Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Jak adekvátně "poučit" dítě?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
21.11.17 08:11
Když mi skočí do řeči, tak prostě normálně řeknu, počkej, až domluvím, pak můžeš mluvit ty. Já jim do řeči taky neskáču, jdu příkladem. Ono to zná hodně z nás, jak něco nebylo v jeho původní rodině v pořádku, snažíme se to nedělat dětem, až to někdy ženeme do extrému a ještě máme výčitky, že jsme jak rodiče. Takže smutný nesmutný, nejprve to dopovím já, potom povídej ty. Až budeš mluvit ty, nechám dopovídat tebe a pak začnu já. Když bude smutný, já osobně bych ho nechala smutného a nepřistupovala na jeho citovou hru. A ukazoval mu v konkrétních situacích, že ho také nechávám mluvit a neskáču mu do řeči.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
21.11.17 08:14
@malyprinc12 Nikdy mě nenapadlo, že je špatné říct dítěti, že teď si něco s tatínkem nebo babičkou říkáme, tak ať nám chvilku do toho nemluví. On je rozdíl, jestli ti chce dítě něco sdělit a mezi neustálým mluvením bez nějakého smyslu. Třeba dcera taky občas „mele“ nesmysly, tak to jí klidně řeknu, ať je chvilku potichu, že mi zrovna někdo něco říká. Ona to totiž dělá, i když telefonuju. Ale když mi chce něco říct, tak jí nechám domluvit a pak jí řeknu, že teď mi zase něco řekne třeba tatínek. Oni to ty děti chápou dobře. Jen je třeba rozlišit, kdy chce dítě opravdu něco říct nebo jen být středem pozornosti. A je velký rozdíl mezi tím říct dítěti, že má být chvíli potichu, protože se bavíte a tím, okřikovat dítě vždy, když otevře pusu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.11.17 08:16
Ahoj, moc dobře tě chápu, mám občas podobné výčitky (asi i podobné dětství). Co můžu poradit? Rozmysli si, jak chceš reagovat dopředu, v klidu, jestli chceš nebo nechceš, aby tě dítko přerušovalo, aby ses jednoduše vyhla tomu, že to musíš řešit v daném okamžiku a nevíš, co vlastně udělat - okřiknout se ti zdá hnusný, nechat skákat do řeči zase nevyhovaný.
Tím, že si ten „postup“ promyslíš dopředu, snížíš pravděpodobnost toho, že pak na dítě vyjedeš ošklivě a pak budeš mít potřebu se omlouvat.
Já to dělám tak, že synkovi řeknu „Ne Honzo, vydrž, teď mluvím já, až to dořeknu, můžeš ty“ a ten prostor mu pak ale opravdu dát.
Nesmíš moc dát na smutný oči. Oni ví, že sme na to citlivky a zkouší, kam až můžou dojít - za chvíli by si řešila oči, a posléze scénky skoro u všeho 
A pak je to na zbláznění…
Mě moc pomáhá si dopředu jasně stanovit, co chci, co ne, na čem bazíruju a co mi je vlastně tak nějak volný. A pak na ty pro mě důležité věci reaguju neoblobně, ostatní nechávám být…
jestli je to dobrý systém, těžko říct, to nezjistím dřív než tak za dvacet let 
Nicméně syn mě respektuje a zároveň mě miluje až za hrob, tak snad to dělám dobře 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.11.17 08:23
@malyprinc12 Mame domluvene znameni… pokud se s nekym bavim a syn do toho zacne neco mlit, tak ho chytnu za ruku, drzim a mluvim dal… on vi, ze az ho pustim, bude moci mluvit on… U syna to funguje. Dcera je divocak a mele dal 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.11.17 08:24
@malyprinc12 Dřív, když byli menší, jsem jim řekla něco ve smyslu „teď mluvím já/tatínek/babička…vydrž chviličku“ a konverzaci jsem dokončila co nejrychleji, ideálně jednou větou. Hned na to jsem se otočila k dítěti a řekla: „tak teď mi pověz, co jsi mi chtěl říct“. Prostě aby ze začátku, když se to učí, nemuseli čekat pět minut, než se dospělí vykecají. Teď už jsou starší, takže stačí buď položit ruku na rameno (hned pochopí, že je to signál, že mají počkat), případně když stojí dál, tak jen zvednu ruku ve znamení „vydrž chvilku“. Ale to slovo jim pak opravdu dám. U mých rodičů ale do řeči skáčou, protože tam by se jinak ke slovu nedostali 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.11.17 08:25
Proste druhým se do řeči neskace a hovor dospělých se nepřerusuje. Výjimka je krizová situace typu - potrebuju na záchod, mimino pojídá granule kočce apod. Nedramatizovala bych to.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.11.17 08:48
Jedno období jsme praktikovali to, že když jsme se bavili a dcera mi chtěla něco říct, přišla a položila na mě ruku - na nohu, na ruku - a já jsem jí tu ruku přiklopila svojí - to bylo pro ni znamení, že o ní vím. Takhle počkala a až jsme domluvila, měla prostor ona. Chvilku trvalo, než si na to zvykla, ale bavilo ji to - kolikrát říkala, ať děláme, že si povídáme, aby to mohla vyzkoušet. 
Myslím, že ani na slovním upozornění v té chvíli není nic špatného, ale když je to pak několikrát denně, taky mi to bylo nepříjemné a tohle bylo fajn pro nás pro obě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.11.17 08:51
A dítku neuškodí trocha frustrace, smutku… O to větší pak bude pocit spokojenosti, radost.
Samozřejmě v rozumné míře.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.11.17 08:55
A to vás ty dit ka poslechnou? Můj je jak kafemlejnek a proste tu pusu nezavre, nikdy…kdyz telefonuju je to pro něj snad znamení ze ma zvýšit hlas a kadenci slov 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.11.17 09:02
@catherine100 píše:
A to vás ty dit ka poslechnou? Můj je jak kafemlejnek a proste tu pusu nezavre, nikdy…kdyz telefonuju je to pro něj snad znamení ze ma zvýšit hlas a kadenci slov
no ze začátku taky leckdy ne, tak sem prostě napotřetí zařvala Tak chvilku koukal se slzičkou v oku, ale když sem domluvila, tak sem mu vysvětlila, že sme se přece domluvili, že si nebudem skákat do řeči, že to byl důležitý hovor atd. Za párkrát, když pochopil, že to myslim vážně, tak dal pokoj.
Jako ještě teď to občas (asi i nevědomky) udělá, ale už stačí jen hodit oko, položit ruku na rameno a pod. a bere to (většinou teda )
Příspěvek upraven 21.11.17 v 09:03
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.11.17 09:02
@catherine100 ano poslechne, protože skákání do řeči mi hodně vadí a jasně jsem mu to cpala do hlavy uz od mala. Ale ja mam celkově přísnější styl výchovy, když to tu tak někdy čtu 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.11.17 09:08
Ono je výhoda, že když já zahromuju, tak se staví do latě i děti od sousedů, mám třeba kamarádku, ta si může plíce vykřičet a nikdo nereaguje…
Asi to bude víc věcí dohromady, ale mám fakt silnej hlas, co budí respekt (páč se mě „bojí“ i někteří partnerovo kamarádi, a to už je co říct )
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.11.17 09:51
@Mar__tanka1983 ja uz kvůli tomu zkoušek a snad všechno a jeho poslední odpoved, když chudák dostal zahlavek, protože jsem řešila něco opravdu důležité byla: promiň maminko, když já to neumím vydržet
@Tichošlápek já jsem taky na určite věci přísná, vzhledem k okolí někdy až dost, ale tohle je u nej proste neřešitelné asi…co začal v roce mluvit tak ještě nepřestal, on í usíná v půlce slova
A alespoň na to telefonování potřebuji klid, teď se kolikrát zavírám v koupelně
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.11.17 10:21
@catherine100 tak to je radost teda 
Tak ještě leda ať si to jde povídat na chvíli do pokojíčku plyšákům, když už se nemůže udržet, než ty domluvíš
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.11.17 08:28
@malyprinc12 neprehanis to trochu s tou sebekritikou? To je snad normální ne, ze ho svleces a supe na záchod než udela louzi. Brecet kvůli takové hlouposti 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Pláč ze spaní
- 05.02.25
- Natalusaa
Plavání po nemoci (tříleté dítě)
- 03.02.25
- Scamp
Léky na kašel
- 02.02.25
- Simčes
