Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ahoj holky! ![]()
potřebuju se tu vypsat a hlavně slyšet nějakou nezaujatou radu..
Oba máme s přítelem 22 let, jsme spolu přes dva roky (poznali jsme se ve škole). Vše suprově fungovalo. Jelikož já od 18cti bydlela a fungovala sama - /po těžkém rozvodu našich, jsem se rozhodla osamostatnit, a po hádkách jsem s našima pár měsícu nekomunikovala/, ale přítel měl fungující rodinu. Rodiče, které mě vzali, byli jsme den co den u nich, jezdili s nimi na výlety apod.
Poté jsem se rozhodli odstěhovat se do Prahy, kde budem studovat a pracovat. Co se ale nestalo je, že jsem nechtěně otěhotněla… Já jsem si mimčo chtěla nechat, přítel byl proti, a měl dá se říct pravdu. Sotva jsme táhli nájem a mimčo do toho, nebylo by šťastné, nemělo by se dobře… Ač nerada, přítele jsem poslechla.. Poté jsem ale měla velké zdravotní komplikace.. /nechci rozebírat/…
Nebylo na nájem, kvůli mé neschopence, (přítel studoval VŠ, já pracovala), tak jsem šla do spolubydlení a přítel se vrátil k rodičům, s tím že za dojížděl za mnou na pár dní v týdnu. Bohužel přítelovi se nedařilo udělat první ročník, přestoupil proto do Pardubic do školy, já jsem odešla s ním, s tím že jsi tu budu hledat práci, protože zdr. komplikace a psychické i pak jsem měla opravdu dlouho.
Nyní pracuji na zkrácený úvazek, bydlím ve spolubydlení. Přítel bydlí u rodičů, studuje.. A jeho rodiče si vzpoměli, že u mě nemůže spát, že kašle na svoji rodinu??!
/zapomněla jsem, že jeho rodiče o interrupci nevěděli, dle přítelova slov by ho vydědily.. oni ho vidí nejméně na ministra někde../.. no prostě, přítel u mě nesmí spát, takže zbytečně dojíždí, o víkendu musí makat doma na jejich baráku, dřív jsem k nim jezdila na pár dní, teď už jim vadí, že nemají soukromí, takže ani k nim nesmím.
Nicméně, kde je problém… Přítelovi dali na vybranou, když má problém s tím, že nemůže spát u mě, ať si vybere mezi mnou a jimi. Chápete to?! Jenže přítel proti rodičům nepůjde, vlastně to ani nechci, aby s nimi měl špatné vztahy, ale co je moc, to je moc. On proti nim nepůjde, protože ho živý, a on by jinak neměl nic. Má školu 5× tydne od rana do večera.
Co teď? Dát mu také ultimátum ať si vybere? Protože bojovat s jeho rodinou je úplně zbytečné, dokud nedostuduje, bude poslouchat jako hodinky /protože se jich bojí/… nebo si to mám nechat líbit, že jsem se kvuli někomu přestěhovala do jiného města, do jiné práce a on mě tu nechá?.. Kor po tom všem?..
Je to takové zmatené.. ale co byste dělali???.. Já si fakt nemám rady :/
Něco se muselo stát, že ses jim znelíbila, ne? Když to předtím bylo OK.
Asi by to měl hlavně pořešit přítel, protože ten se, zdá se, nějak dospěle nechová. Čeká, co mu řeknou doma, co mu řekneš ty, ale nic nedělá.
Proč ty nebydlíš ve městě, kde bydlí on?
No, je to celé smutné. Hlavně mi přijde ujeté, aby 22-letého člověka buzerovali rodiče jako malého spratka. Že ho živí, jako dobře, ať si plní své povinnosti vůči rodičům - za to že ho živí, ale přece mu nemůžou zakazovat a nakazovat, co smí a nesmí. A doma ho držet jako v kleci..
Bohužel rada na to není..
Bydlím ve městě, kde studuje, protože je to větší město, než odkud jsme, takže nabídka práce byla větší. Zároveň jsme chtěli být spolu, proto když má denně školu, plánovali jsme být v Pardubicích spolu..
Ale to, že si najednou jeho rodiče něco usmyslí, nepochopím. Například včera, vlastně kvůlu tomu jsem se rozhodla napsat sem… se stalo tohle..
V pátek má brzy ráno pohovor na brigádu, tak jsem mu řekla, jestli chce, ať se zeptá, že by mohl přespat ze čt na pát. Pak mi volal, že je vše ok, takže přespí. A za půl hodiny mi psal, že si to rodiče rozmysleli, že v pátek brzy ráno jim přijede materiál na barák, a že on musí makat.. /upozorňuji že za minulý víkend makání dostal 2 kila/, a že kašle na rodinu, a prý se chová jako manžílek, a ne jako student. Že nemá takové zájmy jako míval…No, tak to je snad jasný, ne?!
Po tom co se nám stalo, se nám prostě život změnil, oni to nevědí, ani jim to přítel prostě řikat nechce, to všechno chápu, ale jak to má vyřešit? Prostě jednou nepřijede? já jsem mu říkala, ať to na pár dní zkusí, že jim to třeba dojde, že to takhle nejde..
Ale to on neudělá. On se snažil několikrát s nimi promluvit, ale ONI SI PŘEJÍ, ABY SPAL DOMA..
Zapomněla jsem doplnit, že celý problém vzniknul z toho, že mu domů přišla pokuta od DPP, protože si nestihl koupit lístek na bus, zapomněl na to a přišel mu domů dopis, že musí zaplatit 1.500,– prý se podle rodičů chová nezodpovědně… dostává peníze strykně na dopravu a jídlo ve škole.. jinak nic.
Jak to vyřešit? Přítel s nima mluví den co den o tom, protože je mu samozřejmě blbý po tom všem, mě nechat samotnou v jinym městě, když to bylo kvůli němu, ale to se má sbalit a odejít?.. ![]()
22letý chlap se musí ptát rodičů, jestli může přespat u své dlouholeté přítelkyně???
Tohle bych asi nesnesla, zkus změnit i svůj postoj, neříkej mu, ať se zeptá, jestli může u tebe přespat (není to nesvéprávný jedinec), když u tebe bude, tak ho přemluv. Vím, že s mamánkama je to horší, moje máma mě taky v tomhle věku dost citově vydírala - co můžu, s kým můžu atd. A já jsem jednou práskla dveřma a odjela do ciziny.
A ano, pokud dostává peníze na dopravu a jídlo, tak při VŠ a brigádě by to mohl zvládnout i tak.
Tak za daných okolností by asi prásknout dveřmi měl. V jeho věku mu nemůžou nakazovat, kde má spát, to je naprosto mimo.
Což by samozřejmě vedlo k velké roztržce.
U soudu by pravděpodobně dostal výživné od rodičů, jestliže řádně studuje, ale jak říkám, to neřeší tu roztržku.
Hele jestli je jeho rodina takhle otřesná, tak vám bude vrtat do života stále, takže kdo ví, jak toto bude nadále fungovat.
Co studuje?
Já to taky nemůžu snést. Když se jednalo o opravdu duležitou věc - viz. mimčo, tak si přál, aby to rodiče nevěděli, já to respektovala.. Přitom kdyby to věděli, kdo ví jak by to dopadlo.. Ale hlavně mě štve to, že při takovémhle rozhodnutí je neinformuje, celá akce je bez nich, a pak se jich bude ptát na přespání?! Není to trošku ulítlý?
Já už nevím, jestli mám jít po dobrým nebo po zlým. Řekla jsem, že mu dám asi taky na výběr, protože tohle není normální, nebo že to teda řeknem jeho rodičům, protože já se fakt nestěhovala x km jen tak pro srandu králikm, ale kvuli němu, protože jsem plánovala nějakou společnou budoucnost… ne, že to budou kazit jeho rodiče,..
Oni mu řeknou, ať za mnou jede ve volném čase, ale to je jen víkend - ale to vždy musí pracovat, nebo „musí“, řeknou mu že v pátek.. a v pátek mu řeknou, že v sobotu… no a pak už je neděle, takže se vidíme jen občas v týdnu, když nejsem v práci a skončila mu škola, nebo nejde na přednášky.
Ale to mu mám dát taky na výběr? On mi prostě řekne, že se snaží, že mu to není příjemný se hádat s rodičema, a že to teď prostě musíme takhle vydržet…?! ![]()
@Nikocka
Sorry ale ať se doma zeptá na to, jestli by u tebe nemohl přespat?
To mi příjde vážně směšné. Mě by ani v nejmenším nenapadlo se v tomhle věku ptát na svolení zda u někoho můžu nebo nemůžu přenocovat.
Nevím teda jací jsou jeho rodiče, zda nad jeho výchovou drží pevnou ruku, nebo si pořád myslí, že je syn ten malej bezbrannej chlapeček nad kterým se musí držet ochranné oko. ![]()
Možná bys mu měla přiložit nůž na krk a promluvit si s ním o tom jak vážně bere váš vztah. Přeci jen rodiče jsou na celý život, partner může být nebo taky nemusí. Blbý je to, že studuje ono vlastně prakticky není možný postavit se na vlastní nohy. ![]()
Co si zkusit promluvit s jeho rodiči? Dát věci do pořádku, případně alespoň zjistit co tak závažného jim na tobě začalo z ničeho nic vadit?
@Sany80s píše:
Tak za daných okolností by asi prásknout dveřmi měl. V jeho věku mu nemůžou nakazovat, kde má spát, to je naprosto mimo.
Což by samozřejmě vedlo k velké roztržce.
U soudu by pravděpodobně dostal výživné od rodičů, jestliže řádně studuje, ale jak říkám, to neřeší tu roztržku.
Hele jestli je jeho rodina takhle otřesná, tak vám bude vrtat do života stále, takže kdo ví, jak toto bude nadále fungovat.
Co studuje?
No na začátku byla rodina suprová, takže podle mě se něco muselo stát…
Kecá nám do života neustále. Když jsem předloni chtěla jet na léto do zahraničí vydšlat nějaký peníze, přítel se chytil, že super. A pak nám to zkazil jeho táta, že mu našel nějaký kuchání ryb, ale jen pro něj…
Oni ze mě nikdy nebyli extra odvázaný, respektovali mě, byli jsme u nich, všude mě brali to jo, ale nikdy se jim nelíbilo, že v 18 jedu na svůj účet a oni z něho maj ještě děťátko.. V čemž si myslím, že je i chyba, že si nepřipustily, že je dospělý. Sama mi jeho mamka říkala, že ví že se tak nechovaj, že to mám nastavený jinak, ale bylo pořád v pohodě… Proti tomu co je teď…
On dveřma nebouchne, nechce si rozhádat rodiče.. Jemu se líbí, že doma nic dělat nemusí, on chce kompromis pro obě strany, a šíleně se jich bojí.. Ale co já?!
@Nikocka podle mě je to tím, jak jsi psala, že z něj rodiče chtějí něco jako „ministra“
, protože byl s tebou byl u tebe a neudělal první ročník. Podle mě ti to dávají za vinu a zatrhli mu u tebe spát. Vydírají ho tím, že ho živí. Nejlepší by bylo, kdyby si našel brigádu a osamostatnil se, takhle ho budou mít v hrsti pořád. Jinak je nechápu, že se chovají takhle k synovi, kterému je 22let
Bohužel se obávám, že ty tohle nerozsekneš. Tohle si bude muset rozseknout přítel. Zatím se ty stavíš na hlavu- chtěl, abys šla na potrat, tak jsi šla, odešla jsi za ním do jiného města…a teď budeš paběrkovat chvilky, které si na tebe přítel vyšetří mezi časově náročnou školou a časově náročným pobytem u rodičů? Já chápu, že je obtížné si dupnout, když ho rodiče na škole živí, ale přijde mi, že nějak zatím není schopen se chovat jako dospělý a přijmout za sebe (a za váš vztah) trochu zodpovědnosti. Kdyby o váš vztah stál, tak by se doma neptal, jestli u tebe může přespat, ale prostě by to oznámil. Když by mu rodiče přestali platit (něco mu mmch. platit musí, mají k němu vyživovací povinnost), tak by si holt na víkend našel brigádu a místo toho, aby dřel na baráku za dvě stovky, by si mohl něco přivydělat na svou obživu. Jenže tohle on asi neudělá, protože je snazší nakonec sklopit uši a nechat se živit.
Pak bych se na tvém místě zamyslela nad tím, co mi takový vztah přináší, co všecko jsem obětovala a co za to dostala na oplátku…nebo chceš takhle jako čekanka sedět v koutě několik let, paběrkovat chvilky, které si na tebe vyšetří a doufat, že se to změní, až dostuduje a najde si práci. Že pak o tebe bude stát na plný úvazek i přesto, že rodiče do něj budou hustit, že má na víc…?
Studuje prvák na UPCE, ekonomiku.
Spíš si myslím, že si začali uvědomovat, že kam jde on, půjdu já a že už není malej kluk, který furt bude s maminkou a tatínkem. Podle přítele se prý snaží, aby s nima trávil více času, ale tímhle toho opravdu nedocílí. Například každý sobotní dopoledne se jezdí na bowling, než jsme odjeli do Prahy jsme jezdili všichni. Teď už málokdy, a když se ho ptali minulý týden tak se divili, že s nima jet nechce. Protože byl samozřejmě naštvanej, že mu dali na výběr mezi rodinou a mnou..
Mluvila jsem s ním vážně už nesčetněkrát, dopadlo to vždy „hold to tak je, já studuju, nikde si nic nevydělám a bez peněz jsem v háji, musíme to vydržet, budu jezdit jak často to půjde, neudělám prostě nic, přejou si to a já to budu respektovat“,,,…