Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Monjie píše:
necetla, je to hnus
Máš pravdu, hnus to je, ale tohle se děje ![]()
Wiolla píše:78mamina píše: člověk- žena ano ta tu možnost má, embrio -člověk jí už nemá nebo má, ale možnost volby- zda se může narodit tu má zas jen ta žena není to pak ale sobecké ? A svobodu ženy si představuji zcela jinak a ne tak že může jít kdy se jí zachce na potratMám pocit, že vycházíš z mylného předpokladu, že ty ženy chodí na potraty jen tak, jako by se nechumelilo, snad jako místo antikoncepce…?![]()
Myslím, že to tak není a že pro naprosto každou je takové rozhodnutí nějakým způsobem těžké a přemýšlela o něm.
no právě asi jak pro kterou je to těžké některé ženy TO do 12t berou jako shluk buněk......
Myslím,že procento potratů u nás není teď až tak vysoké,každá mladá dívčina ví,jak se chránit,není to jako za nás,kdy se nic nevědělo,kdy se člověk bál jít na gyndu pro prášky.Jistě,jako máma,která viděla na UTZ svoje mimino-když mu bylo 9 týdnů,a už měl prstíky,a hýbal se-je těžké si představit,ho zabít,ale jsou situace,kdy to dítě z nějakého důvodu není chtěné,a pak by měla mít každá ženská právo si rozhodnout,co a jak dál.Ale to tu již myslím bylo napsáno.
momi33 píše:
Myslím,že procento potratů u nás není teď až tak vysoké,každá mladá dívčina ví,jak se chránit,není to jako za nás,kdy se nic nevědělo,kdy se člověk bál jít na gyndu pro prášky.Jistě,jako máma,která viděla na UTZ svoje mimino-když mu bylo 9 týdnů,a už měl prstíky,a hýbal se-je těžké si představit,ho zabít,ale jsou situace,kdy to dítě z nějakého důvodu není chtěné,a pak by měla mít každá ženská právo si rozhodnout,co a jak dál.Ale to tu již myslím bylo napsáno.
Taky si myslím, že už asi bylo napsáno vše, jen by mě pořád zajíml názor holek co jsou proti ze zásady, co by dělaly kdyby to byly ony kdo musí rozhodnout. Nechaly byste si postižené dítě? A nebo ty jiné důvody které tu byly řečeny?
78mamina píše:Wiolla píše:no právě asi jak pro kterou je to těžké některé ženy TO do 12t berou jako shluk buněk......78mamina píše: člověk- žena ano ta tu možnost má, embrio -člověk jí už nemá nebo má, ale možnost volby- zda se může narodit tu má zas jen ta žena není to pak ale sobecké ? A svobodu ženy si představuji zcela jinak a ne tak že může jít kdy se jí zachce na potratMám pocit, že vycházíš z mylného předpokladu, že ty ženy chodí na potraty jen tak, jako by se nechumelilo, snad jako místo antikoncepce…?![]()
Myslím, že to tak není a že pro naprosto každou je takové rozhodnutí nějakým způsobem těžké a přemýšlela o něm.
No nevím, kolik jsi jich takových potkala, ale budiž…
Řešením podle mě je osvěta, dostatek informací, vytvoření vhodných podmínek pro budoucí matku v těžkostech, morální hodnoty apod. Nikoliv zákaz potratů, jako takový.
delice píše:
Holky, co jste zásadně proti potratům, já to chápu, to nenarozené miminko je taky člověk, a i mě se potraty příčí, přesto nejsem pro zákaz, ale to už jsem psala. Jen jsem se chtěla zeptat jaký máte názor na to, že by se díky nepovolení potratů rodily i děti s mentálním postižením? Kde by končily? Ne každá žena by se o takové dítě mohla celoživotně starat. A co pak? ůstav?Jsou to jen otázky na vás, nijak špatně myšlené.
Mentální postižení ale prenatálně nepoznáš, navíc tudiskutujeme především o případech, kdy se dítě jen zrovna nehodí, ty zdravotní indikace jsou trochu bokem…
Jinak si teda myslím, že tím, že se ti narodí zdravé dítě, nic nekončí, dítě postižené se z něj může stát během zlomku vteřiny (úraz, nemoc…). Takže tady to opět nejde dělit na dítě před narozením a po narozen, pořád je to to samé dítě.
momi33 píše:
A nejen to…jak daleko jsou doby-za první republiky,kdy si ženy „pomáhaly“jehlicí,pletacím drátem,a nebo pomohly „andělíčkářky“?A jak to dopadalo?Otravou krve,ženská vykrvácela a umřela.tohle chcete???
Na to už tu někdo reagoval, viz zloděj pokousaný psem. Myslím si, že drtivou většinu žen by to odradilo a něšly by do toho, snažily by se nají jinou cestu.
jo a jinak od roku 1957 až do dnes bylo v čr provedeno 3 143 836 potratů- za lonský rok 2009 je to 40528 těch co neměli šanci na život
momi33 píše:
Myslím,že procento ppak by měla mít každá ženská právo si rozhodnout,co a jak dál.Ale to tu již myslím bylo napsáno.
Že se k tomu furt vracím, ale tady je to samé „žena má právo“, ale co otec dítěte? Ten nemá žádná práva? Je to přece i jeho dítě z měl by mít právo o něm rozhodovat stejnou měrou…
ivuska.h píše:delice píše:
Holky, co jste zásadně proti potratům, já to chápu, to nenarozené miminko je taky člověk, a i mě se potraty příčí, přesto nejsem pro zákaz, ale to už jsem psala. Jen jsem se chtěla zeptat jaký máte názor na to, že by se díky nepovolení potratů rodily i děti s mentálním postižením? Kde by končily? Ne každá žena by se o takové dítě mohla celoživotně starat. A co pak? ůstav?Jsou to jen otázky na vás, nijak špatně myšlené.Mentální postižení ale prenatálně nepoznáš, navíc tudiskutujeme především o případech, kdy se dítě jen zrovna nehodí, ty zdravotní indikace jsou trochu bokem…
Jinak si teda myslím, že tím, že se ti narodí zdravé dítě, nic nekončí, dítě postižené se z něj může stát během zlomku vteřiny (úraz, nemoc…). Takže tady to opět nejde dělit na dítě před narozením a po narozen, pořád je to to samé dítě.
To s tím urazem a nemocí chápu, ale s první částí příspěvku si dovolím nesouhlasit. Mentální postižení se běžně odhaluje při podrobném UZ ve 20.tt a při podezření na něj se provádí odběr a vyšetření plodové vody, které by mělo s určitostí odhalit dítě s Downovým syndromem. Jinak to bylo jen na okraj, vím, že se tu řeší ty potraty jako skoro způsob antikoncepce.
ivuska.h píše:momi33 píše:Že se k tomu furt vracím, ale tady je to samé „žena má právo“, ale co otec dítěte? Ten nemá žádná práva? Je to přece i jeho dítě z měl by mít právo o něm rozhodovat stejnou měrou…
Myslím,že procento ppak by měla mít každá ženská právo si rozhodnout,co a jak dál.Ale to tu již myslím bylo napsáno.
Myslím, že kdyby o tom ještě měl rozhodnout otec, spousty dětí by byly poslány na potrat, málokdy se totiž stane, že by ženská dítě nechtěla a chlap ano. Většinou je to naopak.
delice píše:ivuska.h píše:To s tím urazem a nemocí chápu, ale s první částí příspěvku si dovolím nesouhlasit. Mentální postižení se běžně odhaluje při podrobném UZ ve 20.tt a při podezření na něj se provádí odběr a vyšetření plodové vody, které by mělo s určitostí odhalit dítě s Downovým syndromem. Jinak to bylo jen na okraj, vím, že se tu řeší ty potraty jako skoro způsob antikoncepce.delice píše:
Holky, co jste zásadně proti potratům, já to chápu, to nenarozené miminko je taky člověk, a i mě se potraty příčí, přesto nejsem pro zákaz, ale to už jsem psala. Jen jsem se chtěla zeptat jaký máte názor na to, že by se díky nepovolení potratů rodily i děti s mentálním postižením? Kde by končily? Ne každá žena by se o takové dítě mohla celoživotně starat. A co pak? ůstav?Jsou to jen otázky na vás, nijak špatně myšlené.Mentální postižení ale prenatálně nepoznáš, navíc tudiskutujeme především o případech, kdy se dítě jen zrovna nehodí, ty zdravotní indikace jsou trochu bokem…
Jinak si teda myslím, že tím, že se ti narodí zdravé dítě, nic nekončí, dítě postižené se z něj může stát během zlomku vteřiny (úraz, nemoc…). Takže tady to opět nejde dělit na dítě před narozením a po narozen, pořád je to to samé dítě.
Tak DS snad není jediná příčina mentálního postižení
Nemusí ho provázet žádné morfologické znaky a tak ho prostě nelze předem odhalit. Navíc spousta toho může vzniknout až během porodu v důsledku asfyxie.
ivuska.h píše:delice píše:Tak DS snad není jediná příčina mentálního postiženíivuska.h píše:To s tím urazem a nemocí chápu, ale s první částí příspěvku si dovolím nesouhlasit. Mentální postižení se běžně odhaluje při podrobném UZ ve 20.tt a při podezření na něj se provádí odběr a vyšetření plodové vody, které by mělo s určitostí odhalit dítě s Downovým syndromem. Jinak to bylo jen na okraj, vím, že se tu řeší ty potraty jako skoro způsob antikoncepce.delice píše:
Holky, co jste zásadně proti potratům, já to chápu, to nenarozené miminko je taky člověk, a i mě se potraty příčí, přesto nejsem pro zákaz, ale to už jsem psala. Jen jsem se chtěla zeptat jaký máte názor na to, že by se díky nepovolení potratů rodily i děti s mentálním postižením? Kde by končily? Ne každá žena by se o takové dítě mohla celoživotně starat. A co pak? ůstav?Jsou to jen otázky na vás, nijak špatně myšlené.Mentální postižení ale prenatálně nepoznáš, navíc tudiskutujeme především o případech, kdy se dítě jen zrovna nehodí, ty zdravotní indikace jsou trochu bokem…
Jinak si teda myslím, že tím, že se ti narodí zdravé dítě, nic nekončí, dítě postižené se z něj může stát během zlomku vteřiny (úraz, nemoc…). Takže tady to opět nejde dělit na dítě před narozením a po narozen, pořád je to to samé dítě.Nemusí ho provázet žádné morfologické znaky a tak ho prostě nelze předem odhalit. Navíc spousta toho může vzniknout až během porodu v důsledku asfyxie.
To ano ale zrovna DS prenatálně odhalit lze. Nelze samozřejmě odhalit míru a stupen postižení ale nemoc jako takovou ano.
delice píše:ivuska.h píše:To ano ale zrovna DS prenatálně odhalit lze. Nelze samozřejmě odhalit míru a stupen postižení ale nemoc jako takovou ano.delice píše:Tak DS snad není jediná příčina mentálního postiženíivuska.h píše:To s tím urazem a nemocí chápu, ale s první částí příspěvku si dovolím nesouhlasit. Mentální postižení se běžně odhaluje při podrobném UZ ve 20.tt a při podezření na něj se provádí odběr a vyšetření plodové vody, které by mělo s určitostí odhalit dítě s Downovým syndromem. Jinak to bylo jen na okraj, vím, že se tu řeší ty potraty jako skoro způsob antikoncepce.delice píše:
Holky, co jste zásadně proti potratům, já to chápu, to nenarozené miminko je taky člověk, a i mě se potraty příčí, přesto nejsem pro zákaz, ale to už jsem psala. Jen jsem se chtěla zeptat jaký máte názor na to, že by se díky nepovolení potratů rodily i děti s mentálním postižením? Kde by končily? Ne každá žena by se o takové dítě mohla celoživotně starat. A co pak? ůstav?Jsou to jen otázky na vás, nijak špatně myšlené.Mentální postižení ale prenatálně nepoznáš, navíc tudiskutujeme především o případech, kdy se dítě jen zrovna nehodí, ty zdravotní indikace jsou trochu bokem…
Jinak si teda myslím, že tím, že se ti narodí zdravé dítě, nic nekončí, dítě postižené se z něj může stát během zlomku vteřiny (úraz, nemoc…). Takže tady to opět nejde dělit na dítě před narozením a po narozen, pořád je to to samé dítě.Nemusí ho provázet žádné morfologické znaky a tak ho prostě nelze předem odhalit. Navíc spousta toho může vzniknout až během porodu v důsledku asfyxie.
To ano, ale původně šla řeč o dítěti s mentálním postižením a na to jsem reagovala, že to přece nelze prenatálně zjistit. Nevím, jaké procento mentálně postižených dětí tvoří děti s DS.
Z mého pohledu mimísek co sám odejde v průběhu těhu se sám rozhodl at z důvodu vv nebo jiné nemoci ale odejde sám k jiným andělíčkům.Ten co má nějakou vv nebo nemoc a je v bříšku spokojenej at tam zůstane až do konce at se narodí a je na něm zda přežije jen pár hod dopřála bych mu to a pak ho pohřbila ale s pocitem že jsem pro něj udělala vše co bylo v mých silách, nebo zda tu bude žít déle a obklopen milujícím rodičem je to jen na něm a já nemám právo ho pro jeho odlišnost zabít.
Tolik naděje a zůstal jen smutek?
Sdílejte své pocity, vypište se z trápení nebo načerpejte útěchu v deníčkách s podobnou zkušeností.