusili jste nějakou poradnu? Sami se z toho asi nevyhrabete, navíc byste museli chtít oba dva to změnit.
Já jsem to taky nezapíchla hned ze začátku. Nechala jsem se utiskovat 2,5 roku, než jsem vzala kramle. Pořád jsem to zkoušela řešit, mluvit o tom. Bylo to k ničemu.
@blecha72 píše:
Pokud rozchod nemyslíte vážně, vůbec byste o něm neměli začínat. Akorát to nabourává důvěru ve vztahu, a když víte, že to neukončíte, více si k sobě dovolíte.
Mas pravdu! Co tedy muzu ja osobne udelat? Prosim porad.Jsme s muzes jak kocka a pes. Jeste chybi aby jsme po sobe zacly hazet nadobi. NEZAKLADATELKA.
Co konkretne reknes, ze by jsi treba chtela, ze vybuchne? Dej nejaky priklad