Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Mimochodem zakladatelko já naprosto rozumím, že ta náhlá změna může člověka vylekat. Já 3 měsíce zpět zjistila, že po relativně kraťoulinkém snažení mám najednou přivítáme ne jeden přírůstek (první dítě nás obou), ale rovnou dva. A to ti povím, to byl teda šok na systém.
Najednou řešíme nové bydlení, auto, zařízení celého bytu, do toho nervy z každé kontroly a tak dále, je toho hodně (a to už vůbec nekomentuju finančně). Ale když jsem došla domů, tak se manžel zasmál, obejmul mě a od té doby prostě fungujem a plánujem a těšíme se. Na ten úlek má každý právo. Ale kdyby mě nechal dojít skoro až na konec trimestru a najednou oznámil, že nic, že to mám jít ukončit, tak by ve mně něco umřelo a už nikdy bych se na něj nedokázala dívat jako dřív.
Doufám, že je to v případě tvého manžela jen nějaký zkrat a dnes se ti omluví. Jinak fakt nechápu, jak si představuje, že by tohle mohlo mít budoucnost. A to nemluvě o tom jaké šrámy to udělá tobě na duši podle toho co jsi psala.
Naplánovat si dítě, počít ho, pak ho zlikvidovat kvůli volovi a kvůli tomu, že mu nebudeš moct koupit drahej telefon? Děti a život nejsou hračka, kterou si můžete pořídit a zahodit jak je vám libo.
Sorry, ale mě se z toho udělalo fyzicky zle. Tak na trpícího slabošskýho deb.ila je strašný koukat, zatímco zlikvidovat vlastní dítě strašný není……
![]()
@Luběnaa takového blba ti přidělil magistrát? Je aspoň bohatý, abys ho mohla pumpnout při alimentech nebo taky nikde nic?
Kdysi jsem byla v podobné situaci. Tehdy ještě teda ne manžel, spíš než snažení jsem přestali dávat pozor s tím, že uvidíme, kdy se to stane. Podařilo se dřív, než jsme oba čekali. Jakože i já měla myšlenky, jestli vůbec jsme připravení. Pak na mě jednou vybalil, že neví, jestli to dítě vlastně chce. Byla to jen panická epizoda. Trvalo to asi měsíc, kdy náš vztah byl na bodu, že buď se pochlapí a pojedeme podle plánu anebo rozchod a já budu na dítě sama. Na potrat bych nikdy nešla, věděla jsem, že kdyby jo, vyčítala bych mu to a náš vztah by skončil stejně.
Dopadlo to skvěle, nyní už s manželem každým dnem čekáme na druhou holčičku, první dcera je úžasná a vztah mezi námi silnější než kdy dřív.
Takže za mě třeba jen panikaří. Ten můj to tak měl - dokud byly děti jen teoreticky, byl nadšený, pak na něj dolehlo, že se to fakt děje a začal vyšilovat. Teď by na 100% litoval, kdybych tehdy na potrat šla.
Nezalekl se zodpovědnosti ani náhodou. Jen mu došlo, že ten život s dítětem, by mohl znamenat konec bezstarostného života. Že se trápí? Herec jeden. Ať jde do filmu, tam ho budou milovat… Čeká přece plánované dítě s milovanou ženou, tak z čeho se hroutí? Nebo není tak milovaná? Nebo to dítě neplánoval a stalo se to nějak omylem? S ním chceš pracovat na vztahu? Ulevit mu, aby tak netrpěl? Sledovat ho jak skleníkovou kytičku a holt příště jít na potrat znovu, když se zas začne klepat ze zodpovědnosti? On by se měl starat o tebe, o budoucnost vašeho dítěte. I když třeba s obavami, co budoucnost přinese. A ne tě takhle vydírat… že nevyvíjí žádný nátlak, nenutí tě, ale trpí tak očividně, že se na to nedá koukat
. Herec báječný to je, ale partner…to ne…
No v tomhle případě bych na potrat nešla a maximálně utratila manžela, nevím co bych dělala, zjistit, že můj chlap je taková srágota, totálně by u mě klesl a asi bych to nerozdejchala uff. Co si jako myslí, že vy můžete riskovat vaše fyzické a psychické zdraví, kvůli jeho rozmarům, že může rozhodovat o životě a smrti jak si zamane? Není mu snad 15? No držte se! Najala bych si právníka a oškubala bych ho jako slepici, ať platí na dítě a vás vyživuje do doby než budete moci chodit do práce. Ten chlap potřebuje vojnu jak sůl!
Použiji výraz našeho skoro puberťáka - no ty kokos, hele vy máte fakt s manželem dost ![]()
Vidět trpět partnera?
Jak on trpí? Je to nezodpovědný hov.ado!
Příspěvek upraven 08.04.25 v 10:26
Jo a na žádném vztahu už by se mi s ním fakt pracovat nechtělo…
@l.marek85 píše: Více
Ale to je super nápad! Prostě bych chlapovi oznámila, že ho teda nenechám trpět a vodtáhla ho na veterinu nebo rovnou na jatka, když je takovej vůl…..
![]()
Otázka do pléna co jsem četla tak i mudr může odmítnout dělat potrav v 11tt když už je to dítě moc velký, je to tak?
@Janli píše: Více
Mě taky.
Prej, že city by se po čase zahojily! No ty jeho určitě. Ty by teda asi pravděpodobně zůstaly netknutý, neb asi žádné nemá. A její city, to, že v sobě už téměř čtvrt roku nosí nový život, zázrak, na který se těšila a který společně plánovali, to je mu zjevně buřt. Měla bych velký problém ho dále považovat za partnera.
@ka2ka píše: Více
No ja doufam te to tak je, tohle je uz fakt sila. Vubec nechapu ze ho necim nevzala po hlave. Treba rozvodovyma papirama…
Ona uz dopredu vi ze by byla v malem byte a dite by neuzivila, asi maji fajn manzelstvi.
@arinecka píše: Více
v každém případě je v 11tt a než to vyřídí tak to chce taky čas, nevím nějak jsem jejich myšlení nepochopila
hele a i kdyby byla v malém bytě tak co, však se nic neděje ne?
@Luběnaa a jen teda abych všechno neházela na vašeho partnera. Rozhodnutí pořídit si dítě bylo vás obou a nepředvídatelné situace, mohou nastat vždy a s tím by taky do toho člověk měl jít. Alespoň jeden z vás by měl mít koule na to se o dítě postarat a postavit se čelem odpovědnosti, ikdyž to nebude jednoduché a tak jak jste si vysnila. V tuto chvíli bych dělala vše pro sebe a svoje dítě, aby se mělo co nejlíp a už by mě nějaké pocity partnera nezajímaly, stejně tak jako nezajímají jeho ty vaše.