Breno poradna - podlahové krytiny
Jiří Novotný
@Annabela11 píše:
@lucad77 Na chvilku ano pak to bylo stejné…
Povidal mi pán, co má v bytě v paneláku ženu z Ukrajiny s ADHD divokým klukem a miminem, co se tu narodilo, že o nich ani neví. A to žil předtím roky sám, děti má v zahraničí.
@Mamhlucnehosouseda píše:
O Ukrajincich se nesmí říct křivé slovo. Je to už trapne.
Hmmm, on tě někdo za tvá křivá perzekuoval?
Jak?
@SAJ píše:
Hmmm, on tě někdo za tvá křivá perzekuoval?Jak?
Vzdyt je tady o tom půlka diskuze
asi neumíš cist
@Mamhlucnehosouseda píše:
Vzdyt je tady o tom půlka diskuzeasi neumíš cist
V půlce diskuse ti uživatelé píší svůj názor - holt ses nějak projevila (napovím, ne moc pěkně), tak sklízíš cos zasela.
Ale pozor, nikdo na tebe nepodává trestní oznámení, nikdo tě nevyhazuje z práce, policie tě neztotožňuje a nesleduje tě žádná tajná služba, není-liž pravda?
Což znamená, že tu je svoboda projevu a můžeš se bez zábran projevovat jako omezenec. ![]()
Zkus totéž v tom tvém opěvovaném rusku.
![]()
@Mamhlucnehosouseda píše:
O Ukrajincich se nesmí říct křivé slovo. Je to už trapne.
Může se říct. Pokud je ta národnost relevantní. Což tady absolutně není, bordel v domech dělají bílí, černí, žlutí, rudí, vždy záleží na konkrétních lidech, ne na tom, odkud jsou.
@SAJ píše:
V půlce diskuse ti uživatelé píší svůj názor - holt ses nějak projevila (napovím, ne moc pěkně), tak sklízíš cos zasela.Ale pozor, nikdo na tebe nepodává trestní oznámení, nikdo tě nevyhazuje z práce, policie tě neztotožňuje a nesleduje tě žádná tajná služba, není-liž pravda?
Zkus totéž v tom tvém opěvovaném rusku.Což znamená, že tu je svoboda projevu a můžeš se bez zábran projevovat jako omezenec.
![]()
![]()
Jakém mém opěvovanem Rusku??? Co si to dovolujes. Nikde jsem nic takového nenapsala a jestli jsi to tak pochopila, tak mas IQ tykve.
To ze jsou Ukrajinci primitivove a nema nic společného s jejich politickou situaci.
@Mamhlucnehosouseda píše:
Jakém mém opěvovanem Rusku??? Co si to dovolujes. Nikde jsem nic takového nenapsala a jestli jsi to tak pochopila, tak mas IQ tykve.To ze jsou Ukrajinci primitivove a nema nic společného s jejich politickou situaci.
Tak doufam, ze podle tebe si nikdo nebude delat obrazek o primitivnosti ci neprimitivnosti celeho ceskeho naroda. ![]()
Vím, že je diskuze už rok stará, tudíž to asi budete už tuplem považovat za nějakou provokaci, ale nedá mi to sem nenapsat svou zkušenost. Taky mě zajímá, jestli se názory některých po tom roce přecijen nezměnily, případně jak…
Když začal konflikt, byla jsem z toho v šoku a byla jsem velmi ráda a hrdá, že jako národ chceme Ukrajincům pomoct a nabídneme jim azyl. Sama jsem pomáhala jak jsem mohla, nosila věci do sbírek, přispívala pro můj rozpočet docela výraznou částkou. Hájila Ukrajince, dokonce jsem se hádala s každým, kdo měl negativní názor, jednou dokonce s cizím člověkem v autobuse, když už jsem to nemohla vydržet.
V domě jsme mívali Ukrajince dávno před válkou a byli hrozně slušní, na chodbě mě tiše zdravili, nikdy žádný problém, měla jsem je ráda. Nechápala jsem proto, jak na ně někdo může nadávat. Stejně jako na Vietnamce, na který nedam dopustit. Bydleli jsme ale v bytě daleko od nich, ob 3 patra, takže setkáním ve výtahu to končilo. Měla jsem ale za to, že Ukrajinci jsou jedna z těch velmi fajn menšin u nás a není důvod se jejich, byť masivního, příchodu bát.
těsně po vypuknutí tý ruský hrůzy jsem si hledala první byt. Byl v domě plném Ukrajinců jak už „zaběhlých“ (co tu žili dlouho předtím) tak se začínal plnit nově příchozími. Věděla jsem o tom, ale vůbec mi to nevadilo. Realiťačka to zmiňovala, brala jsem to tak, že se jen snaží vyhnout dezolátnímu nájemníkovi, co si bude stěžovat, že bydlí s Ukrajinci. Na základě mých dobrých zkušeností s Ukrajinci jsem byt bez váhání vzala.
A začalo peklo. Měla jsem je ze všech stran, Ukrajince všech možných skupin a vrstev. Nade mnou klasický dělníci, ti byli nejhorší. Chlastat, chlastat, dělat bordel, kouřit vždy a všude, klidně v chodbě domu. Dokonce to tam jednou zvládli zapálit, přijely 2 hasičský cisterny, no šílenost. Okolo domu odpadky, bordel, každodenní randál hodiny a hodiny, ve dne, v noci, pondělí, neděle, furt. Dunění, bouchání, stěhování nábytku, řev, bitky, děsila jsem se každý neděle, co bych musela strávit v bytě. Domluva žádná, prosby, upozornění v ruštině vyvěšené po domě… městská policie… Nic. Bohužel majitel bytu měl vazby na majitele domu, nevyhodil je.
Vedle mě slušný starší pár, rozumějte pracující, snažící se, pěstovali na chodbě rostlinky, uklízeli. Měla jsem je docela ráda, byli na mě milí. Ale co se týče hluku, taky šílenost. S dveřmi jedině třísknout, hovor jedině řevem, o víkendech dokonce i 2× bitka s návštěvou, opět kvůli chlastu. (Když jsem pak vylezla na chodbu podívat se, jestli je návštěva už pryč, vodkovej opar jak v destilerce.) Telefonáty, debaty uprostřed noci… Z druhé strany to samý v bleděmodrym.
Potkávala jsem Ukrajinky např. v metru, tiše si povídaly, věřila jsem, že ty by byly určitě mnohem lepší sousedky, měla jsem oblíbenou prodavačku v obchodě kousek od domu, Ukrajinku, tak milou a pokornou, že jsem to u žádné češky za kasou nezažila. Pořád jsem teda věřila, že jsou i takoví Ukrajinci, tohle byl jen špatnej vzorek ![]()
Odstěhovala jsem se, už jsem to psychicky nedávala. Naskytl se byt, sousedi jen z jedný strany. Ukrajinci. Tentokrát malá mladá rodina, pracující, snažící se, slušní. Řekla jsem si, že jim dám tedy ještě šanci, vždyť toto je úplně jiná vrstva, jsou mladí, budou určitě slušnější, mírnější. Na chodbě jsem je potkala po prohlídce, jen na mě tichounce špitli „Dobrý den.“ Říkala jsem si super. No. A jsem kde jsem byla. V bytě je opět všechno hodně slyšet (ano, to samozřejmě hraje roli, že mam zase papírový byt, o tom žádná.)
ALE. Matka je doma s miminem. Takže nonstop zábava. Dopoledne řve matka, klidně 2 hodiny, možná telefonuje… zní skoro výhružně a hádavě, nic moc pro uši. Pak vříská miminko, ale to naprosto chápu, paradoxně to miminko je nejtišší a nejmilejší z celý týhle rodinky
Odpolede přijde domu starší dítě a začíná jízda. Dítě vydrží křičet a skákat po pokoji úplně celý odpoledne, nikdo ho neokřikne. šílený. Jediná doba, kdy je matka zticha, je když by ten hlas zvýšit měla ![]()
Pak přijde otec a to je už úplnej konec. Křičí, začne se bouchat dvířkama, dveřma nebo se ve 2 ráno vytáhne kytara
Kouřit na pavlač, s obligátním mr. d.nutím dveřma, až se třásaj zdi, každou půlhodinku do 2 ráno. No. Vzdávám to, vzdávám se, stěhuju se a už NIKDY vedle Ukrajinců bydlet nebudu. Což je ale v Praze čím dál těžší, protože minimálně tady na Praze 7 a 4, kde jsem byla předtím, jich je opravdu hodně moc.
Pořád vím, že ruská agrese je nepředstavitelný svinstvo, Rus je jedinej, kdo by měl pykat. Ukrajinci jsou oběti. Je dobře, že jim pomáháme a měli bychom pokračovat. Už ale nevěřím, že se s nimi naučíme úplně normálně žít, že se plně začlení… Jejich nátura je opravdu velmi odlišná od té naší. A ano, je hodně hrozných Čechů, co taky chlastaj, řvou, dělaj bordel… taky jsem takový sousedy zažila u kamarádky. 2 alkáči, noční řev, mňam. Ale stojím si za tím, že zatímco tiší češi jsou docela běžní, tichých Ukrajinců bude tak 5%. Tihle sousedi se jeví jako ultra tiší, normální… než za sebou zavřou dveře do bytu.
Jaký jsou vaše zkušenosti? Změnil se nějak váš pozitivní přístup k nim? Nebo naopak?