IVF - dotazy + jít do toho? Je ještě jiná možnost?

9
26.6.20 13:43

IVF - dotazy + jít do toho? Je ještě jiná možnost?

Ahoj,
omlouvám se, že zakládám nové téma, ale nerada bych někomu svými dotazy vlezla do vlákna. Tak snad to nebude vadit.
Trošku popíšu naši situaci. Máme teď tři roky po svatbě a zhruba tu samou dobu se tak nějak pozvolna snažíme o dítko (tzn. prostě sex bez ochrany, neřešili jsme to nijak extra). Před rokem a něco jsme si řekli, že už je to dlouhá doba a vyzkoušíme CAR. Tam nám udělali všemožné odběry a vyšetření (spermiogram, průchodnost vejcovodů, AMH atd.) a výsledek byl takový, že já mám PCO a manžel měl špatnou pohyblivost i koncentraci spermií. Doktor mi pak řekl, že jestli chci, můžeme zkusit stimulovat vaječníky, jestli nebude ovulace. Asi tři měsíce jsem chodila na kontrolní ultrazvuk a nikde nic. Pak jsme to na rok hodili za hlavu (a řešili spíš tátu, který bojoval s rakovinou). Včera jsem po tom roce byla na konzultaci a doktor mi řekl, že u nás vidí jako jedinou možnost IVF, že teda naštěstí mám velkou ovariální rezervu, což je dobře. Poslal nás teda ještě na genetiku, tam jdeme v červenci a že když se rozhodneme pro IVF, mám si druhý den cyklu zavolat na telefonní číslo do ordinace a všechno tam zařídí (dostala jsem papír na krátký protokol).
Mám ale v hlavě teď spíš víc zmatek, než co jiného. Musím se přinzat, že mám z IVF trochu strach. :( Tak bych se chtěla zeptat vás, co už to máte za sebou - jak hrozné bylo období hormonální stimulace? A co po narkóze? Jak jste se cítily? Dám to v práci nebo má cenu si brát po odběru neschopenku?
A vůbec - myslíte, že máme ještě vyzkoušet něco jiného (nevím, co - možná nějakou alternativu?) než do toho půjdeme? Manželovi bude letos 32 a mě je 29, tak myslím, že asi není nač čekat, ale pořád si říkám, jestli je to fakt poslední možnost. :(
A ještě taková organizační věc - to opravdu stačí zavolat a už mě budou stimulovat? Nebo jste museli ještě nějak žádat pojišťovnu? Mám strach, že třeba v CARu zažádali už teď, ale my bysme do toho chtěli jít až tak v říjnu (nechtěla jsem kolegyně z práce nechat ve štychu, než skončí dovolený atd.). Není to problém? Nebo jak to funguje?
A ještě k ceně - doktor nám zaškrtl nějaké věci navíc, že celkem by to bylo cca 20 tisíc. Měli jste to tak, že cena odpovídala nebo jste museli pak dávat o hodně víc (nevím, jestli je v ceníku vše uvedené)?
Děkuju jestli si to někdo přečte a omlouvám se za tolik dotazů, ale mám z toho v hlavě guláš. :roll: :oops:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Napsat příspěvek

Reakce:

3263
26.6.20 13:53

Ivf ani nic podobného jsem neabsolvovala. Jestli vám to doporučili šla bych dotoho. Zbytečně byste se stresovali X let přirozeně, a nakonec byste stejně šli na ivf až bůh ví v kolika letech..

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
2135
26.6.20 13:54

Nikdo nám předem cenu neříkal a dopláceli jsme 25 000 asi. Jinak pocitově nevím, já podstupovala IVF z jiných důvodů, po miminku jsem moc toužila, byla jsem za možnost IVF vděčná a nemohla jsem se dočkat, až to začne, každé zdržení jsem obrečela. Na schválení pojišťovny jsme dlouho nečekali, ale přesně už nevim. Stimulaci jsem zvládla v práci, po odběru jsem taky chodila do práce, ale radši jsem měla být doma, měla jsem hodně vajíček a bylo mi zle. Po zavedení embrya jsem byla doma asi tři týdny a jsem za to ráda, v práci byly zrovna problémy se změnou vedení. Psychicky je to všechno horší než fyzicky, hlavně ta nejistota.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
26.6.20 14:09

Zkusím odpovědět na tvé otázky, ale anonymně, nikdo neví, že máme děti z IVF.

Hormonální stimulace-divny si pichat injekce do břicha, ale po 3 dnech ti to vlastně už ani nepřijde. Je to sekunda neprijemnosti, vlastně to ani neboli. Narkoza úplně v pohodě, byla jsem drobet pitoma, ale za 2hodiny jsem odchazela domu a úplně v pořádku. Po zavedeni embrya jsem dokonce pak odpoledne jela na firemní teambuilding, kde jsem tedy nepila, ale nic mi nebylo, cítila jsem se naprosto normálně. Neni důvod být doma, neni to žádná operace! Nepíšeš však o tom, jaké je tvoje zaměstnání, ja byla v kanceláři. Můžeš vyzkoušet ještě inseminaci-mas nárok na 6 inseminaci (IUI) ročně zdarma, ale ja měla 3× a za mě to byla ztráta času a falešné naděje.
Až zavoláš, že máš stimulovat, tak podle mě musis do caru, aby ti dali leky, za které zaplatis. Nebo už máš protokol, včetně léků?
Moje doktorka vyřídila papíry s pojišťovnou a do 3 měsíců jsme museli podstoupit ivf, aby to nepropadlo.
A poslední k ceně - my jsme zaplatili 28 000kc v pražském caru, zaskrtli jsme si 5 denni kultivace, lepidlo, icsi (snad to píšu správně) a po zavedení jednoho embrya máme jednovajecna dvojcata a vyšlo to napoprvé, takze nám se to vyplatilo :lol: :lol:

  • Nahlásit
  • Citovat
8470
26.6.20 14:11

@jorunn Nebudu se vyjadřovat k lékům a ceně, protože jsem IVF podstoupila v rámci studie, ale napíšu Ti o pocitech. Snažili jsme se skoro čytři roky, mezitím jsem přehoupla třicítku, muž ještě starší. U nás to nejdřív vypadalo na blbý spermiogram, trvalo rok, než jsme se smířili s tím, že přirozeně to asi nepůjde. Muže navíc zdrtila jeho „nedostatečnost“ a trochu ho traumatizoval ten odběr, takkže pořád odkládal kontrolní odběr. Na Silvestra jsme si řekli, že už není na co čekat a chceme-li někdy dítě, musíme do toho šlápnout. Hodně mi pomohlo, že jsem si tu našla skupinu holek, co tou studii procházela taky. To doporučuju, jednak je fajn konečně mluvit s někým, kdo rozumí tomu, čím procházíš, jednak jsem tam načerpala spoustu užitečných tipů.

Co se samotného průběhu týče, to má každý jiné. Já byla úplně v pohodě, hormony mi nic nedělaly (teda ty stimulační, pak jsem měla ještě ket a z estrofemu jsem byla taková naměkko), normálně jsem chodila do práce, po narkóze úplně v pohodě - ale neměla jsem žádné komplikace, odebrali mi průměrné množství vajíček, takže nehrozil OHHS a tak. Za mě není čeho se bát, i ty injekce jsem si píchala úplně v klidu. Takže pro mě bylo paradoxně nejtěžší se vyrovnat s tím, že přirozeně neotěhotním…

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
50560
26.6.20 14:12

Jedna věc je ta stránka morální a psychická, to si musíš v hlavě porovnat sama, respektive sama s mužem, zda a kdy do toho jít. Já osobně v podobném věku, když už to pár let nešlo a vyzkoušeny „méně násilné“ alternativy, do toho šla s nadějí, že se konečně dočkáme.

Druhá věc je stránka technická, a to je hodně individuální, jednak se postupy liší CAR od CARu, druhak to každý prožívá jinak. Někdo tím propluje, ani neví jak, někoho to tělesě dost semele. Ale horší než ta fyzická stránka mi vždycky přišla ta psychická, ty naděje, zklamání a všecko kolem. Jinak jsem celou dobu chodila do práce (kancelář) i během stimulace, na den OPU jsem si vzala dovolenou, ale pak už celou dobu normálně fungovala a do práce chodila někdy do 6. měsíce, kdy jsem šla na neschopenku kvůli reálným roblémům v těhotenství. Žádost na pojišťovnu podává CAR a má omezenou časovou platnost, takže tam cinkněte a dohodněte se, kdy žádat, když byste chtěli v říjnu. Finančně záleží, co všecko chcete/ nechcete a potřebujete/ nepotřebujete. Ale plus minus na tom budou CARy podobně. Někdo si rád zaplatí úplně všecko, co lze, s iluzí, že si tak maximalizuje šance. Někdo reálně zhodnotí, co všecko je v jeho konkrétním případě potřeba. Některé CARy to v klidu a s rozumem prodiskutují, některé tlačí s vidinou zisku naprosto do všeho.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
1683
26.6.20 14:13

Ahojky, tak ja podstoupila IVF minuly rok v rijnu. Neschopenku jsem dostala hned od zacatku stimulace, protoze mi zacala zrovna nocni smena a pichat jsem mela ve 20hod a pokazdy bych musela rict nadrizeny, abych si mohla dojit do satny. Aplikace hormonu pro me bylo peklo, protoze se neskutecne bojim jehel :D
Nejspis to nechces cist, ale po odberu vajicek jsem byla uplne znicena. Bolest neskutecna a nemohla jsem se dojit ani normalne vycurat. Sedela jsem na zachode 10-15 minut nez jsem to vsechno vycurala a o velky ani nemluvim :roll: doma bych celkove byla mesic, ale dostala jsem horecky a chytly me strasne ledviny, takze jsem si to prodlouzila o dalsi dva tydny.

Kazdopadne pujdu do toho znovu pokud bude treba :)

Stalo nas to 25000kc i se zamrazenim tri kulicek :) + 7000kc za KET(ted v breznu)
Takze nic co by se nedalo zvladnout :)

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
26.6.20 14:57

Než se pro ivf rozhodneš, nastuduj si na netu informace. Ať víš, zda na Tobě nechce CAR vydělat, když Ti budou „doporučovat“ různé procedury navíc. Na základě toho se můžeš rozhodnout, zda pro Tebe třeba nebude přijatelnější minimální stimulace (menší hormonální nálož pro tělo) než klasické ivf (dlouhý nebo krátký protokol), zda by třeba nestálo za to prvně zkusit inseminaci… To, že má manžel líné spermie, lze zlepšit životosprávou + vitamínama a minerálama určených pro muže. Např. můj partner měl hodně poškozených a líných spermií, pohyblivost se zlepšila obyčejným ACC (málo kdo ví, že ředí nejen hleny v krku, ale i ostatní sekret v těle), stačí užívat týden před spermiogramem. Taky užíval jakýsi potravinový doplněk pro kulturisty, obsahoval hodně selenu, zinku, jakých si omega kyselin.

My měli problém s mým věkem (38) a tím pádem i nízkou zásobou vajíček, partner měl použitelných 2% spermií (ale měl vysokou koncentraci, takže i ty 2% nebyly ztracený). Takže jsme nechtěli experimentovat a šli rovnou do ivf (krátký protokol) a vyšlo nám napoprvé. Ještě nám jedno embryo áčkové kvality zamrazili, ale druhé těhotenství skončilo v 7tt. Po potratu jsem ihned otěhotněla spontáně a donosila zdravé mimčo. Takže i s vysokým věkem a špatným spermiogramem se dá otěhotnět přirozeně.

Hodně štěstí!

  • Nahlásit
  • Citovat
623
26.6.20 15:09

Holky Ti už popsaly výše dost věcí, co se týče stimulace a postupů CAR, já to vezmu trochu z té psychické stránky. Taky se mi do toho lVF vůbec, ale vůbec nechtělo. Antikoncepci jsem vysadila ve 28 letech. Poprvé jsme si nechali udělat vyšetření v CAR když mě bylo nějak kolem 31/32 let. Podotýkám, že nám nic nenašli, podle lékařů oba zdrávi, já ukázkovou ovulaci, nemám PCOS ani nic podobného, dobrou zásobu vajíček, partner spermio taky ok. Tak jsme pokračovali s volným průběhem s tím, že jsme ok, tak to nebudeme hrotit. 3 roky zase nic, první IVF jsem absolvovala v květnu v roce 2017, to mi bylo 34. První transfer se chytnul, ale než jsem stihla první ultrazvuk tak konec, pak jsme měsíc cestovali po Kubě, po návratu následoval KET zmrazeného embrya. Opět se chytlo, ale skomčilo to zamlklým těhu v 10 týdnu. Dostali jsme doporučení pauzy na 3 měsíce, následovalo vyšetřeni na imunologii, hysteroskopie a najednou byl konec roku. V roce 2018 jsem pak dala další 2 KETy, ty se vůbec nechytly. Poté změna centra, zase všechna vyšetření znova, manžel ještě androlog, oba genetika, všude dlouhé objednací lhůty a najednou bylo září 2018 a teprve se zahajovalo 2 IVF. To dopadlo úplně blbě, nebylo nic k transferu. Takže zase změna centra, opět kolečka vyšetření…opět půl roku v p.deli než bylo další IVF. To proběhlo počátkem roku 2019, transfer, nic, transfer zmrazeného zase nic. Pak jsem odjela pracovně na 3 měsíce do zahraničí. Po návratu jsme se vrátili do centra, ve kterém jsme začínali, to už byl konec roku 2019, nestihla se žádost na pojišťovnu před Vánoci, takže 4 IVF v lednu 2020. To už se tedy naštěstí povedlo a na mé 38 narozeniny mi vychází termín porodu prvního dítěte. Svým dlouhým románem chci říci, že jsem taky dlouho do IVF nechtěla, nesnáším celý ten proces, byznys okolo. Ale poslední roky mi už začalo solidně téct do bot a ujíždět vlak. Vím, že kdybych na to tlačila, jako většina holek tady, mohla jsem ty 4 cykly stihnout dřív než za 3 a půl roku. Takže o tom zkus popřemýšlet, jak moc po tom dítěti toužíš a ber na vědomí to, že 1 IVF ve většině případů není poslední, že je to jen začátek cesty, která se může táhnout, pokud nebudeš mít štěstí i několik let.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
877
26.6.20 15:13

Je to asi individualni…my se snazili 3,5 roku, v car nezjistena zadna pricina. Cca 6m jsme to jeste zkouseli jinak iui, planovana souloz..nakonec ivf. Ja snasela vse v pohode, ty injekce se pichaji chvili, nemelo to na me zadny vliv. Po odberu jsem mela hyperstimulacni syndrom, to bylo zle, ale trvalo to asi tyden, nestava se kazdemu. Z prvniho KET mame hned holcicku. Neplatili jsme nic navic, jen vybrane metody a hormony, vse jsme vedeli dopredu..zalezi take na veku, me pod 35, stacila metoda v praveni spermie do vajicka injekcne a prodlouzena kultivace embryi..7500,– nas stalo mrazeni, ale meli jsme 12 embryi. Kdyz budes nekdy potrebovat, klidne napis soukr zpravu

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
26.6.20 15:24

To vám nikdo neřekne, jestli do toho jít, nebo ne. Ale když máš PCO, tak máš nejspíš rozházený hormony. Nejdřív bych se snažila uzdravit si tělo. Spermie lze taky změnit životosprávou.
My jsme se moc intenzivně snažili hodně dlouho (několik let), mimo jiné asi 2 roky nepili žádný alkohol, jedli opravdu zdravě, cvičili, ale taky věk máme mnohem vyšší. Vyřešila jsem všechny endokrinologické potíže, dala jsem se zdravotně úplně do kupy. Manžel je taky ve své top životní formě. U nás se IVF nepovedlo - prostě nebyli dobré vajíčka. Za to se po všech peripetiích, kde jsem se opravdu dostala do top kondice, povedlo spontánně. Dokonce se vaječníky „vzbudili“ i když je má zásoba blízká nule.
Ale každý to má jinak.

Z postu mi vychází, že nejste celkem odhodlaní. Tak se s klidem rozhodněte, počtěte si o tom, zorientujte se v tématu a pracujte na svém zdraví. Šla bych do toho, až když si budete jistí. Já to třeba psychicky nesla hodně špatně i když fyzicky mi to prakticky nic nedělalo. Nejhorší je, když se ani několik IVF nepovede (s čím je potřeba taky počítat) a člověk si uvědomí, že děti již asi nebudou. Bulila jsem pořád, dalo by se to nazvat až několikaměsíční depresí.

  • Nahlásit
  • Citovat
Anonymní
26.6.20 15:24

Ahoj. Myslim, ze pokud je touha po miminku silna, tak te nic nezastavi. Mam take PCO, nam lekar zaskrtl cenu okolo 40 000, ale tam jsme se nezastavili, nakonec nas to stalo okolo 90 000. Hodne zalezi kolik injekci je potreba, kolik ti vezmou vajicek atd atd. Ja jich mela hodne, ale abysme nelitovali, nechali jsme oplodnit vsechny, takze tady nam nejvic naskakaly castky. Ale zase mame i hodne zamrazenych (coz je taky drahe), takze nas zatim netrapi pokusy a doufame, ze budou i sourozenci :-).
Souhlasim, ze se nejedna o nemoc, ale za sebe jsem nikde nebyla a do dvou carek jsem dodrzovala klidovy rezim a to mam praci na zidli. Podle me ale nejde jen o to, zda je namahava fyzicky, ale i o psychice. U nas je hodne nervu a ja chtela byt co nejvic v klidu.

  • Nahlásit
  • Citovat
Anonymní
26.6.20 15:42

Prosim o zachovani anonymu nebo smazat, prilis osobnich info.

Na cele IVF jsem se vylozene tesila, mela jsem pul roku od nevydareneho tehotenstvi a konecne jsem mela pocit, ze se neco deje. Pojistovna IVF schvalila asi do 2 tydnu, u me pojistovny je platnost schvaleni 6 mesicu. Injekce neresim, je to pro me jako zapit prasek. Hormony jsem snasela dobre, akorat ke konci stimulace a po OPU uz jsem vynechala sport, mela jsem hodne vajicek a bala jsem se pretoceni vajecniku. V den OPU jsem chtela jit do prace, ale nakonec jsem si vzala praci domu, nesedla mi narkoza a pozvracela jsem magistralu :oops: Po transferu jsem mela tyden dovolenou jen proto, ze jsem ji mela uz dlouho naplanovanou. Zvladla jsem v tom tydnu stehovani, 15 km vylet v horach, svatbu a hudebni koncert. Pracovala jsem normalne vcetne temer vsech nedel az do posledniho mesice pred terminem porodu. V prazskem CARu jsem platila asi 40 000 Kc (v tom je i zamrazeni dalsich 2 embryi), ale ja nemusela resit financni stranku, chtela jsem vse mozne i nemozne (nikdo me do toho netlacil a neco mi i doktor vymluvil), abych si pak nevycitala, ze jsem mohla udelat vic. S cenou to bylo tak, ze v ceniku bylo vse krome leku, tam pak zalezi, kolik hormonu telo potrebuje, a to se dopredu nevi. Moje pojistovna to ma nastavene tak, ze se musi vydat vsechny leky. Nektere jsem nevypotrebovala. Zda do toho jit nebo ne, si musi kazda zena zvazit sama, jde o jeji zdravi a telo (obzvlast u PCOS, kde vice hrozi hyperstimulak). Ja jsem si zdravotnich rizik, vcetne tech budoucich, vedoma a nikdy toho litovat nebudu. Mam diky IVF uzasnou dceru, kterou miluju tak, ze jsem si to ani predstavit neumela.

Pokud se rozhodnes do toho jit, preju hodne stesti :hug:

  • Nahlásit
  • Citovat
30
26.6.20 18:31

Ahoj, zkusím také přidat svoji zkuseností s Ivf, aby jsi měla pro porovnani. Kdyby jsi ještě cokoliv chtěla vědět nebo se zeptat klidně napis.
Pro Ivf jsme se rozhodli po 3 letech snaženi. Pritelum spermiogram byl ukázkový takže nám gynekolog po 2 letech snaženi doporucil CAR. Vybraly jsme si IScare v Praze, kde byly velmi ochotní a vždy vše vysvětlily. Inseminaci jsme nezkoušeli, protože jsem přesně věděla kdy mám ovulaci (díky ovulační testům a kontrolám u doktora). Potom přítel měl slabší spermiogram tak začal brát Kotvičník, který mu velmi pomohl. Nakonec jsme se rozhodli pro Ivf i když jsme dost mladí.
S inekcemi mám dost problém takže to vše bylo na přítelovi, ale to vše probíhalo celkem v pohodě až ke konci stymulace začali pobolivat vajecniky. Ale chodila jsem normálně do práce. Odběru jsem se hrozně bála protože jsem ještě nebyla pod narkózou. Po narkóze jsem dostala kapacky na bolest a šla domů. Bylo to pro mě dost bolestive, prý se to odvyji od počtu odebraných folikulu. Já měla 15. Oteklé vaječníky, takže práce nepřipadala v uvahu. Potom jsem šla za pět dní na tranfer, kdy mě to stále bolelo, ale dalo se to zvladnout. Doporučuji minimálně první 4 dny být doma v klidu. Já jsem doma zůstala do testování to bylo asi 10 dní a pak jsem šla do prace. Vše vyšlo napoprve. Tam záleží jak se oplodní vajíčko jestli se dožije 5 dne.. nám se z 15 dožili pouze 2. Cena byla nakonec cca 24000 i s leky a zamrazenim. Vím ještě že doktor žádal v dobu kdyz jsem začínala se stymulaci a říkal kdyby to nebylo schváleno zaplatíš více a oni to pak vrátí.
Ať už se rozhodneš jakkoliv držím palce :srdce: :kytka:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
26.6.20 19:17

@jorunn Byla jsem IVF už je to nějaká doba. Stimulace se dá zvládnout, pichala jsem si ráno injekce do břicha a večer taky. Jsem po operaci spodku, mám jen jednu stranu. Z jednoho vaječníků jsem měla abnormálně hodně vajíček. Odebral mi je pod narkozou, kdy jsem měla jen příčichnuti, slabou. Co jsem si priplatila, bylo zavedení pipetou spermie do vajíčka, už si nepamatuji odborný název. Jo a zapomněla jsem napsat, že jsme inseminaci vzhledem věku a operacím úplně vyloučili. No IVF neúspěšné, stalo to do 30000. Po zavedení jsem musela ležet na klinice ten den a pak doma v klidu. Abych nebyla v prostoji, nabídli mi na půl roku inseminaci zdarma a pak znovu IVF. Už nebyla potřeba, z inseminaci mám dvojčata.. Rozhodně bych se toho nebála.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama