Breno poradna - podlahové krytiny
Jiří Novotný
@An260 píše: Více
Tak ať si volá, ale někde, kde nebude pořád někoho rušit. To si nemůže třeba psát? Rodiče jsou teda taky sobci.
@arinecka píše: Více
Samozřejmně že to jde ale on si s nima volá když něco na počítači hraje a ten má stolní jenom v pokoji takže by s tím rodiče nic neudelaly
@An260 píše: Více
A tím jak hraje, tak je do toho žažraný a neslyší o to víc a řve ( znám to od dětí) - v zápalu hry si to taky musí hlídat a chápu, že je to pro tebe při pobytu v místnosti nepříjemné.
Nemůžete doma udělat pro PC nějaký koutek? Nějaký kumbál, oddělený koutek v ložnici rodičů?
Nepisala si svoj vek (aspon myslim), ale obecne riesenie rozdelit nejakou tenkou zdi bude treba este domysliet. Skus to. (Napriklad ako bude chytena, ci je ju kam chytit, z coho bude…)
S bratom sme mali velmi dlho spolocny pokoj. Ked to bolo tak ze jeden sa potreboval ucit zatial co druhy nie, tak sme mali pokoj rozdeleny tak ze skrine co boli pri stene sa dali doprostred, tym vzniklo aspon ako tak rodelenie. Neskor sa ulohy robili v kuchyni, takze ten co sa ucil bol menej vyrosovany hrou a zaroven ho mala mama/otec pod kontrolu, pripadne vedeli pomoc, skontrolovat…
Neskor ked sme uz mali cca rovnaky rezim tak sme mali zase skrine pri stene a stoly spojene tak ze zme sedeli proti sebe.
To co tu niekto pise o sukromi na intraku to mi pride z mojho pohladu dost divne, ale asi zalezi od konkretneho intraku. My sme boli na izbe 3 + ja nacierno. Neustale cez isbu niekto behal, zachody/sprchy skoro unisex… Takto som si sukromie nikdy nepredstavoval - za mna najmenej sukromia ako som kedy mal bolo prave na intraku.
Je otazka co konkretne potrebujes riesit, aky druh sukromia? Nemas si kam pozvat priatela? Nemozes sa sustredit na ucenie? Kazda z tychto otazok je samozrejme riesitela rozdelenim pokoje, ale kazda ma aj ine riesenie (akurat nie tak univerzalne…).
Co presne znamena „vyrvava“? Nemoze to byt tak ze ti proste vadi ze tam nieje ticho? Pri spolocnom byvani co som popisoval hore mobili este neboli, takze jediny telefon bol na chodbe a ak uz z neho niekto volal tak minimalne, pretoze neobmedzene pausaly vtedy neboli, ani wifi ani podobne novinky.
Existuju sposoby ako potlacit hluk, daj si vyhladat akusticke panely, vacisnou ti najde ten taky hnusny dizajn ala obal na vajicka, ale existuju aj naozaj pekne a ak budes este chvilku hladat tak najdes aj sposob ako si ich za par korun vyrobit doma. Chce to iba menej pindat a viac prilozit ruku k dielu. Mozno budes prekvapena, ale sadrokarton (alebo z coho by ta tvoja navrhovana priecka bola) nieje prave vhodny material na potlacenie hludu, dokonca za istych okolnosti moze z izby vyrobit rezonancnu komoru.
Tieto akusticke panely som riesil v kancelarii kde bolo ~30ludi neustale na telefone, takze celkom mam predstavu co je mozne s nimi dosiahnut… Samozrejme atmosferu absolutneho ticha na samote nedosiahnes, ale vyznamne sa da nimi zlepsit situacia.
Edit: A este som sa chcel spytat preco sa to bojis povedat rodicom? Pretoze si myslim ze akakolvek uprava be zich suhlasu je nezmysel (bez ohladu ci ti to toto forum odsuhlasi alebo nie), takze aj tak sa s nimi musis naucit komunikovat a idealne aj s bratom ![]()
@IcePlanet7 píše: Více
Zkusím se podívat ale dost mi vadí i proste ztráta soukromí
@Atisia píše: Více
Mně se některé ty „katalogové“ pokojíčky líbí
ne všechny, občas je to na mě až moc studené, ale spousta jich je moc hezkých ![]()
A kolik Ti je? Domluvte se, ať chodí bratr telefonovat jinam, na balkon, do kuchyně…ale jsem ráda, že jsem od puberty měla po přestěhování vlastní velký pokoj a v novém domě máme pro dvě holky 2 X 18m pokoj, koupelnu a šatnu a já s manželem budeme mít na později 2 pokoje a svoji koupelnu…v obýváku uprostřed se sejdeme 😊
@Anonymní píše: Víceon “ telefonuje” při hraní na PC. Ten si těžko, pokud mu rodiče nepovolí, někam přestěhuje.
@An260 píše: Více
Ale co je pre teba strata soukromi? To je obecny pojem ktory sa da riesit iba v akademickej rovine filozofmi.
V praktickom svete normalnymi ludmi sa strata soukromi nazyva konkretne, to znamena napriklad to ze „brat je hlucny ked hra na PC“, „nemame kam ist s frajerom“, „vyrusuje ma ked sa ucim“, „brat chodi domov ozraty a blinka mi na postel
“…
A kazda z tychto situacii ma ine riesenie, ak ti brat blinka na postel tak ti akusticke panly nepomozu, ale ak ta rusi brat ked hra na PC tak akusticke panely su celkom dobra moznost. Rozumies co sa snazim povedat?!
@IcePlanet7 o Intru jsem psala já. Byly jsme 2 na pokoji - obě ve stejném ročníku a díky specifikaci školy i podobné zájmy. Navíc jezdila na internet až v pondělí po škole, čili neděli jsem tam byla sama. WC a koupelnu jsme měly úplně mimo, takže tam nikdo nějak neběhal. Mobil v té době nebyl, v neděli se zavolalo rodičům, že jsme OK dojeli ( z budky ) a v pátek se jelo domů.
Naši volali max 1× týdně pokud byla potřeba.
Doma jsem měla pokoj s mladším sourozencem opačného pohlaví. Neřešil školu, chodil v jinou dobu spát, o víkendu mě nenechal ráno spát, neučili jsme se společně. Neexistovalo mít třeba večer potichu mít v pokoji muziku ( a volkman s rádiem jsem tehdy ještě neměla ) a vlastně i ten volkmen vadil - jeho rušilo ve spaní vše. Pokud náhodou já chtěla jít spát brzo, on mě pravidelně budil, protože ho naši ještě na ZŠ uspavali a malé dítě nebude úplně potichu. Když si přivedl kamarády, tak do toho pokoje samozřejmě. Naši se nikdy nevzdali ložnice, protože musí mít přeci na noc soukromí. Já se cítila na intru lépe. Nikdo mi nerval lego a autíčka pod nos, když já řešila první lásky ![]()
@kocourGarfield OK beriem - krasny priklad ako jedno slovo „intrak“ moze u dvoch ludi posobit uplne odlisne, vdaka odlisnym zazitkom. Prave koli tomu aky intrak som mal ja som tvoj popis vnimal ako dost divny, ale teraz uz chapem.
Aby nedoslo k nedorozumeniu, „moj“ intrak bol super, akurat „soukromi“ tam fakt nebolo ![]()
@IcePlanet7 píše: Více
Už jsem to řekla mámě a ta se me zeptala jestli jsem to ze,,dneska,, řval řekla tatovy a já ji řekla ze jo ale ze se to stejně bude pořád opakovat a ona mi na to řekla,,no co s tím mam delat?”
@An260 píše: VíceŘekla bych mámě, že ona je rodič a ona to má řešit a ne se ptát, co má dělat. Možná trochu drzé, ale pravdivé. Já bych to vyřešila jednoduše, naposledy bych ho upozornila a s tím, že pokud se neztlumí, tak přijde o počítač. Pokud neumí mluvit v klidu, ať si našetří na notebook a chodí hrát třeba do sklepa. Zařval by a přišel by o kabel.