Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Jak být optimistická během těhotenství
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
10.7.24 07:38
Co se má stát, stane se, příroda to zařídí 
. Najdi si koníčky a zábavu, práci a zaměstnej hlavu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.7.24 07:44
Ahoj, ja myslim, ze do urcite miry to normalni je. Taky jsem se bala pred kazdou kontrolou, zda je vse v poradku a pak uz se s ditetem budes bat porad, zda je v poradku. Je to normalni, pokud ti ten strach neomezuje tvuj zivot. Primerene se o dite budes bat, ikdyz uz mu bude 30. To tak maminky maji. Myslim, ze je dobre byt v tehotenstvi necim zamestnana, aby clovek nemel moc cas premyslet, co by kdyby. Normalne pracovat, vyletovat, at ten cas pekne utika. V tehotentvi je to vzdy ze zacatku bud a nebo a neovlivnis to. Ja mela stesti a 2 zjistena tehotenstvi a 2 deti. Zadne problemy v tehotentvi nebyly.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
10.7.24 08:30
Upřímně, taky to tam mam a to mam za dva mesice termín. Ze začátku to bylo nejhorší, nepomůže nic. Od cca 12 týdne jsem se uklidnovala pomoci Angelsounds. V 17 tydnu uz jsem cítila pohyby, tak je to takové lepsi, kdyz vis, ze miminku se daří. Ja jsem po 3 potratech, takze nervy mam stále, kazdy den.
Jediný co bych tak doporučovala nečíst tragické příběhy na emiminu, pak nad tim člověk akorat přemýšlí..
- Citovat
- Upravit
10.7.24 09:08
Zaměstnej hlavu, věnuj se nějakému koníčku, výletuj….prostě buď aktivní ať nemáš čas přemýšlet
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
10.7.24 09:44
Měla jsem to úplně stejně 😀 jako ten strach opravdu nikdy nepřejde…já jsem teď 26tt, a sem tam mě to ještě přepadne ale rozhodně ne v takové míře jako na začátku… jak tady někdo píše, od doby co ucitis pohyby je to prostě lepší, já ten pocit mám moc ráda, když mě kope a jsem prostě klidnejsi 😊 pracujes, nebo jsi doma? To na to má taky velký vliv…když je člověk doma má spoustu času a přemýšlí nad blbostma.. taky jsem viděla jen samý černý scénáře, ale věř mi, že v drtive většině případech to má vsechno dobrý konec 😊
- Citovat
- Upravit
Anonymní
10.7.24 10:50
Děkuji všem za podporu, jsem ráda, že v tom nejsem sama. 
@Anonymní píše: Více
Jsem učitelka, takže mi ten začátek vyšel hezky na prázdniny, kdy mám času na přemýšlení až moc. 
být to ve školním roce, utečou 4 týdny jako nic.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
12.8.24 19:30
Ahoj holky, rada by som obnovila toto téma, pretože sa s ním momentálne taky peru. Som v 10.tyzdni a od 7.tyzdna lezim kvôli hematomu. Mam lezat až do ďalšej kontroly, ktorá bude až 11.9. Čiastočne rekonštruujeme dom, takže manžel je v jednom kole. O syna sa chodí niekto sem tam starat, takže za to som vďačná. Od zari min.roku som si prešla rôznymi fázami uzkostami, panickymi atakmi apod, navštevovala som psychológa, skrátka sa mi udiali v živote veci, ktoré sa na mojej psychike podpísali. Vyhrabala som sa z toho nekdy v Breznu letosniho roku. A pak sme sa začali snažiť. Na 3.pokus to vyšlo a bola som šťastná. Ted ale jak lezim, som stále sama, tak na mňa pada taky smutek, negace a nekonečný strach z každej blbosti a z nemoci apod. Manzel je rád, že je rád, pracuje od 5h a keď príde z prace, okamžite pracuje okolo domu až do večera. Nemáme na seba čas a pak večer lezime v posteli a ja cumim do mobilu, abych sa odreagovala, lebo mi je spatne a on cumi do mobilu a väčšinou objednáva materiál na opravu domu. Keď niekto hlida syna, veme ho ven a ja som doma sama, je mi blbe a smutno. Kontrolu mam až 11.9. a vcera som zacala mat strach, pretože mi tak trochu vymizli príznaky tehotenstvi. Pred tými uzkostami a atakami som žila pre syna a každý deň bol úžasný, bola som tak veľmi šťastná a vďačná a uzivala som si synceka a všade rozdávala radost a úsmevy. A od tých uzkosti sa neviem dostať späť do toho šťastného obdobia. Už to trvá tak dlho a ted sa ani neviem napojiť na toto miminko, čo vo mne rastie a mňa to tak mrzí.
Mali ste to tak taky niektorá? Ako ste to zvládali? Neviem si sama poradiť. Termin u psychologicky mam až v zari. Ďakujem, že ste to precitali až sem 
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Objeví se ještě srdíčko?
- 02.06.26
- Linkoping142
Farmakologické ukončení těhotenství a menstruace
- 29.05.26
- Anonymní
Nevim jestli jsem nebo nejsem těhotná
- 07.05.26
- Anonymní
Antikoncepce Menstruace
- 24.04.26
- Anonymní
Dobré ráno, milé maminky,
jsem čerstvě těhotná, mám za sebou první prohlídku a potvrzení těhotenství lékařem. V okolí mám spoustu párů, kterým se těhotenství nedařilo nebo dopadlo špatně, a tak vše beru s obrovskou pokorou. Ale chtěla bych to brát trošku pozitivněji.
Miminko chceme, z těhotenství máme radost a plánovali jsme ho. Já mám ale od počátku velký strach, aby vše dopadlo. Den před první kontrolou jsem byla na nervy. Po kontrole ze mě strach spadl, ale do pár hodin znovu přišel a hlavou se mi honí, jaké negativní scénáře by se mohly stát. Na další kontrolu jdu až za 4 týdny, což mi připadá jako strašně dlouhá doba a na klidu mi ti nepřidává.
Chtěla bych to brát tak, že svému tělu i miminku věřím, že na něj myslím v dobrém, nechci mu posílat špatné myšlenky. Ale to jsem schopná si říct, ale ne tak přemýšlet.
Ještě bych dodala, že mívám negativní myšlenky, co se týče zdravotního stavu, běžně. Vždycky počítám s nejhorším a jsem vynervovaná z většiny prohlídek a kontrol.
Nemáte tip, jak se přeprogramovat? A je to vůbec normální?