Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Antiokncepce není forma potratu pokud se nejedná o postkoitální, a to ještě ne každý druh. Pokud antikoncepce zabrání spojení vajíčka se spermií, nedojde k oplodnění, nemůže to být potrat. Pokud už ke spojení dojde, pak možná ano. Ale běžně užívané antokoncepce, hormonální jak tablety, injekce, náplastě, kondom, ty brání oplození. Nevím, jak je to s tělískem.
Pudloslava píše:delice píše:tak az jeho maminka umre, tak ho zabijem taky......
Ano, máš pravdu ale kdo se postará o dítě, které se narodí postižené a zůstane tak po celý život? Kdo se o něj postará až ty nebudeš moci?
neee, to nejde??????
Ze bychom zase byli u otazky lidstvi zarodku??????
Asi tak, mé babičce se narodil postižený chlapec, měla k tomu další 4 děti. Dříve žádné možnosti nebyly. Jelikož to byl můj strýc a byla jsem na něho zvyklá, tak za sebe vím, že bych si postižené dítě nenechala. Umřel když mu bylo 50 let. Měl mozek 2 letého dítěte. Chodit se naučil v 5 letech, chodit na záchod nikdy, vždy chodil ven vykonat jakoukoli potřebu, Ve vesnici na něho byli všichni zvyklí takže naštěstí ho měli rádi, i když se našli jedinci co toho chudáka šikanovali. Nikdy se nenaučil jíst u stolu, ale jedl na zemi s talíře. Jinak byl naprosto hodný. Dokonce zvládl babičce dojít do vedlejší vesnice do krámu. Dal paní lístek a ona mu dala věcido tašky. Můžu říct, že babička se hodně bála co by sním bylo kdyby zemřela dřív než on. V ústavu by hned zemřel, na ústav nikdy nebylo ani pomyšlení, problém byl v tom, že znal jen to prostředí doma a kdyby měl přijít do jiného- bylo to nemyslitelné. Babička zemřela 3 roky po něm. Děda zemřel už před 20 roky. Vím co to je když je někdo postižený a ta péče, neumím si to vůbec představit, vím, že bych na potrat šla.
Já znala rodinu, kde byl dospělý posižený, nevím konkrétně jakou formou, ale bylo to vrozené. Vím jen to, že ve svém postižení nebyl zvladatelný, byl agresivní až nebezpečný. Už ani nebudu psát názor, jen toto.
Víte já nevím jak moc má plnohodnotný život " ležák"..To ponechme stranou. To neví nikdo, proto si netroufám říct, že horší..
Jen vím jaký život bych měla já, pokud bych se o takového člověka starala.
Nevím jak vy, ale člověk vždy myslí na sebe. Je to dle mě pudové.
At má jakékoli ušlechtilé myšlenky, at ví co je správnější či charakternější, tak většinou stejně dojde k tomu - A CO JÁ??? CO MŮJ ŽIVOT.???
Není to jen, že rozhoduji o životě nenarozného či postiženého člověka, ale rozhoduji tím i o svém životě.Je to tak špatné?? Ano nechci se obětovat.
Nikdy bych nikomu nevyčítala, že se neobětoval.
A mimochodem Pudla se několikrát pokoušela naznačit že není proti potratům - nedělejte z ní pánbíčkářku.
Píše naprosto srozumnitelně a na rozdíl od ostatních né sladkobolně romamanticky..
Tak ma napadlo, a dufam ze ma za to nezvozite pod ciernu zem, ale pravidelne okolo vianoc a zaciatku letnych prazdnin sa objavuju clanky ked chcete dat detom stena, dobre si to rozmyslite, nie je to hracka ale zivy tvor, treba sa starat, mat zodpovednost. … Preco si nemozem dobre rozmysliet ci donosim svoje dieta? Tiez to nie je hracka, ale zivy tvor, treba sa starat, zodpovednost … Stena mozem odniest do utulku … mozem toto urobit dietatu?
Mimochodom, poznam (len tak z rychlika) jednu slecnu ktorej mama vravievala ze tym ze sa narodila jej pokazila cely zivot. Je to trosku agresivnejsia slecna …
Bylo napsáno mnoho,já jsem pro svobodnou volbu každé ženy…
Já jsem byla rohodnutá na potrat jít,když byly malému měsíce.Naštěstí to byl jen rozhozený cyklus.
Padlo tu mnoho sliných slov,jako porodit těžce postižené dítě,které pak zemře??No nevím,více utrpení pro matku i dítě.Lepší potrat.
Vědět,že budu mít nadosmrti ležáka,který bude potřebovat mojí péči ve dne v noci?Taky potrat.Pro někoho jsem sobec,ale myslím i na sebe a ostatní členy rodiny…
Nikomu jeho názor neberu,ani mě ho neberte a nevyvracejte ![]()
jako mít doma 3děti a už tak žít skromně a vědět že to prostě nepůjde.Lepší potrat…
A dalších x příkladu
verenika píše:
Bylo napsáno mnoho,já jsem pro svobodnou volbu každé ženy…Já jsem byla rohodnutá na potrat jít,když byly malému měsíce.Naštěstí to byl jen rozhozený cyklus.
Padlo tu mnoho sliných slov,jako porodit těžce postižené dítě,které pak zemře??No nevím,více utrpení pro matku i dítě.Lepší potrat.
Vědět,že budu mít nadosmrti ležáka,který bude potřebovat mojí péči ve dne v noci?Taky potrat.Pro někoho jsem sobec,ale myslím i na sebe a ostatní členy rodiny…
Nikomu jeho názor neberu,ani mě ho neberte a nevyvracejte
jako mít doma 3děti a už tak žít skromně a vědět že to prostě nepůjde.Lepší potrat…
A dalších x příkladu
S tebou souhlasím.
verenika píše:
Bylo napsáno mnoho,já jsem pro svobodnou volbu každé ženy…Já jsem byla rohodnutá na potrat jít,když byly malému měsíce.Naštěstí to byl jen rozhozený cyklus.
Padlo tu mnoho sliných slov,jako porodit těžce postižené dítě,které pak zemře??No nevím,více utrpení pro matku i dítě.Lepší potrat.
Vědět,že budu mít nadosmrti ležáka,který bude potřebovat mojí péči ve dne v noci?Taky potrat.Pro někoho jsem sobec,ale myslím i na sebe a ostatní členy rodiny…
Nikomu jeho názor neberu,ani mě ho neberte a nevyvracejte
jako mít doma 3děti a už tak žít skromně a vědět že to prostě nepůjde.Lepší potrat…
A dalších x příkladu
Tady ale nejde o to, s čím je jak těžké žít, málokdo z nás by si asi dobrovolně vybral život s postiženým dítětem, kdyby měl na výběr. Pro mě je ale nemožné stanovit hranici, dokdy ještě můžu dítě nechat zabít a kdy už ne. Píšeš, že bys šla na potrat v případě, že bys čekala ležáka (pominu fakt, že rozsah postižení se před porodem nedá úplně spolehlivě zjistit, např. u toho často zmiňovaného DS je opravdu velká variabilita míry postižení). A co když porodíš zdravé dítě, které se ti v 5 letech zramuje na kole a stane se z něj ležák? Předpokládám, že to už zabít nenecháš, ne? A kde je teda ta hranice, kdy se ještě zabít smí a kdy už ne?
Já osobně prostě tuhle hranici potřebuju mít stanovenou, potřebuju mít nějaká pevná pravidla a těmi se pak v životě řídit. A opravdu nejsem schopna někde během těhotenství určit hranici, kdy se „shluk buněk“ stává člověkem. Jediný mezník totiž vidím v okamžiku oplodnění vajíčka, tam vznikne kompletní lidská DNA a tudíž od té chvíle je to človek se všemi právy.
Ivusko, neber to prosím ve zlém, ale každý na to máme nějaký názor… Ty potřebuješ mít stanovenou hranici, někdo jiný ji třeba v sobě stanovenou má… anebo třeba nemá a prostě to vnímá a cítí jinak…
Přesvědčuješ všechny ostatní o své pravdě (kterou svým způsobem rozhodně máš), ale svoje pocity a názory přece nemůžeš zobecňovat.
Každý má právo rozhodnout se podle sebe - každý život je jiný, každá situace je jiná. Prostě nejde dávat univerzální návody či šmahem odsuzovat někoho, kdo udělal rozhodnutí odporující našim zásadám.
IVUSKO- já mám takový názor a ty máš svůj
jsou různé povahy lidí,někdo se na to cítí někdo prostě ne.Dovedeš tohle pochopit?
A že by se mi dítě zrakvilo při jízdě nakole,byla by to velká tragédie pro mojí rodinu,ale pořád by to byl můj syn a milovala bych ho stejně.A já na poranění a nezvratném poškození s tím spojené nezvrátím-bohužel.Při UTZ kdyby mi bylo zděleno postižení tak s tím můžu něco dělat.Taky by mě to bolelo,ale třeba jen pár měsíců-nevím,nikdy jsem si tím neprošla…Pak bych měla šanci na zdravé dítě…
Prosím nesuď a nevyvracej názory jiných
A opravdu nejsem schopna někde během těhotenství určit hranici, kdy se „shluk buněk“ stává člověkem. Jediný mezník totiž vidím v okamžiku oplodnění vajíčka, tam vznikne kompletní lidská DNA a tudíž od té chvíle je to človek se všemi právy.
Tohle já neberu a taky ti to nevyvracím ![]()
Pudloslava píše: …Myslim, ze zvlaste bojovnice za svobodu volby by tohle mely uznat.
Naprosto to uznávám. Uznávám volbu ženy jít či nejít na potrat, uznávám její volbu dítě po porodu odložit např. do Babyboxu, uznávám i volbu člověka, který se rozhodne pro euthanasii…
78mamina píše:
MARTY Ale já přece nebudu a ani nechci rozhodovat za jiné.Je to každého věc jak se rozhodne,já tu jen napsala proč já bych nikdy na potrat nešla a jiná napíše proč by šla na tom taky není nic špatného prostě máme na to každá jinej úhel pohledu.Ale co mě dokáže vytočit je někdo kdo přispěje jen urážkami o druhých co řekli svůj názor at je jakýkoliv a sami tu nic o tomto tématu nenapíšou jako ty.
Já tu svůj názor napsala,když si myslíš,že bych se měla unavovat těmi urážkami tady,promin ale proto sem nepíšu abych nekoho urážela,ale napsala jen svůj názor napíšu ho 1.a né jako některé taky,že jiný neuznávají a dělají z ostatních vražedkyne a bůhví co ještě to už pro mě není názor.A příště líp čti
![]()
Něco Ti řeknu jak Ty říkáš „cikánky“ jsou To cigánky… O romské kultuře, protože mi vůbec nesedí Tvůj názor. Romové nikdy nedají své staré rodiče do domů důchodců Tak by Těžko šla nějaká romka 5 krát na potrat ![]()
Je to pořád dokola prostě když to shrnu tak vždy jsou v jakékoli diskusi dva tábory je to v pořádku každá máme svou pravdu ale co mě zaráží a čeho jsem si už tady všimla cokoli napíšou holky jako je Bohunka, Lizbeth a těch co jsou tu prostě dýl vím hned která z vás jejich tvrzení podloží typem ano máš pravdu nebo neurážej jí já vás tady v tom nechápu to máte ve všem opravdu stejný názor nevím zda si toho všiml ještě někdo
Jinak proti Bohunce ani Lizbet nic nemám jen jiný názor…
vereniko s tebou ve všem souhlasím
postupne dočítám diskuzi a nestačím se divit..
Tolik naděje a zůstal jen smutek?
Sdílejte své pocity, vypište se z trápení nebo načerpejte útěchu v deníčkách s podobnou zkušeností.