Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Ahoj holky, my teda este vo velmi zlych krizach nie sme, ale tiez mavame horsie dni, kazdopadne neda mi nereagovat, nechcem robit chytru, ale mozno to pomoze a to je dolezite, boli sme na kurze efektivneho rodicovstva
, moc prima a tam prave tiez radili, ist cez chvalu dobrych veci, prevence. Trest pri zlych veciach sa ma dotykat konkretnej veci, radsej kratke vyjadrenie, dlhy preslov k 2-3rocnych vacsinou nema zmysel. Taka sikovna veta, ked sa nieco stane…Vidis, teraz si rozbil sklenicku a maminka tu musi upratat, namiesto toho sme sa mohli pekne hrat /pripadne robit nieco ine, co chce a ma rad/. Naopak pri dobrych veciach chvalit, ze tym, ze nezlobi a pomaha, maminke usetril cas a moze sa maminka venovat jemu. Dat mu to ako odmenu… Skuste, sama neviem, ale snad zabere.
Když ho chytl rapl, normálně jsem ho zavřela do koupelny (tam není co zdemolovat) s rozsvíceným světlem a řekla mu, že až ho ten vztek přejde, že má přijít za mnou. Že ten jeho řev mi trhá uši. Kdesi psali, že nemáš odmítat dítě jako takové, ale pojmenovat projev, který ti vadí.
Nezvládala jsem ho ignorovat, vybouchla bych mít ho po ruce. ![]()
Kolem dvou let si děti stanovují hranice v rodině, možná to máš trochu vyhrocenější kvůli žárlivosti. Fakt myslím,že z toho částečně vyroste.
doufám, že z toho časem trochu vyroste, ale tvrdohlavý asi zůstane, má to po mně ![]()
Teeeda Mauglie, já mít tvého klučinu po ruce, tak ho asi vezmu s sebou do fabriky na Černovickou terasu… Tam by se nenudil. Mašiny, výrobní linky, portálové jeřáby, kamióny, vysokozdvižné vozíky… Akorát je problém, že je to dost nebezpečné i pro nás dospěláky. Natož pro dvouletého klučinu.
Ale můj tip je - zásobit dostatkem podnětů, silně utahat, zajistit co nejčastější pobyt s jinýma lidma. Možná ho taky bere takový nějaký náznak ponorkové nemoci…
Apropó - jak se klučina staví k malování, modelování, tvoření rukama?
Juro, jj unavit, to zabírá nejvíc, jenže jeho baví hry typu baseball, hokej, fotbal a to doma až tak dobře nejde
. Nejvíce se unaví samozřejmě venku, to je pak jak beránek, ven samozřejmě chodíme,ale v tomhle mrazu to na moc dlouho neni. S dětma je rád, chodí jednou týdně do školky a tam je zlatíčko nejhodnější
. U malování a modelování vydrží jen chvilku, občas stavíme puzzle nebo lepíme samolepkové knížky, prohlížíme knížky,ale vše jen na chvilku.
Jinak všechny ty mašiny, jeřáby, vozíky, to by se mu určitě líbilo ![]()
Mi se docela osvědčilo, když chci malé „vynadat“, dřepnout k ní, chytit za ramena a důůůrazně hovořit, koukat do očí. Ona se teda většinou rozbrečí, takže pak potulíme, že už je to dobré a příště už to neudělá.
Myslím věci, co se fakt nesmí, snažit se vyšťourat krytku ze zásuvky, skákat z gauče, píchat morče do oka… a tak.
Samolepkové knížky jsou fajn, to můžu potvrdit…
Jinak, pokud mu otevřeš stránky www.merkurtoys.cz a ukážeš mu některé „neškodné“ mašiny v návodových knížkách MERKURA (ty knížky jsou ke stažení na těch stránkách), tak ho tím taky na chvilku zabavíš…
Juro, myslím, že můj synek by ty modely tak akorat rozebral a rozbil, je to taková malá demoliční četa
, ale vůbec nechápe, že udělal něco špatně.Když něco rozbije, vynadám mu a on na mě kouká a absolutně nechápe proč mu nadávám ![]()
Mauglie, no jasně - děti se učí poznávat okolní svět tím, že se věcem „dívají na střeva“… Tak je to myslím od samého začátku lidstva.