Breno poradna - podlahové krytiny
Jiří Novotný
Jak byste do budoucna vyřešily bydlení?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
5.10.23 11:02
Jak byste do budoucna vyřešily bydlení?
Ještě to není aktuální, ale často mi to vrtá hlavou. Před 3 lety jsem v mém kraji kvůli 1. vlně covidu přišla o práci a přestěhovali jsme se s manželem do Prahy, což byl vždy můj sen, práci jsem si našla o moc lepší, teď jsem na RD a jsem tu spokojená a chtěla bych tu vychovávat i dítě, chodit s ním za kulturou, muzea a památky až bude starší, je tu i hodně vyžití pro děti atd. Jenže bohužel problém - bydlíme v nájmu (2kk, na větší nemáme) a vlastní byt to tady nikdy nedáme, na hypotéku si prostě netroufám, teď jsem stejně na RD a ani předtím jsem neměla nějak nadstandardně placenou práci (manžel taky ne), jako uživíme se, ale na nějaké vyskakování to není a byty v Praze jsou moc drahé.
V rodném městě budeme mít jednou dva byty. Loni krátce po sobě umřeli děda i babička a moje mamka se nastěhovala do jejich velkého bytu (je jedináček stejně jako já, takže s dědictvím není problém) a nechala tak prázdný menší byt, ve kterém jsme žily dřív spolu. Je potřeba ho kompletně zrekonstruovat, pomalu jsme začali, manžel pověřil svého kamaráda a posílá mu peníze, mamka nám taky přidá, pokud budeme chtít, ale bude to ještě trvat.
Jako kdyby byla možnost přestěhovat se do toho velkého bytu tak neváhám, Praha nePraha, ale přece ji nebudu vyhazovat…má k němu srdeční vztah stejně jako já, má to 5 minut pěšky do práce, je tam výtah (má fyzicky náročnou práci a říkala, že schody v domě, kde jsme dřív bydlely, už nedává), samozřejmě to chápu.
I v tom menším bytě bychom mohli žít, až se zrekonstruuje, teoreticky by se dal ještě zvětšit a udělat neprůchozí (teď je to průchozí 2+1, což mi s dítětem nepřijde úplně ideální, měl by mít vlastní pokojíček, ale jsou lidi, co bydlí v menším i s více dětma a žijou, že jo), ale to bude ještě trvat…Zatím ho chceme spíš pronajímat, až se dá aspoň trochu do kupy, ale i tak, sice bychom měli peníze z pronájmu, ale zase bychom je vyhodili z okna za náš nájem v Praze.
Takže nevím, jak to řešit. Praha je super, ale vlastní tam mít nebudeme (leda jeden byt prodat, pokud by to stačilo aspoň na základ hypotéky v Praze, ale tuto možnost jsem ještě nezkoumala), v mém rodném městě bychom měli vlastní, ale nejsou tam žádné možnosti, žádná kultura a hlavně bych se bála, zda si najdu práci, vždy to tam byla bída (za pás nebo pokladnu jít nechci).
Jak byste to řešily vy? Škoda, že ty byty nejdou přestěhovat 
Téma je zamknuté a nelze do něj již dále přispívat
Reakce:
Velikost písma:
MartinL45
5.10.23 11:09
@Marieke píše:
Ještě to není aktuální, ale často mi to vrtá hlavou. Před 3 lety jsem v mém kraji kvůli 1. vlně covidu přišla o práci a přestěhovali jsme se s manželem do Prahy, což byl vždy můj sen, práci jsem si našla o moc lepší, teď jsem na RD a jsem tu spokojená a chtěla bych tu vychovávat i dítě, chodit s ním za kulturou, muzea a památky až bude starší, je tu i hodně vyžití pro děti atd. Jenže bohužel problém - bydlíme v nájmu (2kk, na větší nemáme) a vlastní byt to tady nikdy nedáme, na hypotéku si prostě netroufám, teď jsem stejně na RD a ani předtím jsem neměla nějak nadstandardně placenou práci (manžel taky ne), jako uživíme se, ale na nějaké vyskakování to není a byty v Praze jsou moc drahé.
V rodném městě budeme mít jednou dva byty. Loni krátce po sobě umřeli děda i babička a moje mamka se nastěhovala do jejich velkého bytu (je jedináček stejně jako já, takže s dědictvím není problém) a nechala tak prázdný menší byt, ve kterém jsme žily dřív spolu. Je potřeba ho kompletně zrekonstruovat, pomalu jsme začali, manžel pověřil svého kamaráda a posílá mu peníze, mamka nám taky přidá, pokud budeme chtít, ale bude to ještě trvat.
Jako kdyby byla možnost přestěhovat se do toho velkého bytu tak neváhám, Praha nePraha, ale přece ji nebudu vyhazovat…má k němu srdeční vztah stejně jako já, má to 5 minut pěšky do práce, je tam výtah (má fyzicky náročnou práci a říkala, že schody v domě, kde jsme dřív bydlely, už nedává), samozřejmě to chápu.
I v tom menším bytě bychom mohli žít, až se zrekonstruuje, teoreticky by se dal ještě zvětšit a udělat neprůchozí (teď je to průchozí 2+1, což mi s dítětem nepřijde úplně ideální, měl by mít vlastní pokojíček, ale jsou lidi, co bydlí v menším i s více dětma a žijou, že jo), ale to bude ještě trvat…Zatím ho chceme spíš pronajímat, až se dá aspoň trochu do kupy, ale i tak, sice bychom měli peníze z pronájmu, ale zase bychom je vyhodili z okna za náš nájem v Praze.
Takže nevím, jak to řešit. Praha je super, ale vlastní tam mít nebudeme (leda jeden byt prodat, pokud by to stačilo aspoň na základ hypotéky v Praze, ale tuto možnost jsem ještě nezkoumala), v mém rodném městě bychom měli vlastní, ale nejsou tam žádné možnosti, žádná kultura a hlavně bych se bála, zda si najdu práci, vždy to tam byla bída (za pás nebo pokladnu jít nechci).
Jak byste to řešily vy? Škoda, že ty byty nejdou přestěhovat
Tohle bych doporučoval řešit s finančním poradcem. Máš dva byty, příjem z nich by ti mohl pokrýt náklady na hypotéku… Takže bys mohla koupit byt v Praze, a z bytů jinde by ti šel příjem..
- Upravit
5.10.23 11:15
Já bych z Prahy nešla. Snažila bych se maminku přesvědčit, aby šla do toho menšího. Léta jí přibývají, časem nezvládne velký byt ani uklízet ani třeba vytápět. Pokud by se mi to podařilo, prodala bych ten velký byt a měla bys hned na hypotéku. Pokud ne, tak bych prodala ten menší, a základ na hypotéku by také byl.
5.10.23 11:23
Co se s mamkou domluvit, že si časem najde menší byt v okolí, ty dva byty se prodají. Mamce se koupi menší a zbytek základ na hypo?
5.10.23 11:26
@Marieke píše:
Ještě to není aktuální, ale často mi to vrtá hlavou. Před 3 lety jsem v mém kraji kvůli 1. vlně covidu přišla o práci a přestěhovali jsme se s manželem do Prahy, což byl vždy můj sen, práci jsem si našla o moc lepší, teď jsem na RD a jsem tu spokojená a chtěla bych tu vychovávat i dítě, chodit s ním za kulturou, muzea a památky až bude starší, je tu i hodně vyžití pro děti atd. Jenže bohužel problém - bydlíme v nájmu (2kk, na větší nemáme) a vlastní byt to tady nikdy nedáme, na hypotéku si prostě netroufám, teď jsem stejně na RD a ani předtím jsem neměla nějak nadstandardně placenou práci (manžel taky ne), jako uživíme se, ale na nějaké vyskakování to není a byty v Praze jsou moc drahé.
V rodném městě budeme mít jednou dva byty. Loni krátce po sobě umřeli děda i babička a moje mamka se nastěhovala do jejich velkého bytu (je jedináček stejně jako já, takže s dědictvím není problém) a nechala tak prázdný menší byt, ve kterém jsme žily dřív spolu. Je potřeba ho kompletně zrekonstruovat, pomalu jsme začali, manžel pověřil svého kamaráda a posílá mu peníze, mamka nám taky přidá, pokud budeme chtít, ale bude to ještě trvat.
Jako kdyby byla možnost přestěhovat se do toho velkého bytu tak neváhám, Praha nePraha, ale přece ji nebudu vyhazovat…má k němu srdeční vztah stejně jako já, má to 5 minut pěšky do práce, je tam výtah (má fyzicky náročnou práci a říkala, že schody v domě, kde jsme dřív bydlely, už nedává), samozřejmě to chápu.
I v tom menším bytě bychom mohli žít, až se zrekonstruuje, teoreticky by se dal ještě zvětšit a udělat neprůchozí (teď je to průchozí 2+1, což mi s dítětem nepřijde úplně ideální, měl by mít vlastní pokojíček, ale jsou lidi, co bydlí v menším i s více dětma a žijou, že jo), ale to bude ještě trvat…Zatím ho chceme spíš pronajímat, až se dá aspoň trochu do kupy, ale i tak, sice bychom měli peníze z pronájmu, ale zase bychom je vyhodili z okna za náš nájem v Praze.
Takže nevím, jak to řešit. Praha je super, ale vlastní tam mít nebudeme (leda jeden byt prodat, pokud by to stačilo aspoň na základ hypotéky v Praze, ale tuto možnost jsem ještě nezkoumala), v mém rodném městě bychom měli vlastní, ale nejsou tam žádné možnosti, žádná kultura a hlavně bych se bála, zda si najdu práci, vždy to tam byla bída (za pás nebo pokladnu jít nechci).
Jak byste to řešily vy? Škoda, že ty byty nejdou přestěhovat
Přesně tohle bych prozkoumala jako první, pokud jste v Praze spokojení a chcete tu zůstat. Když bude slušný základ hypotéky a ty časem zase budeš pracovat, nejspíš byste to utáhli, i když samozřejmě nepíšeš vaše příjmy a náklady.
5.10.23 11:29
@MartinL45 píše:
Tohle bych doporučoval řešit s finančním poradcem. Máš dva byty, příjem z nich by ti mohl pokrýt náklady na hypotéku… Takže bys mohla koupit byt v Praze, a z bytů jinde by ti šel příjem..
No ale ona ty byty nema, ne? 
Vlastnik je jeji mamka.
5.10.23 11:29
To je nějaký divný. Prodají se oba byty, aby se třetí ve stejném městě koupil? tak to mohla rovnou zůstat v tom menším.
Já bych prodala jeden byt, protože dva asi opravdu nepotřebujete, a měla bych základ na hypo. Ten druhý, po mamce,,,časem, bych třeba pronajímala. A třeba na důchod…vím, hodně daleko, se vám bude chtít být radši na menším městě, tak se vám byt bude hodit.
@JancaS84@JancaS84 píše:
Co se s mamkou domluvit, že si časem najde menší byt v okolí, ty dva byty se prodají. Mamce se koupi menší a zbytek základ na hypo?
5.10.23 11:34
No, nevím, zda trochu nepředbíháš. jestli tomu dobře rozumím, oba byty jsou zatím mamky. sice jsi jedináček, ale ona se klidně může rozhodnout je prodat a pořádně si za ty peníze užít důchod a bylo by to úplně v pořádku…
5.10.23 11:34
@Da12 píše:
Já bych z Prahy nešla. Snažila bych se maminku přesvědčit, aby šla do toho menšího. Léta jí přibývají, časem nezvládne velký byt ani uklízet ani třeba vytápět. Pokud by se mi to podařilo, prodala bych ten velký byt a měla bys hned na hypotéku. Pokud ne, tak bych prodala ten menší, a základ na hypotéku by také byl.
Zato ve staří vyhupká po schodech jako srnka, když už teď jí to nejde.
5.10.23 11:39
Operovat s majetkem rodičů mi přijde jako neuvěřitelně odporný hyenismus. Zařídil bych si život podle sebe, ne podle toho, jak co mají rodiče a kdo kdy umře. 
Nikdo nikomu nebrání pracovat jinde, pracovat za víc, podnikat atp. A nebo prostě žít normální život, v nájmu normálního bytu.
Příspěvek upraven 05.10.23 v 12:22
Anonymní
5.10.23 11:42
My máme podobnou situaci, jeden dům bude mít několik dědiců, ten je rovnou ze hry, druhý dům o 4 bytech bude napůl s druhým vlastníkem (bydlet v něm můžeme už dnes). Obojí je otázka minimálně dvaceti let dopředu. Problém je, že díky rodinné situaci je ten dům na naprosto nevhodném místě a je velmi nepravděpodobné, že by byl do budoucna vhodný. V současné době žijeme v nájmu v Praze, kde máme, co potřebujeme, ale na hypotéku nemáme finance. Zatím jsme si zvolili zde zůstat, uvidíme, co léta přinesou…
- Upravit
5.10.23 11:43
@Anik píše:
To je nějaký divný. Prodají se oba byty, aby se třetí ve stejném městě koupil? tak to mohla rovnou zůstat v tom menším.Já bych prodala jeden byt, protože dva asi opravdu nepotřebujete, a měla bych základ na hypo. Ten druhý, po mamce,,,časem, bych třeba pronajímala. A třeba na důchod…vím, hodně daleko, se vám bude chtít být radši na menším městě, tak se vám byt bude hodit.
@JancaS84
Psala, že u toho menšího neni výtah a mamce vyhovuje lokalita toho většího bytu. Mě to připadá jako nejlepší řešení, ale jelikož zakladatelka ty byty nevlastní tak těžko říct jak by se s mamkou dohodla.
5.10.23 11:46
@Anik píše:
To je nějaký divný. Prodají se oba byty, aby se třetí ve stejném městě koupil? tak to mohla rovnou zůstat v tom menším.
Menší byt je v domě bez výtahu, což pro maminku začíná být náročné.
5.10.23 11:46
A je teda pravda, že zatím nemáš nic a dalších klidně 20 let nic mít nemusíš 
S tím bytem bych operovala jen za předpokladu, že mi to maminka sama navrhne.
5.10.23 11:46
Proboha, myslela jsem to do budoucna, ne že se těším, až mamka umře a že už teď operuji s jejím majetkem, jak tady někdo naznačil 
Jinak s tím menším bytem, je její, ale rovnou mi řekla, ať si s ním dělám co chci.
Finanční poradce mě nenapadl, děkuju.
Téma je zamknuté a nelze do něj již dále přispívat
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Jakou podlahu se psy?
- 22.09.23
- Terezzkaa
Podlaha a děti
- 18.09.23
- Mandarinkaaaa
Podlahy do teplých klimatických podmínek
- 18.09.23
- Anonymní
Eko bydlení
- 31.08.23
- Juniper7
